Tma
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544375/bmid_tma.jpg
4
2029
2029
Martin Servaz série
< 3. díl >
Co se skrývá ve tmě? Nezhasínejte světlo… pro jistotu!
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2016
,
XYZ (ČR)
Originální název:
N'éteins pas la lumière, 2014
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Kniha je čtivá, ale předešlé díly se mi líbí víc. Zde byl Martin Servaz vlastně trochu mimo a moc toho nevyšetřil, příběh si tak nějak plynul i bez něj. Ale další kousek určitě zkusím.
Na rozdíl od ostatních výtvorů autora, se tato povídka dala i číst. Líbilo se mi, že tam ten lůzr Servác nemá skoro žádné pasáže, naopak si Christine musela pomoci sama. Nebyl by to autor, aby děj opět nevyfabuloval do monstrózních rozměrů. V podstatě z každého člověka na zemi udělal hackera/zámečníka/soukromého detektiva/elektronického experta.
Zatímco do 2/3 knížky se držel jakž takž při zemi, tak pak si asi něco šoupnul a děj roztočil jako kosmonauta na centrifuze. Závěru je skutečně škoda, kdyby se konečně odprostil od své touhy po šokujícím rozuzlení a po strhující zápletce, bylo by to příjemné letní čtení.
Super,stejně jako předchozí díly. Moc jsem si Servaze oblíbila a těším se na další díl :-)
Třetí díl příběhů detektiva Servaze nelze nazvat pravým kriminálním příběhem. Celou první polovinu knížky je děj zaměřen spíše na reportérku Christine, která je psychicky vydírána a neví se kým. Osobně mi psychická manipulace nedělá vůbec dobře, takže jsem měl problém se čtením pokračovat, ale chtěl jsem vědět, kdo za tím stojí. Celkové vyústění zápletky bylo dokonalé. Takže knížce zase bez problému dám čtyři hvězdičky.
Opět těch 616 stran knihy uteklo rychle. Na první díl to sice nemá, ale thriller výborný. Mám ráda styl psaní Miniera, že skoro až do konce mě nechává v nevědomosti.
Tak dobře psaná kniha, vlastně celá série, že jsem tomu propadla a pár dní po přečtení jsem byla vyloženě vyhrabaná. Bála jsem se, že mě někdo pozoruje, když spím. :D
Tato kniha mi nějak nesedla. Na můj vkus byla až příliš divná a, nebojím se i říci, krajně nepravděpodobná. Az někam do tří čtvrtin jsem se stále sám sebe ptal, jestli vůbec má cenu se jí pokoušet dočíst. V poslední čtvrtině už to vypadalo lépe, nicméně epilog to zase pohřbil. Kdybych mohl, tak bych dal jen dvě a půl hvězdy za dobrý styl, takto dávám tři hvězdy za naději, že další díl bude lepší.
Opět nemůžu jinak než za 5! Minierovy knihy mě hrozně baví, od Tmy jsem se skoro nemohla odrhnout. Dle mého svůj styl Minier s každou další knihou jen zlepšuje. Nebojí se zacházet do detailů a svým postavám dává, co proto. Ty jeho neustále zvraty v ději, které se týkají i Hirtmanovy boční linie, jsou skvělé. Chápu, že někoho tyto "překombinované" motivy nemusí bavit, ale za mě TOP.
Moc nechybělo, a knihu jsem nedočetl. Poslední 200 stránek můj dojem trochu vylepšilo. To, že se celá série pořád vrací k Hirtmannovi už je otravné. Kniha mohla být klidně o polovinu kratší a nic by se nezměnilo. Navíc Servaz a Cristen se z mého pohledu chovali často docela nepochopitelně. Musím hodně popřemýšlet, zda se pustím do pokračování.
Na Minierových knihách je dobré to, že lze s úsměvem na rtech jen prostě pozorovat nejen vývoj fiktivních postav, ale i jeho vlastní styl koncepce, vyjadřování a nástinů reality.
Baví mě, fakt!
Za mě jeho třetí a nejlepší díl. I když se tady detektiv Servaz moc neobjevuje a vlastně ani nevím jestli se jeho přičiněním něco vyřešilo,ale kniha má spád. Pořád se něco děje a ani na chvilku mě nenechala vydechnout. Jeho knihy mám snad nejrychleji přečtené. Je to jeden z mých nejoblíbenějších autorů.