Předveďte mrtvé
Hilary Mantel
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159279/bmid_predvedte-mrtve-8Du-159279.jpg
4
101
101
Thomas Cromwell série
< 2. díl >
V roce 1535 nechal kovářův syn Thomas Cromwell svoje skromné počátky dávno za sebou. Je prvním ministrem krále Jindřicha VIII., jeho vliv a majetek narůstaly s tím, jak stoupala hvězda Anny Boleynové, Jindřichovy druhé manželky. Kvůli ní se Jindřich rozešel s Římem a založil vlastní církev; země se však díky tomu dostala do nebezpečné izolace a Anna nedokázala splnit, co slibovala: porodit syna, který by byl pokračováním tudorovské linie. Při letní návštěvě Wolf Hall, domu rodiny Seymourových, Cromwell sleduje, jak král propadá lásce k tiché, obyčejné Janě. Ministr chápe, co všechno je v sázce – nejde jen o královo potěšení, ale také o bezpečnost země. V dusivé atmosféře dvorských klevet a sexuálního taktizování musí připravit „pravdu“, která uspokojí Jindřicha a zabezpečí mu jeho vlastní kariéru. Ale krvavé divadlo posledních dní Annina života postihne i ministra a krále… V románu Předveďte mrtvé, jenž je pokračováním oceňované knihy Wolf Hall (Man Booker Prize za rok 2009) Hilary Mantelová zkoumá jednu z nejtajemnějších a nejděsivějších epizod anglických dějin: zkázu Anny Boleynové. Její nový román je odvážným obrazem tudorovské Anglie, který vrhá nové světlo i na moderní svět. Je to práce vynikající autorky na vrcholu sil, což dokazují i významná ocenění, kterých se románu dostalo: roku 2012 získala Hilary Mantelová jako vůbec první žena podruhé Man Bookerovu cenu a současně i cenu Costa Book Award za nejlepší román i nejlepší knihu roku 2012.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
Bring Up the Bodies, 2012
více info...
Přidat komentář
Výborný druhý díl série o životě Thomase Cromwella, tentokrát v době slávy a smrti Anny Boleynové. Čtenářsky stravitelnější než první díl, stokrát popsaný příběh ze zcela jiného úhlu. Super.
Druhý díl je čtenářsky přívětivější. Neztrácíte se v textu. Není zde přehršel narážek a odboček. Všechno spěje k ostrému finále. Anna prohrála svoji královskou rošádu. Je mi ji líto? Není. Vykreslena je jako vypočítavá mrcha, která nelituje žádných prostředků použitých ve svůj prospěch. Čím dál víc obdivuju Thomase Cromwella, musel to být neobyčejný muž,mimořádně inteligentní, světa znalý a ve svém postavení splachovací. Jestli bych si něco přála, tak prohodit s ním pár slov o tom, co si doopravdy myslel a jestli se mu dobře spalo ..
Pokračování série si v mých očích opět téměř sahá na pět hvězd; těšila jsem se na to, že zase budu číst děj pomocí zákrutů myšlenek jednotlivých aktérů - to je tak svůdný, hodně vypovídající a zároveň neskutečně subjektivně okouzlující způsob! Když se navíc příběh týká Anny Boleynové, o níž už jsem četla několik románů i historických prací podaných z jejího pohledu, je tenhle titul neskutečně příjemnou změnou. Jako by se z mlhy vynořovaly jednotlivé epizody a i sám výsledek je jistou bludičkou, s jejíž existencí si najednou nemůžeme být úplně jistí. A co na to pan sekretář? Ani po zavření knihy nevíme. A to je možná dobře, protože díky tomu asi tuhle knihu vezmu do ruky znovu - a bude-li pokračování, neodolám ani tomu.
Na styl Mantelové jsem si opět musela trochu zvykat. Historické romány moc často nečtu, i tak si ale troufnu říct, že její romány nejsou čtivo pro každého. Každopádně její schopnost zkratky, i to jak dokáže vystihnout jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi, mě hodně baví. Hodně zábavné byly také některé dialogy. Až neuvěřitelné civilní a uvěřitelné. Ale přiznávám, nečetlo se mi to jednoduše, ale nakonec jsem se ke knize vždycky vrátila a od poloviny ji dočetla skoro na jeden zátah. I když člověk ví, jak to s tou Boleynovou nakonec dopadne :)
Není moc co dodat. Neméně skvělé jako první díl. Snad proto, že už jsem zvyklá na autorčin sloh a styl psaní, se mi to četlo plynuleji, lépe a celkově lehčeji. Byla jsem zvědavá, kam až se známé historické události dostanou a s nadšením si užívala pana Cromwella a všechny jeho činy, úvahy i události, kterých se účastnil.
Oddechovější než předchozí díl, ale stejně tak promyšlené a propracované.
Hilary Mantel - Předveďte mrtvé (str. 24):
V tom srpnovém vedru stál s odkrytou hlavou u kamenných hrobek předků, mužů oděných od hlavy k patě v plátech a kroužkové zbroji, ruce v rukavicích sepjaté a strnule položené na kabátci, opancéřovaná chodidla opřená o kamenné lvy, gryfy, chrty: kamenní a oceloví muži, jejichž jemné ženy leží ve svých schránách vedle nich jako hlemýždi v ulitách. Myslíme si, že na mrtvé čas nedosáhne; dosáhne však na jejich pomníky, nehody a opotřebení je připravují o nosy a o prsty. Z drapérie vykukuje drobná, od těla tržená nožka (zřejmě náležející klečícímu cherubovi), na tesané podušce leží useknutá špička palce. "Napřesrok musíme dát naše předky vyspravit,"...
Hilary Mantel - Předveďte mrtvé (str. 56):
(Když se probírá, zda je Cromwell Žid)
"Až budete příště u dvora," poradí mu Thurston, "vytáhněte ptáka, položte ho na stůl a schválně, co budou říkat."
"To dělám stejně," poznamená. "Vždycky, když začne váznout rozhovor."
Hilary Mantel - Předveďte mrtvé (str. 162):
Ať to berete z kterého konce chcete, zasedání parlamentu je cvičení v marnosti, je to lekce trpělivosti: poslanci rozmlouvají o válce a míru, o nepokojích, svárech, debatách, různých fámách, křivdách, bohatství, chudobě, pravdě, falši, spravedlnosti, rovnosti, útlaku, zradě vraždě, vzdělávání a dalším rozvoji země; konají stejně jako jejich předchůdci - to jest tak dobře, jak svedou - a rozejdou se na tom, na čem se sešli.
Hilary Mantel - Předveďte mrtvé (str. 225):
Atmosféra u dvora mu tohoto dubnového pátečního večera připomíná veřejné lázně, jaké mají v Římě. Je tam dusno a kolem vás kloužou plovoucí postavy jiných mužů - možná jsou to známí, ale bez šatů je nepoznáte. Kůži máte hned studenou, hned horkou. Pod nohama kluzké dlaždice. Po obou stranách dveře pootevřené jen na pár coulů a mimo dohled, ale velice blízko, se odehrávají oplzlosti všeho druhu, nepřirozeně tu obcují muži se ženami i muži mezi sebou. Z toho lepkavého vedra a z toho, co víte o lidské povaze, se vám dělá mdlo a přemítáte, proč jste vlastně tady. Jenže vám někdo řekl, že muž musí do lázní aspoň jendou v životě zavítat, jinak neuvěří, až mu budou ostatní vykládat, co se tam všechno děje.
Oproti prvnímu dílu knížka plynula hladce, chvílemi byla napínavá jako špionážní drama. Cromwell už nebyl tak záhadný a občas odhalil i svoje skutečné úmysly. Dala bych pět hvězdiček, ale nakonec mi tam ty okliky, narážky a nejasnosti chyběly.
Je to kniha, kterou jsem se velmi pracně prokousával, takže moje hodnocení je velmi individuální. Vlastně dvě třetiny knihy obsahují různé poznámky a plky příslušníků dvora Jindřicha VIII.
Ale až když se tím čtenář prokouše, pak teprve zjistí, že tyto drby, poznámky tvoří ucelenou mozaiku, která spojuje celý děj. Takže můžeme sledovat změny názorů na osud a konec Kateřiny Aragonské, vliv Anny Boleynové v království, konec jejího vlivu, až po konstrukci její obžaloby. Šlechta na královském dvoře posuzovala a komentovala jednotlivé události a nic nebylo zapomenuto. V závěru knihy naopak jsou tyto různé komentáře použity proti šlechticům, kteří byli obžalováni (nebo obětováni) z velezrady v souvislosti s popravou Anny Boleynové.
Líbil se mi také popis událostí, které vedly ke zranění Jindřicha VIII. na turnaji a které mělo pro něj trvalé následky. Tato kniha je vlastně názornou ukázkou, jakými způsoby byla uplatňována politika ve své době.
Moc dobrý psychologický román vystavěný na historicky doložených událostech. Dokonale navozená dusná atmosféra královského dvora. Krásný jazyk, hodně postav (zaplaťpánbu za jakýsi přehled klanů a domácností v úvodu románu). Král, který plně odhalí do jaké míry je rozmazlený, svévolný, nepociťující zodpovědnost za své činy ani za lidi, kteří k němu doposud nějakým způsobem patřili (manželka, bývalá manželka, dcera, přátelé). A Thomas Cromwell – syn prostého kováře, a přitom natolik inteligentní a zdatný politik, že touto zrádnou bažinou dokáže procházet bez úhony a uhájit svou pozici. Pro sentiment tu není místo. To není v politice nikdy (a vlastně nejen v politice, pokud chcete něčeho opravdu dosáhnout).
Pro druhý díl platí to, co jsem napsala k prvnímu. Další pokračování úžasného příběhu o výjimečném muži a šílené době. A teď bych jen ráda věděla, kde je další díl??? Tohle přece není konec.
Kniha poněkud hutná bez kapitol a jasného časového členění, takže (jak zmíněno i níže) často dlouho není jasné, kdo vypráví a jak vůbec útržky vzpomínek na sebe navazují a jak se váží k "současnosti". I když je líčení principiálně hlavně z pohledu samotného Thomase Cromwella (zaujalo mne, že měl už v první polovině 16. století na svém panství tenisový kurt!), týká se i pro nás dost notoricky známého období vlády Jindřicha VIII., který už zase dumá nad výměnou své druhé manželky a nakonec dal na klepy (?) o její nevěře ... a víme, kam až ji to dovedlo...
Z hlediska obsahu tedy nic moc překvapivého, z hlediska stylu spíš úmorného. Přehled ocenění knihy na obálce mě vždycky spíš ruší, protože si laťku přirozeně nastavím hodně vysoko, tady až příliš a jen tak tak ji kniha podlezla. 50%
Pozn.: A je to zase jedna trilogie, které v našich končinách jaksi došel dech (spíš peníze) a třetího dílu se asi nedočkáme. Aktualizace: Zrcadlo a světlo vyšlo 2021 (nedlouho po originále), takže jsem našim vydavatelům křivdila. Román jsem si sice pořídila, ale tu nepředstavitelnou bichli jsem opravdu nebyla schopna číst - se svými 740 stranami je skoro tak dlouhá, jako oba předchozí díly dohromady. Autorka se prostě rozhodla nás čtenáře převálcovat...
Přečteno díky výzvě 2019! Jsem na tom úplně stejně, jako SimiGSXR, s jejím hodnocením plně souhlasím. Za půlkou knihy jsem zjistila, že je psáno i něco mezi řádky. Kniha mne chytla. Pěkný překlad. Chci si přečíst i Wolf Hall.
Jinak kniha plná intrik a konspirací.
Tohle úplně není můj styl čtení, takže jsem ji četla jen díky výzvě. Ze začátku jsem měla problém pochopit o kom to sakra mluví a hlavně kdo mluví. Těžce a dlouho jsem tu knihu četla, ale nakonec nebyla tak špatná. Ba naopak. Tak v polovině mě to celkem chytlo. Ale vadilo mi, že kniha není členěná do kapitol a občas jsem měla pak problém zorientovat se, kde jsem naposledy skončila a tak se mi občas stalo, že jsem na konci stránky zjistila, že jsem ji už předtím četla. Jinak mě docela téma Jindřicha Tudora a všech jeho manželek chytlo, že se nebráním, přečíst si o něm i něco dalšího.
Druhý díl trilogie nepojednává ani tak o Anně Boleynové, ani o Jindřichu VIII., nýbrž o kariéře Thomase Cromwella, sekretáře, který je " kluzký jako rozinka ve vánočním koláči".
Velice zajímavá kniha, Mantelová má zvláštní styl psaní, musela jsem hodně pozorně číst a soustředit se, než jsem si zvykla a třeba zjistila, že když spisovatelka napsala že "on" řekl, tak se jednalo vždy o Cromwella a ne o jiného z diskutujících.
Wriothesley se chopí sklenice. "Cítím hořící domy," praví. "Padající věže. Nezbude nic než popel. Vraky."
"Konečně nastane v Anglii klid. Klid, co nastal v kurníku, když liška odběhla domů."
Nemá cenu přidávat další superlativy k již napsaným. I když tentokrát se celý román týká jen cca 3/4 roku života hlavního hrdiny, absolutně neztrácí nic na napínavosti. Nejsou žádná hluchá místa. Chtěl bych vyzdvihnout i práci překladatele. Styl vyprávění není ani čistá první či třetí osoba, Tohle tak perfektně zvládnout klobouk dolů.
Pan sekretář je opravdu kluzký jako hrozinka, ale přesto ho mám ráda. Jen když poslouchám jeho úvahy a slova, cítím se jako myš hypnotizovaná hadem. Ale je tak laskavý, jeho mysl je geniální malíř a já ty obrazy hltám. A vůbec není pomstychtivý????. Jindřich je psychopat bez svědomí, sebestředné monstrum.
Štítky knihy
Anglie 16. století anglická literatura Jindřich VIII. Tudor, král, 1491-1547 Tudorovci Thomas Cromwell historické romány Bookerova cenaAutorovy další knížky
| 2010 |  Wolf Hall |
| 2013 |  Předveďte mrtvé |
| 2012 | Za temnotou |
| 2021 | Zrcadlo a světlo |
| 2016 | Zavraždění Margaret Thatcherové |
Krásné pomalé čtení, kdy ona (=já) toužila být stejně břitká a vtipná jako on (=Thomas Cromwell).
A teď si ona bude muset přečíst první díl, protože k této knize přišla tak, že stojíc v knihovně řekla: "Děti, já nevím, co mám číst!" a její syn ji zachránil...