Temné vody
Kodži Suzuki
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/9196/bmid_temne-vody-XcJ-9196.jpg
4
291
291
Autor slavného hororu Kruh přichází s knihou, v níž dokazuje, že mu kromě rozsáhlejších románů není vzdálen ani žánr hrůzostrašné povídky. Ač má všech sedm próz, zařazených do tohoto svazku, nejrůznější námět i zpracování, to hlavní, co je spojuje, je vodní živel. V Temných vodách se tak setkáme s tajuplným pozadím tragédie, která měla vliv na kvalitu pitné vody v činžáku na okraji Tokijského zálivu, s šokujícím průběhem divadelního představení, s nebezpečím číhajícím na účastníky speleologické výpravy, s podivnými obyvateli jednoho pustého ostrova, s pochmurnou lodí duchů, s nečekaným vyústěním plavby snů či se strašlivým tajemstvím skrytým na dně sádky rybářské lodi. Kodži Suzuki píše své povídky v nejlepší tradici Edgara Allana Poea, aby nás přesvědčil, že život v moři nejenom začal - ale že tam často také končí... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
Honogurai mizu no soko kara 仄暗い水の底から, 1996
více info...
Přidat komentář
Začínám mít pocit, že Suzuki je něco jako takový knižní Hitchcock.
V době, kdy i malé děti již nudí sledování krvavých pohádek a u hororů celkem běžně usínáme, je Suzukiho "nevinná duchařina" svěžím větrem.
Opět bravurní tah na lidský strach, v různých podáních, kdy spojovacím článkem je voda. Ta je snad ještě děsivější než oheň, když se pomalu propadáte do její temnoty, cítíte tlak v uších, nemůžete dýchat...a nad Vámi mizí poslední paprsky zapadajícího Slunce....
Taky by jste si nejradši teď napustili vanu? :)
Je pravdou, že povídky mají předvídatelný konec, ale stejně...minimálně u dvou jsem pointu čekala trochu jinou. O to víc sem byla mile překvapená. A tak, alespoň pro mě, jsou povídky Neklidná voda a Akvarely velmi zajímavé.
Každopádně, kniha jako celek na tu jednu hvězdičku navíc nemá. Ale bylo to jen o malou škebli, velkou asi jako lidská dlaň s velmi zvláštní kresbou a z které růžové maso s fialovými žilkami přetékalo ven :)
Naprosto skvělá knížka povídek, které jsou provázány s vodou. Povídky jsou napínavé, neotřelé, hororové, mnohdy až šokující s překvapivou pointou.
Nevím, asi jsem čekala trochu více. Některé příběhy měli zajímavou myšlenku, nebo zakončení, ale u jiných jsem se doslova musela nutit, abych je vůbec dočetla. Jako celek to není špatné, ale některé příběhy by jednotlivě neobstály. U mě se tedy žádné nadšení nekonalo...
Kodži Suzuki umí připoutat čtenáře hluboko do křesla. Nemusí používat krev a násilí, aby vás vyděsil, stačí jenom přiměřená dávka napětí a nebezpečí bravurně podaných.
(SPOILER) Zvláštní je, že mi tahle kniha skoro vypadla z hlavy... ale ne uplně, ležela tam pokojně jako mrtvola na hladině vodojemu ... na takovou věc přeci nejde úplně zapomenout :x
Povídky jsou dobře napsané, napínavé, se zajímavými tématy a navzájem je spojuje téma vody. Co mě trochu zklamalo bylo, že zhruba v půlce povídky jsem už věděla jak skončí a nepřišly mi ani příliš děsivé. Povídka, která rozhodně ale splnila má očekávání byla Na širém moři.
Výborné povídky! Neotřelá témata, přiměřená dávka napětí, dobrý styl. Objevila jsem pro sebe nového autora.
Myslím, že jsem někde viděla docela nelichotivé video Tokijského zálivu. Hned při čtení se mi vybavil. A pokud se všechny ty povídky odehrávají na TOM Tokijském zálivu!!! Bojim bojim...
Přečteno podruhé a opět zvítězila povídka Sádka, ta má šťávu:)
Suzuki je prostě mistr napětí, závěr ale nechá na čtenáři, vyvaruje se zbytečných krvavých scén - a to se mi líbí!
Proč Japonci používají jako děsuplný prvek hlavně děti???
Část díla
 |
Akvarely 1996 |
|
Na širém moři 1996 |
 |
Neklidná voda 1996 |
|
Osamělý ostrov 1996 |
|
Plavba snů 1996 |
Každá povídka o něčem jiném, každá jinak napínavá, některá strašidelná, některá dojemná, některá děsuplná... A protože i pro mě představa vody, zvlášť když je jí moc, vyvolává negativní pocity, a mou častou noční můrou jsou valící se vodní spousty (proč nikdy ne například požár?), působily na mě povídky velmi silně.