Tři vyvolení
Stephen King
Temná věž / Temná veža série
< 2. díl >
Jak už napovídá název, v tomto svazku plní Roland příkazy orákula z dílu prvního, vybírá si tři osoby, bez nichž by svůj úkol nikdy nesplnil. Při výběru se propadne do naší současnosti, dveřmi na mořském břehu vkročí do USA osmdesátých let a „prožívá“ jej očima feťáka Eddieho. Jake z Pistolníka, kterého si Roland zabitím teprve teď transformuje do svého světa, patří k tajemství knihy. Tři vyvolení jsou po Pistolníku druhou knihou z celkem sedmi knih, které tvoří dlouhý příběh nazvaný Temná věž. Děj celé série se odehrává v neobyčejném světě, zaplněném ohromujícími vizuálními obrazy a nezapomenutelnými postavami. Temná věž se nepodobá ničemu, co jste zatím četli. Do rukou se vám dostává vizionářský příběh Stephena Kinga, magická směs fantasie a hororu, který může být i jeho vrcholným dílem. Připojte se proto k výpravě za nedostižnou Temnou věží… Zdá se, že toto dílo je mou vlastní Věží. Víte, ti lidé mi nedají pokoj, hlavně Roland. Vím opravdu, co je ta Věž zač a co tam Rolanda očekává (pokud k ní dojde, a vy se musíte připravit na velmi reálnou možnost, že to nebude on, komu se to podaří)? Ano… a ne. Vím jenom to, že ten příběh mě volá zas a celých sedmnáct let. Tento delší druhý díl stále zanechává spoustu otázek bez odpovědi a vyvrcholení příběhu zůstává daleko v budoucnosti, ale já cítím, že tento díl je mnohem úplnější než ten první. A Věž je blíž.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2010 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Drawing of the Three, 1987
více info...
Přidat komentář
Po prvním nijak výjimečném díle přišla obzvláště strhující kniha, což je neuvěřitelné vzhledem k tomu, že pouze představuje postavy a odehrává se pouze na jednom místě. Ale už od počátku se Tři vyvolení do čtenáře silně zakousnou. Rolandovi totiž jde celých 400 stran doslova o život. Cesta k Temné věži teprve začíná, a člověk by pro všechny postavy už snadno plakal. 90%
Můj nejoblíbenější díl "Temné věže". Postava Eddieho je geniálně napsaná a nezaostává ani Detta/Odetta/Susannah. A věž je opět blíže, ale stále daleko......
Super kniha, poutavá a napínavá od začátku do konce... Jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat. Skvěle popsaná scéna v letadle a metru... dokonalé. Jen jsem nepřišla na chuť Dettě, na můj vkus moc vulgární, ale tak to asi k záporné postavě a schizofrenii v téhle knize patří... Všem schizofrenikům, pokud jsem se jich dotkla, se omlouvám.
Doporučuji k přečtení.
-"Tím mi neodpovídáš na otázku. ty pújdeš dál, že?"
-"Ano."
-"Až úplne do konce."
-"Ano. Až úplne do konce."
Druhý diel bol podstatne stráviteľnejší ako prvý. K Rolandovi sa pripojí feťák Eddie a Detta/Odetta. Dejová linka s Eddiem na letisku ma bavila asi najviac. Teším sa na ďalší diel.
Druhý díl Temné věže úzce navazuje na díl první. Na konci prvního dílu usíná Roland na pobřeží Západního moře a na začátku druhého dílu se probouzí, je napaden a zraněn. Roland spalovaný horečkou postupuje podél pobřeží a nachází troje dveře. Dveře do současných světů, odkud si do Středosvěta přivádí nové společníky, kteří ho budou provázet na dlouhé cestě k Temné věži. Tři vyvolení jsou rozhodně důstojným pokračováním Pistolníka. Je lhostejno, jestli se děj odehrává v tajemné Středozemi, nebo třeba v letadle - ve světě, který dobře známe. King je výborný vypravěč a dokáže si udržet čtenářovu pozornost od první až do poslední stránky.
Souhlasím s příspěvky přede mnou. Tento díl je opravdu svižnější a pochopitelnější než předchozí díl. Spousta nejasných věcí z minula je zde zase vysvětlena (spousta otázek naopak vzniká).
Jak píše kolega níže, autor si dělá naprosto co chce, slučuje zdánlivě neslučitelné ..... naprostý úlet jsou humroidi, nebo záverečná část, kdy dva pistolníci tlačí po pláži beznohou Odettu na kolečkovém křesle. To je fakt úlet.
A to nyní čtu už třetí díl "Pustiny" a ten je ještě o krok dál v této "nesmyslnosti" :-)
Nicméně příběh je to natolik poutavý, že člověka nutí číst dál a dál - tak jak se to od dobré knihy očekává.
O moc lepší než první díl pokračováni Temné věže nebylo.Ale pár stránek jsem doslova hltal....a už se začítám do Pustin.85%.
Rozhodně čtivější než první díl. Tentokrát má Roland na svou misi pomocníky, které si přivede z jiné doby. Otázka je, jestli všichni zvládnou cestu k Temné věži, na to odpoví další díly, které si nenechám ujít.
Podud bych měl charakterizovat tento díl jedním slovem, bylo by to: Nečekaný. Hlavní hrdina se pomocí dveří přenese, ze svého světa, postupně do vědomí tří naprosto rodílných osob. S. King si dělá naprosto co chce, slučuje zdánlivě neslučitelné, vytváří situace zdánlivě beze smyslu, ale kupodivu to skvěle funguje. Kniha má perfektní spád, dokonce vytváří řadu humorných situací jako protipól těm vyhroceným.
Druhý díl je o něco akčnější a zábavnější. Dějí se věci, které jsou občas tak trochu postavené na hlavu, ale má to spád. Eddie i Odetta - Detta ožvili jednotvárnost Pistolníkova světa. Legrační, ale nebezpeční humroidi, kteří se neustále vyptávají, byli skvělí. Super nápad! Ovšem nevím, zda jsem porozumněla, co se vlastně na konci knihy přihodilo. Zápas a náhlé objevení Susannah - té "třetí", mne zmátlo. A nemůžu se jich pořád dopočítat. :-) Ta matematika...
Kniha je výborně napsaná, příběh je velice poutavý,který v táhne do zajimavého děje mezi dvěma světy.
Na rozdíl od prvního dílu mě kniha bavila, zatím je zde pár věcí nejasných, těším se co přinesou další díly.
první díl mě moc nezaujal a další jsem si přečetla jen ze zvědavosti a nelitovala jsem....
Obrovský rozdíl vzhledem k prvnímu dílu. Tam jsem byla ztracená v záplavě otázek, kdežto tady konečně přicházejí nějaké odpovědi a některé věci začínají dávat smysl. Také byl pro mě příběh akčnější, lépe se mi četl a celkově mě více zaujal.
Pro mě ještě lepší a zábavnější než první díl. Akce, napětí, vtip, neznámo, prostě super nášlap k dalšímu vyprávění o Temné Věži.
Další díl Temné Věže, po šesti letech. Tři vyvolení připomínají skutečně Kinga a jeho styl, bohužel je to styl, který moc nemusím, i když si od něj občas něco přečtu. Celá série Temné Věže je zajímavá také hlavně v tom, že to není klasický King, ale stále se v jeho stylu táhne "jiný" Pistolník. Tři vyvolení jsou čtivější než Pistolník, mají větší spád, něco se tam děje, člověk se dozvídá další zajímavé věci o světě, který se "hnul", ale zároveň v tom něco chybí. První díl, Pistolník, byl postaven na filozofování a nechávám člověku s fantazií dělat si obrázek o novém světě a teď, když se přibližuje, tak trochu ztrácí svůj svět a místo něj nastupuje svět Kinga. Kdyby šlo, dal bych 4,5 , takhle se přikloním k číslu většímu a dávám za 5. Stále je to kus naprosto výjimečné ságy...
Po prečítaní Pistolníka som bol zvedavý na tento duhý diel. Trochu však zaostal za mojim očakávaním. Čo o to, písaný je dobre, napriek niektorým dosť rozvláčnym pasážam dej dokáže strhnúť. Ono je to ale také akési predvarené. Roland akoby vždy vedel, čo má robiť a všetko do seba zapadá v pravú chvíľu tak akosi neprirodzene. Hororových prvkov z prvého dielu je tu pomenej, zato pribudli efektné akčné scény, prerazené sánky, pomočené epizódne figúrky a zopár prestreliek. Premena Savannah na konci mi prišla tiež trochu pritiahnutá za vlasy. Trochu ako rozprávkový príbeh, v ktorom sa ropucha nakoniec premení na krásnú princeznú, v tomto prípade skôr amazonku a teda aj jazyk je trochu ostrejší.
Čo ma zaujalo, to je Kingova technika opisu akčných scén. Jednotlivé vlákna osudov zainteresovaných osôb sú písané z pohľadu každej osoby, pričom sa nezadržateľne blížia navzájom k sebe, najskôr pozvolným tempom, potom to začína akcelerovať až napokon keď sa všetky vlákna stretnú, explodujú, každý okamih dramatickej udalosti je videný očami každej osoby akoby v prestrihu. To bolo fakt dobré.
O poznání lepší než Pistolník. Je vidět, že už se příběh víc rozvíjí a různě navazuje na události z předchozího dílu. Dalo by se to sice spíš považovat zase za další část seznamování se - Objevují se nám nové postavy a převážná část knihy je především o nich a dovoluje nám poznat je blíž, ale i tak je to už teď moc povedené. Nejen proto, že jednotlivé charaktery jsou výborně vykresleny a mají hloubku, ale i z toho důvodu, že tentokrát už má čtenář šanci pochopit úplně všechno. V Pistolníkovi to tak nebylo a občas se mi zdálo, že místy tak úplně nepobírám, co má co znamenat.
Nezbývá mi, než těšit se na přečtení dalšího dílu, který, věřím, bude taky stát za to.