Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408674/bmid_tiche-roky-Vcp-408674.jpg
5
6870
6870
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Moc krásná kniha, jakožto asi každá od paní Mornštajnové, musím doplnit ještě i těch pár, co jsem zatím nečetla :) Takhle ukončený závěr mi hrozně připomněl Murakamiho, u něj taky pokaždé, když chci vědět, co bylo dál, to takhle skončí :) Ale u paní Mornštajnové mám hrozně ráda, jak se všechny příběhy ke konci krásně spojí, dokáže životy rodin vždycky tak komplexně vykreslit, i když na pozadí nějaké tragické události, ale to je přesně to, co čtenáře upoutá..
Výborná kniha. Příběh, který má dvě časové linky je čtivý, trochu tajemný, má spád a dává prostor k zamyšlení. Vřele doporučuji.
První setkání s Alenou Mornštajnovou a musím říct, že mě to bavilo :) Příběh opravdu tajemný, vyvolával zvědavost... motivy z dob socialismu mám ráda. Škoda, že nevíme, jak to přesně dopadlo :D
Příběhy v knihách Aleny Mornštajnové mají duši. Ačkoliv čteme o nelehkých osudech lidí různého věku, něco je spojuje... Těžká doba a vypořádání se se svým životem dle možností daného místa a většinou státního nastavení. Opět silný příběh obyčejných lidí v proudu času.
Kniha o nešťastných lidských osudech. Nejsmutnější na tom je, že to nejvíc schytají ti, kteří za nic nemohou. Někteří lidé by neměli mít děti.
Mě tohle prostě baví, první co mě ale napadne je to, že kniha končí v příběhu zoufale brzy. Projdeme s hlavními hrdiny několik generací, ale stejně bych chtěla prostě vědět víc. Tyto postavy byly fakt opravdové se všemi kladnými i zápornými vlastnostmi a i s nepřátelským, zapšklým a namyšleným komunistou Svatoplukem prostě člověk musí někdy soucítit.
První kniha od paní Morštajnové....byla jsem natěšená, každý o ní mluví, každý ji čte...tak to asi bude výjimečně talentovaná spisovatelka...vypravěčka...Ufff, ač jsem docela velká čtenářka, těch 295 stránek bylo náročných.... NE, NELÍBILO SE MI TO....Velmi slabý podprůměr...omlouvám se každému, kdo si toto čte a koho svým hodnocením naštvu....Ač je mi paní Alena moc sympatická, alespoň tedy na fotkách...její dílo (tedy konkrétně toto) nestojí za moc... Jak tu někdo už psal...je to MDLÉ A O NIČEM...... :-(
(...problém asi bude, že jsem asi tak o dvě dekády mladší, než autorka...a asi chápu, že na rozdíl ode mě spousta čtenářů zažila to, o čem píše, možná se s tím dokonce dokáží i ztotožnit....a tedy v tomto příběhu našli zalíbení...)
Co ALE VELMI OCEŇUJI, NEZAHLÉDLA JSEM V KNIZE JEDINOU HRUBKU..což se kór v dnešní době dost cení...nebo alespoň já to cením.....)
Všichni mi říkali, že Hana je bezkonkurenční. Byla skvělá, tak jsem si po jejím přečtení chtěla půjčit Listopád, ale nebyl k dispozici, tudíž se mi dostala do ruky tato kniha. Díky Bohu za to, dlouho jsem při dočítání knížky neměla slzy v očích. Silná, dojemná... Asi o tomu není potřeba víc dodávat. Za dva dny přečteno.
Četla jsem se zatajeným dechem.
Tolik promarněných let, kdy k sobě otec s Bohdanou nemohli najít cestu. Bylo mi to líto.
Bylo mi líto Bohdany, nemohla tušit proč je otec takový.
Na otce jsem byla vysloveně naštvaná, on byl ten dospělý, na něm bylo, aby se postaral o své dítě.
Ale opravdu mě kniha vtáhla.
Je to už moje třetí setkání s Alenou Mornštajnovou, a potřetí tleskám.
Naprosto úžasná a čtivá kniha. Jedna fatální událost zničí životy jedné rodiny, pokládám si otázku jak by to mohlo pokračovat.
Fun fact: Předevčírem mě někdo s komunikací přirovnal k Bohdaně. Ne opravdu nejsem Bohdana. Komunikuji a určitě jsem neměla podělanej život jako ona.
Ta kniha byla skvělá, takový nijak nepřikrášlený tvrdý skok do životů rodin z minulého režimu. Jediné co, tak jsem asi neměla od spisovatelky první číst Hanu. Ta pro mě nastavila žebříček asi až moc vysoko
Kniha velmi čtivá, ze začátku slabší potom se vše vyjasní, ale po celou dobu čtení této knihy mě provázela taková zlost na téměř všechny postavy až hrůza. Svatopluk jakožto otec dvou dcer je naprostý sobec který všem dává vše za vinu, první oprsklá dcera která si může vše dovolit téměř dost toho zavinila, Matka Eva přes svou nemoc vše vzdala a nejvíc mi bylo líto staré matky od Svatopluka protože i když byla tvrdá tak nebýt ji tak by druhá dcera Bohdana skončila kdo ví kde, potom samozřejmě ubohá a hodná paní učitelka Běla a dětství co měla malička Bohdana bylo hrozné. Tolik nenávisti, zášti jak se to jen v jednom člověku může usadit. Příběh byl velmi tvrdý a vím že znovu si ho už nepřečtu.
Konečně jsem si doplnila rest - přečíst tuto knihu, která už vyšla před více než 3 roky a jako jediná mi od autorky chyběla. A řadím ji jako nejoblíbenější hned po Haně - krásná kniha.
Je to bezesporu dobrá kniha, ale upřímně řečeno v Haně dosáhla Alena Mornštajnová takového vrcholu, na který zatím čtenáři žádné jiné její knížky, včetně Tichých roků, ani nedohlédnou.
Aspoň já to tak vidím.
Již druhá kniha od spisovatelky Aleny Mornštajnové, kterou jsem přečetla - Tiché roky.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nestává se mi často, že bych se začetla tak, že zapomenu i na čas, kdy už bych měla jít spát a tato kniha na mě měla přesně tento efekt.
Po knize Listopád se jedná opět o velmi silný příběh. Kniha vypráví o životě zakřiknuté dívky Bohdany, která pátrá po tom, proč je její tatínek takový mrzout, proč se museli přestěhovat z Prahy a možná i po tom, proč je ona sama “jiná” a od dětství nemluví.
Skvěle napsaná kniha. Oceňuju velmi propracované a uvěřitelné postavy - chování lidí, které by člověk jednouše odsoudil, dávalo při odkrývání jejich životního přběhu smysl a vedlo mě k většímu pochopení. Mimochodem - v knize vůbec nebyla přímá řeč, a ani bych si toho nevšimla - tak dobře je to napsané. =)
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Opět naprosto skvělá kniha,která se četla moc hezky.Těším se na další knihu od autorky...