• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih David Mitchell

Hodiny z kostí

„Asi nejslabší Mitchellova kniha, samozřejmě ne na počet stránek. Je to formálně i motivicky tolik podobné Atlasu mraků nota bene Hybatelům... Autor se vykrádá. Možná by stálo zato krátit, hlavně Hugovu či Edovu kapitolu - Oxford, Švýcarsko a Bagdád nejsou vylíčeny tak záživně, jak by mohly být. Naopak spisovatel Crispin mě hodně bavil. I když je to, jak nazančeno výše, částečně vykradený nakladatel (jmenuje se Cavendish?) z Atlasu mraků. Nosné ontologické téma, stěhování duší apod. se ztrácí za tolikerou masou vyprávění. Závěr se mi líbil, i když jsem happy end uhodl. Včetně destinace.“... celý text
— Lexand

---

Hybatelé

„„Blázni jsou spisovatelé ovládaní svými příběhy.“ Mitchell definuje trefně bláznovství v této knize. Ovšem bláznivá je mnohdy celá jeho kniha. Někteří její hrdinové jsou zjevně úchylní, jiní bláznivosti zdárně odolávají. Jeho prvotina je velmi pestrá, nad jeho imaginací musí člověk žasnout. Je bláznivý celý náš svět? Jak máme chápat to, co je pro nás cizí, těžko pochopitelné? Michell postupuje z Japonska, přes Čínu, Mongolsko na západ a končí zase tam, kde začal s prvním příběhem. Je tu načrtnuta bída celé civilizace, ekologický, myšlenkový úpadek, etnické války, které nás sužují, terorismus skrytý za úchylné učení. Musíme si dát otázku: kdo s naším světem vlastně hýbá? Jsou to podvodníci (Petrohrad), nehmotní duchové (Mongolsko) či Krotitelé (USA)? Do jaké míry máme vlastní život se svých rukách? Jak dokážeme být pravdiví? Naše pravda se mění s tím, jak se měníme my sami. Zenbuddhisté se proto snaží žít pouze v daném okamžiku, neboť vzpomínky blednou a jsou překryty dalšími vzpomínkami na předešlé vzpomínky. Ach jo... Zbývají nám příběhy psané přízraky, jak praví originální název knihy. Ovšem - velmi sympatická je Mitchellova orientace v hudbě. Jeho knihy je radost číst.“... celý text
— Pablo70

---

Hodiny z kostí

„Styl Davida Mitchella mám opravdu ráda, ačkoli některé jeho knihy mi úplně nesedly. S velkou chutí se nořím do příběhů, které jsou spletité a barvité. Obzvlášť oceňuji, jak skvěle jsou vystavěné dialogy rozmanitých postav. Některé pasáže si čtu opakovaně, protože tolik fantazie a originálních slovních obratů si prostě potřebuji užít. Hodiny z kostí stavím podobně vysoko jako Atlas mraků a Hybatele.“... celý text
— LenkaEck

---

---

Hybatelé

„Toto není první kniha autora, kterou jsem četl, a proto jsem věděl, že musím mít trpělivost ji dočíst do konce. Jednotlivé příběhy se mi líbily, ale nějak jsem v závěru nepochopil jejich pointu. Je možné, že chyba není v autorovi, ale ve čtenáři . Třeba si někdy najdu čas si knihu přečíst znova a bude to lepší. Zvláštní pochvalu bych však udělil za kvalitní pevnou záložku.“... celý text
— petr_

---

Atlas mraků

„Asi bych neměla hodnotit to, co jsem nedočetla. Film jsem neviděla a údajně je lepší než knižní předloha. Ta má rozhodně krásný obal a uznávám, ze se jedná o velice nevšední čtení, ať už skladbou příběhu, způsobem vyprávění i množstvím detailních informací, kterými je prošpikována. Nicméně mně to připomínalo žvýkání suché slámy - taky je to nevšední zážitek, žvýkám žvýkám, čelisti bolí, ale nic se nemění, nikam se to neposunuje, pořád stejná chuť, konzistence se nemění, takže po nějaké době vyplivnu a nezůstal žádný vjem.“... celý text
— Dámaskloboukem