Tichá pošta
Jiří Stránský
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507930/ticha-postamAEBOF-FGk-.jpg
4
25
25
Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského, jenž do svých knih vkládal i vlastní životní zkušenosti, protkány humorem, vírou v přátelství a spravedlnost.... celý text
Přidat komentář
Ta víra v lidi, ten poučený optimismus, stejně jako věcnost a smysl pro atmosféru mě fascinují - přestože mě čtení této útlé knížky z poloviny vůbec nebavilo. Velmi souhlasím s komentářem Kakho-Ota stran povídky Piknik, Rozhovor jsem spíš prolistovala. Ale Tichá pošta byla skvělá a Zelenolhotská Venuše jakbysmet.
Zdlouhavá povídka Piknik mě vůbec nebavila a měl jsem co dělat, abych jí dočetl. Stejnojmenný film je mnohem lepší, poněvadž obsahuje linku, která v povídce chybí (jeden z muklů byl v padesátých letech na lágru udavačem a kamarádi-muklové to zjistí až během pikniku okolo roku 2000). Povídka Tichá pošta nebyla špatná, ale více se mi líbily povídky Zelenolhotská Venuše a Rozhovor. Ty hodnotím čtyřmi hvězdičkami, Tichou poštu třemi a Piknik slabými dvěmi. Celkově vychází hodnocení na tři hvězdičky.
Občas je třeba si něco takového přečíst a uvědomit si, že svoboda není jen nějaké heslo z volebních letáků. Bereme ji jako samozřejmost a zapomínáme, co to s lidmi dělá, když svoboda chybí.
Povídky opravdu stojí za to si přečíst. Hodně se mi líbila úvodní Tichá pošta. Taky mi přijde fajn, že se osoby v povídkách jsou provázané a najdete je i v jiných spisech pana Stránského.
Jedna přenádherná česká kniha
Občas se to poštěstí a vy z naprosto obyčejné záležitosti získáte neskutečný zážitek. Přesně tak to mám já s touhle knihou. Koupil jsem ji tehdy za směšných 50 korun na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě a vlastně jsem si ji koupil jen proto, aby mě s ní už neotravovala neodbytná prodavačka. Kupodivu jsem při jejím čtení prožil nebývale skvělý kulturní zážitek.
Sečteno podtrženo tato kniha mě naprosto dostala. Při čtení jsem z ní cítil tolik lidskosti, pravdy a boje za pravdu až jsem tomu nemohl uvěřit. Neskutečně precizně sepsaná kniha na které je vidět, že si na ní autor dal záležet. Je na ní prostě vidět, že si s ní autor vyhrál a neplácal slova jedno vedlo druhého, jen aby měl prostě nějaký text. Na knize je zároveň krásné a mrazivé právě ta její uvěřitelnost. Co také velice rád kvituji jsou skvěle popsané postavy.
V dnešní době čteme převážně cizí autory a možná je to škoda a tak někdy zkuste i českého autora. Já to takhle zkusil s panem Stránským a z Tiché pošty se vyklubala jedna z mých nejoblíbenějších knih.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2006 |  Zdivočelá země / Aukce |
| 1991 | Zdivočelá země |
| 1998 | Štěstí (10 povídek) |
| 2013 |  Balada o pilotovi |
| 2004 | Tichá pošta |
Určitě nejlepší povídka byla s názvem Tichá pošta, u ostatních povídek jsem měla maličko pocit, že se ztrácím. Bylo to psané, jako bych všechny postavy už dávno znala a já jen naskakuji do rozjetého vlaku. Později jsem pochopila, že takto byla napsaná i Aukce, ale u té bylo dostatek času si na postavy zvyknout, to povídky vzhledem k délce moc neumožní.
Z toho důvodu dávám pouze 3*/5