Tetované děvče

15.04.2020

Předesílám, že jsem knihu četla v originále a z vlastní zkušenosti vím, jak velkou roli hraje překlad v celkovém vyznění knihy.
Překvapuje mě, že zde má román docela nízké hodnocení. Já jsem byla unešená. Knihu jsem zhltla za necelé tři dny, a možná i proto se mi zaryla hluboko pod kůži.
Oatesová je výborná spisovatelka, jako jednu z mála současných autorek jsme ji četli i na vysoké. Pak se mi úplnou náhodou do ruky dostala The Tattooed Girl, některý z vyučujících přiřadil ke knihám na rozebrání i "proof" tohohle příběhu. Hned od první strany mě zaujalo podivně sterilní vyprávění - nedokázala jsem se s postavami ani situacemi vůbec ztotožnit a možná právě to je na téhle knize tak výjimečné, nikdy jsem nepoznala tak nepřístupný narativ. Velmi se mi líbily jemné nuance ve stylu vyprávění - třeba že na začátku Almina přímá řeč není označená v uvozovkách, ale pouze kurzívou, jako by snad ani neměla "svůj vlastní hlas", což považuji za geniální budování postavy pomocí stylistických prvků, protože Alma jej opravdu nemá, v průběhu příběhu jej teprve nalézá.
Některé velmi surové obrazy však možná ani nebyly potřeba, každopádně rozhodně posilují příběh, takže proč ne...Závěr byl logický, ale stejně velmi překvapivý.
Celkově je to prostě velmi zajímavý počin, který rozhodně stojí aspoň za zkoušku.

22.03.2020

Román o složitosti vztahů dvou rozdílných lidí.Nemocného muže a problematické dívky,která hledá své místo.Je to už delší dobu,co jsem to četl,ale četlo se to dobře.

29.08.2015

No, mám radši ranou Oatesovou. Čte se to velmi dobře, ale i přes dramatické scény mi to přišlo trochu ploché. Téma mě zaujalo, hlavně jak si poradí s popsáním roztroušené sklerózy, což docela ušlo.
Není to škoda času, ale vracet se k tomu asi nebudu.

10.08.2015

Podivuhodným vztahovým trojúhelníkem mi to připomnělo Oddanou manželku (od: Roberta Goolricka). Hlavní postavou je (stejně jako tam) ženská mající dvojí tvář. Jednu tichou a pečující (když je se Sieglem – nemocným mužem pro kterého pracuje jako asistentka), druhou vzteklou, závistivou a zlostnou (když je sama nebo s Dimitriem - mužem, kterého miluje a kterému se chce zalíbit.) Ptáte-li se čím, tak vězte, že mezi luxováním a tříděním staré pošty, vynáší z domu drobnější věci, a že muže, který jí věří a je na ní odkázán, se snaží zabít. Celkem odporně.
Ano, v souvislosti s druhou světovou válkou, koncentráky a Vergiliem je soužití Siegla a Almy čtivé, překvapivě fungující a drží celou knihu nad "odpadem" – (chcete vědět co bude dál, kdo jí udělal tetování, proč ho chce zabít, zda se jí podaří uniknout, atd.) Přesto myslím, že by se nic nestalo, kdyby kniha začínala až od druhé části (z celkových čtyř), tj. textem, který mě zaujal už na zadní straně. A taky kdyby byla o pár kapitol chudší. Bylo by to méně zmatečné….