Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497687/bmid_tiche-roky-bM7-497687.jpg
5
6901
6901
Čo všetko nevieme o svojich najbližších. Bohdana je uzavretá dievčina žijúca len s nevrlým otcom a dobrosrdečnou, poddajnou nevlastnou matkou Belou. Trápi ju napätie v dome a tajomstvo, ktoré jej neprestáva vŕtať v hlave: Prečo ju ťažko chorá stará mama na poslednej návšteve v liečebni oslovila menom „Blanka“? Popritom sa odvíja príbeh Svatopluka Žáka, oddaného komunistu, ktorý celý život zasvätil budovaniu socializmu, láske k svojej prvej žene a dcére, ktorých budúcnosť mala byť rovnako žiarivá ako hviezda na červenej zástave. No ako sa vraví: Ak chcete rozosmiať Boha, povedzte mu o svojich plánoch. A tak sa v jednom okamihu obidva príbehy prepájajú do jedného a ukáže sa, že nič nie je také, ako sa doposiaľ zdalo, a už vôbec nie také, aké by to malo byť. Nový román Aleny Mornštajnovej je iný ako tie predchádzajúce. Nejde tu o veľkú historickú tému, ale o intímnu rodinnú drámu, kde hlavnú úlohu nehrajú veľké dejiny, ale náhody a ľudské charaktery. Tak ako aj v románe Hana však ide o silný, strhujúcim spôsobom vyrozprávaný príbeh, ktorý si podmaní čitateľa od prvej do poslednej strany.... celý text
Přidat komentář
Depresivní kniha, kterou jsem chtela odložit, ale neco me nutilo cist dal. Dokonale popsané životy a charaktery vsech postav, jež ke konci knihy zapadnou do sebe jako puzzle. Ke konci jsem uz přeskakovala stránky a uz me to nebavilo. Vedela jsem, ze dorazí Blanka a vedela jsem, ze z toho nic nebude.. a nepletla jsem se. Par stránek navic a reakce Svatopluka na návrat blanky by me opravdu zajímala. Ale treba to tak proste melo byt. Jsem rozpacita a proto davam jen tri hvězdy. Ted jeste budu hoodne přemýšlet, zda se pustim do dalších knih autorky.
Další výborný literární počin, který dlouho nedostanete z hlavy. Na bravurně zvládnuté charaktery postav by nestačilo ani deset hvězdiček. Kniha není nikterak veselá. Opět názorná ukázka toho, že stačí jeden krok stranou a celý svět se zhroutí jako domeček z karet. A že komunikace mezi lidmi je mnohem důležitější než mlčení a dohady ... Někdy opravdu stačí pár slov a život je mnohem jednodušší ... Dokonalá kniha .
Velmi mi sedí styl psaní této autorky. Zajímavě pracuje s generačním propojením a tím, jak naše činy mění nás i naše okolí.
Knihy od paní Mornštajnové mám velmi ráda, je to pro mě záruka jisté kvality. Jak už anotace říká, oproti předchozím knihám nastává změna. Už zde nebyl tak velký vliv událostí 20. století na osudy postav. Nemůžu říct ani, že je to dobře, ani že je to špatně.
Líbí se mi genialita příběhu, postupné dávkování informací i vývoj hrdinů. Zvraty pro mě byly neočekávané, ale nijak řvavé a nepřirozené. Zkrátka dokonale napsané.
Jen dobrý autor dokáže nepředpojatě popisovat období komunismu tak, aby viděl jeho negativa i pozitiva (zejména pro chudé lidi). Svatopluk, ač komunista, ve mě nevyvolával antipatie.
Knihu bych rozhodně mohla doporučit stejně jako předchozí knihy (jen mě trochu mrzelo, že zde nebyly dopodrobna rozebrány osudy vedlejších postav tak, jak tomu bylo u předchozích knih).
Jako mírnou nevýhodu také vidím zaměření spíše na ženské čtenářky (možná je to ovšem jen můj pocit!). Zkrátka si dokážu představit trochu jiné zpracování, které by nadchlo nejen dámy, ale i muže. Nepopírám, že může kniha zaujmout i pány, ale z druhé strany, kdybych měla já doporučit knihu pro partnera, otce atd., zřejmě bych nevybrala knihy od paní Mornštajnové (opakuji, může to být můj hrubý omyl).
Autorka mě opět nezklamala. Vím, co od ní čekat a líbí se mi to. Knížka čtivá, vtáhne vás. Byla by strašná škoda, kdyby paní Mornštajnová přestala psát. Takový dar slova má opravdu málokdo. Děkuji a doufám, že tiché roky nejsou poslední :-)
Moc nechápu ty komentáře lidí, kteří by uvítali pár stránek navíc. Vezměte tu knihu prostě takovou, jaká je, protože takhle je dokonalá.
... těšila jsem se na ni a nezklamala. Velmi čtivý příběh, jiný než tři předešlé od paní autorky, stránky jsem otáčela ani nevím jak. Souhlasím, že konec mohl být o malinko delší. To jedno poslední slovo sice říká hodně, ale přece jenom ....
Mnozí na Tiché roky čekali aby je mohli mohli srovnat s Hanou. Ale Tiché roky nejsou lepší než Hana. Nejsou ale ani horší. Je to jiný příběh, o jiných lidech a jiné době. Jen vypravěčský um paní Mornštajnové stále zůstává. Prostě si ji musíte přečíst, je krásná. A já patřím mezi ty, kteří zoufale potřebují několik dalších stránek navíc.
Pět hvězdiček dávám za neuvěřitelnou čtivost. A. Mornštajnová je spisovatelka, které se vždy podaří vtáhnout čtenáře do děje tak, že zapomene na realitu :-). Co mě ovšem u této knihy trochu zklamalo, byl konec. Jak psala spousta čtenářů, pár stránek navíc by knize neublížilo...
Na tuhle knihu jsem se dlouho těšila. Paní Mornštajnová nezklamala. Opět lidský a uvěřitelný příběh. Přiznám se, že jedna věc mě tam překvapila, přesněji ohledně Bohdany (nebudu dělat možné spoilery). Určitě bych knihu doporučila a už se těším na další knihy paní spisovatelky, které snad napíše.
Právě dočteno a nemám slov. Opět vynikají, krásné vylíčení všech postav, bídná doba socialismu a jelikož právě prožívám nelehké období s vlastním otcem, tak došlo i na slzy. Někdo může napsat, že konec byl moc rychlý, otevřený, ale... Ne, naopak byl výborně zpracován a tak jsem si ho představovala. Těším se na další knihy.
Zoufale mi tam chybí aspoň pár dalších stránek...dovést ten příběh ještě o pár chvil dál... i když vím, že to byl záměr, nechat čtenáře po té poslední otázce rozervaného a lačného. Zase se skláním před uměním spisovatelky psát tak lehce o tak těžkých tématech a stále čtenáře překvapovat náhlými zvraty, kdy všechno, co jste si do té doby přečetli, začne v jednu chvíli dávat smysl a vše do sebe zapadne jak ozubená kolečka švýcarských hodinek. Víc už ani nevím, co napsat...snad jen, že doufám, že paní Mornštajnová svou studnu nápadů ještě zdaleka nevyčerpala.
Jsou knihy, co pomalu dočítám, abych oddálil konec. Tuto jsem ze stejného důvodu nechtěl několik dní otevřít. Není to Hana, ale ani Hotýlek nebo Slepá mapa. Tiché roky nejsou lepší ani horší. Je to jiný příběh psaný s jiným záměrem. A pořád je to Alena Mornštajnová, to je samo o sobě zárukou kvality.
Výborne spracovaný život jednej rodiny z pohľadu otca a dcéry s nedokonalým vzťahom...postupne sa odkrývajú udalosti, ktoré rodinné vzťahy ovplyvňujú, menia a miestami ničia...čítate a vidíte ako to, čo človek povie prípadne nepovie vplýva na chod rodiny, na vzťahy... problémy niektoré "známe", niektoré menej, ale vždy reálne...a v závere vám všetko dokonale zapadne..odporúčam..
Další skvělá kniha od Aleny Mornštajnové. Přečetla jsem už všechny a všechny jsou vynikající, ze žádné jsem nebyla zklamaná...Tiché roky jsou zase něco úplně jiného. Líbí se mi, jak dokonale vykresluje vnitřní svět a pocity hlavních postav a v pozadí jen tak mimoděk popisuje důležité dějinné události.
Skvělá stejně tak, jak o ní čtenáři básní :) Líbilo se mi to napětí až téměř do konce a ta protkaná mlčenlivost. Vůbec bych to u dcery nečekala a docela mě to vlastně i z pohledu otce překvapilo :)
Moje první kniha od autorky. A zaujala mě hodně. Kniha je psána moc pěkným jazykem psychologické vykreslení postav je dokonalé - jako by to byli mi příbuzní. Kniha se četla docela sama... Super.
Nádherná studie toho, co z nás dělá chování lidí okolo nás. Trochu mě mrazilo z celé atmosféry... Bohdany mi bylo upřímně líto, ale rozuměla jsem i Svatoplukovi a Běle. Úplně mi nesedělo chování Svatoplukovy maminky...
Co mi trochu vadilo byl uspěchaný konec.
Vřele doporučuji.. výborné čtení..opět moc povedený příběh paní Mornštajnová, za který moc děkuju.. je zvláštní, jak jedno "nešťastné" rozhodnutí (osudová chyba), ovlivní nejeden život a to navždy..
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Těšila jsem se moc a kniha není špatná. Je čtivá, docela odsýpala. Ale čekala jsem víc. Možná je chybou, že jsem Hanu četla dřív. Téma rodinných vztahů bylo již mnohokrat zpracováno brilantněji. Od jisté chvíle byl závěr očekávaný. Přesto kniha převyšuje spoustu dnešních děl soudobých autorů. Doporučuji přečíst a těším se na další titul.