Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta
David Mitchell
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152865/bmid_tisic-podzimu-jacoba-de-zoeta-nVJ-152865.jpg
4
327
327
Představte si říši, která se už několik staletí izoluje od okolního světa. Žádný cizinec nesmí vstoupit na její území, nikdo ji nesmí opustit. A přesto se otevře malé okno do této pevnosti: umělý, zdí obehnaný ostrov obývaný hrstkou evropských obchodníků. Ta země se jmenuje Japonsko, přístav Nagasaki a ostrov Dedžima, píše se rok 1799. Právě tam umístil David Mitchell svého hrdinu, mladého úředníka Jacoba de Zoeta, který doufá, že nalezne své štěstí. Namísto toho jej osud vžene do divokého dobrodružství: Zamiluje se do Japonky Orito, dcery samuraje a porodní báby. Jenže jednoho dne zemře Oritin otec a Orito zmizí. Objevují se zvěsti, že byla prodána do otroctví. Jakob vyráží hledat Orito a na nebezpečné pouti je sváděn z cesty lží, zradou a vraždami. 1000 podzimů Jacoba de Zoeta je obdivuhodně vystavěné umělecké dílo: historický román s exotickým nádechem, úžasnými zápletkami, děsivými námořními bitvami a množstvím postav.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2013 , Mladá frontaOriginální název:
The Thousand Autumns of Jacob de Zoet, 2010
více info...
Přidat komentář
Rozsáhlý román, který se nečte nijak snadno a rozhodně nečekejte žádnou "akční jízdu". Pokud mu ale dáte šanci, dostanete poutavý historický román o střetu japonské a holandské kultury napsaný krásným jazykem.
Výborný román, který se jednoznačně zařadil mezi mé oblíbené knihy. Vrstevnatost a vystavění příběhu spolu s bohatým jazykem D. Mitchella je skutečným zážitkem. Tento je maximálně podpořený výtečným překladem Petry Diestlerové a hodnotím i doslov Petra Matouška. A děkuji Čtenářské výzvě, že mi tuto knihu podstrčila.
Román o střetu různých světů. A nemám ani tak na mysli elementární setkání dvou civilizací, ale metaforické vnitřní světy jednoho každého člověka, tvořené jeho výchovou, vzděláním, zkušenostmi, vlastnostmi, žebříčkem hodnot, morálkou, záměry a očekáváními. Setkání takových světů může být mnohdy nepochopitelné, často konfliktní - ale sem tam dojde k vytvoření nečekaného průsečíku, styčného bodu - který člověka konfrontuje s vlastními limity a fatálně poznamená.
Román má vše, co má dobrý román mít - jsou v něm intriky, lovestory, dobrodružství, stupňující se napětí. Výborně napsané postavy, barvité popisy, věrohodné dialogy, fabulaci opírající se o zjevně slušné znalosti popisovaného prostředí. Moc pěkný jazyk - a v dobrém překladu. Chválím i zajímavý doslov.
Mohu jen vřele doporučit.
Pán spisovateľ Mitchell je pán spisovateľ. Smutný príbeh, ale super kniha. Plus čaro Japonska je čaro Japonska ;) AJ
Jsem z této knihy taková rozpačitá. Historický román popisující obtíže obchodování a vůbec jakéhokoliv spojení se zbytkem světa má něco do sebe. Úředník De Zoet je člověk, který to nemá lehké, ale kterému prostě musíte fandit, aby mu to aspoň projednou vyšlo. Doktor byl skvělá postava. Jak už tu bylo zmíněno kus níže, nejvíce mě bavila část s Oriko v klášteře, ostatní části byly spíše velmi čtivou "historií". Faktem ale pro mě i nadále zůstává, že Japonsko bylo a je fantastickou zemí. Pro mě nerozhodných 3,5.
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta je vynikající historický román. Hlavní postavou je mladý holandský účetní, který přijíždí do Japonska, aby zde vydělal peníze pro svou milou. Zde se však zamiluje do mladé japonské lékařky. Příběh tak zpočátku vypadá, jako známém a provařené klišé o cizinci a zakázané lásce. Tento dojem však velmi záhy vezme za své a do centra dění vstoupí různé intriky a zákulisní hry, které semelou mnohé zúčastněné.
Dávám čtyři hvězdy, protože mě příběh velmi mile překvapil, tím jak se vyhnul zaběhnutému schématu. A tu jednu hvězdu strhávám za to, že jsem se místy v té změti postav trochu ztrácel.
Niektoré knihy až tak nenadchnú pri prvom čítaní, čítajú sa dlho a miestami aj ťažko. Napriek tomu, alebo práve preto, v nás dlho hlodajú a dlho si ich pamätáme. Myslím, že toto je jedna z nich a som nakoniec rada, že sa mi dostala do ruky. Je to obdivuhodne napísané a veľmi podnetné čítanie.
Náročná kniha, z níž jsem při prvním čtení vstřebala jen zlomky.
Jde o tak mnohovrstevnatý text, že se zdráhám o něm říci cokoli konkrétnějšího.
Statečně jsem dočetla až k poslední stránce, nějak si to přeberu.
Super kniha. Hodnocení mám možná zkreslené oblibou Mitchella. Jeho mistrovsky ovládaný jazyk exhibuje téměř na každé stránce. Má co nabídnout, tak proč ne. Pro fanoušky history či japonských reálií to bude lahůdka. Je to velmi reálné dílo. Mívám problémy u jiných knih vzít hlavního hrdinu za svůj vzor ale Jacob je opravdu frajer. Nemá jenom zásaditý charakter ale disponuje i mocnou inteligencí.
Moje čtvrté setkání s báječným vypravěčem D. Mitchellem. Příběh tentokrát vyprávěný v jedné časové linii nabízí čtenáři skvělý čtenářský zážitek. V románu nechybí ani humor vyplývající převážně ze střetu japonské a holandské mentality, ani napětí a láska, jakož i poučení o japonských reáliích z přelomu 18. a 19. století a o koloniálních praktikách nejen Holanďanů. Vynikající překlad velkou měrou umocňuje celkový dojem z této nevšední knihy.
Tohle není četba pro tuctovýho čtenáře! Je to těžký, vlhký a nepodajný, jako zima na Dedžimě, místě, kam směla vstoupit bílá noha, ale dál už ani krok. Naše země, naše Japonsko, naše víra. Jakob a Orito od začátku neměli šanci a jsem moc rád, že se Mitchell nenechal unést tímhle od začátku k zániku odsouzeným vzplanutím dvou lidí z naprosto odlišných světů. Krásná práce s dialekty, skvělej překlad a vypořádání se s nástrahami všech jazyků, včetně těch, který by se tak rádi propletly v ústech toho druhýho, ale nejde to, prostě nejde. Užijte si reálie, mentalitu a cestu o několik století zpátky a uvidíte, že to za to stálo! Osudy kněžek z Enemotovy svatyně a osudy prvních Evropanů na japonský půdě vás nenechají chladnými!
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta je má třetí přečtená kniha od Davida Mitchella. Neuchvátila mě tolik jako Atlas mraků, ale líbila se mi o něco víc než Třináct měsíců. Oproti předchozím knihám se tentokrát jedná plnohodnotný historický román odehrávající se v Japonsku na přelomu 18. a 19. století. Na začátku mě příběh příliš neuchvátil, ale zhruba od jeho druhé třetiny, jsem ho už četl jedním dechem. David Mitchell je stále úžasný vypravěč a jenom každý z epizodních příběhů vedlejších postav by vydal na dobrou povídku. Jediné co se dá vytknout jsou trochu černobílé postavy, přesto se však tato knížka řadí mezi špičku historických románů.
První část mi nepřišla úplně záživná - kladný Jacob, záporní kolegové a účetnictví Dedžimy na 180 stranách mě nějak nemohlo vtáhnout. Celý zbytek knihy mi to bohatě vynahradil, od kláštera Širanui až po kapitána Penhaligona a návrat do Dedžimy to bylo prostě vynikající.
Další Mitchellův masterpiece. Nejdříve jsem se obávala doby ve které se kniha odehrává a milsta, do kterého je děj zasazen. Přecijen jsem z ostatních Mitchellových děl byla zvyklá více cestovat. Ale celá kniha v jedné době a na jednom místě?
Mé obavy se ukázaly jako naprosto zbytečné. I když mi trvalo trochu déle se začíst do příběhu, atmosféra knihy byla strhující už od začátku. V knize se opět objevuje Dr.Marinus a užila jsem si všechny narážky na jeho "nesmrtelnost", které pochopí jen čtenáři ostatních Mitchellových knih. Je to jeden z důvodů proč mne jeho knihy nepřestávají bavit - ukazují že svět je malý, a i když se to na první pohled nezdá, ať už jsme v jakémkoliv čase na jakémkoliv místě, vždy se najde známá tvář nebo něco, co nám připomene předešlé zážitky. Těším se na další knihu.
moc pěkná exkurze do jiného světa, jiné doby, jiné mentality. Bylo to místy pozvolnější čtení, místy akční čtení. Každopádně pokud někdo čeká konec typu "....a žili spolu štastně až do skonání světa...." - tak bohužel. konec je velmi střízlivý bez pohádkových přídechů. stejně tak pokud někdo čeká na popis milkování hlavních postav tak rovněž bohužel :)
Kniha tady má samé pozitivní ohlasy, ale já se musím přiznat, že mě to nijak nechytilo. Četla jsem to strašně dlouho a vubec mě to nezatáhlo do děje. Napjatá jsem byla akorát v té části, kdy Jacobova milá pobývala v tom klášteře.
Japonsko jinak než v Šogunovi. Přitom i tady je jádrem příběh o nešťastné lásce. Pohltí spíš atmosférou než akčním dějem. Už jen to, jak je celá psaná v přítomném čase z knížky dělalo čtenářskou lahůdku.
No páni. Tohle bylo moje druhé setkání s Mitchellem, a zatímco Atlas mraků mě proti filmu, který opravdu miluju, dost zklamal. Tohle setkání v zemi Tisíců podzimů byla dokonalost sama a důvod, proč se začnu shánět po dalších jeho knihách hned jak se z toho vzpamatuju.
Štítky knihy
Japonsko anglická literatura dobrodružství kolonizace námořníci go (hra) Japonci NagasakiAutorovy další knížky
| 2012 |  Atlas mraků |
| 2007 | Třináct měsíců |
| 2013 | Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta |
| 2017 | Hodiny z kostí |
| 2016 |  Dům za zdí |
Paráda. Tady jsem se o pana Zoeta a jiné opravdu bála. Tisice podzimu ve mne po přečtení zanechalo úžasný příval emocí. Smutek, radost, přehršel otázek, napětí, melancholie...ja v zásadě nečtu vysvetlivky, ani autorovy doslovy. Neni to zapotřebí. Rozhodne se kniha zahakla drapkem v me duši a moji knihovnu nikdy neopustí. Jedine, co bych mozna vytkla, je kupodivu úvod na přebalu. Neni zavadejici, ale knížka diky tomu pusobi tezkopadne a leckdo radeji sáhne po ,,lehčím,, námětu a vyhne se jí, protože očekává historický tezky vyzivny epos. Dostane pritom napínavý výborně napsaný příběh.