Temná veža
Stephen King
Temná věž / Temná veža série
< 7. díl
Na začiatku posledného dobrodružstva je Rolandov ka-tet roztrúsený v rôznych časoch a svetoch. Susannah Deanová, stále v moci démonky Mie, sa proti svojej vôli ocitla v Krajsvete, vo fedickom Dogane, ktorý je skôr komnatou hrôzy a kde spojením mágie a záhadnej prastarej techniky privedú na svet napoly ľudské dieťa. Eddie Dean a Roland Deschain cestujú v roku 1977 po štáte Maine, hľadajú miesto nadprirodzenej aktivity prídencov a dvere, ktoré slúžia ako brána do Stredsveta. Jake Chambers, otec Callahan a brumbo Rát bojujú v roku 1999 s upírmi a so zlými mužmi v newyorskej reštaurácii Prasa v kotle, na ktorej jedálnom lístku nechýba ani „dvojnohé prasa“. Len čo sa tet opäť spojí, priatelia sa vydajú na cestu do sídla vlkov v Hrome, aby odhalili, načo potrebujú služobníci karmínového kráľa mozgy dvojčiat z Cally Bryn Sturgis. Odpoveď je desivá a priamo súvisí s Rolandovou výpravou za Temnou vežou, ktorá je čoraz bližšie. Podarí sa ju pištoľníkovmu ka-tet nájsť a vystúpiť na jej vrchol? Nebude cena, ktorú za to zaplatia, privysoká?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
The Dark Tower, 2004
více info...
Přidat komentář
V této knize se s Rolandem a jeho ka-tet vydáváme na poslední část jejich putování k Temné věži. Prožíváme s nimi chvilky, napětí, očekávání baže i smutku. Buďte připraveni na vše a nezapomínejte, že jsou i jiné světy než tento.
Nádherná, jedna z nejlepších ság, co jsem kdy četla. Konec je krutý a hodně dlouho jsem se s ním smiřovala. Snad něco málo objasní Závan klíčovou dírkou, který dějově sice zapadá mezi čtvrtý a pátý díl, ale snad by mohl pomoci poznat a pochopit Rolanda a jeho osud. Těším se.
Posledni dil serie a jak me se tezko loucilo se vsemi hrdiny! Urcite se nekdy vratim a prectu znova :-)
velký příběh o cestě za osudem . velký ,nádherný ,smutný z koncem který nutí k zamyšlení.
"A přes to bych se nevzdal jediné minuty z času,který jsem prožil v Rolandově kde a kdy. Ty dny ve Středosvětě a Konečném světě byly opravdu neobyčejné.Byly to dny,kdy byla moje představivost tak čirá,že jsem cítil prach a slyšel vrzání kůže."
S.K. 21 Srpna 2003.
říkám, je mi líto a děkuji, to tedy jo.
Silný to půlrok byl s touto dlouhosáhlou ságou, která ve mne něco zajisté nechala...No asi my nezbývá než se těšit, až to přečtu znovu...
Pro mě ukončení luxusní série. Konec mě hodně překvapil... čtečka mi ve vlaku málem vypadla z ruky a celý den jsem myslela jen na Rolanda ....
Dočteno a...je mi smutno. Přeci jen člověk strávil v tomto příběhu dost času a to zanechá silnou stopu. Jistou útěchu mi ještě skýtá nově vydaný 4 1/2. díl "Závan klíčovou dírkou", kde autor slibuje znovusetkání s Rolandem z Gileadu a jeho komplet ka- tet. Ale to už chápu jen jako takovou vzpomínkovou akci.
Každopádně, jak jsem psal u přechozího dílu, nezávidím těm čtenářům, kteří tuto sérii četli v době vzniku jednotlivých knih, protože čekat dvě desetiletí od začátku do konce série, to je sebemrskačství.
*** SPOILER ***
Konec celkem fajn, ale myslel jsem si, že Karmínový král a Mordred budou větší sousta, postarající se o nějakou pořádnou konečnou přestřelku. A ne že se bude jednat o senilního neschopného dědka a pavouka se střevním katarem, kteří odešli na onen svět bez většího bumbuku, jako tichý pšouk. No, on i ten mocný Walter odešel tak nějak banálně.
Konec cesty, konec Paprsku, který spojuje Medvěda Šardika a Želvu Maturina skrze Temnou věž. Konec něčeho geniálního, nad čím strávil přes třicet let a já několik týdnů. Srdce mi divoce buší, jako bych šla po těch točitých schodech věže spolu s Rolandem (který vypadá určitě jako Clint Eastwood), v očích slzy, protože ani Jake není tak úplně pryč.
Je to všechno.
Stačí to.
Říkám díky, sai Kingu.
Dlouhé dny a příjemné noci.
(SPOILER)
Ka. Ka tet. Ka je kolo, které se otáčí. Ano, samotné postavy, stejně jako mnozí čtenáři, se těmito hesly ohánějí velice často. Bohužel však čtenáři často přehlížejí (ať už nevědomě či z úcty k autorovi) řadu chyb a opravdu hloupých částí, které tuto sérii sráží. Mnozí považují sedmidílnou sérii Temná věž za Kingovo životní dílo, na což bych byl schopen přistoupit z pohledu rozsáhlosti, diskutovatelnosti nebo času, nad kterým musel King při sepisování strávit, ovšem ne už z pohledu kvality. Právě kvalita je dosti proměnlivá v průběhu dílů, a to od těch zdařilejších počátečních, až po ty horší následující či finální.
POZOR! Další části komentáře obsahují SPOILERY. Věřím ale, že je budou číst pouze ti, kteří mají všechny příběhy za sebou.
Jelikož píši komentář k poslednímu dílu, nebylo by vhodné se tu podrobně rozepisovat o předchozích částech. Přesto bych se k nim rád v krátkosti vyjádřil. Z Pistolníka, který dal tušit obrovský potenciál série, jsem byl nadšený natolik, že jsem jej hned druhý den četl s radostí znovu. Neméně dobří byli i Tři vyvolení a Pustiny, kde jsem se držel názoru dokoupit všechny zbývající díly, neboť svět, který King zhmotnil, poskytuje nevídaný zážitek v neotřelém westernovém postapo světě. Čaroděj a sklo byl nakonec posledním dílem, který jsem si do své knihovny pořídil. Mnozí jej považují za nejlepší díl díky tesklivému, romantickému a emociálnímu návratu do minulosti jedné z hlavních postav, ovšem já jej považuji za trochu moc dlouhý (jak už to autor umí) a je také i jakousi brzdou v rozjetém příběhu. Počínaje pátým dílem Vlci z Cally, který je takovou lehkou variací na film Vesnice, se dalo vytušit zásadní změnu v chápání a hlavně ubírání celé série. Troufám si tvrdit, že největším podílem na tom má nehoda, při které byl King během své procházky roku 1999 sražen jedoucím automobilem. Následující Zpěv pro Susannah je nejslabším a nejzbytečnějím dílem, ve kterém jsem opravdu nesnášel postavu Miy a ještě více jejího chlapíčka. Nastává zde také zlom, kdy se fanoušci Temné věže začaly dělit na tři tábory – na ty, kteří uvítali zakomponování samotného autora včetně již zmíněné autonehody do knihy, dále na ty, kterým na tom příliš nesešlo či se rozhodli záležitost nějakým způsobem strpět a konečně na poslední skupinu (kam se řadím i já sám), která považuje tento krok za sebestředný a hlavně za dost negativní v rámci vyznění celého příběhu. (Můžete, sai Kingu, napsat do epilogu jakékoliv ospravedlnění, ale volba byla jen a jen na vás.) A to už se dostávám k závěrečné části, k magické sedmičce.
Temná věž je završujícím a zároveň nejdelším románem celé ságy. To dává očekávat spoustu zvratů, vyřešení a uzavření některých předešlých situací a také asi není naivní doufat v kvalitní a důstojné ukončení. Temná věž je bohužel plná stupidit, které zanícení fanoušci SK rádi přehlížejí, proto je zde musím zmínit.
V sedmičce se opět dostáváme ke Stephenu Kingovi v souvislosti s nehodou, která má primární vliv na úspěch celého ka-tet, a proto se hlavní postavy musí snažit, aby tohoto pána, jež má jejich život v rukou, zachránit. Mordredovi, jehož jsme znali dříve pod otravným názvem chlapíček, je věnováno více než dost prostoru, aby se nakonec ukázalo, že nemá v příběhu žádný valný význam. A čím blíže jsme k Temné věži (už to bude, Rolande), tím absurdit přibývá: Seznámíme se s psychickým upírem Dandelem, jehož vyprávění vtipů je směšná záležitost, ovšem ne v rámci humornosti jeho výstupu. A když je nejhůře, objeví se pomoc od nikoho jiného, než je Stephen King (čti podpora shora), který se chce pouze odvděčit za záchranu života. Už tady mi přišlo, že horší to být nemůže. Jenže když se objevil Karmínový král, což měl být největší tvrďák celé ságy v podobě vřískajícího nemožného blbečka, vzhledově připomínající Santu, předčilo to veškeré očekávání. A jak se s Karmínovým králem vypořádat? Pusťte k tomu Patricka, nadaného chlapce, který se svým kreslířským uměním dělá divy a který se dostal ke ka-tet čirou náhodou u Dandela. Opravdu nechápu, jak mohl King příběh takto zprasit a vyrukovat s tolika nesmysly a "zlepšováky" v závěru. No a finální vstup varující před koncem, který "tě zklame a zlomí ti srdce, můj drahý čtenáři" si autor také mohl odpustit.
Alespoň, že konec ve Věži, na kterou jsme všichni tak netrpělivě čekali několik tisíc stran a ke které bylo tak obtížné dojít, se povedl. S některými postavami se také loučilo jen velice těžko, a proto doufám, že ty přeživší jsou teď v jiném, mnohem lepším světě. Ve světě, kde se už nepotkají se Stephenem Kingem.
Když si představím, co se Kingovi honilo v hlavě, a kolik hypotetických kamenů od nablblých fanoušků musel odrážet, musím ho obdivovat, že zvolil právě závěr mu nejpřirozenější, nejmilejší a dle mého názoru také jediný možný. Co se týče celé knihy, odráží se v ní všechny syndromy typické pro očekávaná conclusions velkých sérií. Je tu víc vaty, víc slepých uliček, ale také víc emocí, napětí a nostalgie. Postavy Temné věže jsem si zamiloval jako žádné jiné a hluboce mě jejich osudy zasáhly, ať už byly jakékoliv. Sága je mou nejoblíbenější vůbec, přestože jen třem knihám nakonec dávám plné hodnocení. A Temná věž mi dodnes visí na zdi. 85%
Výborné, výborné, výborné!
Nějak tak jsem si představovala, že to skončí. Jen mi bylo moc líto, že byl.... to se dozvíte po přečtení...
Ochu je má nejoblíbenější "postava" z celé série. Bez něj by to nebylo ono.
Zapojení autora do děje je naprosto dokonalé a nepřekonatelné. To může opravdu napsat jen King.
Celá Temná věž je napsána velmi poutavě a čtivě. Proto všem doporučuji k přečtení.
Je potřeba poděkovat za celou sérii,která byla povětšinou skvěle napsaná.100%.
Díky Rolande,Eddie,Susannah,Jaku,Ochu,otče Callahane,pane Kingu i Vám ostatním.Ka-tet.
Ach... Právě jsem s Rolandem doputovala k Temné věži a jsem z toho jaksi rozmrzelá. Ne proto, jak příběh skončil, podle mě má kniha bravurní konec, ale proto, že JE KONEC. Sága, která chytne za srdce. Jestli ráčíte, musím říct, že patří k nejlepším dílům, co sai King napsal.:-)
Ja stále neviem, či nie je náhodou Temná veža lepšia, ako Zelená míľa... a nemôžem sa na tom vnútorne zhodnúť. Tak strhujúci príbeh som nečítal ešte nikdy /a ktovie, či niekedy budem čítať/. Krásne obrazy, absurdnosti, každý kameň tam hrá vlastnú úlohu... je to niečo geniálne.
Ja to stále hovorím, že King je blázon... ale predsa je to Pán King.
Všetka česť!
Stále, i po těch letech, kdy jsem celou sérii přečetla, jsem neovládla vztek nad koncem knihy. Po předchozích šesti úmorně napínavých a psychicky vyčerpávajících dílech to skončí takto?! To snad nemyslí vážně! Celou sérii vřele doporučuju, ale před posledním dějem se nadopujte sedativy a obrňte se klidem, jinak se z toho (stejně jako já) nevzpamatujete.
Ušel jsem tu cestu třikrát a předpokládám, že ji ve společnostní Eddieho, Susannah, Jakea, Ochu a blonďáka s pronikavě modrýma očima, ještě párkrát v životě projdu...Děkuji, sai, dlouhé dny a příjemné noci!
Tak nějak jsem tušila, že kniha nedopadne dobře. A podvědomě jsem se na to připravovala a v duchu si říkám, "nevadí v mých představách si můžu vytvořit konec, jaký si budu přát".
Štítky knihy
americká literatura Cena Augusta Derletha Walter Padick
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
POZOR SPOILER
Nejdříve jsem byla koncem trochu zklamaná. Člověk po tolika dílech čekal něco velkého a epického. Přemýšlela jsem, jaký konec by toto očekávání uspokojil, ale ať jsem snažila jak jsem chtěla, lepší zakončení mě nenapadlo. Na vrcholku věže by vlastně ani nic jiného být nemohlo, bylo to tam tak nějak celou dobu, protože smrt ani šťastný konec Rolandovi nikdy nepasovali.
Co mě ale naopak vůbec nezklamalo byl souboj s Karmínovým králem a s pavoučím synem. Příšlo mi, že nás měli pouze celou dobu držet ve střehu a udržovat nás v nejistotě, což jistě splnili. Je mi líto, že jiní čtenáři to vidí jinak.
Hlavně nesmíme zapomínat, že důležitá je cesta, ne cíl.