Dům za zdí přehled
David Mitchell
Když nastane přesně ta správná chvíle, objevíte v úzké uličce lemované cihlovou zdí, jen kousek od obyčejné anglické hospody, vchod do neobyčejného domu. Cizí člověk vás tam osloví jménem a pozve vás dovnitř. Zpočátku se vám nebude chtít odejít. Později zjistíte, že odejít nemůžete. Každých devět let tam jeho obyvatelé – podivní sourozenci – pozvou někoho, kdo je odlišný nebo osamělý: přechytralého puberťáka, nedávno rozvedeného policistu, plachou univerzitní studentku. Co se však v domě opravdu děje? Pro ty, kdo to zjistí, je už příliš pozdě… Složitě propracovaný román rozkročený přes pět desetiletí, od konce sedmdesátých let do současnosti, který přeskakuje z jednoho žánru do druhého a ozlomkrk se řítí k ohromujícímu závěru, vás vtáhne do pozoruhodného světa, kde starý příběh o strašidelném domě dostává nový rozměr – jaký si dokáže vymyslet pouze David Mitchell.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Mladá frontaOriginální název:
Slade House, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dům za zdí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (99)
(SPOILER)
Tak opět přemýšlím, jak to celé uchopit. Tahle kniha je prostě svět sám o sobě, je specifická, je jako jízda po dálnici bez možnosti použít brzdu, jako děsivý dětský sen s čarodějnicí, která vás chce sežrat, jako mlžná neproniknutelná zahrada, u které může váš každý krok do neznáma znamenat jasný konec, nebo nový objev. A v neposlední řadě je to celé jako horečnatá noc, ve které duní hlasitý hudba, nebo je naopak naprosté vzduchoprázdné ticho, je jako první a poslední výlet na tripu, jako děsivý zvonivý smích člověka, jenž zahodil za jednu noc zábrany a zítra bude litovat tak padesáti věcí. Jak říkám ta kniha, je prostě hodně specifická....dalo by se říct i docela dost abstraktní a zvláštně ztracená, nezakotvená a neuchopitelná.
Mě kniha sedla, neříkám, že všechno co se tam dělo, se mi líbilo. Konec byl pro mě opravdu hodně rychlý a překvapivý... ale v tom smyslu, že jsem úplně nechápala co se tam vlastně děje. Postavu M cením, ale ráda bych o ní věděla víc, k jakému kultu vlastně patří, jaktože je nesmrtelná a nemusí nikoho zabíjet. Prostě mi z hlediska nějaké výstavby děje to nedává smysl, ta postava tam za celou dobu nebyla...netáhl se k ní žádný provázaný provázek s nikým z jiných postav. A nebo jsem to prostě špatně pochopila, ale za mě konec NE....a trochu mi sráží počáteční euforii z knížky.
Začátek jsem si vysloveně užívala - taková kombinace Černého telefonu, kde se duchové snaží varovat budoucí obět - ,, ta zbran je dole ve škvíře!", a jak jinak než Coralína - nejdřív se jí nechce odejít, nový svět je báječný, skvělý...ale skutečnost je jiná, někdo chce pozřít její duši - někdo kdo se vydával za blízkého člověka, všechno kolem se začne rozpouštět atd. Ta kombinace byla velmi atmosferická, a byla taková i kvůli autorovu stylu psaní, který dokázal popis domu, hostince, postav a situací náležitě prodat...plíživá atmosféra, jenž se vsakoval do zdí a starých koberců. Kniha byla plná detailů, narážek na minulé oběti a skutečně byla i velmi věrohodně propojená - do určitého bodu. Všechny postavy byly zajímavé, nejvíc se mi zamlouvala Sal a její sestra. A naprosto mě fascinovalo když sourozenci začali dělat ty iluze - viz. párty v domě, nebo hospoda. To bylo tak naprosto dokonalý, perfektně napsaný a uchopený. Už jen díky těm scénám ta kniha za to stojí. A vidět to jako film tak asi dostanu infarkt.
A ted už bohužel k negativům . ze začátku je ten neustále se opakující motiv velmi silný, záživný, zajímavý - postupem času, když už asi po páté čtete o scéně s vysáváním duší, tak začínáte trošku propadat flustraci. Možná, že to chtělo zkrátit počet obětí, místo toho tam dát třeba kapitoly ze života sourozenců - aby ten konec s jejich vztahem nepůsobil tak uměle. Zrovna z těch dvou ,, psychopatů" se dalo vytřískat mnohem víc.
Navíc se vám nečte pořád dokola snadno o tom, jak se seznámí s nějakou celkem sympatickou postavou aby jí potom hned někdo killnul, a takhle se to opakuje fakt hodně často. Jako jasně drží vás to v napětí, kdo z těch dotyčných vyvázne, ale když jste v půlce knížky a zbývá ještě nějakých 100 stránek a víc, tak vám dojde, že asi těžko dotyčná osoba uteče.....
Podtrženo sečteno - kniha je v mnohých částech atmosferická jak statická elektřina, ke konci, ale ztrácí dech, neustále se opakující pasáže, začnou být lehce nadbytečné a přestávají bavit. No a ten konec je za mě, prostě tak trochu průser, po mnoha stránkách - tak jako zrychlený, nezasloužený...prostě opět NE. Jinak je kniha ale velmi dobrá, a pokud si libujete v tomto žánru, tak říkám - jděte do ní. Jako fakt. Podruhé až na pár pasáží je to asi zbytečné ji číst, ale i tak vlastně kniha předčila v dobrém má očekávání. Vzhledem k tomu, že mám pro tento žánr slabost, dávám 4 hvězdičky, jinak více objektivně by to byly jen tři.
PS: Za mě by kniha měla plný počet hvězdiček, kdyby tou kdo to všechno vyřeší byla právě Freya. Když se objevila tahle osobitá novinářka s vazbami na minulou obět, tak mi to tam sedlo jak prdel na hrnec a řekla jsem si - TO JE ONO. To jak šla do té hospody, pomohla jí sestra. Za mě ta kniha měla končit tak, že Freye se podaří z domu utéct, celých dalších devět let už věnuje skutečnému plánu pomsty, získává si informace o dvojčatech, ověřuje fakta - skrz její vyprávění bychom mohli dostat i flešbeky z dvojčecího života třeba z nalezených dopisů, komunikací se svědky, a ty jejich postavy tak mohly dostat o level výš. A nakonec by se tam Freya za těch devět let vrátila jako bohyně pomsty a strhla by se závěrečná bitka. Podle mě by to dávalo daleko větší smysl, než to co jsme dostali na konci.
Zápletka knihy mě velice mile překvapila, opravdu zajímavý příběh, akorát nevím proč, ale ta temná strana mi byla sympatičtější.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dům za zdí v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 419x |
ve Čtenářské výzvě | 36x |
v Doporučených | 25x |
v Knihotéce | 181x |
v Chystám se číst | 180x |
v Chci si koupit | 29x |
v dalších seznamech | 5x |
Autorovy další knížky
2012 | Atlas mraků |
2007 | Třináct měsíců |
2013 | Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta |
2017 | Hodiny z kostí |
2016 | Dům za zdí |
3,5* Z autora jsem vždy měla nějakou obavu, tentokrát jsem knihu ale přečíst "musela" a jsem ráda za zkušenost. Prvních pár stran jsem si musela dát dokonce 2x, abych se vůbec dokázala začíst a pochopit, ale pak už to frčelo, knížka mě pohltila, bavila mě, velmi si především cením námětu knihy, ale konec pro mě byl opět takový neuchopitelný. Dvakrat jsem jej už ale nečetla :-) Rozhodně jsem ráda, že jsem tvorbu tohoto autora ochutnala, ale více jej pravděpodobně vyhledávat nebudu. K přečtení toto netradiční dílko doporučit můžu.