Tma
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 3. díl >
Co se skrývá ve tmě? Nezhasínejte světlo… pro jistotu!
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
N'éteins pas la lumière, 2014
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Bernard Minier je pre mňa jedným z najobľúbenejších spisovateľov súčasnosti v tomto žánre. V knihe Tma, v doslovnom preklade Nezhasínaj svetlo aj naďalej sledujeme príbeh hlavnej postavy Martina Servaza. A keďže sú opisované situácie z predchádzajúcich dvoch kníh (Mráz a Kruh) odporúčam čítať celú sériu od začiatku. Kniha je trošku iná ako predchádzajúce. Hlavná dejová línia príbehu je vystavaná na psychickom terore jednej z hlavných postáv Christine, ktorá by svetlo určite nemala zhasínať a verte či nie, to čo si táto dáma musí vytrpieť by zložilo asi aj silných chlapov. Kniha je takisto ako tie predchádzajúce veľmi napínavá, prekvapivá a plná zvratov. Proste komu nevadí trošku a niekedy trošku viac psycha sa táto séria bude páčiť. :)
Miniera mam velmi rada a druhy díl ze série, Kruh, jsem doslova “zhltla”. To se však neda říci o knize posledni. Toho fyzického a především psychického násilí je v prvních dvou třetinách knihy tolik, ze jsem musela několikrát přestat číst a nabrat dech. Posledni třetina uz je ale opet starý dobry Minier a závěr strhující.
Za mě super kniha, hodně silná a prostřední část hodně emotivní... Musela jsem ji na týden odložit pac to na mě bylo až moc ... Ne že by mě nebavila ale potřebovala jsem trošku pozitivnější myšlenky... Jinak zápletka dej skvěle propracované od začátku do konce... Teď si dám něco pozitivního a pak se vrhnu na předchozí díly kruh a mráz!
Tak já mám z knihy rozporuplné pocity, což ale svědčí o její kvalitě. Kniha, která vás nutí přemýšlet, je dobrá kniha.
Miniera mám velmi ráda, ale tento třetí díl mi asi tak úplně nesedl. Možná je problém ve mě, už toho bylo možná moc, některé pasáže mi přišly překombinované, nelogické...
První třetina se četla dobře, druhou třetinou jsem se prokousávala, no a závěr byl výborný, tak jak jsme u Miniera zvyklí. Ale to úplné finále, no nevím... Jsem moc zvědavá na další díl.
SPOILER:
Nevím, jestli lze s takovým cejchem a hrůzným tajemstvím založit rodinu a být šťastný, podívat se těm dětem do očí, tady hlavně Thomasovi. Chápu, že Christina si prožila své, ale v závěru klesla na úroveň své soupeřky, bylo to úchylné, stala se stejnou...Zlo prostě plodí zlo. A to proti pravidlu zub za zub nic nemám, ale tady to na mě působilo destruktivně.
J
Další díl úspěšné série jsem přečetla jedním dechem. O překvapení nebyla nouze a těším se na další knihu tohoto autora.
Tak to byla bomba. Zatím nejlepší díl z celé série. Postupně budovaná atmosféra strachu, zoufalství, nemohla jsem se odtrhnout. Předchozí díly mi přišly chvílemi překombinované, ale tohle mě skutečně pohltilo. Doporučuji.
Opět skvělý pan Minier, nevím, kam na ty příběhy chodí, ale jsou výborně propracované a vždycky vymyslí neuvěřitelný a skoro šokující závěr... za mě pět *
Já tedy začal netradičně z druhého konce série, jelikož to byl dar, nicméně návaznost na předchozí díly není nijak závratná, tak si toufnu soudit, že se zase nic moc nestalo. I když něco mi asi sepne až zpětně, když se nyní pustím do prvních dvou dílů.
Začátek nechodí kolem horké kaše a rovnou jsme vrženi do řešení onoho tajemného dopisu. První třetinu bych hodnotil jako vysoce napínavou a asi nejlepší z celé knihy. Druhá třetina se trochu vleče a souhlasím s některými komentáři, že kniha by mohla být o několik stran kratší, díky roztáhlému středu děje. Finále nicméně opět šlape na plyn a vskutku nešlo jinak, než posledních 200 stran dočíst najednou. Za mě veliká spokojenost a jsem rád, že jsem se k pravidelnému večernímu čtení vrátil zrovna tímto kouskem.
Přibývajícími stránkami se do nás stále víc a víc vtírá strach. Skutečně jsem tohle napsal já?
Tma je dalším z čistokrevných thrillerů Bernarda Miniera. Nutno podotknout, že velmi dobrých thrillerů.
Vedlejší účinky této knihy mohou zahrnovat: kontrolování již zamčených dveří; fobii z operních skladeb; velké účty za elektřinu způsobené nepřetržitě svítícími světly nebo insomnii.
No, ano, v dnešní době opravdu je možné všechno, jak snadno přijít o téměř vše, co si člověk vybudoval... Není jednodušší nelpět na ničem? Ale na nikom? Ta představa je dost depresivní. Příběh mně velice bavil, doporučuji, nečekaný závěr, žádné fádní pasáže. Doufám že další díly budou také tak povedené.
Třetí "Servácovka", kterou jsem četla, mě prozatím zaujala nejvíc. Přišlo mi, že netrpí až tak moc kecacím syndromem (což se o prvních dvou nedá říct) a příběh se rozjíždí velmi dynamicky hned od začátku. Vše bylo velmi napínavé a vpravdě děsivé a já hodně přemýšlela, jak to s Christine asi dopadne. Vůbec mi nevadilo, že Martin Servaz byl tentokrát dost upozaděn a vyskytoval se spíš až ve druhé části, aspoň jsem se nemusela neustále usmívat nad jeho loserovskými tendencemi nebo nad tím, že dostal opět od někoho na budku. Nic to ale nemění na tom, že na všechno přišel skoro jasnovidecky :).
Co se týče hlavní hrdinky Christine, byla mi velmi sympatická a hodně jsem jí fandila. Proto jsem i doufala, že příběh neskončí nějak fádně, ale že nám autor naservíruje zajímavou a šokující pointu, která klidně může být za hranicí uvěřitelnosti. A přesně to se stalo. Jsem se závěrem velmi spokojená a celkově musím uznat, že celý příběh měl šmrnc i šťávu. Jenom je mi proti srsti, že v tomto typu zápletek vždycky musí pachatel oddělat nějaké to domácí zvíře. Proč nemůže být autor originální a oběti zničit třeba cenné modely letadýlek nebo spálit sbírku známek?? :D
Wow, Minier překonává moje očekávání zas a znova. Knihu jsem četla zase téměř nonstop a dokonce jsem se i občas dost bála a to i za bílého dne. Autor nepracuje se svými hrdiny, kteří jsou pro tentokrát spíše v pozadí . Což ale vůbec neubírá Servaz sérii na zajímavosti a kontinuitě. Když si člověk myslel, že už žádný zvrat nepřijde, přijde další a pak znovu další. Skoro až neuvěřitelné, jak Minierova mysl pracuje a jak moc příběh propracoval a kolik vrstev v něm je. Jediné co bych vyčetla, (i když bez toho by to asi nebylo ono) hodně brutality a krve, ke konci už pak i na mě to bylo trochu moc strašení a stalkerování, ale jinak super. Trochu vtipné mi také přišlo, že osoby vyslýchané Servazem opakují "Vy jste za mnou ale nepřišel, abyste si se mnou promluvil o..."
Tak jsme si dlouho mysleli, že to je jasný, a ono houbičky, stál za tím někdo jiný. Že se ale Christine dokázala pomstít, co?
Zatím nejlepší díl serie. Nevim jestli to bylo čistě kvůli tomu, že vyšetřovatelé byli v pozadí a o Hirtmanovi tam padli jen 2 věty, ale děj plynul, byl záživný, plný zvratů.
Za mě jeho třetí a nejlepší díl. I když se tady detektiv Servaz moc neobjevuje a vlastně ani nevím jestli se jeho přičiněním něco vyřešilo,ale kniha má spád. Pořád se něco děje a ani na chvilku mě nenechala vydechnout. Jeho knihy mám snad nejrychleji přečtené. Je to jeden z mých nejoblíbenějších autorů.
Štítky knihy
francouzská literatura napětí násilí manipulace (psychologie)
Skrýt reklamy
Výborně napsané jako všechny předešlé díly.
Jen je tu menší změna od začátku se vše točí kolem Christine