Pustiny
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271/bmid_pustiny-UTj-271.jpg
5
1419
1419
Temná věž / Temná veža série
< 3. díl >
Kniha Pustiny vypráví, co se přihodilo poutníkům Středosvětem několik měsíců poté, co byly otevřeny poslední dveře na břehu moře. Ušli už pořádný kus cesty do vnitrozemí. Doba odpočinku končí a začíná doba učení. Susannah se učí střílet... Eddie se učí vyřezávat... a Pistolník se učí, jaké to je, přicházet kousek po kousku o rozum...... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2000 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Waste Lands, 1991
více info...
Přidat komentář
Ničemu nepodobná směsice žánrů, která se díl po díle neúprosně zarývá pod čtenářovu kůži.
Dobrodružná výprava se smysluplným navázáním minulých událostí, hádanky kořenící příběh a postupně dávkované napětí, jež se do čtenářova těla dostává s medikační přesností. Díky tomu všemu se z Temné věže tímto dílem nadobro stává výpravný epos, který už nelze nedočíst.
Svět se pohnul a nutno dodat, že až teď, po třetím díle, jsem nucen krotit silnou touhu po tom pokračovat hned dílem dalším... ale netřeba tlačit na pilu, malá pauza, dle zkušenosti, nemůže uškodit.
Pustiny majú po Troch vyvolených pomalší rozjazd, no zvoľnenie tempa má svoj účel. V predchádzajúcej knihe som očakával, že traja vyvolení znamenajú Roland + tri ďalšie osoby, no napokon to boli tri osoby vrátane Rolanda. A Pustiny ma vyviedli z omylu. Takže až v tejto knižke je družina kompletná. Naše postavy nezaháľajú ani chvíľu. Pokračujú v putovaní nebezpečnou krajinou, ktorá už okrem prírody konečne odhaľuje svoje temné zákutia. Kniha v druhej polovici naberie obrátky a vyvrcholí v polorozpadnutom meste, kde sa družina rozdelí, len aby sa neskôr znovu spojila a posunula sa opäť o niečo bližšie k Veži. Postavy sú zase vynikajúco vykreslené, každá so svojimi osobitosťami a problémami. Dokonca aj vlak má osobnosť, ktorá je komplexnejšia než mnohoktoré iné literárne postavy. Moja jediná výčitka je spojená s osudovosťou – niektoré dôležité skutočnosti sú postavám odhalené len tak mimochodom, či už v sne alebo v intuícii. A čítanie myšlienok ma tiež príliš nepresvedčilo. Na druhú stranu chápem, že je to v súlade s Ka, no miestami možno ľahko nadobudnúť dojem, že ide o lenivé riešenia, ku ktorým by sa inak autor nevedel logicky dopracovať. Dej tak niekedy pôsobí až rozprávkovo, čo v kombinácii s ostatnými žánrami v tejto knihe nie úplne ladí. V konečnom dôsledku je to však zábava a riadky sa mi premietajú pred očami ako film. Napätie je v správnej miere a aj pomer záhadnosti a odpovedí je dobre nastavený, aby čitateľa zaujal, no niečo mu aj vysvetlil. Nech žijú hádanky!
A Veža je zase o niečo bližšie...
Dobrodružná cesta pokračuje...
Jde se dál a tempo knihy, a ani příběhu, nezpomaluje, ale naopak se rozprostírá a rozjíždí do dálky, a budoucího pokračování, až snad dorazí k cíli a nakonec i k Věži. Těším se na další díl.
Celkově o něco zábavnější čtení, než Tři vyvolení, ale ne o moc. Celkem mě bavil začátek se Šardikem a Lud s Blainem. Co mě naopak drásalo byly sekvence v New Yorku s Jakem, které byly velmi roztahané, nezajímavé a drtivá většina postav měla čistě epizodní roli. Poslední část knihy v Ludu byla velmi akční jízda, která chuť trochu napravila, ale asi to přišlo až příliš pozdě.
Svět se pohnul. I ve své hlavě. Rolandovo Ka-Tet je na silně psychedelickém tripu. A na cokoliv narazí, to je šílené. Kromě tempa. To je pomalé pozvolné, odpovídající pěšímu postupu hrdinů knihy. Což nevadí. Naopak, King si dává záležet na opět velmi ponurých popisech. A mimochodem, Poklopec na sucháč je v angličtině Velcro Fly :) - najít tu písničku mi trvalo asi týden :)
Tohoto dobrodružství se může zúčastnit téměř každý.
Nepotřebujete znát pravidla. Předpokládá se , čtenář již znalý předchozích dílů netřeba nic vysvětlovat. Vzhůru na rampu - kloboučku hop !
S kloboučkem můžete být v klidu , pustiny jsou tu , stačí se jich dotknout.
Nemám problém s prvním ani s druhým dílem.Směs žánrů to se musí nechat, čtivé jakbysmet, vtahující ostošest.
Spíše se moc nekamarádím s fantasy žánrem ap. Elfové,obři,mluvící fauna, znáte to.Právě to byl ten důvod proč jsem se temné věži jako takové zpočátku vyhýbal.
V pustinách se začíná právě tento žánr a jeho prvky více objevovat.Naštěstí to zatím není nic tak pro mě rušivého ba právě naopak je to pohlcující a hezky to do sebe zapadá.Tento svět a ačkoliv není zrovna přívětivý určitě to je sama radost ho obývat.
Kniha je rozdělena na dva vcelku samotné díly.První je Kingovsky typicky rozvláčný.Což v tomto případě není na škodu.Jednoduše by se dalo říci jde o dost to nejlepší z Kinga :) Je to v podstatě rozjezd pro gradující část druhou.Žánry se střídají,napětí střídá smršt emociální.Vypravěč si Vás vodí za ručičku, prostě mu zobete z ruky. Fandíte té partě a čím dál víc jsou sympatičtější poté co již jste společně prožili. Samotný děj si Vás ochočí.Nemá tudíž cenu cokoliv prozrazovat a o zápletce se zminovat. V rámci série a jak tvrdí série již znalý.Zde se jedná prý o díl průlomový. Mě se třeba líbí jak je každý doposavad jiný a navzájem se celkově liší. Nejenom mixem žánrů ,ale jako celkově u Stephena. Co mě u něj kolikrát vadí, tady ho skoro nepoznávám :) Uvidíme , našlápnuto má parádně. Ted před dalším dílem a ten třetí je tak mimořádně otevřený ,to se jen těžko odolá. A to se pustil do pokračování po hodně letech.
Co naplat : kloboučku hop !
Pustatiny, pustatiny ... pusté ste, ako literárne, tak aj obsahovo. Ak má toto byť podľa komentárov najlepší diel, tak už teraz ma mrazí z toho, čo príde a nie je to vôbec dobrý pocit. Nedokázal som sa začítať a subjektívne mi to prišlo horšie ako Osudová trojka. Aby som čítal päťstostránkovú knihu od Kinga osem dní, no to ma podrž, to sa mi ešte nestalo, jedinou výnimkou je nepodarok Spiace krásavice. Celú dobu som čakal, kedy príde niečo, čo má byť ten "vow" efekt tejto série a ono nič. Prúser je taktiež, že na Kingove litánie sa teším, hoci sú niekedy fakt dlhé (a mnohých čitateľov dokonca odrádzajúce), no tu som bol rád, že mám Pustatiny za sebou - celé Štefanove rozprávanie bolo bez šťavy a akéhokoľvek napätia, skrátka mi bolo fuk, čo bude s postavami, teda okrem Jaka, a môžem smelo napísať, že aj samotný Pištoľník mi je ľahostajný, hoci všetko sa točí okolo neho. Ak si všetko zhrniem, tak prvé tri diely Temnej veže sú pomerne (vlastne takmer úplne) dosť o ničom. Ak by prvé tri diely vyšli skrátené do jednej knihy, takmer zoškrtané až na dreň, bola by to pravdepodobne knižná fantasy bomba. Takto je celý príbeh rozriedený, ako sviečková vodou, na smotanu sa nedostalo.
Díly postupně trochu bobtnají. Tento třetí byl na rozdíl od prvního dílu docela srozumitelný. Děj se přeléval od popisu putování přes hádankářskou soutěž po horor. Nakonec docela čtivé, jsem zvědavý na další díl, asi budu pokračovat snad až do konce.
Putování začíná dostávat trochu smysl, kaa tet je kompletní a Roland se svými souputníky pokračuje na cestě k Temné věži. Užila jsem si Jakea a jeho vyzvednutí a samozřejmě děsivý Lud a Blaine Mono. Zamilovala jsem si Ochu a Jakea, ale i Roland změkl a polidštil se, takže samotný příběh je teď chytlavý (i když hádanky jsou občas nad moje chápání). Jednotlivé postavy opravdu nemají vadu, King je skutečný mistr popisů a moc povedená je i obálka. Všechno do sebe pomalu zapadá a souvisí se vším. Autor evidentně čerpá z vlastní drogové minulosti a na scénu přivádí psychedelii prošpikovanou spoustou snových pasáží.
Dle Wikipedie "Psychedelie je stav mysli charakterizovaný velmi příjemným omámením smyslů, estetickým vytržením a tvůrčími impulsy, který je vyvolán některými drogami" a já si po dočtení připadám jako bych si spolu s autorem šlehla.
Jedním slovem - mindfuck. Měl jsem trochu obavy, aby po celkem rozjetém druhém dílu King nespadl zpět k rozvláčnosti Pistolníka. Ovšem takovou jízdu, jakou jsou Pustiny, jsem opravdu nečekal. Prozatím je Temná věž jednoznačným kandidátem na jednu z nejlepších sérií ever, jen prosím, ať jsou takové i následující díly.
Pustina nie je tou knihou, ktorú odložím až keď je dočítaná a môže za to Kingove uvedomenie si, že ka-tel aký vytvoril, s ním môže kráčať po zvyšok kariéry. Druhá vec je tá, že výrazne poľudštil ústredné trio pútnikov, čím im ubral na príťažlivosti. Predsa len antihrdina má v sebe viac korenia. Tu sa naši antihrdinovia zmenili, čo zisťujeme stránku po stránke, pištoľník už nie je toľko odmeraný, černoška z vozíka sa vyliečila zo schizofrénie a feťák zostal viac-menej závislý len na láske k nej. Nebyť šukačky s démonom a mesta strojov, kde na každom rohu visí mŕtvola, je tu vlastne friendly-atmosféra s domácim miláčikom na vodítku. King rozdelil knihu na dve časti, vlastne o to isté sa postaralo aj Senegalské počasie, takže malá rada, nečítajte knihu na pláži, slnko vám rozleptá stránky. Ale späť k obsahu. Rozdelením Pustiny King dopraje románu dve vyvrcholenia. Výsledok toho prvého prinesie výrazné zníženie vekového priemeru zúčastnených. Druhé nám zase z výšky predstaví nehostinnú pustatinu, kam Faust musí chodiť na dovolenky. Dúfam, že vláčik so sebevražednými sklonmi dopraje našim hrdinom krátku zástavku, aby sme mohli atmosféru otráveného ovzdušia s verbežou lietajúcou nad sčernanou zemou načerpať zblízka.
Roland a jeho suita pokračují na cestě k temné věži. Zpočátku je tempo vyprávění pozvolné, ale po tom kvapíku z minulého dílu asi chvíle na vydechnutí neuškodí. I když se nejedná o vydechnutí relaxační, protože se na scéně opět objeví trocha psychedelie a hlavně spousta dusivých snů, které naše hrdiny postrkují tím správným směrem. Vždycky se ošívám, když tím hlavním motivem pro konání postav je to, že se jim o něčem zdálo. A tady se po nocích zdála spousta věcí spoustě lidí a mně to zastínilo jednu hvězdu v hodnocení. Když jsou konečně naši hrdinové pomocí snů seskupeni do správné formace, může konečně začít další přímočará vypravěčská jízda, která se žene krajinou jako nadzvukový psychicky narušený vlak nabitý nejmodernějšími technologiemi. Dojde na soupeření fyzické i intelektuální. Zda bude mít navrch šílenstvím postižený stroj, nebo lidská inteligence, se teprve uvidí.
A co vy, máte taky rádi hádanky? Některé z nich jsem příliš nepochopil, tak nevím, zda je chyba v překladu či na mém přijímači. V duchu knihy tedy nelze tento komentář zakončit jinak než hádankou. Tak třeba:
Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví.
(SPOILER)
Po rozpačitých prvních dvou dílech Pustiny se neskutečně rozjely. Stalo se tam toho tolik... Nalezení Okraje, hrátky s medvědem, Jakova anabáze a vyzvednutí, a pak hlavně Lud a jeho megadistopický život a smrt. A samozřejmě Blaine Mono. Jeden z nejoriginálnějších záporáků ever.
Naše kaa tet se zkompletovala a celé putování začíná dostávat trochu smysluplnější dimenze. Postavy začaly být sympatické, zvláště Ochu a Jake, ale dokonce i Rolad je zde člověkem. Ale asi nejvíc mě baví, jak je všechno neskutečně promyšlené a všechno souvisí se vším a přitom to dává dokonalý smysl. Nic mě v knize nerušilo jako v předchozích a vyloženě jsem se těšil až budu moct poslouchat další kus.
Načtení luxusní od Libora Terše, i když těch špatně přečtených slov je na můj vkus až trochu příliš mnoho.
Každopádně teď už se těším na další díly.
Tempo příběhu šláplo do pedálů! Roland, Eddie a Susanah si brzy přivedou (staro)nového společníka a cesta k Věži pokračuje. Společenství, jinak to tady popsat nejde, je konečně kompletní a tentokrát se podíváme, jak v Rolandově světě vypadá život ve městě. Starbucks a mekáč ale nečekejte a svačinu si vemte raději s sebou. Rozhodně vás čeká temná podívaná.
Je obrovské štěstí, že to čtu v časech, kdy je série už kompletní, jinak mám obavu, že Stephen King by byl ohrožen osudem spisovatele z románu Misery :D
(SPOILER) Muze roboticky medved zacit hnit? Je mozne otehotnet s demonem? Muze vlaku z nekolikasetlete rutiny a samoty mrdnout? Pro Kinga evidentne zadny problem. Zatim je serie s kazdym dalsim dilem lepsi a lepsi. V polovine Pustin jsem se rozhodl, ze rovnou objednam cely zbytek serie, protoze tohle vypada jeste na zabavnou jizdu.
Mnoho fanoušků Kinga označuje tento díl Temné věže za nejlepší. Někteří však za nejlepší označují až ten následující - Čaroděj a sklo. Je zajímavé, že oba díly dělilo při prvním vydání šest let, což musela být pro čtenáře určitě dlouhá doba. Pustiny končí velmi otevřeně a sám se nemohu dočkat dalšího pokračování. Osobně mi takto otevřený konec nevadí, kniha měla spád a pouť byla od počátku do konce dechberoucí. Roland a jeho družina konečně započala opravdovou cestu k Temné věži a je to opravdu jízda. Setkáváme se s několika již známými charaktery a trošku víc se nám odhaluje Rolandův svět, který se hnul. Provázanost s “naším” světem mi velmi připomněla knihu Talisman a neušla mi ani reference na Svědectví. Zkrátka další dílky do velké skládačky Kingova universa.
(SPOILER)
95% - Společenstvo Rolanda z Gileadu svedené osudem (neboli ka-tet, jak je označováno v Kingově typickém jazyku neodmyslitelně spojeném s touto knižní sérií) se od mořského pobřeží vydává do vnitrozemí a po stezce Paprsku dál k Temné věži. A zároveň (nebo možná ne úplně, protože čas v Rolandově světě si, jak známo, běží po svém) v New Yorku vnitřně rozpolcený chlapec Jake Chambers, který by měl být vlastně mrtvý nejdřív vinou Waltera nebo možná třetího "vyvoleného" Jacka Morta a pak znovu kvůli rozhodnutí upřednostnit pronásledování Muže v černém, které Roland kdysi učinil pod horami, pátrá s tajemným klíčem v kapse a růží v srdci po vlastních dveřích do Středosvěta...
Stephen King prokazuje své pisatelské mistrovství nejen ve výstavbě košatého děje a dosazování neuvěřitelného množství vzájemně propletených symbolů, postav, míst a příběhů, ale třeba už v něčem tak zdánlivě prostém, jako je členění textu, kdy oddělené dějové linky Jakea a Rolandovy skupiny jsou čtenáři předkládané vcelku, takže si může nerušeně vychutnávat jak vývoj vztahů mezi pistolníkem Rolandem, bývalým feťákem Eddiem a schizofreničkou Susannah, tak na druhé straně i Jakeova hledání smyslu všeho toho neuvěřitelného, co se mu děje. A pak se dějové linky začnou proplétat a text začne přeskakovat z jednoho světa do druhého, napětí se zvyšuje, pohledy Jakea i ostatních se střídají rychleji a rychleji, aby pak autor přišel s klidnou putovní částí tolik připomínající jeho vzor Pána prstenů, ovšem čtenář se nikdy nesmí nechat ukolébat, protože vše se může náhle změnit. Protože je tu rozpadající se Lud. A koneckonců "Blaine je svízel". A to je pravda.
K sérii Temná věž se vracím po deseti letech a musím říct, že třetí díl Pustiny jsem si pamatovala velmi dobře. První dva díly série byla taková ochutnávka, ale tady už se rozjíždí nezbytná road-movie, ovšem přitom je děj, ač plný symboliky, ještě pořád snadno čitelný (což pokud si vzpomínám zejména o závěrečných dílech už úplně říct nelze). Velice oceňuji i jednotlivé hlavní postavy - nestává se mi často, abych si oblíbila opravdu všechny, se všemi jejich životními příběhy, chybami, sny a vizemi. Chemie mezi nimi funguje dokonale a pocit ka je všudypřítomný. Já vlastně miluju i toho statečného brumláka:) Klidně bych na cestě touto částí Rolandova postapokalyptického světa bývala zůstala ještě o něco déle.
Trojka je pro mě hezký návrat ke stylu prvního dílu. Příběh se odvíjí dál, kvalita je zachována, není k tomu co dál napsat, hrdinové se dostávají čtenáři pod kůži, celý svět se vykresluje, no počkejme si, jak vyzní celá série a hurá na Čaroděje a sklo. Dávám 5/6
Dej pôsobí rozťahano a mierne chaoticky. Pocit nedokončenosti a absencia jasnej línie príbehu znižuje celkový dojem. Zdá sa, akoby autor improvizoval a nemal jasnú predstavu o smerovaní deja. Napriek zaujímavým momentom stráca kniha na dynamike a čitateľ sa môže cítiť zmätený.
Stratil som záujem o ďalšie pokračovanie.