-

Tiché roky

Tiché roky
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539250/bmid_tiche-roky.jpg 5 6851 6851

Když Bohdanu její umírající babička osloví cizím jménem, začne plachá a uzavřená dívka pátrat po rodinné minulosti. Odcizený a mrzoutský otec, s nímž se jí nedaří navázat bližší vztah, ale její snažení zrovna neulehčuje. Jedinou oporou je jí dobrosrdečná nevlastní matka Běla, která se však nakonec vždy podřizuje nařízením a náladám svého muže. Bohdanino vyprávění se střídá s příběhem Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý život zasvětil budování socialismu, v němž ale jeho milovaná manželka ani zbožňovaná dcera nevidí svou budoucnost tak růžově jako on. Nečekaná tragédie ovšem naprosto změní situaci a ze Svatopluka udělá zcela jiného člověka. Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že „malá“ osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.... celý text

Přidat komentář

Ophelie
12.06.2021 5 z 5

Začetla jsem se a nemohla přestat, velice čtivá kniha, příběh Svatopluka a Bohdany mě velmi zasáhl. Krásná kniha se smutným, melancholickým nádechem. Po Haně další kniha od Mornštajnové, kterou si stojí za to přečíst.

kreira
12.06.2021

Tato kniha ve mne nechává velkou stopu! Úžasně sepsaná, čtivá od začátku do konce. A protože každá rodina může mít nějaká tajemství, přiměl mě tento příběh přemýšlet i o různých situacích, vztazích a záhadách naší rodiny. Škoda, že už je u nás jen ticho a nelze čas vrátit zpátky....Autorce moc děkuju za skvělou knihu.


krejcovka76
11.06.2021 5 z 5

Teda to byla jízda. Po dlouhé době knížka, kterou jsou přečetla za jediný den. Příběh chvilkama syrový, chvilkama něžný, chvilkama krásný, prostě úžasný lidský citlivý příběh. Na konci jsem zamáčkla slzu a bylo mi neskutečně líto, že je konec. Přirovnávám tuhle knížku k Haně, kterou jsem si zamilovala. 100% doporučuji všem.

jluky
10.06.2021 5 z 5

Kniha splnila moje očakávania. ....patrí u mňa jednoznačne k tým zapamätateľným.

Jonna
08.06.2021 4 z 5

Další kniha autorky, co mě nezklamala a krásně se četla. Postavy, stejně jako příběh, nejsou černobílé, například tatínka dokážu litovat i nenávidět, ostatně tak to je se všemi postavami. Zatím tato autorka nenapsala knihu, která by se mi nelíbila. Teď se chystám se na Listopád, už se těším.

lea735
06.06.2021

Bohdana je moc hodná, celý život na to doplácí. Jediný její spojenec je manžel Martin.
Snaží se zavděčit svému otci , který o to nestojí. Hezky se mi kniha četla.
Víc se mi líbil Hotýlek.

freejazz
03.06.2021 5 z 5

už o tom bylo řečeno vše. a ze všech stran. je to prostě čtivé a nenechavé, navíc je možné u této knihy i myslet.

Bybyla
02.06.2021 4 z 5

Tak tenhle příběh se mi líbil mnohem víc než Hotýlek. I když se může zdát, že je příliš drsný, místy nespravedlivý, o to víc je pro mne uvěřitelný. Takový je zkrátka život. Nikdo nikdy nemůžeme tušit, proč se ten druhý chová právě tak, jak se chová. Co prožil, co ovlivnilo jeho přístup k životu, k lidem apod. Docela by mě zajímalo, jak by se to odvíjelo dál :-)

medulinka
02.06.2021 5 z 5

Pro mě byly knihy Hana a Slepá mapa o kousek lepší, ale i tak to bylo moc pěkné čtení a poutavý příběh, který chytne za srdce. Takže dávám opět plný počet hvězd.

May
01.06.2021 5 z 5

Naprostý souhlas se Sidonka3 - WOW!!!!
Knihy paní Mornštajnové čtu postupně všechny ...., čtu je s velkým časovým rozestupem, protože ve mně nechávají doživotní stopy a nemyslím tím jen takové drobnosti, jako že věneček si v cukrárně už nikdy nekoupím .... nemůžu ... Tiché roky jsem dočetla včera a opět můžu jen říct WOW, to si musíte přečíst! A ... můj muž začal "číst" před pár lety (cca jednu až dvě knihy ročně pro představu) a čte prakticky jen, jak on tomu říká skutečné příběhy, životní příběhy ... Tiché roky si vzal do ruky, když na mě čekal v autě, když jsem se do auta vrátila, tak první co mi řekl bylo, že přečetl dvě strany z té knihy co jsem tu nechala a že je úžasně napsaná a chce si ji přečíst a že to není reálný příběh je fuk, je prý skvěle napsaný a on poprvé chce zkusit číst "román" ...

Kanylka
31.05.2021 2 z 5

Příběh uvěřitelný, ale tak nějak to z každé stránky leze jako z chlupaté deky.

playada
30.05.2021 5 z 5

Tak to byla citová masįrka. Kdo si chce poplakat, čtěte !!

barusa.s
30.05.2021 4 z 5

Tato kniha se mi zatím četla ze všech nejhůře. V jiných autorčiných knihách jsem se vžila do děje, četba rychle ubíhala a bylo mi líto, že přišel konec. Po přečtení této knihy ve mě nezůstal žádný výrazný pocit až na závěr, který byl vskutku vyvedený. Přesto se již chystám na další autorčino dílo.

Aleh
29.05.2021 5 z 5

V románu se před námi odvíjí osud rodiny Svatopluka Žáka. Bohdana cítí, že její rodina před ní něco tají. Odkrýt celou pravdu se jí shodou různých náhod podaří až po téměř 30 letech. Moc jsem se těšila na poslední kapitolu, ale sotva jsem ji začala číst, už jsem byla na jejím konci. Byla jsem tak trochu zklamaná, ale pak jsem musela uznat, že více slov a vysvětlování už nebylo třeba. Tiché roky, které trvaly až příliš dlouho.... . Skvělé čtení.

Lenka0007
25.05.2021 5 z 5

Knížka, která si vysoké hodnocení rozhodně zaslouží. Za zasazení do autentické minulosti, originální navazování kapitol, postavy, jejichž jednání navzdory všemu člověk chápe. Za mě čtyři hvězdičky. Ta pátá je za konec, který mě rozsekal.

Pavlnka
25.05.2021 5 z 5

Mi se kniha opět líbila. Pěkné a propracované osudy. Líbí se mi různé vnímání stejných situací otce a dcery. Trochu mě zklamal nebo možná překvapil konec.

heczek
25.05.2021 4 z 5

Zapracování slovních spojení, kterými jedna postava končí a druhá začíná, se mi moc líbilo. Také vyobrazení různých lidských povah, a toho, jak se každý s životními tragédiemi vyrovnává po svém, jak je každý jiný.. Kniha byla velmi čtivá, hltala jsem řádku za řádkou, až mi na konci zůstal jen tíživý pocit mnoha nezodpovězených otázek.

kleozpatra
24.05.2021 3 z 5

Nebijte mě. Nebo bijte, mně je to fuk. Dostala jsem Tiché roky darem a i když se nemá koukat darovanému koni na zuby a já si dárků velmi vážím a dárců ještě víc, zvlášť když to nemají na háku, něco se netrefilo, něco nezapadlo. A Klárko, tohle nečti, ale: přišlo mi to ufňukaný. Jsem halt asi cynik.

Téra471
22.05.2021 5 z 5

Autorka opět nezklamala. Líbil se mi způsob vyprávění, díky němuž jsem musela otáčet dál a dál až najednou byl konec. Postavy nebyly jen černobílé a dokázala jsem se do nich vcítit. Po poslední větě kniha nekončí a v naší mysli pokračuje dál..

Terka1975
07.05.2021 5 z 5

Mně se moc líbí styl vyprávění paní Mornštajnové, protože to umí tak, že si názor na postavy musí čtenář udělat sám. A v této knize obzvlášť. Každá postava má své rysy, vyvolává emoce ve víru událostí, které jí ovlivňují, ale posouzení je na nás. I když působí postava nesympaticky, tak samotný příběh zůstává “ neposkvrněný “. A to už považuji za mistrovský styl psaní.