Tetička Julie a zneuznaný génius

Tetička Julie a zneuznaný génius
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/10096/bmid_teticka-julie-a-zneuznany-genius-DBt-10096.jpg 4 117 117

V této své nejvtipnější knize z roku 1977 se Vargas Llosa, už světově proslulý spisovatel, vrací do dob svého mládí, kdy pracoval v rozhlasové redakci v Limě a přitom stíhal několik dalších zaměstnání, aby si vydělal na živobytí. V osmnácti letech se tehdy bláznivě zamiloval do své daleko starší "tetičky" a proti vůli rodiny se s ní oženil. Autobiograficky podložený příběh se v knize prolíná s fiktivními rozhlasovými seriály geniálního psavce Pedra Camacha, vypravěčova kolegy z rádia, což jsou s humorným nadhledem líčené barvité historky o zločinech, incestních láskách, šílenství a všemožných katastrofách. V závěru knihy pak obě linie splynou a rozesmátý čtenář neví, kdo je větší šílenec a jestli brakovou literaturu píše Camacho, nebo sám život.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

La tía Julia y el escribidor, 1977


více info...

Přidat komentář

gersie
10.02.2017 5 z 5

Hezké čtení. Dle mého názoru je čtivost knihy zaručena tím , že autor prostě ve svém příběhu (myslím tu část s Julií a Máriem) popisoval především skutečné životní příběhy.
Vždy se mi zdá , že příběhy "napsané" životem jsou tak zajímavé a neuvěřitelně nápadité , že člověk vytvářející nějakou fikci nikdy nedokáže postihnout tolik originality a nezaujatosti.
Jaksi se mi zdá , že je to na těch příbězích vždy poznat.
Dále už záleží jen na autorovi , jak tohle umí podat a v tomto případě se to povedlo na výbornou.

Finn69
25.03.2016 5 z 5

Opět pět hvězdiček, tuhle knížku mám rád.
Osmnáctiletý Mario Vargas v ní vtipně popisuje svou lásku k o řadu let starší Julii (skutečně šlo o jeho tetičku, byť přivdanou), která samozřejmě musí překonávat řadu překážek, zejména v podobě ostatních členů rodiny. Mimochodem nejde o fikci, Julie skutečně byla první manželkou Maria Vargase.
Mario při studiu pracuje v rozhlasové stanici v Limě, která mimo jiné vysílá řadu rozhlasových seriálů. Ty píše génius Pedro Camacho, který nežije ničím jiným než svými příběhy. Druhou linku románu tvoří úryvky právě z těchto rozhlasových her - které se postupně stávají podivnějšími a podivnějšími, jelikož jejich autor postupně ztrácí přehled která postava působí v kterém seriálu, která je živá a která mrtvá a podobně...
Četl jsem tuhle chytrou, zábavnou a skvěle napsanou knížku už několikrát a klidně si to ještě párkrát zopakuju.


Koňadra
06.01.2015 5 z 5

Podľa mňa veľmi pekná, ľahko čitateľná a úsmevná knižka. Ja som čítal od Llosu len tri knihy, ale táto je najveselšia, čiastočne autobiografická a veľmi priamočiara. Mário Vargas Llosa sa v nej nepokúša vkladať nové prvky literatúry (Zelený dom), len necháva svoje rozprávanie s nadhľadom plynúť. Prelínajú sa v nej dve roviny, rovina mladého autora so záujmom o svoju tetu Júliu a rovina jednotlivých príbehov fiktívneho autora rozhlasových seriálov, ktorému sa začínajú navzájom trošku preplietať. Veľmi dobré čítanie.

Márinka
11.11.2010 5 z 5

Pokud máte pocit, že nositelé Nobelových cen za literaturu, mezi něž se od letošního roku řadí také Llosa, píší "velkou, těžkou, intelektuálskou" literaturu, začtěte se do jeho "Tetičky Julie" - nejvtipnějšího románu z jeho díla. Nejenže se mnohé dovíte o autorově životě, příběh je z části autobiografický, ale zjistíte, jak bohatou fantazii tento Peruánec má. A navíc, ty kreativnější čtenáře přinutí "psát" taky. Životní příběh Llosy je totiž prokládán fiktivními rozhlasovými seriály, které píše jeho spolupracovník. A které vždy končí otazníky. Dokážete na ně odpovědět? Anebo skončíte jako onen "zneuznaný génius"?

Francoa
30.11.-0001 4 z 5

Knihu čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu jsem četl ihned po vyjití v Klubu čtenářů.Příběh
se mi docela líbil,ale nezasáhl mě asi tak ,abych se k němu vracel.Musím si knihu znova přečíst.