Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg
4
4416
4416
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem "zhltla" během dvou večerů a příběh se mi moc líbil. Zaujalo mě, že do konce jsem nevěděla jestli to dopadne dobře nebo špatně. musím říct že to byl moc pěkný příběh, i když v nepěkné době a prostředí.
Nezasáhla...nějak jsem se nedokázala přimknout ani k jedné z postav. Snad největší emoce u mě vyvolat autorčin doslov.
Dojemná kniha. Knih o holokaustu jsem četla hodně ale ani po téhle knize nemůžu pochopit proč to těm lidem dělali.
velmi pěkná knížka, ale čekala jsem od toho trochu více, proto dávám "jenom" 4*
Po dočtení Tatéra z Osvětimi jsem měla smíšené pocity. Knížka jako taková se mi líbila - hezký příběh, sympatické postavy, hezky se to četlo, ale jakoby chyběly emoce. Měla jsem dojem, že si autorka odbyla povinnost, příběh odvyprávěla a to je vše. Nejspíš to bude tím, že kniha byla původně pouze scénář. Některé pasáže vyloženě působily, jakože život v Osvětimi byl vlastně celkem brnkačka - támhle dostanu diamanty od žen z Kanady, tady je vyměním za jídlo a to pak rozdám mezi ostatní lidi. Ale kromě tohoto pro mě otravného zlehčování se mi knížka líbila a nelituji, že jsem si ji přečetla. Je psaná podle příběhu, který někdo skutečně prožil a to určitě nechci shazovat.
Na tuto knihu jsem se moc těšila, ale bohužel mě zklamala. Příběhy ze 2. světové války čtu ráda, ale tahle mě nezasáhla, nedokázala mě přesvědčit o hrůzách koncentračního tábora. Chvílemi jsem měla pocit, že život v táboře nebyl tak strašný.
Na druhou stranu se jedná o skutečný příběh, takže je pozitivní, že se i na tak strašném místě mohlo odehrávat něco pěkného.
Přečetla jsem hodně knih o táboře v Osvětimi, ale při čtení této jsem měla pocit, že jde o pionýrsky tábor a Lale je tamní Mirek Dušín, který se sám dobrovolně přihlásil do transportu a v koncentračním táboře se rozhodl zachraňovat životy. Rady esesákovi ohledně žen, nedělní rande, samostatný pokoj, romance v Osvětimi....Nevím nakolik je příběh autentický a kolik je fantazie autorky nebo jak své osudy vylíčil hlavní aktér, ale toto téma nedokázala spisovatelka dobře zpracovat. Kniha ve mně nevzbudila žádné emoce, protože ani žádné neobsahuje. Vadil mi i styl psaní a to, že na každé stránce bylo minimálně 10x slovo Lale.
Od knihy jsem očekávala více, nedokázala jsem se plně vžít do hrůz té doby. Přišlo mi, že kniha odlehčuje tehdejší dobu a život v táboře.
Tatér z Osvětimi je kniha, která mě překvapila. Osobně jsem čekal, že to místy nebude hezké a snadné čtení. Bylo mi jasné, že to co se stalo, nelze vykreslit jednoduše. Ale co jsem fakt nečekal je to, že se kniha ponese v romantickém duchu, a místy bude hodně optimistická. Opravdu jsem čekal těžkou depresi jakou jsem měl pří sledování Schindlerova seznamu nebo Saulova syna. Tady na každý ošklivý moment přichází jeden optimistický, nebo i trochu vtipu. Autorka Heather Morris používá jednoduchý jazyk, žádné zbytečně dlouhé souvětí a odstavce. Jde rovnou na věc, a zbytečně se nezdržuje. Kniha se díky tomu čte lépe a snadněji, což je k danému tématu docela dobře. Bohužel zde se ukáže jeden z největších problémů celé knihy, a tím je zkratkovitost. Na všechno čas není. Některé věci z knihy jsou zmíněny jen tak a jde se dál. Spoustu momentů by si zasloužilo pár stránek navíc a ne jen přeskočení v čase. Problém jsem měl i s hlavním hrdinou. Tomu jsem samozřejmě fandil, ale to co přežiješ a hlavně jakým způsobem je trochu neuvěřitelné. Asi jenom jednou jsem měl o hlavního hrdinu strach, všechno co se mu stane zvládá celkem v pohodě(je mi jasné, že ve skutečnosti to tak idylické nebylo, ale kniha to nedokáže nikdy naplno využít). Je to hezká kniha a není na škodu si jí přečíst. Tatér z Osvětimi je zajímavá a hezká kniha, jen je škoda, že místy nejde více na dřeň.
Strhující příběh podle skutečné události nás zavede do koncentračního táboru v Osvětimi-Březinka kde hlavní hrdina se snaží přežít...,pozná lásku svého života.
Velmi silny příběh. V dnešní dobe uz si neuvědomujeme co ti lidi museli prožít za hruzy
Může nějaká kniha z koncentračního tábora vyznít optimisticky? Ale ano, může. Pokud nevěříte, tak si Tatéra z Osvětimi určitě přečtěte. Je to kniha plná odhodlání a touhy po životě, že vás jistě pohladí po duši. Opravdu nádherné čtení.
Jsem ráda, že pro rozmělnění hrůz byl k dispozici milostný příběh. Sice nemohl vyvážit strašlivou mašinérii koncentračních táborů, ale alespoň dal čtenáři naději.
Moje druhá kniha z Osvětimi, zajímavý příběh až se nechce věřit, že hlavní hrdina přes to co všechno si dovolil přežil... A hlavně to byl velký frajer, že nemyslel na sebe, ale byl schopný riskovat svůj život pro život druhých.
Velice dobře se četla, není tam žádné podrobné líčení hrůz, které se v Osvětimi děly. Díky tomu bych ji doporučila široké veřejnosti. Každý si může udělat dostatečný obrázek, jak to tam vypadalo, a být vděčný za to, jak žijeme teď. Tatér měl mnohokrát velké štěstí, že přežil.
Kniha mě spíš příjemně překvapila vzhledem k tomu, že mi ji doporučili deváťáci. Je psaná dost čtivě a trochu povrchně, ale obojí jsem čekala. A jestli se někdo může zamilovat v koncentračním táboře? Dokud člověk žije, může milovat, a to mu může dodat naději - v takových situacích, jako byli Lale a Gita o to víc potřebnou. To, jak byl Lale pozorný k ženám a jak si je předcházel, mi na něm bylo velice sympatické.
Jistě, příběh je vyprávěn zprostředkovaně. To, že je podle skutečné události, taky vede k tomu, že zápletka není tak dobře dramaticky vystavěna, jak by v románu mohla být. Ale byla jsem ráda, že autorka dovyprávěla příběhy postav i po opuštění koncentračního tábora.
Jistě lze knihu doporučit jako "lehčí" četbu o období holocaustu. Výhodou může být i to, že je čtenářsky přístupnější. Náročnějších knih, které jdou v tomto tématu více do hloubky, je taky dost, takže si každý může vybrat, čemu dá přednost.
Na celém příběhu je úžasné to, že Lale a Gita přežili pobyt v koncentračním táboru a mohli spolu prožívat na svobodě spousty hezkých dnů.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Dala jsem na recenze a trochu zklamání zde je, čekala jsem asi více, ale i tak to bylo zajímavé, někdy nervy drásající čtení. Doporučuji