Tetovač z Auschwitzu
Heather Morris
Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Tetovač z Auschwitzu je román vychádzajúci zo skutočného príbehu Laleho a Gity Sokolovovcov, dvoch slovenských Židov, ktorí prežili koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau a po vojne si našli nový domov v Austrálii. Lale v tábore dostal prácu tetovača. Jeho povinnosťou bolo číslovať väzňov, ktorých nacisti po selekcii nechali nažive, teda vpichávať im do predlaktí čísla s neodstrániteľným atramentom – jeden z najsilnejších symbolov holokaustu. Minimálnu slobodu pohybu, ktorú mu umožňovala táto funkcia, využíval na získavanie potravín výmenou za šperky a peniaze po zavraždených Židoch, čím nejedného spoluväzňa zachránil pred vyhladovaním. Jemu hrozila za túto činnosť smrť, mnohí iní jej vďačili za prežitie. Jedného dňa sa v rade na tetovanie vyskytlo vystrašené a roztrasené mladé dievča… Pre Laleho – fičúra, frajera a trochu aj dobrodruha – to bola láska na prvý pohľad. Zaumienil si, že popri vlastnom prežití urobí všetko pre to, aby prežila aj Gita. To, čo robí túto knihu zvlášť pozoruhodnou, je Laleho životný elán. Vedel, aký osud nacisti chystajú jemu aj ostatným väzňom, on sa však rozhodol nepoddať neľudskosti tábora, zachovať si dôstojnosť, osobnú integritu a žiť čo najplnšie, ako to bude možné. Napriek všetkej svojej drsnosti je Tetovač z Auschwitzu príbehom nádeje a odvahy, a hoci to znie neuveriteľne, aj príbehom veľkej lásky.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem od knihy možná trochu víc. Příběh jako takový je zajímavý a poutavý... težko si jen můžeme dnes představit co člověk musel prožívat a co vše musel podstoupit aby přežil.
Nicméně styl psaní paní spisovatelky mi příběh vylíčil, dovolím si říct, nezajímavě.
Můj názor na tuto knihu je značně rozporuplný, proto bych chtěla upozornit, že mé hodnocení 3* jsou vyloženě za ne příliš dobře zvládnutou řemeslnou práci spisovatelky, nikoliv za příběh jako takový. Jelikož se v jádru jedná opět o reálné zážitky muže a jeho životní lásky, kteří si nejen tímto peklem prošli, ale vydrželi v něm celé 3 roky, jsem si vědoma toho, že já jsem ta poslední, komu by příslušelo soudit, co je pravda a co ne. Ale stejně...
Pravdou zůstává, že celý příběh vyznívá skutečně jako červená knihovna na pozadí osvětimských kulis a krutost a realita všedních dní v Osvětimi byla přeci jen odsunuta do pozadí na úkor milostné linky. Hodně mi tato kniha připomněla český film Colette, u kterého jsem rovněž nejednou nevěřícně kroutila hlavou.
Nepopírám, že Lale jakožto tatér mohl mít (a jistě i měl) řadu různých výhod, které mu umožnily přežít v tomto zhmotnělém pekle, přesto způsobu, jakým nám to autorka naservírovala, jsem nedokázala uvěřit. Tolik neuvěřitelných náhod, které tatérovi nejednou zachránily život, působily jako série zázraků od samotného Boha. Krom toho, získávání klobás a jídla od lidí z venku, krádeže diamantů a šperků a šmelení s nimi, aniž by to někdo kontroloval či viděl, Laleova záchranná akce vězně, který byl chycen při útěku či milostná setkávání s Gitou... Ano, nepopírám, že se to mohlo dít, ale nevěřím tomu, že vše probíhalo tak (lehce), jak to popisovala autorka. Lale si na sklonku života tuto spisovatelku možná zvolil záměrně a podle určitých kritérií, já ovšem přemýšlím o tom, jestli její národnost a život na Novém Zélandu nejsou až příliš odtrženy od Evropy a její historie, což mělo za následek to, že jsem někdy (hlavně ke konci) měla pocit, že čtu spíš recept na jídlo, než emoční a srdcervoucí příběh přežití z Osvětimi.
Osobně se tedy skláním před Lalem, Gitou i dalšími lidmi, kteří byli vhozeni do tohoto pekla a nuceni v něm bojovat o holý život, obdivuji jejich lásku, kterou dokázala zlomit až smrt, i nezdolnou touhu žít. Ale knihu jako takovou neobdivuji, právě naopak. V rámci literatury o holokaustu ji řadím spíše k tomu slabšímu a nevěřím, že si ji ještě za měsíc budu pamatovat a myslet na ni, jako např. na knihu Mengeleho děvče.
Hmmm, nez zacnu cist nejakou knihu, vetsinou si prectu par recenzi a komentaru. Tady byly ohlasy velmi rozporuplne. Spousta ctenaru ji vycita, ze je prilis slunickova, taky laska v Osvetimi, to se preci nehodi, taky toho stesti nejak moc.. Cekala jsem teda vetsi slataninu..
Musim rici, ze jsem byla mile prekvapena. Myslim, ze laska, ktera mezi Leem a Gitou vzplala, musela byt neskutecne silna, takze diky ni prezili to peklo, ktere pro ne pak asi tak pekelne nebylo. Ano, pribeh je neskutecny, ale ta doba byla neuveritelna, netroufam si ho tedy vubec soudit. Za me krasna ukazka toho, ze kdyz pomahate lidem, jednou se vam to vrati.. Tak jako Leovi.
Hvezdu strhavam spis za styl, jakym je kniha napsana, ale libila se mi.
Příběh se četl sám ... Je napsán poutavě a vcelku svižně, nicméně je to skutečně ROMÁN a přijde mi, že na to, že se děj odehrává v koncentračním táboře, je tam všechno strašně jednoduché, vše se Laleovi daří, se všemi je kamarád, láska v koncentráku je taky úplně na pohodu ... Ve finále ještě ten konec, že se prostě najednou našli ... ? ..........................................
Výborná kniha. Děj mě neuvěřitelně vtáhl a knihu jsem přečetl jedním dechem. Z druhé strany musím říct, že mi trochu vadila až příliš jednoduchá čeština a krátké věty. Nejvíc děsivé mi přišli scény s Mengelem, u kterých jsem měl při popisu fakt husí kůži. Vzhledem k tomu, že velmi rád čtu o tématice holocaustu, tuhle knihu řadím rozhodně k těm lepším, nicméně ne nejděsivějším. Tou stále zůstává Osvětimi od Rudolfa Vrby.
Nebyt kniha opravdu podle skutecne udalosti, tak ji mozna odlozim. Souhlasim s tim, co je napsano nize, a to, ze jde hodne o cervenou knihovnu. Skoda, ze autorka nema vetsi zkusenost se psanim a stylistikou...mohl to byt roman, ktery ve vas necha stopu na cely zivot. Chtelo to vice popsat lokaci a nalady vsech okolo. Nejen hlavnich hrdinu. Omlouva ji, ze nezna asi poradne Evropu a pochazi z Nov.Zel. Presto obdivuji, ze se dala do vypraveni pribehu, ktery ji nekdo vypravel...a nebyly to jiste jeho mile vzpominky.
Tato kniha mě docela uchvátila nejen svým obsahem, ale i díky tomu kolik se v ní dozvíme informací o dobách druhé světové války a o Osvětimi. Nejhorší na této knize je, že všechno co se zde píše, je motivováno skutečnou událostí. Důvod, proč se tato kniha jmenuje takto, je kvůli tomu, že vězňům v Osvětimi se na předloktí tetovalo číslo. Nejsem sice moc velký čtenář, ale věřím, že pokud se tato kniha líbila i mě, tak se bude líbit i vám. Nejvíc mě na této knize mrzeli ztráty životů všech těch nevinných lidí, kteří si takový osud nezasloužili. Knihu bych doporučil hlavně lidem, kteří se zajímají o toto téma jako je Osvětim atd... Příběh je docela silný, plný ztráty lidských životů. Kniha se mi docela líbila, i když nejsem zrovna fanoušek takovýchto věcí.
Kniha se hezky čte, je poutavá, ale souhlasím s některými názory, že jde spíš do červené knihovny. Myslím si, že hrůzy koncentračních táborů byly mnohem horší a dalo se to popsat lépe. Navíc hlavní hrdina měl štěstí jako 10 lidí dohromady.
Kniha mě okamžitě vtáhla do děje. Je až neuvěřitelné, že se příběh skutečně stal a že Lale a Gita si dokázali svoji lásku a víru udržet i přes ty otřesné hrůzy, které zažili. Za mě jednoznačně kniha se silným příběhem. Doporučuji přečíst.
Jako každý příběh o Osvětimi, i tento byl silný a rozhodně by neměl zapadnout. S hlavními hrdiny jsem jako vždy soucítila, ale nezaujalo mne to natolik, že bych dala plný počet hvězd. I když se jednalo o příběh založený na skutečných lidech i událostech. Moc se mi líbila závěrečná kapitola i vysvětlení autorky.
Příběh asi jediného žida, který kdy vstoupil do pece v Osvětimi a pak z ní zase vyšel. Je až nepravděpodobné, že měl vždy takové obrovské štěstí. Konec války byl popsán hodně stroze a bez emocí, škoda.
"Pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den"
Kdyby to nebyl pravdivý příběh, pět hvězd by nedostal. Ale v tomhle případě ano. Někdy mi přišlo toho štěstí až moc, ale kdyby nebylo, nebyl by tento příběh. Stylistika průměr, obsah top! Doporučuji!
Hlavně kvůli hlavnímu hrdinovi dávám čtyři hvězdičky!
Samozřejmě, že příběh byl silný, jako všechny z této šílené doby mě dostaly osudy nevinných ...,ale nějak jsem celou dobu bojovala se stylem psaní...,bylo ze všeho, co jsem dosud přečetla o válce jaksi nejslabší...nevím, nemohla jsem si na paní spisovatelku zvyknout...byly tam výkyvy, že chvíli psala tak, že zaujala a pak mně připomínala s odpuštěním sloh ze základní školy...no a méně je taky někdy více...
Romány normálně nečtu a tenhle se mi dostal do ruky náhodou, při vybírání další literatury faktu. Tak nějak tam ležel hned vedle a z mého oblíbeného žánru mě nic nezaujalo. No, zkusil jsem ho a musím říct, že občas jsem měl co dělat, aby neukápla slza.
Hezky napsané, čtivé a skutečné.
Zaujímavý príbeh lásky, ktorý vznikol asi v tom najnevhodnejšom prostredí, v akom mohol a napriek tomu skončil dobre . Miestami mi to však príde neuveriteľné a zaujímalo by ma, koľko udalostí a situácií autorka prikrášlila v porovnaní so skutočnosťou - prežitie v bloku 11, obchodné záležitosti priam až neuveriteľných rozmerov a pod. Celkovo mi však kniha príde napísaná kvalitne, pútavo a číta sa dobre.
Tohle byl úžasný příběh z Osvětimi, který skončil tak úžasně pro ústřední dvojici .. paráda ... doporučuji :)
Příběh je velmi čtivý. Kapitoly jsou průměrně dlouhé.
Kniha v sobě nese emotivní příběh z prostředí Osvětimi - nabitý emocemi, nenávistí, touhou přežít, ale i láskou.
Je inspirován skutečnou situací.
Líbí se mi mapa koncentráku, mapa říše i fotografická příloha - vše na konci knihy.
Velmi oceňuji i doplnění knihy o informace o hlavních hrdinech - jak to s nimi bylo po Osvětimi.
Pokud Vás zajímají knihy s tématem druhé světové války - pak tuhle knihu jednoznačně doporučuji.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Není to moje první kniha z prostředí Osvětimi. Abych pravdu řekla kniha mě trochu zklamala.Příběh byl podán moc zjednodušeně,všichni Lale zbožňovali včetně jeho věznitelů.Příběh jak z rodokapsu.