Ten, kdo tě miloval
Marie Poledňáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393042/bmid_ten-kdo-te-miloval-hmj-393042.jpg
3
259
259
Vanda Kalinová žila spokojený život na lázeňském maloměstě. Ale pak zasáhl krutý osud a ona se po ztrátě manžela, elitního vyšetřovatele, musí postavit celému světu a udržet rodinu pohromadě. Snad i předvánoční shon by mohl paradoxně pomoci Jenže pak v manželových věcech narazí na dokumenty, které ukazují, že Josef k ní nebyl ani zdaleka upřímný Vanda se tak po boku svých dětí a tchyně vydává po stopách temných tajemství, které vedou nejen k nejmocnějšímu muži kraje, ale i do její vlastní minulosti. Odpovědi, které získá, však mohou ohrozit vše, co miluje První kriminální román populární Marie Poledňákové je plný nejen napětí a sympatických postav, ale i humoru a ironie, na které jsme v autorčiných dílech zvyklí.... celý text
Přidat komentář
Dočetla jsem detektivní román od Marie Poledňákové Ten, kdo tě miloval. O život přijde při dopravní nehodě elitní člen kriminální policie ve městě (i anotace toto čtenářům sděluje hned na svém začátku) . jde však o to, co všechno po smrti Josefa Kaliny zjistí vdova. A do popředí se dostává otázka, zda vůbec šlo opravdu o dopravní nehodu nebo lze úmrtí Josefa chápat dokonce jako vraždu? A na povrch se dostane také spousta pochybností, k čemu a proč onoho listopadového večera vlastně došlo..
No nevím, asi jsem čekala víc. Zápletka očekávaná, vyústění taky. Jako detektivní román to není můj šálek kávy.
Přečíst se tato kniha dala,ale možná tak na dovolené by i potěšila,nepotěší,nezklame tak asi tak.
Možná jsem měla příliš velká očekávání, ale nakonec se mi knížka líbila, dobře se četla, děj plynul, detektivní zápletka dobrá. Nakonec doporučuji.
No musím se přiznat, že jsem knihu nejspíš nepochopila. Nevtáhla mne do děje,postav bylo příliš (zbytečně,některé nijak do děje pořádně nezasáhli)...
Z počátku mne kniha bavila, byla to příjemná změna od všech těch syrových severských detektivek. Politickou zápletku také vítám. Vše to ale upadlo. Mnoho popisů,zápletka vůbec negradovala. Ani vám nedokážu říct, jak to dopadlo.
Za mne nepovedené!
Co mi na knížce nejvíc nesedlo byly postavy. Neustále jsem se v nich ztrácela a nevěděla jsem kdo je kdo. Nejspíš to bylo tím, že mě kniha moc nenadchla a nevtáhla do děje. Hodně jednoduchá četba a zápletka nic moc, spíš takové zmatené. Těšila jsem se až knihu dočtu.
Příliš zamotane, ani po dočteni nevím, jakou roli v tom hrál ten Josefův šéf. Film asi bude přehlednější.
Knihu dostala moje mamka předloni k vánocům. Má moc ráda paní Poledňákovou a tak mně bylo divné, že o ní vůbec nemluví. Už vím proč. Nelíbila se jí. Mně také ne. Jsem z knížky zklamaná.
Paní Poledňáková je ve psaní scénářů jednička, ale detektivka přece jen není scénář. A tahle podle mne má ke scénáři hodně blízko.
Z této knihy jsem tak trochu zklamaná a to jsem se na ni těšila. Tak snad film na který se chystám to vylepší.
Dobře se četla,ale čekala jsem mnohem vice.Chvilemi jsem se i nudila.Konec byl jasný tak od půlky...závěr knížky jsem četla spíš s donucením ....
Kniha na jedno odpoledne. Necekala jsem tento žánr u této spisovatelky. Znám ji spíš z filmů, ale jsem rada, že jsem tuto knihu dřív četla nez byl film. Nelíbí se mi obsazení herců např. doktora. No uvidíme jaké budou recenze. Knížka byla v pohodě a dobře se mi četla.
Taková jednohubka, moc mě nebavilo to politické zákulisí, naopak scény se syny Vandy byly docela zábavné, je vidět, že rodinné prostředí je pro autorku asi nejvíc.
Paní Poledňáková má nesporně velký talent, ale tato kniha mi moc nesedla. Pojetí příběhu plného tajemství bylo sice zajímavé, ale chybělo mi tam rozuzlení celého příběhu. Nemám moc ráda, když první myšlenkou, kterou po přečtení knihy mám, je, že mi tam velká část děje schází, že nevím, proč se některé věci děly a kdo za nimi stál..
Četla se hezky, příběh průměrný, ani nepřekvapil, ani neurazil. Místo v mé knihovně mít bude.
Měla jsem chuť na nějaké odlehčení. Přečteno za jedno odpoledne. Nic mi to nevzalo ani nedalo. Záplatka průměrná, tak nějak to na mne působilo“odfláknutým“ dojmem. A postavy strašně ploché. Nedovedu si představit, že by takhle „bezemočně“ fungovala rodina po smrti jejího člena (navíc vykresleného jako fajn chlapa).
Knihu se mi i na několikátý pokus nepodařilo dočíst. Vůbec jsem se nemohla začíst do děje. Přišlo mi, že kniha není psána souvisle, ale po jednotlivých odstavcích, které se pak k sobě "přilepily". Zatím odkládám do knihovny, třeba na ní ještě někdy dojde...
Marie Poledňáková má dar vykreslit především humorné situace. I v románu Ten, kdo tě miloval se mi líbily hlavně pasáže, ve kterých vystupují bráchové Daniel a Kuba. Vtipně působí i dvojice policistů na sledovačce, ovšem že by se dnes vyšetřovatelé hlásili "Tady Orel, tady Orel."???
I když je příběh čtivý, tak samotnou kriminální zápletku autorka posunuje trošku těžkopádně. V Epilogu je nejasná i časová rovina. Jestliže příběh vrcholí v sobotu 23.12., pak první pondělí po svátcích asi není 25.12., ani 1.1., takže věta "Za pár dní začne Nový rok." je zmatečná. (s. 220/221)
Nejvíc by mě ale zajímalo, za jakých okolností Vanda ztratila mobil. "Nedokázala vymazat z paměti tu chvíli, kdy jí zazvonil mobil, vylítla z postele a lhala manželovi, že právě tankuje benzin." (s. 146)
Autorovy další knížky
| 1995 |  Jak Anděla viděla anděla |
| 2006 |  Jak vytrhnout velrybě stoličku |
| 1991 | Jak dostat tatínka do polepšovny |
| 2009 | Líbáš jako Bůh |
| 2006 | Jak se krotí krokodýli |
Tato kniha se dobře četla, byla jednoduchá a nenáročná, jen celkem mnoho postav, ve kterých jsem se nevyznala. Příjemné české prostředí, které člověk zná. Oddechová detektivka na pláž nebo tak.