Tess z d'Urbervillů
Thomas Hardy
John Durbeyfield zjistí, že je potomkem rodu D'Urbervillů, jednoho z nejstarších rodů v celé Anglii. Nedaleko jejich rodné vesnice bydlí žena jménem D'Urbervillová, o níž se John se svou ženou Joanou domnívají, že je jejich vzdálenou příbuznou. Vyšlou tedy svou dceru Tess, aby se k staré paní přihlásila jako příbuzná. Tessiným úkolem bylo požádat o finanční pomoc, nebo o nějaké zaměstnání...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1927 , AventinumOriginální název:
Tess of the d'Urbervilles, 1891
více info...
Přidat komentář
Krutý, smutný, silný příběh. Půl hvězdičky strhávám za zdlouhavé popisy - já na popisy zkrátka nejsem. :)
4,5*
Trochu zdlouhavé ale jinak velmi pěkné dílo. Hlavní hrdinka Tess mi přišla dost naivní a ne moc chytrá osoba, ale na celkovém dojmu to nic nezkazilo.
Úžasná věc! Jedinečné popisy krajiny, která se ponenáhlu proměňuje v závěrečné fázi technické revoluce, se prolínají s ještě brilantnějšími popisy duševních pochodů hlavních hrdinů. Ty jsou ve své jednoduchosti tak propracované, že bych uvažoval o označení románu coby psychologického a zařadil bych jej hned vedle největších klasik žánru od Dostojevského. Příběh samotný vnímám jako velkou ironii osudu/osudů (Hardyho nejznámější sbírka povídek nese název Life´s Little Ironies), jejiž cizelování považuji za největší autorovo umění.
Je tu strana světla a strana temnoty, obě tak kontrastně vykreslené, že čtenář nezůstane nikdy na pochybách, a přece - upustíme-li od Tessina hodnocení Aleca a Angela, s jakou jistotou můžeme trvat na tom, že první představuje zápornou postavu a druhý postavu kladnou? Kdo by dnes tvrdil, že Alecova promiskuita a úlet s Tess je horší než Angelovo rozhodnutí odloučit se od ní pro tento hřích?
Někdy je dobro a zlo dáno tak explicitně, že mi přijde, že jejich nositelé se stávají symboly. To je zřejmé u obsluhy parního stroje, jemuž jíž jsou přisouzeny přímo ďábelské charakteristiky, ale nejspíš také u sester Karových, které v prvním díle Tess inzultují, a v pátém díle, kde jsou zmíněny jen letmo ji ani nepoznávají. Jsou v Grobyho doškárně přítomny patrně jen proto, aby ještě "přitopily" v tomto pekle. Vždyť Groby zná Tess ze stejného místa jako ony, musí tedy znát i je.
Nakonec je, zdá se mi, symbolika i v některých jménech: Angel Clare - Anděl Jasný, představíte si většího slaďouše?; Groby - grob německy "hrubý"; D´Urberville - poukazuje k urbanizaci (?)
Každopádně na mě román zapůsobil velmi silným dojmem a jdu si pustit jak níže zmíněnou seriálovou verzi, tak film od Polanského.
Ta holka, ta Tess měla fakt smůlu. A tak jsem jí fandila. Škoda. Ráda jsem tě poznala.....
Do poslední chvíle není jasné, jaký konec bude příběh mít. Kniha mě zaujala a těším se na další knihy autora.
Kde však, mohl byse někdo zeptat, byl Tessin anděl strážný?
Smutný příběh jedné čisté dívky/ženy.
Na knihu jsem narazila díky čtyřdílné minisérii (2008), která je naprosto věrným převyprávěním knižní předlohy. Takže pokud někdo nemá na knihu chuť nebo ho nezaujal styl psaní, tento miniseriál doporučuji.
Za sebe mohu říci, že mě styl psaní uchvátil a ke knize se určitě ještě několikrát vrátím. Je to opravdu silný příběh.
Určitě si v budoucnu chci přečíst i další knihy od tohoto autora.
Příběh Tess patří k těm románům, které v současné sobě již nevyhledávám. Přesto jsem si knihu ráda přečetla.
Další kniha, která má štěstí, že jsou knihovny zavřené.
Bohužel nezaujala. Asi jsem měla vysoká očekávání, vzhledem k tomu, jak je kniha opěvována. Začínala jsem jí dvakrát.
Postavy nesympatické, nikdo mi k srdci nepřirostl, a vlastně jsem četla jen abych dočetla.
Příběh z 19. století je zajímavý a dává nahlédnout na to, jak to "chodilo". Ale já měla pořád problém s tím, jak se Tess chová a jak přemýšlí. Alek i Angel byli blbci a nechápu, co na nich bylo tak neodolatelného.
Možná je to dobou, která nás dělí nebo povahou, ale tato kniha mi k srdci nepřirostla.
(SPOILER)
!!! SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje !!!
Slíbila jsem si, že se budu snažit každý měsíc vrátit k nějaké staré dobré klasice, kterou jsem strašně moc četla, když jsem byla na druhém stupni základky a posléze na střední. Tento měsíc jsem se rozhodla, že si znovu přečtu Hardyho DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU a TESS Z d'URBERVILLŮ. Na sklonku února jsem tedy rozečetla TESS a dnes ji pokořila.
Tess je mladá dívka z chudých poměrů. Svými rodiči je nastrčena do šlechtické rodiny s vidinou zbohatnutí. Nezkušená dívka bohužel podlehne kouzlu Aleka d´Urbervill a záhy s ním otěhotní. Svatba se samozřejmě nekoná a dívka se vrací zpět domů. Ve viktoriánské Anglii mít nemanželské dítě se rovná katastrofě. Společnost jí odsoudí, rodina se jí v podstatě zřekne. Po smrti svého dítěte Tess raději z domova odchází.
Na chvíli se zdá, že by příběh Tess přeci jen mohl skončit dobře, když potkává svou životní lásku Angela. Po svatbě chce mít Tess čisté svědomí, cejch poběhlice ji stále pronásleduje, a proto se rozhodne svěřit se se svou minulostí svému novomanželovi. Ten ji však zavrhne. A zde se vše definitivně lomí k tomu nejhoršímu konci..... Když si Angelo uvědomí své fatální selhání a vydá se hledat svou Tess, je již na happyend pozdě.
Pro mě to byl opravdu skvělý historický román z viktoriánské Anglie, působil na mě ponuře, bezvýchodně, ve své podstatě až krutě. Tyto knihy by neměly upadnout v zapomnění, i když se obávám, že v dnešní uspěchané době, kdy čtenáři potřebují samou akci, se tyto knihy již moc nečtou, což je dle mého názoru škoda. Protože u takových románů se čtenář naučí trpělivosti. Já sama jsem milovnice současných thrillerů, ale tyto staré dobré klasiky si ordinuji záměrně z viz. výše uvedených důvodů.
Knížka se mi četla moc dobře a Hardy se stává mým oblíbencem. Je to mistr popisu. Jeho popisy krajiny, prostředí i práce jsou okouzlující a zároveň tam kde se dotýká pohnutek a citů je až civilně věcný.
Jsem si téměř jistá, že Tess je nejsilnější románová hrdinka se kterou jsem se zatím setkala. Žije v době, kdy žena (hlavně ta venkovská) má pouze povinnosti a téměř žádná práva. Veškerá rozhodnutí dělá především pod tlakem svého okolí, ale je zároveň za ně odsuzována a trestána často i svými nejbližšími.
Když si tak nějak představím sebe, asi bych takový život přibližně ve třetí části vzdala.
Určitě doporučuji!
Román je psaný obsáhle,popisně jak se to dřív psávalo.Hlavní hrdinka je naivní a často se v životě nechá ovládnout okolnostmi.Nejdřív svůdce,s kterým čeká dítě a před nímž prchá zpět k rodině.Potom manžel,který nepřijme její zpověď a taky ji opouští.Tess se protlouká jak umí a její život skončí tragicky.
Z dnešního pohledu těžce staromilská až archaická literatura, protože to, co se zde řeší, už by se dnes nemohlo stát. Hardy se opět vysmívá upjaté viktoriánské morálce a na své naivní hrdince ukazuje všechny neduhy, které tehdejší společnost odsuzovala a řešila, a tedy jakési zpátečnictví tehdejších norem. Příběh rozhodně není strhující ani nijak zásadně čtivý, ale má své kouzlo a dokáže si trpělivějšího čtenáře získat. Celý román má vlastně jen jedno jediné negativum - je příliš dlouhý a zbytečně popisný. Je to opravdu tak, že Hardy nikam nespěchá a popisům krajiny, různých vesnických rituálů a společenských norem věnuje extrémně mnoho místa, což je někdy zcela zbytečné a neopodstatněné. Jinak mu ale není co vytknout, protože s hlavní hrdinkou se tentokráte dá soucítit a její osud naprosto vystihuje to, že když člověk udělá jednu chybu, veze se s ní celý další život. Vzhledem k již zmíněným dlouhým popisům je kniha maximálně na jedno přečtení, to ale určitě nikoho neurazí a naopak mnohým odhalí kouzlo a svým způsobem i nadčasovost Hardyho, který to ve své době musel mít těžké. 70 %
I když občas trochu vleklé, stejně dám pět hvězdiček. Ten příběh nešťastné Tess prostě člověka nutí k zamyšlení.
Teskní. Ranní červánek, křehká Večernice. Atlasová pleť, růžovoucí ret. Za polibkem, oplývající zlatem, mlhavý závoj, vzdech. Šat vzňat, sťat citem.
(SPOILER)
tak podruhé...(první komentář mi bohužel zmizel, a nevím, jestli se mi napodruhé povede tak pěkně poskládat myšlenky a čerstvé dojmy...)
pozor !!!SPOILERY !!!
úžasná kniha, ke které jsem se dostala náhodou..viktoriánské romány celkem můžu. Zde si Thomas Hardy podal viktoriánskou společnost, postavení žen, rádobymorálku, těžký úděl drobných rolníků a bezzemků, třídní rozvrstvenost...
Knížka začíná idylkou, opis selanky, poklidného venkova, tanec mladých děvčat plných života...seznamujeme se s Tess, vyčnívající ze svých družek...dál se příběh se odvíjí pohádkovou zápletkou - chudá rodina lehkých "intelektuálů" zjistí, že má šlechtické předky..a rozhodne se to využít ve svůj prospěch a zvolí plán velice naivní (nebo teda aspoň mně bylo hned jasné, co na Tess číhá....:D) matka protřelá životem, otec nemakačenko, spíše hledající možnosti, kdo by ho živil, oba mají rádi víno, zpěv, zábavu...a naivní poslušná Tess jde vstříc své zkáze...získat přízeň bihatých "příbuzných"
i když vykreslená jako holka s potenciálem, celkem lehce se nechá pohledným drzým dobyvatelem svést. (já měla za to, že to bylo dobrovolné a opakované, v doslovu knihy se psalo o znásilnění...tak buď jsem to nepochopila, nebo to Hardy podal tak eufemisticky).. nezůstává to bez následků, tak Tess utíká zpátky domů, kde se kaje před světem a získává krátkou a boelstnou zkušenost matky...
Následně Tess odchází pokoušet svůj osud a vydobýt si lepší místo na slunci někam , kde ji nikdo nezná - do sousedního údolí na mléčnou farmu (hezky znázorněno, jak tehdy lidi zůstávali pokud možno ve svých bydlištích, maximálně se přesouvali za prací - a nádenníkům zas nikdo velký význam nepřikládal, dalo se být v anonymitě i kousek od domova...)
Idylická práce v mlékárně, Tess potkává nové kamarádky (zvukomalebná jména Retty, Izz, Marian) a společně vzhlíží k Angelu Clareovi, stážistovi z rodiny protestantského kněze... aby se to správně zamotalo, Angel se zamiluje...jak jinak než do Tess....a tu nastala pasáž knihy, kde jsem měla chuť ji proplesknout a váhala, zda číst dál - protože její boj na 30 stranách (či víc) zda prozradit Angelovi své tajemství i nikoliv, no hrůza...ale, pak jsem se vzchopila, pochopila že takhle to tehdy holt chodilo a četla s chutí dál :D Tess nakonec svůj škraloup zamlčí...a ANgel, působící jako osvícený, moderní muž se jí po svatbě zdůvěří se svým, takže Tess neodolá a jde s pravdou ven...a tu Angel, který v podstatě udělal to samé, s tím rozdílem, že on jaksi technicky nemohl otěhotnět, Tess zavrhuje...
A Tess sebemrskačsky a masochisticky si libuje v nutnosti nastálého, celou situaci považuje za "spravedlivý trest" (ó jak hnusná a pokrytecká to byla doba !!!) Manželé se rozchází, Angel zmítán zklamáním vyráží do Brazílie - krátké intermezzo s pokleskem, kde potkává Izz a navrhne jí společný odchod, ale Izz, pravdomluvná a ušlechtilá mu sděluje, že tak jako Tess by ho nemilovala...protože Tess by za něj položila život..
Angel si natluče, Tess se trápí, a aby se trápila pořádně, přes kopeček zajede a potká ji jak jinak než strůjce všeho neštěstí - Alek D´Urberville... který najednou prozře ze svého pokání a náboženského osvícení a začne Tess lovit a uhánět drsněji než kdykoliv předtím...dny plynou, Tessinu rodinu potkává neštěstí, ztráta otce a domova a Alek je stále tady...a slibuje, a tlačí, a syčí své temné návrhy, apelujíc na Tessinu oddanost rodině a snahu postarat se o jejich zajištění ..a Tess, jak jinak než opět podléhá (kde máme tu chytrou dívku ?? kde jsou její zásady ?? oddanost manželovi ?? asi už měla toho utrpění dost, ale ....nijak si nepomohla..) - a až tady dle mého dělá osudovou chybu, aktuálně vdaná !!...a aby se v tom holka pěkně vymáchala, ANgel se vrací... Tess se nemůže probudit ze zlého snu, nicméně v ten moment zanechává sáhodlouhého meditování, plakání a rozjímání nad svým osudem a zbrkle koná ..v afektu vyřeší situaci po svém...definitivním způsobem.
Nastává snad nejkrásnější pasáž, směřující k vyvrcholení celého příběhu, pasáž odpuštění a prozření obou, společný útěk krajinou, kde jim fandíte, a chcete, aby se třeba dostali do přístavu a zdárně emigrovali a zároveň tušíte, že to není možné...
...a Tess se symbolicky probouzí v prvních loučích slunka ležící na oltáři Stonehenge a padá do rukou spravedlnosti...ovšem jaké spravedlnosti ??
Barvitě jsou vykresleny i další postavy, kromě Tessiny rodiny a kamarádek také rodina Angela - povznesení rodiče věřící až do morku kostí, každý hříšník přednější než vlastní život (ale co vychovali ze svých synů ??) ideální nevěsta - až karikatura hodné protestantské dívky Marcy Ch., kterou si nakonec bere za ženu Angelův bratr..Alek.. (vzpoměla jsem si na jednu naši baladu - Žltá ľalia, "Vejú vetry, povievajú,
dni za dňami uchádzajú; sotva prejdú tri či štyri,
už k chalúpke chodník šíry. A v chalúpke pán už známy
v čiernom fračku — (s kopýtkami).")
5 hvězd si zasluhuje i za to, jak mě dokázala vtáhnout do děje, pohrát si s mými emocemi (ano, i ten hněv nad nerozhodností Tess, nad její manipulovatelností, ta bezmoc, že ji nemůžete postrčit, ať žije podle sebe, svých citů a názorů, ať se nenechá vmanévrovat do role původkyně všeho zla, ať těm zejména chlapům ani slovo nevěří !!). A také za lehkost, s jakou Hardy vykreslil barvitě lid, přírodu, a i duševní pochody a těžké dilemata a myšlenky běžící postavám hlavou...
Rozhodně doporučuji, je však potřeba se odosobnit a nenahlížet na knihu jako na záznam doby dnešní, ale uvědomit si, že jde o rok 1891, resp. konec 19 století..a myslím že se to Hardymu povedlo znamenitě...
p.s. doporučuji komentář a následnou recenzi od tomas5557 :)
S prominutím jedna postava hloupější než druhá. Celou knihu se řeší jen jedna zápletka, která by se dala sfouknout za dvě stránky. Zklamání.
Do děje knihy jsem se ponořila a nemohla jsem se odtrhnout. Velmi silný socální román s pointou k zamyšlení.
Precitane, ale moj salok kavy to nie je.... spominali ju vo FSoG, tak teda kuknem do nej, ale tieto romany nie su pre mna :(
po tejto knihe som siahla v rámci Čitateľskej výzvy... očakávala som romanťák s happy endom, nie tragédiu, napriek tomu knihu hodnotím veľmi pozitívne...
aj keď kniha mala veľa opisov, moc ma bavila a vidiek lákal.. :) navzdory prekvapivému koncu a zlým náhodám, ktoré Tess počas celého príbehu musela znášať, som si ju veľmi obľúbila a fandila som jej... som rada, že prežila aj krásne chvíle so svojim drahým a jej život nebol len smutný, nešťastný a plný bolesti...
oceňujem život a rutinný kolobeh činnosti v mliekárni, ktoré ma preniesli do môjho detstva k babke, ktorá toto všetko robila tiež, len v oveľa menších množstvách... :) hrdosť Tess na to, že môže byť dojičkou, by nám mala byť príkladom, že nie je hanba pracovať rukami a mať "sedliacky" rozum... 4*
Autorovy další knížky
1981 | Daleko od hlučícího davu |
1956 | Tess z d'Urbervillů |
1975 | Neblahý Juda |
1975 | Starosta casterbridgeský |
1975 | Lesáci |
Tess jsem zkoušela prvně číst ve třinácti, kdy jsem ji po pár stranách odložila. Znovu jsem se k ní dostala až po několika letech v rámci čtenářské výzvy, a ačkoliv jsem ráda, že mám přečtenu jednu z klasik anglické literatury, znovu bych po ní nesáhla.
Knihu musíte číst perspektivou tehdejší doby, což je nejspíš jasné, já si to však musela kvůli naivnímu chování všech postav často připomínat.
Za co ostatní strhávají body, já je naopak přidávám: líčení krajiny je v podání Hardyho skvělé.
Dalším plusem je bezesporu překvapivý konec. Celou knihu jsem měla pocit, že je jasné, kam směřuje. Hardy mě však vyvedl z omylu.
Mimochodem, děkuji uživateli visisb za jeho přínosný komentář. Jedno se Tess upřít nedá; ať už se vám líbí nebo ne, udělá na vás dojem.