Ten, kdo tě miloval
Marie Poledňáková
Vanda Kalinová žila spokojený život na lázeňském maloměstě. Ale pak zasáhl krutý osud a ona se po ztrátě manžela, elitního vyšetřovatele, musí postavit celému světu a udržet rodinu pohromadě. Snad i předvánoční shon by mohl paradoxně pomoci… Jenže pak v manželových věcech narazí na dokumenty, které ukazují, že Josef k ní nebyl ani zdaleka upřímný… Vanda se tak po boku svých dětí a tchyně vydává po stopách temných tajemství, které vedou nejen k nejmocnějšímu muži kraje, ale i do její vlastní minulosti. Odpovědi, které získá, však mohou ohrozit vše, co miluje… První kriminální román populární Marie Poledňákové je plný nejen napětí a sympatických postav, ale i humoru a ironie, na které jsme v autorčiných dílech zvyklí.... celý text
Přidat komentář
Jako první jsem viděla stejnojmenný film, který mě celkem bavil. Knížky od paní Poledňákové mám ráda, jsou celkem čtivé, tak jsem se těšila i na tuhle. Ale tady nějak nevím. Možná to bylo tím, že se tam hodně skákalo od postavy k postavě, chvílemi jsem se v tom ztrácela. Dočetla jsem po dost dlouhé době, ale nějak to ve mně nic nezanechalo. Konec mi přišel taky dost useknutý, v podstatě se čtenář nic moc zajímavého o hlavní postavě nedozví. Takový průměrný příběh na pár večerů.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy DK 2023, knihu, jejíž autor zemřel v roce 2022. Ač mě to mrzí, byla průměrná. Místy mě to moc nebavilo. Konec to trochu napravil, ale nemělo to žádný tah.
Vanda žije spokojený život, když jí osud sebere manžela Josefa. Kriminalista Josef má těžkou dopravní nehodu a zemře. Po jeho smrti Vanda shodou náhod objevuje pár věcí, které nesedí a zjišťuje, že jí její manžel lhal.
Její dva synové chodí do školy, ale na různá hesla v počítači nebo k trezoru jsou experti. Vandě to nedá a snaží se vypátrat, co měl Josef za lubem. Postupně odkrývá pravdu a není ji z toho lehko.
Oproti tomu tam probíhá nějaké vyšetřování policie, jsou tam další postavy, doktor, kamarádka, státní zástupce, kteří jsou s tím případem nějak spjatí. Jenže skoro celou knihu vůbec nechápete kdo je kdo.
Proto hodnotím průměrně, neurazí, nenadchne.
Pro mne to bylo velmi jednoduché a rychlé čtení. Více přímé řeči než cokoliv jiného. Dočetla jsem jenom, protože jsem chtěla znát konec zápletky. Příběh nešel vůbec do hloubky hlavních hrdinů a autorka o nich napsala pouze základní údaje. Škoda
Viděla jsem první film, takže mě kniha už tak nebavila. Musela jsem se do čtení honě nutit a vše se táhlo. Byla jsem ráda, když jsem dokázala knihu dočíst.
Uf, strašný. V rámci vyzvy dočteno.
Přijde mi, že šlo o nepovedený pokus předělat scénář na román.
Fakt hooodně nepovedený.
Někdo někam skok zase jiný někdo jinam a pořád se nemůžou dovolat Vandě. A všechno dopadne takřka vánočně.
Zjistila jsem že jsem už jsem viděla film ..knihu jsem si, ale s chutí dočetla a líbila se mi.
Myslím, že paní Poledňáková umí lépe. Filmy vždy super - zábava i poučení, prostě ze života, tady se mi linie ztrácela, dokonce jsem asi 2x měla chuť odložit nedočtenou, ale protože nemá moc stránek, tak jsem to neudělala. Možná jsem zrovna nebyla na toto naladěna, ale za mě slabý průměr.
Velmi mě tato kniha překvapila - od Poledňákové znám jen komedie a romány. Ale bylo to napínavé a dobře napsané
Tato kniha sklidila spoustu kritiky a přitom mně se tolik líbila. Typická česká detektivka stylu devadesátých let s prvky současnosti. A hlavně kultivovaný a milý styl Marie Poledňákové. Jo jo, není to švédský thriller ani americké střílení. Ale i u nás se dějí věci které se mohly stát přesně tak, jak bylo napsáno.
KNIHA: Nemůžu posoudit, zde je kniha špatná, protože jsem se moc daleko nedostala. Co ale můžu říct, je to, že mě příběh vůbec nebavil a občas jsem se v tom i ztrácela. A když jsou zdejší komentáře tak negativní, vůbec mi nepomohly v tom, abych se odhodlala knihu dočíst. Vlastně přesně naopak. Odkládám knihu s přesvědčením, že už se k ní nikdy nechci vrátit. Mrzí mě to, protože na autorčinu tvorbu jsem zvědavá. Budu si ale muset vybrat jiné dílo.
Bylo to nepřehledné, nedotažené. Postavy nevykreslené, skákalo se po krátkých úryvcích tak zběsile, že jsem občas nevěděla, kdo co vlastně prožívá.
Bylo to takove dost neprehledne. Nerikam, ze to byla katastrofa, to ne, spis odpocinkova "detektivni" kniha. Asi jsem se nesnazila moc pochopit, jakou roli tam vlastne kdo hral.
Zmatlané, spousta postav jež se pletou...život její švagrové mě fakt nebral. Odnáším si z toho jedno velké NIC.
Zamotaný uzel, který se nerozvázal ani v závěru. Film jsem neviděla a ani mě neláká. Autorku Poledňákovou mám velmi ráda, ale tento počin je pro mě šlápnutí vedle.
Dočetla jsem, ale moc mě to nezaujalo. Příběh hospodářské kriminality nebyl moc atraktivní, v postavách jsem se někdy ztrácela. Nebo spíš ve vztahu mezi nimi. Výsledný děj mi pak nedával v některých místech úplně smysl.
Tak nějak nevím .... četla jsem pozorně, skoro bez přestávek a přesto jsem se ztrácela. Uměle zamotané a tím se pro mne stalo dost nepřehledné, škoda.
Autorovy další knížky
1995 | Jak Anděla viděla anděla |
2006 | Jak vytrhnout velrybě stoličku |
1991 | Jak dostat tatínka do polepšovny |
2009 | Líbáš jako Bůh |
2006 | Jak se krotí krokodýli |
Moc se mi to líbilo.