Tchaj-pan
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430295/bmid_tchaj-pan-otT-430295.jpg
5
519
519
Asijská sága série
< 2. díl >
James Clavell, autor Šóguna, rozsiahlej historickej fresky z japonských dejín, obracia v tomto románe pozornosť na ďalšiu, ešte starobylejšiu kultúru Ďalekého východu - na Čínu. Na pozadí dramatického príbehu o súperení dvoch obchodníckych firiem sa Clavellovi podarilo zachytiť zrážku dvoch odlišných civilizácií - západnej a východnej. Dej románu sa odohráva v prvej polovici 19. storočia na pôde novozískanej korunnej kolónie Hongkongu. Stávame sa svedkami zrodu tejto kolónie, ktorá sa mení z pustého skalnatého ostrova na bránu do Číny. Hrdinom príbehu je Dirk Struan, patriarchálny šéf firmy a otec rodiny, čiže tajpan.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1990 , PravdaOriginální název:
Tai-pan, 1966
více info...
Přidat komentář
Co k této knížce říct. Je skvělá. Autor nádherně popsal střet dvou kultur a opovrhování jak z jedné, tak z druhé strany.
Ačkoli je těch 750 stran asi nejvíc, co jsem za svoje čtenářství absolvovala, ani jednou jsem se nenudila, nepotřebovala kontrolovat, kolik mi ještě zbývá nebo nechtěla přeskakovat. Tak skvěle čtivý, srozumitelný a napínavý román člověk jen tak nepozná.
Autor vedl děj na vícero frontách, vždy napínavě, držel osobitost a výrazné charaktery postav. I přes jazykovou bariéru člověk chápal každou zápletku díky kontextu a vysvětlivkám.
Dějiny tu nepíší panovníci, ale obchodníci, tedy běžný lid. I proto je asi tenhle román o Hongkongu na začátku 19.století tak poutavý.
Jestli se nějaká Clavellova kniha vyrovná fantastickému Šógunovi, pak je to zcela jistě Tchaj-pan. Zajímavé je, že společnost, která byla autorovi předobrazem k Struanově impériu v knihách Tchaj-pan a Vznešený dům, dosud existuje.
Další skvělý román od Clavella. Tentokráte odehrávající se v právě budovaném Hongkongu jako nového opěrného bodu Velké Británie v zámoří. Kniha sice nedosahuje kvalit Šóguna, ale je stále skvělá a dobře odvyprávěná. Témata jsou podobná, střet dvou rozdílných kultur, sonda do zvyků a sociálních vztahů té doby. Za mě to byl skvělý dobrodružný příběh plný intrik, lásky, napětí, přátelství i nepřátelství. Výborně zasazeno do reálií té doby včetně tehdejších technických vynálezů. Skvěle vykreslené postavy a jejich uvažování.
Opět se mi zdál ten konec trochu rychle utnutý, ale už to asi patří ke Clavellovému stylu psaní. Jinak super. Už sháním Gaidžina.
Další skvělý román vynikajícího spisovatele snad nejznámějšího románu Král krysa a Šógun, která dlouho byla jednou z mých nejoblíbenějších knih. Barbaři na obou stranách.
Místy zajímavá kniha, ovšem nekriticky shovívavá ke skutkům britských obchodních společností, jejich bezohlednému vykořisťování Číny.
Pokračování ságy se přesouvá v čase i prostoru. Máme tu silnou hlavní postavu, žádný černobílý charakter (popravdě snad ani jedna postava není v dílech tohoto autora černobílá), máme tu skvělou zápletku, nevšední prostředí a zajímavé charaktery.
Celkem vzato, Čína ani Hongkong není pro mě tak přitažlivá jako feudální Japonsko ze Šóguna, přesto to má jiskru. Další porovnání kultur pro mě nevychází tak jednoznačně. Obě kultury měly své plusy i mínusy a asi bych tam v té době žít nechtěl.
Dirk Struan je opravdu výjimečný, Brock je důstojný nepřítel. Vedlejší dějové linky, které příběh posouvají a dávají mu další rozměr jsou opravdu prvotřídní. (Když píšu komentář, tak cítím slzu dojetí v koutku oka z autorova umu)
Samotní Číńani, kromě nevlastního syna Gordona Čchena, mi přišli nesympatičtí a to včetně Mej-Mej. Naopak jsem se těšil na části s Brockem, Culumem a Robbem, s Tess a Mary, S Horatiem a Aristotlem.
Děj někdy pluje rychle jako clipper, někdy nespěchá a vychutnává každý detail a myšlenku. Ale tahle kolísavost pro mě byla velmi osvěžující a probírala touhu vědět, co bude dál.
Co se týče filmového zpracování, jak už jsem někde četl v jiném komentáři, minisérie by byla stokrát lepší, přesto je to pro čtenáře jakési doplnění a vychutnání základního příběhu ve dvou hodinách.
Malinko slabší než Šógun, ale jen z důvodu rozdílu mezi Čínou a Japonskem.
Na začátku jsem si těžko zvykala na množství jmen, a vůbec bylo těžké se zorientovat v tom kdo kam a ke komu patří. Ale pak jsem se začetla a je to skvělý příběh. Moc se mi líbí jak autor popisuje rozdíly mezi kulturami. Jak každá kultura tu druhou považuje za tu zaostalou. Bylo zajímavé třeba porovnání lékařství v Číně a toho jakoby "vyspělejšího" anglického. Přitom evropští lékaři té doby dokázali akorát pouštět žilou a modlit se. Ta anglická nabubřelost a pocit, že můžou ovládat celý svět! Na druhou stranu i jejich smysl pro demokracii. V jedné části vede Tchaj-pan rozhovor s ruským šlechticem, který nechápe, proč by měli mít všichni lidi stejná práva a tvrdí, že lid se musí vést pevnou rukou.
Na těch historických příbězích si uvědomuji, jak se všechno v podstatě pořád rodí a umírá a všechno se točí v kruhu, co tu bylo se zase vrací. Připadá mi, že i takový základ národa jde pořád dál v čase, ať se děje historicky cokoli.
Skvělá kniha.
Další z perel z pera Jamese Clavella. Moc se mi líbí, jak se dokázal vcítit do střetu kultur a nepochopitelnosti jedné pro druhou, ale i druhé pro první. Rozhodně stojí za přečtení, doporučuji.
Proč se čas od času, nenechat zlákat na jiný druh četby- knihy, jako je třeba Tchaj-pan a jemu podobné...? Nenechat se poučit kulturou a zvyklostmi vzdálené země? Já tak udělala a rozhodně jsem neprohloupila. Opět jsem si díky dalšímu, skvělému dílu od Jamese Clavella ověřila, že Evropa nebyla pro každého středem vesmíru a že ten, kdo se mohl a považoval za honoraci..., nemusel ve vzdálených zemích pro jiné znamenat vůbec nic...
Je to kniha, ke které se ráda vracím. Napínavý děj, exotické prostředí, spousta zajímavostí, prostě super.
Prvních sto stran jsem měla z knihy rozporuplné pocity. Příliš mnoho postav, nějaké lodě, politické konflikty. Byla jsem z knihy zmatená. Dalších třista stran jsem se začítala a posledních 300 stran jsem přečetla během jediného dne. Rázem se z Clavella stal jeden z mých oblíbených autorů.
Tchaj-pan, alias Dirk Struan, je obchodník s opiem. Ale ne jen tak ledajaký. Naučil se totiž chápat zemi, ve které obchoduje a poměrně jednoduchou strategií našeptávání svých myšlenek ostatním dokázal dávat věci do pohybu. Kniha nenápadně pluje v čínských vodách napětí, aby postupně vyústila přes kolizi a krizi do neodvratné katastrofy. A nebo ne :)?
Skvělý román! Hned na úvodních stranách na vás sice autor vysype celou řadu postav, ale postupně se to stabilizuje a čtenář se poměrně snadno orientuje. Nejlepší je zcela neopakovatelná atmosféra Clavellových knih. Velmi snadno a nenásilně vás vtáhne do toho určitého století, do kterého zrovna chce. Opět je ústředním motivem střet kultur a rozdílných pohledů na život evropanů a číňanů. Je fascinující, jací byli britové,vládci tehdejšího světa,vlastně primitivové.
Děj dalšího Clavellova románu je zasazen do Hongkongu a jeho okolí v roce 1841. V době během opiových válek, kdy se skoro pustý ostrov Hongkong stal britskou korunní kolonií. Dirk Struan, zakladatel a majitel Struan's – největší obchodní společnosti v Asii, se rozhodne vybudovat na ostrově její ústředí a tím spojit s Hongkongem nejen její osud, ale i svůj a své rodiny. Největším konkurentem a nepřítelem je Dirk Tyler Brock – majitel druhé největší obchodní společnosti na Dálném východě. A tak sledujeme na přestřeleném prostoru jejich vzájemný souboj o moc za účasti velkého množství postav z různých společenských a kulturních vrstev, z nichž každá má své vlastní zájmy a cíle. Celkový dojem tohoto opusu je tak někde na lepší půli stupnice, bavily mě popisy čínských mravů a chování, ale stopáž brzdila mou pozornost a spojení intrikaření a historického románu není úplně můj šálek kávy, soráč Jamesi, ale Král Krysa zatím nedostižný - 65 %
Tento historický román z pol. 19.století o založení Hongkongu si prostě nesmíte nechat ujít. Skvěle napsaný, vás provede světem tchaj-pana Dirka Struana. Nepochopím jak v té době mohli lidé toho tolik dosáhnout, tolik poznat za pouhý jeden život. Úžasné životní dobrodružství. Život tchaj-pana by vydal na několik knih a na všechny bych byla velmi zvědavá. Knihu jsem s odstupem 20 let četla po druhé. Její 1.vyd. ve slovenském jazyce má čestné místo v mé knihovně. 4,5*
Výborný, výborný, výborný. Clavell výtečně popisuje tu dobu, příběhy a osudy všech účastníků. Je to neskutečně čtivé a já musím jen a jen chválit. Obrovská spokojenost, stejně jako u jeho Šóguna. Vemte, čtěte, nechte se unášet.
Šogun je moje srdcovka, takže jakákoliv jiná kniha od tohoto autora má prostě smůlu, nikdy ho neporazí. Jenže to nemá vliv na to, že se jedná o další skvělý Clavellův román. Tentokrát z Hongkongu, kde sledujeme osudy několik rodinných klanů. Všechna jejich vítězství, prohry a hlavně tajemství - ta se platí zlatem, pokud se dají využít v boji o moc. Znovu dobře napsané a čtivé. Film, který byl podle románu natočen, jsem ještě neviděl, ale chystám se.
Štítky knihy
Čína čaj 19. století lodě zfilmováno společenské romány kolonie Hongkong dobrodružné romány opiumAutorovy další knížky
| 2003 |  Král Krysa |
| 2000 | Tchaj-pan |
| 2009 | Šógun |
| 2009 | Gaidžin |
| 1991 | Šógun (I. díl) |
Priznám sa, že do tejto knihy sa mi veľmi nechcelo a to aj napriek tomu, že Šógun bol skvelý. Ja mám stále pred takýmito staršími príbehmi obavy, že sa mi nebudú páčiť. Ale našťastie sa nepotvrdili a Tajpan bol snáď ešte o kúsok lepší ako Šógun. Začiatok bol síce veľmi podobný - veľmi veľa nových postáv, v ktorých sa bolo ťažké zorientovať (a ešte keď raz ich autor oslovuje menom, raz priezviskom), taktiež nepôsobili veľmi sympaticky. Ale veľmi rýchlo ma príbeh vtiahol do deja a Struana som si naozaj obľúbila, mal brilantnú myseľ. Taktiež autor ukazuje, aspoň trošku, ako sa vtedy žilo v Číne a ako vôbec došlo k obchodovaniu s ópiom, aj keď podľa anotácie som skôr čakala niečo o ópiových vojnách, neviem prečo (to tam teda nie je). Ale viac sa dozvedáme o budovaní Hongkongu a o obchodovaní či súperení, keďže v tej dobe bola Čína stále uzamknutá a bolo ťažké do nej preniknúť. Ale niečo sa dozvieme aj o Číňanoch, hlavne o rozdieloch medzi nimi a ľuďmi zo západu, ktorí vtedy ešte stále verili, že časté umývanie spôsobuje choroby. Koniec bol opäť trochu otvorený, ale pri udalostiach na posledných stranách som pomaly ani nedýchala, taký záver som veru nečakala. Opäť mi tam chýbala nejaká historická poznámka, že či to vtedy tak naozaj aspoň trochu bolo. Ale ináč ma príbeh úplne pohltil, prekvapivo ma to veľmi bavilo a zakaždým som sa nevedela dočkať, že kedy sa budem môcť vrátiť k čítaniu. Určite v tejto ságe budem pokračovať a teším sa na ďalší príbeh z Ázie.