Wolf Hall
Hilary Mantel
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47147/bmid_wolf-hall-2QJ-47147.jpg
4
166
166
Thomas Cromwell série
1. díl >
Hrdinou košatého románu, oceněného slavnou Booker Prize, je Thomas Cromwell, syn chudého kováře, který se v Anglii 16. století dostane až na vrchol politické moci. Autorka propojuje portrét individua a líčení bouřlivých historických událostí. Cromwell se obratně propracovává na vyšší a vyšší pozice, stane se pravou rukou krále Jindřicha VIII. Právě v době, kdy panovník usiluje o zrušení svého manželství s Annou Boleynovou, aby se mohl oženit s Jane Seymourovou, která mu snad dá mužského dědice. Právě sídlo Seymourových dalo románu název, ale přeneseně se odkazuje i na to, že v boji o moc je "člověk člověku vlkem". Rozvod královského manželství přivodí roztržku s Římem, Anglie se odvrátí od katolicismu a vzniká anglikánská církev… Thomas Cromwell navzdory papeži, politickému establishmentu i parlamentu pomáhá změnit tvář Anglie podle přání krále.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
Wolf Hall, 2009
více info...
Přidat komentář
Co k tomu říct? Náročné čtení. Skoky v různých časových rovinách, vyprávěno více vypravěči, spousta historických postav doplněná o fiktivní. Aby nebyl román suchou přednáškou o politice v první polovině 16. století v Anglii je vyprávění doplněno o fiktivní momenty ze soukromého života hlavních postav. Musím uznat,že celek je velmi zdařilý,ale žádá poučeného čtenáře, nebo alespoň ochotného dohledávat historická fakta, aby pochopil souvislosti. Pro mě bylo zajímavé,že jsem nedávno četla román A. Weir o Kateřině Aragonské. Teď jsem tedy celou záležitost jejího rozvodu- nerozvodu obhlédla z druhé strany. Ani ne tak v podání Jindřicha, ale jeho právníka Thomase Cromwella. Hodně mě zaujala linka s Thomasem Morem. Budu to chvilku vstřebávat,ale určitě si přečtu i pokračovaní.
Tak tahle kniha mi dala opravdu zabrat. Velmi náročné čtení. Je to krásně napsané, kvalita, opravdu, ale já jsem si to prostě neužila. Musela jsem se mimořádně soustředit na text. Často jsem se dívala do přehledu postav, kterých je opravdu hodně, mnohdy jsem nechápala, o co jde a musela jsem odstavce číst vícekrát. Fakt dřina. Přesto jsem to dočetla zejména kvůli atmosféře knihy.
Kniha kterou jsem nedočetla. Od začátku jsem se čtením trápila. Chtěla jsem ji dát šanci. Po dvou měsících jsem se dostala do poloviny. Pak jsem si uvědomila, že se čtení vyhýbám jen abych knížku nemusela číst.
Naprosto neuvěřitelná historická freska. Až úplně na konci se člověku vynoří jakž takž nějaký obraz, který naznačuje, jak moc rozsáhlý román to je. Další díly jsou v podstatě nutnost. Mě osobně trošku rušil zvláštní jazyk. Skoky mezi er formou a přímou řečí, která jde do ich formy byly něco, na co jsem si musela zvyknout. Rozhodně ale budu číst i další díl, jsem zvědavá, jak to bude dál, i když to vlastně z historie znám.
Už dlouho se mi nestalo, že bych si při čtení beletrie říkala: tohle si ráda za pár let přečtu znovu. Není to červená knihovna, na jakou jsme u románů o Tudorovcích zvyklí, naopak, je to do detailu propracovaný, spletitý příběh, plný skutečných historických postav, dobře vykreslených, byť ne zcela v souladu s tím, na co jsme zvyklí z naučné literatury. Autorka si vyhrála se spletitým provázáním různých časových rovin. Dobře se jí podařilo i zakomponovat do povětšinou politického příběhu kusy Cromwellova soukromého života včetně občasných vhledů do nejtajnějších zákoutů jeho srdce. I náklonnost k Janě Seymourové, která se ve zkratce jeví jako vlastně velmi banální zápletka, je popsána přirozeně a uvěřitelně.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 50):
Jeho (Tyndaleův) Nový zákon je osmerkového formátu, na umolousaném laciném papíře; na titulní straně, kde by měl být tiskařův kolofón a adresa, jsou jen slova "VYTIŠTĚNO V UTOPII". Doufám, že Thomas More některý exemplář viděl. Je v pokušení mu tu knihu ukázat, jen aby viděl, jak se bude tvářit.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 51):
"Tak si zapiš za uši tohle: žádný divný holandský chlast. Žádné ženské. Žádné zakázané sklepní mše. Já dobře vím, co vyvádíš."
"Nevím, jestli to bez těch sklepů vydržím."
"Dobře, dohodneme se. Když ho nezatáhneš do bordelu, můžeš ho vzít na bohoslužbu."
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 103):
Tenhle zvyk citovat je neklamným znamením zmatků v hlavách.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 104):
"Smlouva o věčném míru? Počkejte, kdypak jsme to měli poslední věčný mír? Dávám tomu tři měsíce."
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 285):
Vroucně doufám, dodal Norris, že každý z nás alespoň jednou za život tento zvuk z ženy vyloudí.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 290):
A mimoto král není zrovna odborník na posuzování panenství. Sám to přiznává. S Kateřinou mu trvalo dvacet let, než zjistil, že tam jeho bratr byl první.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 403):
Poslední zákon o velezradě se tvořil v dobách, kdy nikdo nemohl svá slova šířit prostřednictvím knih a pamfletů, neboť o knihtisku nebylo ještě ani zdání. Zahlodá v něm závist k mrtvým, k těm, kteří sloužili králi v době pomalejší, než je tato; dnes se plody koupených či otrávených mozků mohou po Evropě rozšířit během měsíce.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 407):
Alice není žádné neviňátko. Ale na tom nesejde. Jen se podívejte, jak končí nevinní; ti, kdo jsou skrznaskrz hříšní a cyničtí, je využijí, vytlučou z nich to, co potřebují, a zadupou je do země.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 422):
Všichni jsme plody téže díry, pomyslí si, a téhož pokoutního vyjednávání: miláčku, vzdej se mi.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 490):
...od Cranacha každý vypadá jako vepř.
To je pravda. Dokonce i ty stříbřité akty, které maluje, mají něžné prasečí tváře, nohy nádeníků a chrupavčité uši.
Hilary Mantelová - Wolf Hall (str. 501):
Všímáte si, pane sekretáři, té smutné pravdy, že čím je člověk starší, tím pěknější jsou děvčata?
Kniha mě bavila, ale trvalo mi, než jsem ji přečetla. Nebylo to jednoduché čtení. Je psaná s pohledu Thomase Cromwella, o kterém se toho ale moc nedozvíme. Je ambiciózní, ale nevíme přesně, co ho táhne. Setkává se s dalšími postavami, poslouchá drby, občas jemně zasáhne a přitom, jako by všechny události řídil sám. O ostatních se toho dozvíme asi stejně jako ve skutečném životě, velmi málo. Jen jak se jeví Cromwellovi.
Hlavní hrdina mi byl sympatický, naopak Thomas Moore vůbec. Přesně naopak oproti seriálu Tudorovci.
Skončila jsem na straně 98 a nějak nemám sílu v ní pokračovat. Na mě je to psáno dost zmatečně a kolikrát jsem ani nevěděla, o kom je vlastně řeč. Možná se k ní někdy vrátím, v tuto chvíli ale poputuje zpět do knihovny.
Myslela som, že to bude za 5*
Čítať túto knihu, dá viac roboty ako radosti. Mám pocit, že autorka písala
s cieľom vyhrať nejakú (akúkoľvek) cenu, nepísala pre čitateľa. Štýl je mätúci, bez emócií, iritujúci a ja nemám čas ani nervy sa niečím podobným zaoberať, takže som to okolo strany 200 zatvorila.
Malá nápoveda pre tých, ktorý sa to rozhodnúť prečítať : nie je to historická fikcia, skôr historická satira.
Neodporúčam ľuďom, ktorí si chcú pri čítaní oddýchnuť, ktorí chcú byť vtiahnutí do deja a majú radi dobre napísaný príbeh.
Velká slabota. Ve srovnání například s knihami Alison Weirové ze stejného prostředí neobstojí ani náhodou. Naprosto postrádám nějakou psychologii postav, vtažení do děje.
Obdivuhodné. Nádherný román z tudorovské Anglie o dobře známých událostech, z pohledu právníka a politika Thomase Cromwella. Tato postava mně fascinovala už v seriálu Tudorovci a jsem ráda, že jsem se dozvěděla o jeho osobě něco bližšího prostřednictvím tohoto románu a jeho pokračování. I když...stejně si nemůžeme být jistí, jak to vlastně bylo doopravdy... o co mu skutečně v hloubi srdce šlo. Byla to rozhodně těžká doba a on se dokázal prosadit a z ničeho se dostat až na vrchol svou pílí a nespornou inteligencí. Jen nechápu, proč je kniha pojmenovaná po sídle Seymourových a ne po něčem, co se Cromwella osobně týká.
Už od dob školou vnucovaného Aloise Jiráska nepatřím k milovníkům historických románů, ale tohle se mi opravdu líbilo. Svěží, poutavý styl, rychlé tempo, výborně vykreslené postavy (otázkou samozřejmě je, jak z hlediska historie věrně), duch doby z knížky přímo sálá. Mínusem z hlediska některých čtenářů snad může být to množství postav, ale každá tam má své místo a chce to jen trpělivost, než si je člověk zapamatuje a zařadí. A pak ta neukončenost - jako by autorka chtěla všechno pojmout do jednoho svazku a v polovině knihy jí došlo, že to asi nepůjde. Na druhé straně však to nebyl špatný strategický tah (místo jedné Bookerovy ceny dvě, o financích nemluvě) a pro mě to znamená, že si hned při příští návštěvě knihovny půjčuju druhý díl.
Dočetla jsem do strany 140 a zjistila jsem, že vůbec nevím o co jde. Takže nedočteno, radši dám šanci jiným, srozumitelnějším knihám.
Miluji detektivky, ale ráda si přečtu i historický román. A tento se zařadí mezi mé nejoblíbenější. Kdybych náhodou měla někdy dost času, přečetla bych si ho ještě jednou.
Období popisované v knize je rozhodně zajímavé svými skutečnostmi i postavami. Nicméně mi přijde, že autorka nevyužila skvělý potenciál daného období a tak vznikla ne špatná, ale průměrná kniha. Další díl číst nehodlám.
Začátek knihy jsem louskala horko těžko,ale pak jsem se zacetla a vlastne se mi to moc libilo
Sice mi trvalo přečtení téhle knihy trochu déle, ale časem plánuji i přečtení dalšího dílu.
Težké čtení. Ale fakt zajímavé a četla jsem to ráda a dost rychle jsrm přečetla
Těžké a komplikované čtení. Poloviční rozsah knihy by stačil na úžasný příběh, takhle je ke své složitosti ještě nekonečný.
Kniha byla poměrně náročná, měla jsem problém zorientovat se v lidech v období, které bylo politicky takto náročné...
Dlouho jsem se nemohla začíst, ale pak už mě děj bavil.
Postava Cromwella mě velmi zaujala. Byl popsán jako velmi schopný a loajální člověk.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno 16. století anglická literatura Tudorovci Thomas Cromwell historické romány fiktivní životopisy, biografie Bookerova cena
Autorovy další knížky
| 2010 |  Wolf Hall |
| 2013 |  Předveďte mrtvé |
| 2012 | Za temnotou |
| 2021 | Zrcadlo a světlo |
| 2016 | Zavraždění Margaret Thatcherové |
Výborný (i když čtenářsky náročný) historický román představující nám tradiční zápletku Jindřich VIII./Kateřina/Anna pohledem Thomase Cromwella. Je třeba číst velmi pomalu a pozorně, ale stojí to za tu námahu.