Tlumočník nemocí
Jhumpa Lahiri
Právě za svůj debut získala roku 2000 tehdy třiatřicetiletá americká autorka indického původu Pulitzerovu cenu. Spisovatelka s výjimečným citem pro jemná hnutí mysli tlumočí soužení svých krajanů, kteří se v Americe potýkají s odlišným životním stylem a hledají rovnováhu mezi svými tradicemi a lákavými americkými novotami. Indové narození v Americe zjišťují, že "tlumočníky" často potřebují nejen ve vztazích s Američany, ale i s indickými partnery nebo příbuznými. Každý, kdo se kdy cítil cizincem, ať už zeměpisně či citově, najde v této pozoruhodné knize povídek svůj příběh.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
Interpreter of Maladies, 1999
více info...
Přidat komentář
Poměrně útlá kniha devíti povídek, ale hejí úzkost jí rozhodně neubírá na kráse. Každá povídka je jiná a zároveň jsou všechny trochu zvláštní. Týkají se života indických emigrantů různého věku a životních zkušeností v Americe a pokaždé končí trochu jinak, než byste čekali. Jsou to krátké ale hutné příběhy, i na těch několika málo stránkách je spoustu hlubokých emocí, až je vám někdy smutno, že povídka už skončila. Pokud si chcete chvilku odpočinout od dlouhých příběhů, vezměte do rukou tyto povídky a přičichněte k (americké) Indii. :-)
Devět povídek, které vás nechají nahlédnout do života Indů a indických emigrantů s jejich běžnými i nevšedními starostmi. Nejvíce asi cením povídku Sexy, která ukazuje na odlišné možnosti pochopení významu slova "sexy" jazykovou relativitu. Dále se mi líbila první povídka Dočasná záležitost a poslední povídka Třetí a poslední světadíl, ale vlastně každá je napsána velmi umně. Autorka dokáže postihnout vývoj, který se odehrává v lidské psychice a v mezilidských vztazích. Rozhodně nejde o čistou deskripci.
Nejvíce se mi líbilo: Dočasná záležitost a Opravdový dárván.
Dále jsem si užila: Když pan Pirzáda chodil na večeři, Tlumočník nemocí a U paní Senové.
Zbytek byl také fajn, ale tohle jsou mí favorité.
Druhá kniha této autorky, kterou jsem četl. Obdivuhodné, jak v krátké povídce dokáže říci něco, co se vás nějak dotkne a není to laciné.
Krásná povídková knížka, která by, nebýt Čtenářské výzvy, určitě zůstala bez povšimnutí.
A to by byla chyba. Děkuji
Četla jsem knihu díky výzvě a jsem moc ráda že jsem tuto držitelku Pulitzerovy ceny objevila. Velmi zajímavé povídky o životě indických přistěhovalců.
Dostala jsem se k ní naprostou náhodou přes Aktivitu oblíbených uživatelů :-) a rozhodně nelituji. Moc jsem si o ní před čtením nezjišťovala a tak mě překvapilo, že se vlastně jedná o povídky, což mě až místy mrzelo, protože jsem chtěla číst o jednotlivých hrdinech víc. Víc je poznat, víc se dozvědět o jejich životě... Rozhodně doporučuji. Krásné čtení, krásné chvíle s indickými lidičkami.
Četla jsem ji asi před rokem a s překvapením vidím, že jsem si ji neohodnotila. Tak jen krátce: úžasná, zajímavá a vlídná kniha, kvalitní četba, která potěší. ))). Určitě doporučuji.
Tato kniha nebyla mým šálkem kávy. Zaujaly mne asi jen tři povídky, ostatní mi přišly takové nijaké - nenadchly, neurazily. Většinou mi scházela pointa. Od Pulitzerovy ceny bych přece jen očekávala trochu víc. Stále mám problém s pětibodovým hodnocením... ;-) Slabší tři.
V téhle útlé knížce je 9 povídek a ani jedna není slabší, všechny jsou skvělé - výborně napsané.
moc moc moc se mi ty povídky líbily. bylo to takové milé, exotické.zkrátka doporučuji všem. je to jako takový svěží vánek
Poutavé povídky s tajemstvím - autorka často nechává mnoho nevyřčeného a nutí čtenáře přemýšlet, jak příběh vlastně dopadl. Kouzlo knihy je zčásti dáno i originalitou postav, jejich zvyků, zálib, způsobu myšlení - pro západního člověka neobvyklých. Příjemná a přitom kvalitní četba.
Sbírka několika krátkých povídek, ve které vystupují muži a ženy z Indie a to buď ve své "staré vlasti" nebo v daleké Americe.
Štítky knihy
povídky americká literatura Amerika Pulitzerova cena přistěhovalci, imigranti
Část díla
- Dočasná záležitost 1999
- Když pan Pirzáda chodil na večeři 1999
- Léčba Bibi Háldárové 1999
- Opravdový dárván 1999
- Požehnaný dům 1999
Kdysi jsem tady psala, že povídky moc nečtu, ale právě povídkové knihy se ke mně dostávají čím dál víc. A tyhle dokonce získaly v roce 2000 Pulitzerovu cenu.
Jhumpa Lahiri je americká spisovatelka indického původu, což se odráží v celé knize. Sledujeme buď Indy, přesídlené do USA, nebo se příběhy odehrávají přímo v Indii.
Jedná se o útlou knížku, povídek je devět, moc se mi líbily obsahově i jazykově, autorka píše tak jemně a příjemně, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, jen u některých konců jsem čekala trochu větší pointu, ale takto to u povídek zkrátka občas bývá, že se rozplynou tak doztracena...
Pokud máte rádi příběhy z jiných kultur, můžu jen doporučit. Mě nejvíce zaujaly Léčba Bibi Haldárové a Tlumočník nemocí (obě se odehrávají v Indii).
"V třiatřiceti vypadala jako ženy, o kterých kdysi tvrdila, že se jim nikdy nebude podobat."
"Uši mu chránily střapečky šedivějících štětinek, které se zdály odrážet nepříjemný hlomoz života."
"Pouze hlas se na Búrí Má jevil jako trojrozměrný - byl zkřehlý zármutkem, štiplavý jako zkyslé mléko a nabroušený, že by se jím nastrouhala dužina z kokosu."