Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497687/bmid_tiche-roky-bM7-497687.jpg
5
6928
6928
Čo všetko nevieme o svojich najbližších. Bohdana je uzavretá dievčina žijúca len s nevrlým otcom a dobrosrdečnou, poddajnou nevlastnou matkou Belou. Trápi ju napätie v dome a tajomstvo, ktoré jej neprestáva vŕtať v hlave: Prečo ju ťažko chorá stará mama na poslednej návšteve v liečebni oslovila menom „Blanka“? Popritom sa odvíja príbeh Svatopluka Žáka, oddaného komunistu, ktorý celý život zasvätil budovaniu socializmu, láske k svojej prvej žene a dcére, ktorých budúcnosť mala byť rovnako žiarivá ako hviezda na červenej zástave. No ako sa vraví: Ak chcete rozosmiať Boha, povedzte mu o svojich plánoch. A tak sa v jednom okamihu obidva príbehy prepájajú do jedného a ukáže sa, že nič nie je také, ako sa doposiaľ zdalo, a už vôbec nie také, aké by to malo byť. Nový román Aleny Mornštajnovej je iný ako tie predchádzajúce. Nejde tu o veľkú historickú tému, ale o intímnu rodinnú drámu, kde hlavnú úlohu nehrajú veľké dejiny, ale náhody a ľudské charaktery. Tak ako aj v románe Hana však ide o silný, strhujúcim spôsobom vyrozprávaný príbeh, ktorý si podmaní čitateľa od prvej do poslednej strany.... celý text
Přidat komentář
Takhle, za přečtení ta kniha určitě stojí a hlavně oceňuji, že se spisovatelka chopila i něčeho trochu jiného a není to pořád to stejné. Na stranu druhou se mi předchozí díla Mornštajnové líbila trochu více, velkou roli v tom hrají charaktery postav, které mi přišly příliš obyčejné a nepřirostly mi tolik k srdci. Chvilku mi dokonce trvalo než jsem se začetla (což není u této autorky zvykem), ale nakonec mě přece jenom kniha pohltila a já cítila onu známou tíhu u srdce nad křehkostí lidského života....
Čtivý kousek, který se dá sfouknout během jednoho dne a člověk nemá rozhodně pocit, že ho promarnil. Ale už teď vím, že se mi nevryla pod kůži, tak jako Slepá mapa nebo Hana. Hodně mi připomína autorčin Hotýlek, kde jsem ocenila, tak jako tady, spletitý příběh, záběr skrze totalitní režimy a pestrost jazyka, který je autorčinou hlavní doménou, ale přesto mi tam celou dobu scházela nějaká přidaná hodnota. Což ale neubírá plnému hodnocení, protože i když vím, že nebudu nad knihou přemýšlet ještě další týden, dnes večer mi určitě nedá spát.
Na knihu jsem se moc těšila a opět splnila očekávání.
Opět skvěle napsaný příběh obyčejných lidí a jejich životech.
Nedovolím si srovnávat s žádnou předchozí knihou paní Mornštajnové, protože každá je svým způsobem jedinečná.
Autorka to zkrátka umí napsat velmi čtivě :))
Doporučuji
Skvělá kniha. Příběh velmi zajímavý a čtivý, nechyběly emoce, napětí a potřeba číst až do konce.
Myslím, že Alena Mornštajnová opět dokázala, že psát prostě umí. Moc se mi líbí kompozice jejích příběhů, které nejsou jednoduše chronologické, ale pracují s retrospekcí. Časová mozaika se v jejích knihách postupně skládá, vysvětluje, co dotvářelo charaktery jednotlivých postav a jak je osud (často dosti pohnutý) formoval nebo přímo zdeformoval. Nejinak je tomu i v knížce Tiché roky.
Přečtena za 6 hodin, což asi mluví za vše :) Hana je perfektní a překonat ji (podle mě) nejde. Přesto výkon paní spisovatelky v knize Tiché roky nemá sestupnou tendenci, ale drží si svou vysoko zdviženou laťku. Děkuji a za knihu gratuluji!
Jak jsem se na tuto knihu těšila, tak jsem se i bála, abych nebyla zklamaná. Zbytečná obava, paní Mornštajnová je geniální spisovatelka a všichni bychom měli být vděční za chvíli, kdy se rozhodla psát knihy. Miluji čtení knih, ale málokdy se mi stane, abych na jednu stranu byla smutná jak rychle kniha ubíhá a zároveň hltala stránku za stránkou, abych se dozvěděla konec. Tady se to opět povedlo a mně bude pěkně smutno po Bohdance a překvapivě i Svatoplukovi, protože já jejich příběh nečetla, já jej žila.
Minimalistický příběh, několik postav a žádná zbytečná omáčka, ale je to velmi čtivé, napínavé a emotivní.
Přečteno jedním dechem, ani jsem nic jiného nečekala. Autorka našla opět silný příběh plný zvratů. Byla jsem opět nadšená, a jen mě mrzí, že se člověk tak dlouho těší a během pár chvil je kniha přečtená. Nejlepší současná autorka.
Další krásná kniha, Alena Mornštajnová prostě umí psát, píše krásně, jednoduše, řekla bych dokonale. Celou knihu čtete jedním dechem, já se nemohla odtrhnout. Opět sice smutná, smutné téma (nebo spíš příběh jedné rodiny), i když zase trochu jiné oproti předchozím knihám. Opět celý příběh do sebe postupně zapadal, jednotlivé situace se logicky poskládaly. Řekla bych, že paní Mornštajnová nemá v tuto chvíli konkurenci. Už aby byla další kniha :)
Krasna kniha. Zase trochu jina nez predchozi knihy AM. Ke konci jsem i brecela (a to se pak neda cist, kdyz mate rozmazana pismenka).
Pribeh Bohdanky je soucasny, pribeh Svatopluka je vzpominkovy. Podobne jako byl napsan pribeh Miry a Hany.
Psat AM umi. Tato kniha je hodne smutna. Je cela smutna. Presto je napsana stylem, ze se cte jako "pohadka", dej plyne a vy najednou zjistite, ze je konec. AM umi volit slova, umi krasne poskladat vety, odsravce, kapitoly. A o tom psani je. Napsat pribeh tak, aby, i kdyz neni o veselych vecech, se lehce cetl.
AM opet nezklamala :-)
Další podle mého názoru skvělá kniha Aleny Mornštajnové. Zároveň asi nejsmutnější věc co jsem od ní četl, přestože ani předchozí knihy nejsou humorem nasáklé, tak se přeci jen člověk někdy zasmál....tady opravdu nebylo čemu a přesto čtivé a výborně napsané.
Počáteční rozpaky z komunisicke éry, vystřídala emoční cestička přes moji mysl. Tak polovina knihy mě nudila, Svatoplukova politická cesta životem mě vůbec nebavila, protože z téhle doby je mi osobně zle. Jenže... To ticho o kterém celá kniha vlastně je mě bolí ještě teď po přečtení, ticho co nejde zlomit a překřičet.
Výborný román. Na Hanu nemá,ale ta byla dokonalá. Toto je příběh jiný, ale také silný. Věci nebývají takové, jaké se zdají na první pohled být a lidský osud je nevyzpytatelný. Doporučuji.
Pokud máte Alenu Mornštajnovou rádi, určitě si nenechte ujít ani její novinku Tiché roky. Za sebe mohu říct, že Hana byla lepší. Jenže laťka tak byla nastavená příliš vysoko a další dílo by muselo být opravdu hodně dobré, aby ji překonalo. Takže přestože Tiché roky nejsou tím nejlepším, co autorka napsala, pořád je to skvělá kniha.
Tak na tuto knižní novinku jsem se těšila jako malá holka už několik týdnů. Včera jsem začala číst a právě jsem dočetla. Strhující, těžko hledám slova. Došlo i na slzy a kapesník, jak bývá u Mornštajnové zvykem. Dojemné, velmi lidské.
Já jsem teda zase nadšená..
Příběh jedné rodiny. Příběh o vztahu otce a dcery. O tom, jak nekomunikace může ubližovat a rozvrátit vztahy v rodině.
Knížka je psaná ze dvou pohledů, jednu kapitolu vypráví otec Svatopluk a druhou dcera Bohdana.
Musím říct, že paní Mornštajnová dokázala nádherně vykreslit osobnosti, pocity a křivdy každého člena rodiny.. Knížka se četla s neuvěřitelnou lehkostí, děj krásně plynul a rozplétal se.. Ke konci mi ukápla i slza.
Paní Mornštajnová je úžasná vypravěčka, je to jako sedět na klíně babičce,která vám vypráví příběh ze své minulosti. Postavy v knížce vám úplně ožívají před očima.
Já smekám, nad její genialiatou..Co knížka, to skvost a ukázka toho, jak je náš český jazyk rozmanitý a krásný..
Za mě zase plný počet..
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Precteno jedním dechem... od knihy se nadalo odejít a autorka opět nezklamala... nuti vás to číst pořad dal a čekat jakto vlastně bude a jak to vlastně bylo... děkuji za tuto knihu, našla sem v ni mnoho.. doporučuji.