Technokněží
Alejandro Jodorowsky
Nevlastní syn nechvalně proslulého piráta, chlapec jménem Albino, má jediný sen. Stát se členem Technokněží a stvořit videohru, která ovlivní všechny občany obří galaxie. Ovšem život má pro něj připraveno ještě něco víc! Vydává se na cestu skrz vesmír... a až na vrchol moci. Návrat do světa Metabaronů od legendárního Alejandra Jodorowského!... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2017 , CrewOriginální název:
Les Technopères, 2006
více info...
Přidat komentář
Epický příběh s krásnou kresbou, ale trochu složitý na pochopení. Nikdo však nemůže autorům upřít invenci. Rozhodně jedinečný počin, jeden z nejzajímavějších komiksových románů, které jsem měl možnost číst.
--
S odstupem času však musím zhodnotit, že kresba a kolorování má v recenzi větší váhu než samotný příběh. Ten si zaslouží asi 3 hvězdičky...
Pro mě zatím nejlepší z Jodoversa. Ani ta pseudofilozofická rovina tu nepůsobí legračně.
Dobrý pandán k Jodorowského klíčovým komiksům. Pro vstup do jeho vesmíru ale zvolte Metabarony.
Než jsem se pořádně začetl, tak jsem si říkal, že je to poněkud slabší odvar z Kasty...ale není to tak. Už jsem přečetl skoro všechny knihy z Jodoversa a Technokněží nabízejí ucelený příběh, který je čtivý, odsýpá, klasicky je to šílená jízda, ale zároveň má i nějaký hlubší přesah. Oproti Kastě, kterou jsem po jednotlivých kapitolách louskal šíleně dlouho a musel jsem si vždy připomenout, kdo je kdo, zde bylo výrazně méně hlavních postav, což jednoznačně usnadňovalo orientaci a možná i díky tomu jsem Technokněží přečetl za pár dnů. Doporučuji.
Kresba je výborná, jen se mi obecně moc nelíbí "digitální" coloring (který občas připomíná barevné přechody s omezenou škálou jak z malování), ale zde mi to ani nepřišlo.
Je libo luxusní komiksovou jízdu? Technokněží jsou sázkou na jistotu. Záleží jak čtenář k tomuto dílu přistoupí a jak hluboko s hlavním hrdinou v příběhu sestoupí. Protože při čtení tohoto komiksu můžete brouzdat jen tak lehce na povrchu a užívat si to, a nebo se pokusit dostat pod povrch.
O něco slabší než Metabaroni, ale pořád hodně dobré. Jodovy tradiční veletoče se mísí s nejrůznějšími postavami a vesmírnými silami. Kresba rozhodně zajímavá, k vesmírné sáze naprosto hodící se.
Naučil jsem se lhát, zrazovat, šidit,
krást, zneužívat a ničit druhé,
jen abych zmnožil své jmění.
Prostě vše, co potřebuje správný technokněz.
Zasekl jsem se hned na první kresbě, která následuje za hlavní, tvrdou stránkou. Pohled na kosmickou observatoř, krásně zalitou v zelené barvě s planetou na pozadí, je uchvacující. Působí to na mě jako magnet. Kochal jsem se asi patnáct minut, než jsem otočil na další stranu.
Citát: Chcípněte, vy slouhové technošpíny!!!
Kniha je rozdělena na několik fázi. Hlavní postavou příběhů je Albino jeden ze synů Panefi matky a hlavně „šéfky“ Albina, který se rozhodl stát Technokněžím. Ve škole, do které ho šéfka, jeho matka, poslala však musí splnit několik úkolů. Nic pro něj, zatím, není problém. Dostává se až do technobiskupské počítačové školy. Jeho výuka je tvrdá a vždy hrozí nebezpečí úmrtí. Tak sledujeme jedno století s Albínem.
Citát: Zadek a kozy, to maj rádi i Bozi!
Scénář je klasika a kresba? Inu je to Jenjetov, co by jste od něj asi očekávali? Prostě perfektní s typickou kresbou, která z něj dělá mistra. V tomto příběhu se mi strašně líbila sestra hlavního hrdiny, Onyx. Červená a čtyřruká mutantka byla suprácká.
Malá ochutnávka:
Budeš žít pod mou střechou po tři příští roky, a budeš mi sloužit, ať tě požádám o cokoliv. Mé pokyny budeš provádět do písmene, a pokud se v kteroukoli chvíli nezachováš, jak se zachovat máš, zabiju tě! Jasné?
Musím však přiznat, že zase tak moc spokojený nejsem. Všudypřítomná logická nelogika, spousty smyšlených výrazů a názvů a zbytečných sprostých slov mě celkem vadilo. Mám pocit, že Kasta Metabaronů byla propracovanější a víc tak nějak vyfikundační. Do bioprdele!
Citát: Jsem duše, která má tělo, nikoli tělo, v němž je duše.
...další kousek do GOLD komiksů .....Jodorowského prostě zbožňuji ..... příběh jako vystřižený z učebnice pro samé jedničkáře, číst jenom za zásluhy ..... takovou sílu příběh má
mých oblíbených 321%
U Jodorowského nejde šlápnout vedle. Jeho "pokřivená" mysl ovlivněná filosofií, náboženstvím, transcendencí a dalšími těžko popsatelnými vlivy vytváří neuvěřitelná dobrodružství. Nabízí se srovnání s Kastou Metabaronů. I zde je v centru dění jedná rodina, která má vliv na celý vesmír. Kresba je úchvatná a stejně jako u Moebia v Incalu a Gimeneze v Kastě úchvatně dotváří děj a nechává si záležet na každém detailu. Jodorowská si umí vybírat parťáky. Jen aby to nebylo v samých superlativech: Pouť Albina možná až moc připomíná Kastu Metabaronů a místy se opakuje hlavně, když se Albino prokousává jednotlivými institucemi. Přesto i přes 400 stran jsem komiks zhltl na posezení.
Metabaroni nepřekonáni. Jak kresbou, tak příběhem. Technokněží nejsou špatný konec, akorát po předchozím nachucení, jsou spíše pohádkou se spousty odkazů na náboženství a sekty. Velice jednoduchý děj a už dopředu víte, jaký bude konec.
Jako zjevně i jiným čtenářům přede mnou mi nesedli Technokněží zdaleka tolik jako Metabaroni. Literární stránka komiksu byla oproti syrovějším Metabaronům tak trochu naivní patetickou limonádou o utrpení a sebepřekonávání se hlavního aktéra při cestě za spásou sebe a jím vyvolených, a samozřejmě rovněž o nekončícím utrpení jeho rodiny, což i sám hrdina rád co chvíli připomínal. Přičemž ve výsledku stačilo, když Albino povolal své kyber-alterego, a vše se rázem v dobré obrátilo. Tak trochu mnoho povyku pro nic... Janjetov vedle Giméneze taky působil jaksi laciněji. Dostat se mi tento komiks do rukou jako první, nevím, zdali bych Jodorowského ještě brala tak vážně.
Předchozí komentář přesně vystihnul mé pocity z knihy. Poselství o možném směřování světa, prosazování těch "správných" názorů, konzumním bezmyšlenkovitém světě, mocí opojených a tím zakrňujících vládcích .... Myslím, že těch myšlenek, které kniha obsahuje, jsem pojmul jen část, určitě by stálo za to si knihu po nějaké době přečíst znovu. Vadilo mi ale, jak snadno jedinec bez jakékoliv pomoci (až na jednoho zvířecího jedince) byl schopen překonat všechny překážky a rozvrátit dlouho budovaný a fungující techorežim, případně překonat i jiná úskalí na cestě za zaslíbeným cílem. Konec ve stylu všeobjímajííc lásky mne pak utvrdil, že za 5* to není, přestože jde o výjimečný komiks, který by si měl přečíst, každý fanoušek tohoto žánru. Krásná kresba, jen coloring byl pro mne příliš výrazný. Trochu bych ubral na sytosti barev.
Tak je to samosebou krásná kniha - dokonce jsem si ji zabalil i do letáku z Lídlu, abych si ji nezničil při smykání v baťohu po autobusech a hospodách, ni na kole. Je to pěkně nakreslené, kvituji vnitřně i to poselství o tupém konzumním životu, likvidaci všech, kteří nehodlají na toto přistoupit, žít z přírodních darů svobodně bez technotechna a přitom neplatit galaktické gigakorporaci za zotročení a likvidaci vlastní identity. Čímž teda u mne udeřil Alejandro hřebíček přímo do palice - ALE je to strašně vážné - a bere to hlavně strašně vážně samo sebe, dialogy jsou prkenné a patetické, on to autor určitě i tak zamýšlel, ale svlažit to aspoň kapkou humoru by určitě dílu neuškodilo. Navíc ten Albíno prošel vším jako nůž máslem, žádné protivenství ani překážka neměla šanci a nakonec to skončilo nejlépe, jak jen mohlo v tom nejlepším ze světů. Metabaroni i Incal se mi líbili více, přesto jsem moc rád za tento kousek v češtině, ta řada MDEK se překrásně rozrůstá.
Vidím tady samé pětihvězdy, a to přes to, že někteří píšou, jak k plnému spokojení něco chybělo. Já jsem však u Technokněžích nebyl tak vyplesklý a rozechvělý jako v případě Incalu, a rozhodně jsem nezažíval onen skvěle vyprávěný epický rozměr, jaký nám Jodorowsky nabídl v Kastě Metabaronů... Jenže má to pořád nesmírnou hloubku, komiks funguje uceleně, klade před čtenáře otázky a naznačuje míru prorockého vidění světa. Postavy jsou fajn. Hlavní hrdina se opět vesmírně vyvíjí, dojde i na pár dějových zvratů. Celkově jsem spokojen, ale neskáču a neslintám blahem, jak jsem zvyklý z předchozích knih z autorova sci-fi světa. Konec mě mírně řečeno trochu zklamal, čekal jsem lepší vyvrcholení a proto nemohu dát plnou palbu, jak je u mě zvykem, když čtu Jodorowského.
Příběhově tak nějak stejně "slátané" jako Metabaroni, ale celkové vyznění a upozornění na nebezpečí virtuální reality i možné důsledky propojování těla a stroje je inspirativní, a komiks je ideální médium ve kterém se dají vykreslit různé bizarní možnosti a situace jak takové splývání takzvané reality a virtuální reality může probíhat. Je to vlastně takový Matrix kosmických rozměrů. Jodovi už nestačí Země nebo naše galaxie, ne, tady se děj klene napříč celým Vesmírem a snad i dál, podobně jako v Metabaronech. Ale i tak mi připadá, že i když se jedná o sci-fi hýřící bizarními nápady, tak Jodovi jde především o to popsat současnost, tj. společnost závislou na technologiích, která se odvrací od přírody, od duchovních tradic a upíná se ke konzumní pseudorealitě, která se snaží vyždímat ze svých konzumentů co nejvíc, rozuměj co největší zisk, aniž by ji zajímalo cokoliv jiného. I když by se dalo Technokněžím vytknout leccos, a i když to není úplně můj "cup of tea", tak ta odvaha, s jakou se do toho Jodo i Janjetov pouští, ta si, když nic jiného, pozornost určitě zaslouží.
Příběh ze světa Incalu a Kasty Metabaronů. Nachází se někde na půl cesty mezi filozofických, až karikujícím, Incalem a dynamickým, epickým masakrem Metabaronů. Příběh Albína, postupujícího hierarchií Technotechnů až na úplný vrchol je podáván jako vyprávění protagonisty, již starce, za účelem archivace, jeho posluchačem je jeho přítel Tinigrifi, tvoreček někde mezi veverkou, zajícem, křečkem a kdoví čím vším dalším. Cestují na palubě kosmické lodi, spolu s mnoha sty tisíci Albínovými následovníky, hledajíce „ráj“, zaslíbenou planetu, kde chtějí založit kolonii, svět, kde „harmonické lidské vztahy budou důležitější než zkažený technologický pokrok“. Parafráze náboženské cesty a hledání je víc než zřejmá. Příběh je opět epický, výpravný, pohledy na svět a kresba tomu odpovídá. Stejný gotický svět jako v případě Metabaronů, stejné pohledy na enormní stavby, objekty, vesmír. Komiks lze bez problémů číst samostatně. Rozhodně skvělý přírůstek do řady MDEK.
Epický příběh, který nám vypraví o jedné rodince. V kostce se dá říct, že sledujeme vývoj mladého žáka Albina v všemohoucí bytost, v podstatě Boha.
Tento příběh sleduje dvě příběhové linky, jedna se točí kolem zmíněného Albina a druhá o jeho matce a jeho sourozencích. Tyto dvě linie se nakonec spojí v jednu.
Celý tento příběh je v podstatě parafrází na část bible. Pro bádáme galaxii skrz na skrz, kde nás čekají různé podivnosti, jak v tomto Jodorowského vesmíru bývá zvykem.
Kresba toho díla je perfektní, čisťouňky krásná.
Tento komiks mě možná i bavil více než Kasta Metabaronů, která je neméně skvělá. Pro nadšence z Kasty je tento komiks povinnost. Pro čtenáře, kteří nemají zatím žádné zkušenosti z toho vesmíru, klidně můžou sáhnout rovnou po této knize a užijí si je stejně dobře.
Vyjímečná filosofická záležitost s naprosto originálními myšlenkami spojené nádhernou kresbou.
Rozhodně nejde vstřebat všechen potenciál díla při jednom čtení.Za nějakou dobu se k tomuto rozhodně vrátím.Zážitek!!!
PS:Toto je druh komiksů, který bezpečně rozbíjí názor, že komiks je povrchní žánr bez hlubších myšlenek a pocitů.A to je velmi důležité...
Jediné za co se modlím, aby nikdy nevznikl film, který by za jakýchkoliv podmínek stejně předloze nemohl nikdy konkurovat...
Autorovy další knížky
2014 | Kasta metabaronů |
2011 | Incal |
2013 | Borgia |
2015 | Psychomagie |
2018 | Šílená ze Sacré-Coeur |
"... a Tinglo, zatrpklý, jehož nervový systém si zoufal beznadějným tetelením agresivity"
...podobné pocity popadají mě, když čtu tyhle krávoviny. Vůbec nechápu, jak je pan Podaný schopný dělat kariéru překladatele.