Tichý Don IV.

Román líčí život kozáků za carského Ruska, za první světové války, za říjnové revoluce a krátce po ní. Hlavním hrdinou románu je Grigorij Melechov, který váhá mezi kozáckými tradicemi podonské vesnice Tatarskoje, z níž pochází, a revolučními touhami. Hledání pravdy mezi kozáky či rudými končí u Grigorije naprostou deziluzí, která jej dovede k zločinné Fominově bandě. Grigorie na jeho cestě životem provází vášnivá láska k Axiňji Astachovové, vdané ženě ze stejné vesnice. Grigorij sám je sice ženatý, ale i v osobním životě se nedovede rozhodnout pro jednu z žen. Melechovovo hledání končí tragicky. Jeho milovanou Axiňju zastřelí, jeho žena Natalja se rozhodne, že svému muži již dále nebude jen doma rodit děti, zatímco on má jinou, a nechá si udělat pokoutný potrat, po němž však vykrvácí a zemře. Sám Melechov zbraně i patrony hodí pod led do Donu a vrátí se do rodné vesnice ke svým dětem. Celý román má čtyři díly. V prvním díle Šolochov pojednává rodinnou předhistorii Melechovových ve vsi Tatarskoje, v níž zachází až k rusko-turecké válce v letech 1877–1878. Vlastní děj prvního dílu se nicméně odehrává těsně před První světovou válkou v letech 1905–1914. První díl má tři části. V druhém díle je vylíčena vlastní revoluce od října 1916 do dubna 1918, tento díl má dvě části. Třetí díl se zabývá dobou od května 1919 a má jedinou část, čtvrtý díl, kterým celý román končí, sahá až do května 1922, kdy končí občanská válka a sovětská vojska postupně likvidují bandy na jihu země. Poslední díl má dvě části.[1] Hlavním motivem románu je hledání pozice člověka v surových podmínkách světa. Melechov je svědkem početných příkoří, vražd i radostí, po smrti Axiňji navíc ztrácí smysl života.... celý text