Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg 4 4349 4349

Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz , 2018


více info...

Přidat komentář

m.valova
08.04.2019 5 z 5

K tomuto tématu netřeba nic dodávat..kniha je velmi čtivá a velmi smutná...krutá doba a asi by to opravdu měl číst každý povinně..

Mayami
04.04.2019 5 z 5

Moja prvá s tematikou holokaustu, tak nemám s čím porovnávať. Z knihy cítiť, že to bol pôvodne scenár, ale čítala sa mi dobre. Udivovala ma Laleho odvaha aj to ako sa vedel dostať z každej nepriaznivej situácie, kde by iný tak šťastne nepochodil. Až je to neuveriteľné, koľko šťastia mal. Ako prvá z tejto témy to bola dobrá voľba, tie ďalšie už asi budú menej "stráviteľné".


LuluBird179
04.04.2019 5 z 5

Za mě povinná četba - je to klišé, ale prostě na tyto hrůzy se nesmí nikdy zapomenout, je potřeba je pořád připomínat! Silný příběh, vyprávěný velmi citlivě s láskou, respektem a úctou k hlavním postavám.

Acquenta
03.04.2019 3 z 5

No...co k tomu napsat...čekala jsem víc hrůzy,což je vlastně nakonec dobře, že tak nebylo. Příběh na mě působil spíše jako červená knihovna...ale nejde mi dohromady s takovým krutým místem....a ještě se tam milovat ? To snad ani není možné...

Lenka1204
03.04.2019 3 z 5

Musím dát také 3 hvězdičky. Kniha je čtivá, ale chvílemi to na mně působilo jako dívčí román. Konec mně také docela zklamal. Určitě stojí za přečtení, ale už jsem četla i lepší romány týkající se tohoto tématu.

zazinka2
02.04.2019 5 z 5

Nejradši bych dala tak 10*. Příběh mě opravdu hodně zasáhl. Právě jsem knihu dočetla, posledních 40 stran jsou úplně pobrečené. Člověk si tak nějak uvědomí, jaké má štěstí, že žije až teď a ne před pouhými 80 lety...
Nebylo by od věci, zařadit knihu do povinné četby.

Alzbetta
02.04.2019 3 z 5

Po přečtení knížek V pekle plynových komor a Ùtek z Osvětimi,je tahle knížka nejslabší. Čekala jsem víc,ale i tak se četla dobře. Bylo až neuvěřitelne,jak mohli tři roky přežít v těch podmínkách???? A konec byl strašně rychlý,neosobní...

ancicka8896
02.04.2019 5 z 5

Když jsem knihu dostala do ruky, říkala jsem si: ,,Bude to úplně stejný, jako všechny knížky z koncentráků." Už po několika stránkách jsem se však do děje tak ponořila a nedokázala přestat číst. Trochu mě zamrzelo, že do příběhu se více nezapojuje doktor Mengele - Anděl smrti, ale pak jsem si řekla, že Tatér z Osvětimi přece není o něm.
Za mě skvělé počtení. Plně doporučuji. :)

zdenaR
02.04.2019 5 z 5

Opravdu silný příběh, o to působivější, že je podle skutečné události.
Vyhovovalo mi, že zde jsou popsané detailně hrůzy, které se v té době odehrávaly,
ale je více zaměřená na osudy a charaktery osob.
Kniha by měla být povinnou četbou.
Doporučuji všem.

Nikusha
01.04.2019 4 z 5

Chvílemi jsem se přistihla, že jsem jakoby zapomínala, že to není fikce. Ano, je to totiž těžko představitelné...Krásně napsaný srdcervoucí příběh. Utrpení, ale zároveň víra a láska. Pro mně nejvíc emotivní (vařila se ve mně krev) bylo setkání s Mengelem. Toho bych nechtěla vidět ani jako voskovou figurínu.

luba65
01.04.2019 4 z 5

Krásná kniha. Kdybych nečetla vypravečku , dala bych plný počet hvězd.

eliska2126
31.03.2019 5 z 5

Pane jo... Moje první kniha o holocaustu. Myslím, že po lepší knize jsem sáhnout nemohla. Jsem celkem citlivka, takže bych jako úplně nezvládla nějaký detailní popisy vražd a brutalit, které se v nacistických táborech smrti děly. I přesto, že to není hlavní téma této knihy, jsem ji občas musela odložit, protože se mi dělalo úplně zle při představách, co vše se tam dělo.
Úplně strašně moc jsem fandila Laleovi a Gitě, protože čistota s jakou jejich láska prostupovala všemi těmito hrůzami byla až neuvěřitelná.
A jako ten konec? Jestli je taková náhoda možná, tak to fakt není možný!
Celkově je kniha hrozně čtivá a fakt mě to vzalo. Dozvědět se přímo od někoho, kdo tam byl, jak to tam bylo a co vše dělali (fakt jsem nevěděla, že třeba hráli fotbal proti dozorcům)

Blaufik
30.03.2019 5 z 5

Jedná se bezesporu o neuvěřitelný a zároveň nezapomenutelný příběh dvou mladých lidí a jejich lásky, která se zrodila v místech, kde byste jen těžko očekávali. V knize jsou popsána i zvěrstva, která se v táboře děla, nicméně nezachází se zde úplně do hloubky, jako v jiných knihách o holocaustu a jsou zde zmiňována pouze okrajově. Na prvním místě zde zůstává příběh Laleho a Gity a s tímto vědomím je také nutné ke knize přistupovat.

AgnesChoi
29.03.2019 5 z 5

Kdybych nevěděla, že je to podle skutečného příběhu dvou lidí, asi bych tuhle knihu nenáviděla. Někdo se dokáže zamilovat v koncentračním táboře? Hloupost! Ale je to tak. Bylo úžasné číst příběh dvou lidí, jež se milují a snaží se přežít kvůli vzájemné lásce. Se zadrženým dechem jsem četla, jak Lale miloval, pomáhal jiným, trpěl a dál byl nesobeckým člověkem. Nevím, co dodat. Kniha ve mně navždy zůstane a nikdy nezapomenu na ty dva :)

Pavlína79
28.03.2019 3 z 5

Pokud člověk přijme fakt, že kniha je o něčem jiném než o utrpení té doby, toho místa, že je to zpověď lásky a přežití, tak je moc hezká a čtivá.

kika812
27.03.2019 5 z 5

Prostě wow....

Lucie1986
26.03.2019 5 z 5

Popis denního života a hrůzných scén, kterým musel tento člověk nečinně přihlížet, budete číst se zatajeným dechem.

Gweny
24.03.2019 5 z 5

Wow. Nevím, jak jinak začít. Knih s touto tématikou jsem zatím nepřečetla tolik, ale tahle se mnou nesmírně zamávala. S mými emocemi, prožitky. Nemám problém se do každé knihy vžít natolik, že mi přijde, jakoby se příběh odehrával přímo přede mnou. Tohle pro mne byl tak moc silný příběh. Příběh s dobrým koncem, kterého se ale dožila jen hrstka lidí. Nechci ani tak komentovat to, co se dělo v koncentračním táboře, ale něco jiného.
Je v jistém smyslu naprosto úžasné, jak se Lale s Gitou dokázali vrátit - jeden k druhému i k normálnímu životu. Ti dva si opravdu byli souzeni a jejich láska musela být mocnější, než všechno na světě. To ostatně z příběhu úplně srší, stejně tak jako z doslovu jejich jediného syna. Lidé, kteří prošli hrůzami války, si poté dokázaly vážit života mnohem víc, než třeba my nyní. Alespoň mi to tak přijde. A heslo Lela: "Pokud se ráno probudíš, pak je to dobrý den." bychom si všichni měli zapamatovat a řídit se jím. Neřešit malicherné maličkosti a více si užívat a vážit života, jaký máme.
Děkuji za tento příběh a soudím, že tento typ literatury by měl být povinný. Pro každého. Na minulost nesmíme zapomínat.

Zuzvil
24.03.2019 3 z 5

3,5* V poslední době často používám 0,5*, ale prostě mi to nedá. Knížky o holocaustu čtu docela často, takže i když se kniha velmi dobře čte, tak nemůžu dát lepší hodnocení, protože mi to přijde spíše jako "new adult", prostě, že je tam spíš vše tak hodně okrajově, aby čtenář tzv. jen nakoukl. Co na druhou stranu hodnotím velmi kladně je, že je knížka inspirována skutečným příběhem a že i taková zvěrstva, která se děla, mohla mít na konci lásku, pravou lásku, která vše překonala. Knížku doporučuji k přečtení, ale nečekejte prosím od toho příliš moc, jako já.

Veroba
23.03.2019 2 z 5

Po přečtení knihy si říkám: "Tohle je ta kniha, o které všichni mluví, jak je skvělá???" Jsem zklamaná. Čtivost nepopírám, nicméně celé vyprávění jde tak nějak po povrchu. I když se jedná o výpověď přeživšího, některé momenty se mi zdají těžko uvěřitelné, další až moc "přeslazené". Zkrátka, z této doby jsem četla mnohem lepší knihy.