Tetovač z Auschwitzu
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405688/bmid_tetovac-z-auschwitzu-0gi-405688.jpg
4
4456
4456
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Tetovač z Auschwitzu je román vychádzajúci zo skutočného príbehu Laleho a Gity Sokolovovcov, dvoch slovenských Židov, ktorí prežili koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau a po vojne si našli nový domov v Austrálii. Lale v tábore dostal prácu tetovača. Jeho povinnosťou bolo číslovať väzňov, ktorých nacisti po selekcii nechali nažive, teda vpichávať im do predlaktí čísla s neodstrániteľným atramentom – jeden z najsilnejších symbolov holokaustu. Minimálnu slobodu pohybu, ktorú mu umožňovala táto funkcia, využíval na získavanie potravín výmenou za šperky a peniaze po zavraždených Židoch, čím nejedného spoluväzňa zachránil pred vyhladovaním. Jemu hrozila za túto činnosť smrť, mnohí iní jej vďačili za prežitie. Jedného dňa sa v rade na tetovanie vyskytlo vystrašené a roztrasené mladé dievča… Pre Laleho – fičúra, frajera a trochu aj dobrodruha – to bola láska na prvý pohľad. Zaumienil si, že popri vlastnom prežití urobí všetko pre to, aby prežila aj Gita. To, čo robí túto knihu zvlášť pozoruhodnou, je Laleho životný elán. Vedel, aký osud nacisti chystajú jemu aj ostatným väzňom, on sa však rozhodol nepoddať neľudskosti tábora, zachovať si dôstojnosť, osobnú integritu a žiť čo najplnšie, ako to bude možné. Napriek všetkej svojej drsnosti je Tetovač z Auschwitzu príbehom nádeje a odvahy, a hoci to znie neuveriteľne, aj príbehom veľkej lásky.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha Tater z Osvetimi se mi libila od zacatku do konce. Ctenarum ukazala,jak vypada realita pobytu v koncentracnim tabore Osvetim,cehoz si opravdu cenim. Na rozdil od ostatnich svedectvich z Osvetimi je tato kniha o osudu cloveka,ktery patril do rad vyse postavenych a ukazuje i jejich zivot v tabore. Je take "ozdobena" pribehem lasky a ukazky toho,ze i na pekle na zemi muze vzniknout spojenectvi a laska,pro kterou se chceme obetovat. Doporucuji vsem,kteri se chteji dozvedet ctivym jazykem o zivote v Osvetimi.
Líbilo se mi to, zaujalo od začátku do konce, dobře se to poslouchalo (audiokniha), ale takhle to prostě být nemohlo, nevěřím, proto jen 3*... Autorka to podle mě hodně "učesala" a do štítků bych tím pádem přidala ještě "pro ženy". Jsem ráda za vyloučení nechutných kruťáren, ale dílo mi vyznělo trochu naivně a na toto těžké téma až moc romanticky. Určitě oceňuji epilog s informacemi o skutečných lidech z příběhu.
Skoro mi přijde, že dát jen tři hvězdy v tomto případě znamená, že nemám soucit s lidmi z Osvětimi, ale je to naopak. Na můj vkus byla kniha hodně naivní a příběh neuvěřitelný. Že by opravdu bylo v Osvětimi možné takto proplouvat? Stačilo, aby byl člověk chytrý? To tezko. Přečetla jsem dost autentických dobových materiálů, abych prostě pochybovala. Spíš mi to tedy přijde celé jako výsměch lidem, kteří v koncentračních táborech umírali.
"Já ti něco povím tatére. Vsadím se, že jsi jediný Žid, který kdy vstoupil do pece a pak z ní zase vyšel". Jak píše autorka: "Tatér z Osvětimi je příběhem dvou obyčejných lidí, kteří žili v mimořádné době, kteří byli zbaveni nejen svobody, ale i své důstojnosti, svých jmen, své identity....
Někdo by Lale označil za hrdinu, někdo za kolaboranta. Když ho přivezou do tábora ve vlaku určeném pro dobytek, Lale velmi brzy zjišťuje, že když bude dělat co se po něm chce, spíše přežije. A díky tomuto přístupu se z něj stane "tatér", který má na starosti tetování čísel u nově příchozích vězňů. Najde si cestičky, jak přilepšit sobě a ostatním, má různá privilegia.
Když potká dívku Gitu a zamilují se, záhy se ukáže, jak je štěstěna vrtkavá dáma... Jak otáčíte další a další stránky, jenom si přejete, aby alespoň jeden příběh z tohoto období skončil dobře.
Kniha je jednoduše napsaná, dobře se čte, kapitoly jsou rozděleny podle datumu. Lale se setká i s Mengele, z této části knihy jsem měla asi nejvíce husí kůži. Zároveň mě neuvěřitelně bavilo téma karmy - co dáš, se ti vrátí. A u Lela to platilo dvojnásob, protože díky své štědrosti, empatii a lidskosti přežil tam, kde jiní by již dávno byli zabiti. Aneb jak říkal Lale: "Kdo zachrání jednoho, zachrání celý svět".
Na závěr taková perlička - v knize se objeví celkem 4 odlišná čísla, které Lale vytetuje Gitě - při tetování uvádí 3562, po dotetování 4562, jindy o ní mluví jako o 34902 a v dodatku použije autorka číslo 24902. Zajímavé.
Kniha sa číta dobre, príbeh je pekne napísaný, dávam plus za ďalšie informácie, ale čítala som aj lepšie knihy s touto tématikou.
Neskutečné, co jsou schopni dělat lidé lidem . Na tohle by se nemělo zapomenout . Na závěr i slza .
Téma holokaustu je vždy těžké. Kniha se četla dobře. Je až neuvěřitelné co vše museli lidé vydržet. A proto toto téma nasmi být nikdy zapomenuto.
Velice pěkná kniha, ale místy až neuvěřitelná... Už jsem přečetla spoustu knih, ale nikdy tam nebylo tolik "štěstí" . Myslím, že si to autorka lehce přibarvila, ale nevadí... Kniha je pěkná a dobře se čte.
Když tak přemýšlím, co napsat o této knize, napadá mě jen to, že díky takovým to knihám, mám vždy jen myšlenku na to, že můžeme být rádi v jaké době žijeme.
Každopádně, mi přijde, že autorka úplně nezachycuje danou dobu autenticky, trochu ji přikrášluje, ale zas díky tomu může být kniha vhodná i pro ty, co toto téma až tak nemusí. Nebo nechtějí z určitého důvodu číst.
Kniha samotná je velice čtivá, poutavá jako román mě velice zaujala.
Další knihu si určitě přečtu, jelikož Cilčina cesta mě opravdu zajímá.
Knížku jsem četla na doporučení kamarádky. Přečetla jsem ji jedním dechem. Knížek o holocaustu jsem přečetla hodně, ale u této budu dlouho myslet ta zástěra Lalea. Doporučuji přečíst, kdo váháte.
Příběh, který i přes těžké téma, byl velmi čtivý. Avšak četla jsem spoustu jiných knih z koncentračních táborů, které byly daleko lepší. Tento byl moc idealistický místy až nereálný.
Každopádně klobouk dolů, že hlavní hrdina přežil a k tomu všemu našel životní lásku.
Styl psaní mi moc neseděl. Takový telegrafický, strašně zjednodušený, zkratkovitý popis.
Je jasné že narátor řekl, co chtěl říci. Co nechtěl, zamlčel, upravil k obrazu svému. A tím se ho vůbec neodvažuji soudit. Ale že by mu prošla v koncentráku krádež cenností? Myslím, že by ho bez milosti popravili. To bylo nějak moc jednoduché.
Abych pravdu řekla, jsem trochu zklamaná. Zdálo se mi to takové hrozně idylické a nereálné, ale je dost možné, že Lale takové štěstí vážně měl. Jinak to byl pěkný a dojemný příběh, rychle se četl, ale jak říkám, připadalo mi to moc zalité sluncem. Druhý díl Cilčina cesta byl mnohem líp napsaný
Knihy tohoto tématu jsou vždy peklo, které si ani nedovedeme představit. Takže mi vlastně vůbec nevadilo, že to byl vlastně román. Opravdu čtivě napsané.
Velice silný a tragický příběh o holokaustu. Knih s touto tématikou jsem sice přečetl již mnoho. Stejně mě to ale vždy silně zasáhne. Pro mě naprosto nepochopitelné co dokáže dělat člověk člověku. Kniha určitě stojí za přečtení. Člověk si alespoň uvědomí, že všední starosti které člověka trápí jsou vlastně malicherné a možná se i zastydí.
Velmi pěkná kniha o nepěkných věcech. Příběh podle skutečných událostí je sice hezky napsaný, přesto nějak nevěřím tomu, že se to všechno odehrálo přesně takto. Řekla bych, že je to trochu zidealizované. Láska? Proč ne..Přátelství? Proč ne. Ale to ostatní? Přesto knihu řadím mezi ty lepší.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Posloucháno jako audiokniha. Krásně namluvená Martinem Siničákem. Z tohoto období jsem četla už celkem dost knížek a tadle mě příjemě překvapila svou nesurovostí. Podle mě byla řada situací učesána buď autorkou nebo samotnýl Lalim při vyprávění. Oceňuji epilog na konci kde se dozvíme o osudu hlavních hrdinů. Co se mi na knize líbilo byla ta "přizpůsobivost" Laleho a to, že i když se "vyšplhal" na pomyslném žebříčku postavení v Osvětimi na vězně vysoko, že nezapomněl na svoje "kamarády" z nižšíích příček.