Time Machine
Herbert George Wells
Vědecko-fantastický román, odehrávající se nejprve v roce 802701 a poté ještě mnohem později. Vědecko-fantastický román The Time Machine (Stroj času) vyšel poprvé v roce 1895. Anglický vědec a cestovatel v čase doputuje díky svému vynálezu až do roku 802701, kdy se lidstvo vyvinulo do dvou velmi odlišných větví: jednou z nich jsou malí, elegantní a naivní eloiové a druzí jsou morlokové, kteří žijí v temnotě a na povrch vycházejí pouze v noci. Odsud se hrdina vypraví v čase ještě mnohem dál, aby spatřil soumrak lidstva i Země, zapříčiněný mj. pozvolným vyhasínám Slunce. Vydáno v anglickém originálu.... celý text
Literatura světová Novely Sci-fi
Vydáno: 2012 , e-bohémOriginální název:
The Time Machine, 1895
více info...
Přidat komentář
Vynikajúce filozofické myšlienky pri zaujímavom sci-fi príbehu, ktorý niekedy až núti zamyslieť sa...
Jakožto člověk, který má sci-fi v oblibě, se první setkání s Wellsem v pětatřiceti jeví jako ostuda. Ano, je to ostuda. Ale co naplat, čas vrátit nemůžeš. Nebo snad ano? Wellsův poutník v čase mohl, ale vybral si jinou cestu. Na druhou stranu spektra, do budoucnosti. A byla to cesta nadmíru úžasná! Příběh starý více než sto dvacet let! Hádám, že se s panem Wellsem zase brzy potkám... Klobouček!
Moje první kniha od tohoto autora. Velice podařené dílo. Překvapil mě svou fantazií, předvídatelností a možností pohledu na lidstvo v budoucnosti. Neuvěřitelné, že se dokázal ponořit do děje této nebezpečné cesty už v roce 1895. Škoda jen, že to bylo tak krátké. Zasloužilo by si to podrobnější zpracování a víc stran. Jsem zvědavá na další čtení.
Má druhá kniha od Wellse. Opět nezklamala, jen je to krátké......znova si říkám.....1895?......NEUVĚŘITELNÉ.
Kratke, strucne, uderne. Prirazeno k mym nejoblibejsim dilum, respektive k dilum, ktera me nutila premyslet behem cteni ale zapricinila ma mnoha zamysleni i po precteni a vim, ze tak bude cinit uz navzdy. Ctu temer vsechny zanry, ale proste klasiky jsou klasiky z nejakeho duvodu, ovlivnuji.
Zaverem, presto, ze budu opakovat co uz bylo tisickrat napsano - to, ze toto dilo psal Wells pred cca 120 lety... no comment. At mi nikdo nerika, ze ten chlap vazne necestoval casem:D
Precist, tato kniha muze jen dat.
Hodně zajímavá kniha, krásně se četla. Má představivost jásala...neustále na příběh a hlavně na Poutníka myslím...vrátí se někdy?
Zajímavý pohled na budoucnost neuvěřitelně vzdálenou.
Příjemný předkrm před snídaní, když se probudíte ve 4 a vstáváte až v 6.
Jednoduše a čitelně psané dílko, které nastartuje mozkové závity, ale přitom je příliš nezavaří. Psané je to lehce a v jasné linii bez nějakých vedlejších uliček, kde by se čtenář mohl ztratit.
Pěkná oddychová pohádka.
Každá kniha je svojím spôsobom stroj času. Aj preto ich čítame, nechať sa preniesť niekam, hocikam, úplne inam. Čím vzdialenejší je jej rok vydania, tým viac to na nej zvyčajne vidieť. Na Stroji času z roku 1895 je už zo spôsobu podania celkom jasné, že prichádza zo vzdialenejšej minulosti. Má však jednu výhodu (a preto mám rád sci-fi) - prišla z dôb pred našim moderným svetom, ale prenesie nás pekných pár tisícročí zaň.
Dlho som sa Wellsovi vyhýbal mysliac si, že to bude naivná science fiction, niečo ako nemé filmy, ktoré sú vždy chtiac, nechtiac aj trochu komické. Stroj času však spadá pod fantastiku, ktorá myšlienku cestovania v čase používa na preskúmanie sociálno-evolučných problémov ďalekej budúcnosti. Presnejšie, narába a polemizuje s vtedy aktuálnymi vedeckými výdobytkami - čas ako štvrtý rozmer, evolúcia druhov, triedny boj, kapitalizmus vs. socializmus. V tomto podhubí, prezentuje možno celkom nečakaný názor postupnej degenerácie ľudstva v hojnosti. V súčasnosti napríklad sledujeme možné zastavenie, či dokonca regres Flynnovho efektu (postupný nárast IQ skóre v populácii počas 20.storočia).
Wells nešiel do bizarných nápadov bez základu, držal sa pri zemi vedeckej špekulácie a aj preto je Stroj času klasikou; aj napriek trochu archaickému spôsobu rozprávania neuveriteľného príbehu si udržal svoje čaro aj v našom čase.
Flynnov efekt:
https://en.wikipedia.org/wiki/Flynn_effect#Possible_end_of_progression
Moje nejoblíbenější kniha. Velmi nadčasová. Wells se pohybuje v naprosto odlišné budoucnosti než v té “fádní”, kde jsou na denním pořádku létající auta a paprskomety. Vzal v poraz i evoluční a sociální dopad. Také nám ukazuje, že někdy je cesta vpřed falešná, tedy že pohodlnost lidské rasy vede k jejímu zakrnění.
„Zarmoutilo mě, když jsem si uvědomil, jak krátký byl sen o lidském intelektu. Ten spáchal sebevraždu. Hnal se vytrvale za pohodlím a blahobytem, za vyváženou společností, řídící se heslem o trvalém uspokojování potřeb. Dosáhl naplnění svých tužeb – a takhle to nakonec dopadlo.“
„Nedoceňujeme jeden významný přírodní zákon, totiž mnohostrannost lidského intelektu se projevuje hlavně při změnách, v nebezpečí a v nesnázích. Zvíře žijící v dokonalé harmonii se svým prostředím je dokonalý mechanismus. Příroda nepotřebuje inteligenci, dokud může využívat zvyk a instinkt. Když neexistuje změna a potřeba změny, neexistuje inteligence.“
Vážně je tato kniha sci-fi? A co když nejlépe už opravdu bylo?
Moje tretie stretnutie s Wellsovým dielom opäť nedopadlo dobre. Beriem do úvahy to, že je kniha veľmi stará, z konca 19teho storočia - teda archaizmy a štýl, akým je dielko napísané, hoci cez zuby, ale beriem. Vadí mi však štýl písania v prvej osobe, ktorý (teda z môjho pohľadu) príbehu veľmi ubližuje. Osobne som sa chcel zoznámiť s týmto dielom, ktorý sa radí medzi zásadné diela sci-fi a je akýmsi medzníkom na tomto poli, avšak mňa neoslovilo. Škoda, že ani po štvrtý raz u mňa Wells nebodoval - možno nabudúce, zostáva mi ešte Ostrov Dr. Moreaua.
Knížka figurovala na mém seznamu "k přečtení" hodně dlouho a díky letošní výzvě jsem po ní sáhla. Žánr sci-fi nemusím, takže jsem uvítala její útlost :-) Nicméně, četla se mi velice dobře.
Ako samotný dej, alebo skôr rozprávanie nie je až také napínavé......ale to napínavé je v tom, až keď si uvedomíme, kedy kniha vyšla prvý krát....takže pre mňa veľmi dobré....
Tato kniha mě jako kluka naprosto pohltila a v té době jsem ji přečetl jedním dechem. Světy stvořené H. G. Wellsem byly uvěřitelné a trochu depresivní. Kniha nestárne a i dnes se čte naprosto skvěle. Autor byl prostě nadčasoví a jeho styl vyprávění mám prostě raději než ten Vernův. Toto je prostě naprostá klasika světové Sci-fi.
Také jsem viděl film s Guyem Pearcem. Ačkoli bych to dnes asi tak lehce nestrávil, tehdy se mi film líbil a rád na něj vzpomínám. I přesto, že s Wellsovou předlohou má společnou jen hrubou kostru. To ale jen k prvnímu seznámení se Strojem času před dlouhými lety.
Wellsova povídka samotná je znovu výborná záležitost. Ačkoli nevím, proč si vybral tak dalekou budoucnost a kde vyhrabal rok 802 701, obsah Stroje času je velmi silný a nutí k přemýšlení. Navíc scénář, kdy se honba za dokonalostí lidské společnosti změní v její úpadek, je velice dobře uvěřitelný. Už jen proto, že spoustu Wellsem zmíněných znaků můžeme pozorovat již dnes, po 120 letech od vydání povídky.
Je pak otázkou, do jaké míry jsou jeho knihy pouhou sci-fi. Nebudu tu prozrazovat detaily, já se u četby bavil a děsil zároveň. I dalším doporučuju, aby sedli do sedadla a pomocí pák se přenesli daleko v čase, jež se i přes tu vzdálenost od obsahu i vzniku dokáže čtenáře dotknout jako pracka morloka.
Štítky knihy
zfilmováno cestování časem budoucnost utopie novely viktoriánská fantastika sci-fi
Autorovy další knížky
2005 | Válka světů |
1992 | Stroj času |
1990 | Neviditelný |
1928 | Ostrov doktora Moreaua |
1927 | První lidé na Měsíci |
Na svoji dobu úžasné. Jen mne překvapilo, jak to bylo krátké. Za 2 hodiny jsem to měl přečtené. Poutník na konci 19. století sestrojí stroj času a pak se podívá do budoucnosti roku 800 000, kdy se lidská rasa evolučně rozdělila na bezelstné dětinské eloje a masožravé morlocky žijící v podzemí. Kniha se zabývá takovými filosofickými myšlenkami jako co se stane, pokud člověk ze svého života odstraní všechno utrpení, ale tím ztratí i motivace se dále vyvíjet a tak zdegeneruje. Vizionářské dílo na svou dobu