Čaroděj a sklo
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427343/bmid_carodej-a-sklo-ygZ-427343.jpg
4
1367
1367
Temná věž / Temná veža série
< 4. díl >
3. vydání Magická směs fantasy a hororu, vizionářská série Stephena Kinga, která se nepodobá ničemu, co jste kdy četli Roland, poslední pistolník, a jeho družina těsně vyvázli z jednoho světa a vstoupili do dalšího. Právě zde svým druhům Roland vypráví dávný příběh jedné lásky a dobrodružství, ve kterém hraje hlavní roli pozoruhodná žena – Susan Delgadová. Čaroděj a sklo je strhující vyprávění plné šokujících obratů.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Wizard and Glass, 1997
více info...
Přidat komentář
Zatím nejlepší příběh o pistolníkovi. Vysvětluje mnohé z toho, co formovalo Rolanda, proč je tím, čím je.
Díl, u kterého jsem se hodně trápila - někdy Velkého Stephena za jeho vypravěčskou obšírnost nesnáším - ale uznávám, že nabídl nejepičtější a nejkompaktnější příběh z dosavadních pokračování. Poslední třetina nedá vydechnout, do té doby nutno vydržet.
Je to western a zároveň antická tragédie: výstavbou, propracovaností a - asi nic neprozradím - i očekávatelným závěrem. Antickou tragédii mi to připomnělo také tím, že tento díl je peripetií od hlavního děje - a vzdálil mě tím počtem stran opravdu na několik dní! (Ještě že byly Velikonoce a já mohla číst víckrát několik hodin v kuse). Musím ale uznat, že jsem četla se zájmem a prožitkem, hledala jsem paralely mezi těmito postavami a těmi v této chvíli naslouchajícími (autor podobnosti v předchozích dílech občas zmiňuje), více pochopila Rolanda, ale - těším se na cestu k věži, tímto odbočením snad ještě víc.
Příběh čerstvého (skoro patnáctiletého...) pistolníka Rolanda a jen o něco málo starší Susan Delgadové není vůbec špatný, jen si myslím, že měl vyjít zvlášť jako samostatná kniha, ne jako součást hlavního "paprsku" Temné věže. Bylo by to ku prospěchu obou dějových linií. Kdo by chtěl, rozšířil by si svoje znalosti o Rolandově mládí a toho, čím byl utvářen jeho charakter, kdo by nechtěl, spokojil by se se stručným konstatováním, že si Roland v mládí prožil velikou lásku a ta ho poznamenala navždy.
A že by zůstaly nějaké otazníky? Těch je u Kinga vždy dost a dost i tak.
príbeh mal svoje svetlé miesta, ale k celkovému deju neprispel úmerne k počtu strán. Tak uvidíme čo nám prinesie ďalší diel...
Lepší společnost než Rolanda a jeho ka-tet jsem si pro začátek roku vybrat nemohla. Nejprve jsem se zalekla retrospektivy, chtěla jsem vědět, jak to s nimi bude dál, jak postoupí cesta k Temné věži. Nakonec jsem ale hrozně ráda, že jsem směla nahlédnout do Rolandovy pochmurné minulosti. Miluju je. Miluju je všechny a chraň tě ruka páně, Kingu, jestli mi někoho z nich zabiješ!
Zaujímavý skok do minulosti. Zrazu sa ocitnete v úplne inom svete, s inou partiou priateľov. Opäť viac vysvetľuje správanie Rolanda a jeho dôvodom dostať sa k Veži. Skvelé rozprávanie.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Asi druhý nejlepší díl Temné věže, i když člověk ví jak to dopadne, jen neví kdy a proč a přesto celou dobu doufá, že to bude jinak. Líbili se mi Rolandovi společníci, obzvlášť Cuthbert. Líbí se mi Sussan, Líbí se mi mladistvá naivita hlavních hrdinů a stejně tak sebedůvěra Lovců rakví.
Pro mě osobně nejsilnější a nejsmutnější díl TV. Ohledně Susan jsem pořád doufal...
Poznávání Rolandové minulosti stálo za to. Smutné i veselé a zejména zásadní pro začátek tvorby konečného charakteru Pistolníka. Velice důležitá část pro jeho pochopení.
Ctvrty dil a zrejme nejvetsi prelom.Hlavne ten mezi fanousky.Pulka z vas ho totalne odsoudi a nejradsi by ctyrku vynechala a pro druhou pulku muze byt tim nejlepsim z vypraceni Temne veze a hlavne Rolanda.Prave tento dil je cely zameren prave na nej.Takze King navaze na predchozi dil aby po par strankach rozjel Rolandovu minulost.Urcite nesouhlasim ze je to cervena knihovna ale spis to na me pusobilo jako westernove az historicke drama...Konec opravdu pro me nekonci happyendem ale vic uvidite sami...Roland je takova trosku prokleta osoba a tenhle dil do hloubky vlastne vykresluje ten jeho charakter...chovani...pocity.Mistr tu trosku ,,kinguje”ty zkusenejsi uz vi...Proste se v tom trosicku vyziva a rozepisuje a pitva a pribeh vas bud pohlti a nebo totalne znudi zalezi jak vrely vztah jste si po tech trech predchozich dilech udelali k Rolandovi...Ja sem problem nemel ale je pravda ze to mohlo byt kratsi a asi by se nic nestalo...Takze kvalita tam je ale pribeh nam trosicku odbocil.
Westernová soap opera. Pistolník byl hrozný, ale po přečtení toho dílu (a že jsem se musel do čtení nutit!) říkám - zlatý Pistolník. Úplně lituju, že jsem se do čtení Temné věže pustil.
Prvních 17 % knihy (čteno na čtečce, proto to vím přesně) ka-tet putuje za Temnou věží. Prvních 17 % knihy je napínavý, strhující příběh, který navazuje tam, kde třetí díl skončil. Pak ale King nepochopitelně přepne do růžové knihovny, která nejen že se do ságy vůbec nehodí, ale je příšerně nudná! Přes polovinu knihy King popisuje (nechtěně) směšné zdvořilostní poklonky čtrnáctiletých pubescentů, kteří při pozdravu vytrčují patu a oslovují jiné pubescenty zdvořilostním "sai" přídomkem. Navíc všechny postavy neustále všechno opakují ("...udělal jsem to, to jsem tedy udělal..."), což je po chvíli neskutečně protivné a otravné. Obyvatele Mejisu - ty venkovské, maloměstské křupany - jsem z duše nenáviděl.
Příběh nabere spád až ve třech čtvrtinách knihy, kdy se po několika stovkách stran zhmotnělé nudy (konečně!) začne něco dít. Pak už je to dobré. Do té doby jde o čiré utrpení.
Vždy jsem tvrdil, že King je fenomenální romanopisec. Jeho povídky stojí za starou bačkoru, ale čím je dílo delší, tím je lepší (viz geniální To či Svědectví). S temnou věží ale přetáhl strunu. Co by vydalo na delší kapitolu, to King roztahá do tlusté bichle. Poznávacím znamením Temné věže je to, jak neúnavně popisuje nejmenší detaily, zatímco příběh jako celek se ubírá jenom velmi, velmi pomalu. Příliš pomalu.
King sám v průběhu tvorby Temné věže tvrdil, že neví, jak se bude příběh odvíjet dál. Tomu zcela věřím a z díla je to cítit - jakoby zoufale vařil omáčku a čekal, až z ní něco vzejde. V této knize to bohužel trvalo několik set stran.
Tohto dielu som sa bál, lebo som vedel že má byť zameraný na Rolandovu minulosť, ktorá ma ani trochu nezaujíma. Na začiatok sa samozrejme musí doriešiť problém s vyšinutým vlakom a potom už sa to skutočne vrhá do vyprávania o tragédii mladého Rolanda, ktoré je ešte o niečo horšie než som čakal. Respektíve mi to celé prišlo strašne zbytočné a hlavne tááák naťahovanéééééé, že aj povestná guma v trenírkach by mohla závidieť. Kingov syndróm úmorných popisov čohokoľvek prináša x stranové slohové práce o každom prdnutí a ja som pri nich skoro zdochol. Pre veľa ľudí je to ten najlepší diel kvôli emocionálnej rovine, ale ja by som radšej to postapo dobrodružstvo. Naviac ako je možné že Roland vypráva detailne aj o udalostiach pri ktorých vôbec nebol? Pre mňa strašne ubíjajúca nuda a keď sa v závere konečne dej vráti zo spomienok do "súčasnosti", tak scéna Čarodejník z krajiny Oz bola hlúpa, nezmyselná a v konečnom dôsledku rovnako zbytočná ako to celé predtým. K pozitívam tohto dielu patrí postava odpornej starej zmagorenej čarodejnice a pár akčných sekvencií.
V první pětině ještě dojíždí šílená hádankářská jízda, ale pak nastává další nekonečné putování a Roland cítí, že svým souputníkům dluží mnohá vysvětlení a že ho dohání minulost, se kterou se musí vypořádat. A tak začíná dlouhé předlouhé vyprávění. Jako bychom se rázem ocitli v úplně jiném světě, který je malebnou směsí středověku a Divokého Západu. Jako bychom začali číst jeden z těch klasických velkých milostných románů o skutečné, hluboké, osudové lásce, která nemůže skončit jinak než tragicky. Nevěřila bych, že King dokáže kromě napětí a strachu popsat i lásku tak, že ji cítíte, prožíváte. A hlavně jsem nic takového po přečtení předchozích dílů nečekala. Tohle skutečně snese srovnání s klasiky milostných příběhů. I když je to smutné čtení, protože ačkoli s hrdiny sdílíte jejich štěstí, tak zároveň celou dobu víte, že to nedopadne dobře. Ne nadarmo je tento díl uvozen citací z Romea a Julie. Od samého začátku, kdy se ti dva setkají, je vám jasné, že nemají nejmenší šanci, že se potkali v nesprávný čas, v nesprávné době a že za to krutě zaplatí nejen oni. Přesto je to nádherný příběh, po jehož přečtení budete Rolanda milovat víc než kdy dřív. Tím to však ještě nekončí. Jsme zhruba ve čtyřech pětinách tohoto dílu a před námi je ještě ta poslední, která nás vrátí zpátky k pětici přátel hledajících cestu k Věži. „Pětici přátel,“ ta slova jsou teprve teď skutečná. Teprve teď si všichni uvědomí, čím jeden pro druhého jsou. A to je možná to, co je na tomhle díle nejdůležitější. Co se týče emocí a působení na čtenářovy city, pan King se tentokrát skutečně vyřádil. Jsem vážně zvědavá, co bude dál. :o)
Tato kniha je jeden velký flashback / prequel - kromě asi (trochu přeháním) deseti stránek na začátku a deseti na konci - a v podstatě je možno ji (asi) přečíst bez přečtení předcházejích knih. Odehrává se v mnohem konzistentnějším světě, než předchozí knihy, a "vnořený" příběh je jednoznačně výborný a řekl bych o dost lepší, než co (do tohoto dílu) předvedl zbytek Temné věže.
Trochu škoda, že z předchozích dílů do jisté míry víme, jak některé postavy skončí, takže celkové napínavo je vlastně o tom, jak moc velký nebo malý průšvih to nakonec bude.
Taky mi přijde, že spousta čtenářů se sem přes Pistolníka a rozsah Temné věže nedostane. Není to úplná špička od Kinga, ale do nejlepších deseti by se asi dostala. Kdyby vyšla samostatně, asi by byla čtenější.
Teda, příběh z Rolandova mládí byl super. I když bylo celou dobu tak trochu jasné, jak to musí skončit. Chudák Roland. :-( Po dočtení jsem se vážně strašně moc těšil na další díl.
Být na místě Rolanda, spáchám sebevraždu, to tedy ano! Achjo, to bylo tak moc nespravedlivý. Jedna z nejsmutnějších knížek, co jsem kdy četla. Ale zároveň jedna z nejlepších.
Opět skvělý příběh, který nabírá na obrátkách. V některých pasážích jsem ani nedýchal a tak křečovitě držel palce, jako u žádné z knih. Chuť na další díl je neuhasitelná.
Nevím, nevím, jestli si kniha zaslouží plné tři hvězdy, spíš bych krapítek ubrala. Ale na druhou stranu, nějaké kvality kniha přece jen má, tak proč ne. Ale proč bych chtěla hodnotit pouze dvěma... Kniha je strááášně zbytečně dlouhá. Já jsem se nudila! Připadlo mi, že je příběh zbytečně roztahaný, rozvláčný...Zdrcla bych knihu na polovinu a byla bych spokojená. Co ale oceňuji, je postava Rhey, ta byla opravdu super. Docela se mi líbila i atmosféra v městečku, Rolandovi kamarádi (i když na svůj věk hodně vyspělí), prostředí, ale musela jsem se ke čtení trochu nutit, netěšila jsem se na pokračování. Nu což, uvidíme, co přinese další díl. Přece jen ještě nejsme na konci. Ale tentokrát si dám pauzičku a nebudu se na něj hned vrhat.
Spíše než rozvíjení příběhu z předchozích dílů se rozvine jedna silná Rolandova událost z hluboké minulosti. Je zajímavá, napínavá, a krásná.