Tma
Ondřej Neff
Původní verze románu. Středověké násilí, morové rány, hladomor – to vše se může kdykoliv vrátit. Stačí, aby elektřina přestala pracovat tak, jak jsme zvyklí. Udělá to „cvak“ a tma brutální zběsilosti překryje naše životy. Nový román Ondřeje Neffa patří do oblasti katastrofických příběhů. Nespoutanou zběsilost přivádí do důvěrně známého prostředí Prahy a České Lípy. Ve všedních kulisách zbarvených krví defilují románové figury i skutečné osobnosti – Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman… Jaký osud jim romanopisec připravil? Můžete se spolehnout – strašlivý, ostatně jako všem lidem, které uvrhl s chladnokrevnou brutalitou do pekelného kotle světa tmy.... celý text
Přidat komentář
Nápad dobrý, i když ne původní, ale to je tak vše. Celý vývoj událostí po blackoutu je dost nepravděpodobný a ani mnoho skutečných politiků z dřívější doby, kteří v knize vystupují, příběhu moc nepomůže. A ten závěr je už totální úlet.
Autor zbaví života většinu obyvatel své vlasti, zcela bezcitně a možná se stejně brutálním potěšením, jako zrůdné dítě bodá do nakreslených panáčků. Kniha vzbuzuje takový pocit ošklivosti, že zcela přechází chuť vracet se k ověření linie událostí při pochybách o logickém vystavění děje. Konec je naprosto zmatený, není jasné, kdo komu pomáhá a kdo koho zrazuje. Dobrý nápad s elektrickou smrtí pohřbila temnota způsobená důrazem na špatné stránky lidských charakterů a jejich dominanci ve společnosti.
Tak první kniha postapo. Tady od nás z Čech když nebudu brát kotletu atd.
No kniha mi vyrazila dech hned při přečtení prvních stran s takovou vulgaritou a brutalitou jsem teda od autora nečekal do první půlky knížky super pak se to začlo nějak táhnout nebo spíše mě tam nemělo co překvapit až tedy na konec a mimozemšťany to bylo přes čáru ale i tak dávám plný počet hvězd
Tak za mě: doporučuji. Zajímavá úvaha a zpracování tématu, co by bylo kdyby nebyla elektřina, podobné téma bylo i v knize Blackout od Marca Elsberga.
Určitě jsem četl lepší, ale i horší knihy tohoto žánru. Na začátku poměrně zajímavý rozjezd. Postupně, jak mě tak i část ostatních překvapila popsaná krutost vládnoucích postav a lhostejnost ostatních. Nicméně jsem očekával trošku jiný závěr a i konec některých kladných hrdinů. Ale kniha je určitě k přečtení.
Když pominu důvod apokalypsy, který poněkud plave na vodě, začátek byl celkem čtivý, ale dál už to mělo sestupnou tendenci. Zhroucení civilizace, nástup práva silnějšího apod. bych ještě brala, ale zhroucení hodnot jednotlivců by probíhalo individuálně. Nevěřím, že by se ze všech automaticky přes noc staly bezcharakterní zrůdy. To je prostě blbost. Když se to posunulo do úplně nechutné absurdní roviny, přestala jsem číst.
četl jsem jak Tmu (s hepíkem) tak Tmu 2.0 (bez hepíku, výzazně syrovější a bohužel věrohodnější). je tam jistá inspirace Wyndhamem (ostatně, kdo by mohl psát postapo a nebýt jím ovlivněn).
Kniha byla poměrně krutá, začátek byl skvěle popsaný, ale konec, kdy zjistí, že je Katka ovládána jinou mimozemskou civilizací byl najednou jakoby vytrhnut z předchozího příběhu knihy.
Samotná myšlenka byla až děsivě dobře popsaná - rozpad civilizace, silnější přežívá, naprostá anarchie. :)
Velice dobré - škoda, že tehdy pan Neff viděl, ale dnes, když se to v podstatě děje, nevidí.
Ačkoli p.Neffa nemusím, tak jsem se do tohoto, dlouho odkládaného díla, přesto pustil. Začátek a až cca do půlky knihy se to celé vyvíjelo docela dobře, poté nastal zlom, a už jsem nemohl dále, zvláště po Božím soudu a různých kecech, se mne román zošklivil a odložil jsem ho hluboko, kde už ho nenajdu. To, co udělal z lidí za zvířata, milý strýc je najednou bestie, hloupý a dementní ožrala králem Prahy, ženy, jsou jenom k pobavení a mnohdá ani to ne, staří komunističtí pohlaváři jsou na výsluní. Vím, celé je to nadsázka a kdyby někdy došlo k el. smrti, byl by to průser, ale toto? Nedočetl jsem.
Knížku jsem četl jako náctiletý a byla to paráda. Kulisy známé, příběh zajímavý, deprese všude kolem, rozpad společnosti možná moc rychlý ale uvěřitelný. Hlavním hrdinům fandíte a rozhodně v knize najdete pár zásadních prepperských rad.....díky tomu vim, že jakmile nastane katastrofa, vydávám se opevňovat nejbližší studnu s naostřenym klackem v ruce....o popravě celuloidovým filmem se mi také asi párkrát zdálo....konec mohl být promakanější, ale jako brutální zkušenost ve známých kulisách byla kniha fajn.
Děj je podobný, jako v každé jiné knize, která se zabývá otázkou možných a dosti reálných problémů. Určitě doporučuji nejen milovníkům drsnějšího žánru.
Výzva 2023 - kniha od autora, který nosí brýle. Inu - Neff, nosí i nenosí, alespoň dle fotek na netu :)
Zajímavé dílko. Prvních pět, šest kapitol bylo přímo ukázkové a brilantní post-apo (ostatně můj oblíbený žánr), v druhé polovině se krapet ubralo na plynu (vůbec nevadí), ale přepálený konec mě fakt těžce zklamal. Nesnáším tyhle deus-ex-machina zakončení, protože je to laciný, blbý, stokrát opakovaný (a tudíž nudný) a "když_nemůžeš_na_nic_přijít_vraž_tam_mimozemšťany". Na to jsem zkrátka a dobře alergický.
Pokud měli Bytosti takovou moc, aby způsobily "zmrtvění" elektronů a náhlý (ale zato definitivní) výpadek fungování elektřiny, tak mohli dělat prakticky cokoliv a jakkoliv. Jakýmkoliv způsobem dát vědět o tom, že "Na tři roky vypínáme šťávu, tak se na to připravte". A zkrátka a jednoduše nevěřím, že to vypnutí dělali pro blaho lidstva, aby se mohli lidé budoucnosti zkontaktovat s Vesmírem.
Navíc mě jako pracujícího v elektrárně Temelín tak napadlo, jak by to bylo s jadernými elektrárnami? Sice snadno vypneme šťávu, ale reakce v "papiňáku" běží dál a bez šťávy a bez účinného chlazení nastane u každé běžící jaderky další havárie daleko horší, než v Černobylu. Jádro se nataví, radioaktivita uteče. V roce 1998 byl sice Temelín ve výstavbě, ale Dukovany už běžely deset let. Škoda, že se tomu autor víc nevěnoval...
Určitě zajímavé čtení, ke kterému jsem se dostala skrze doporučení.
Abych se vyjádřila trochu přesněji - víc mě upřímně bavil začátek, první reakce lidí, zmatek... Od prostředku knihy se jakýsi styl příběhu změnil a ke konci mi to přišlo už takové "nedovařené", místy až přitažené. Trochu škoda konce, ten si podle mě zasloužil mnohem více stran, detailů, vysvětlení. Některé věci mi navíc přišly nejen málo vysvětlené, ale přímo nelogické.
Celkově ale kniha zaujala a minimálně její počátek je až děsivě reálný.
Občas nevyrovnaná kvalita příběhu, ženské postavy jsou fakt až moc pipinoidní, ale celkově fajn postapo román. Velké umění se nekoná, odpočinková četba ano.
Z knihy mám rozporuplné pocity.
Na jednu stranu zajímavé téma, technicky dobře popsané, i co se týče chování lidí. Hned jsem si vzpomněla na filmovou sérií The Purge. Dějové linky v celku došly z uspokojivému, i když trochu urychlenému konci.
Co mě na knize od začátku štvalo, jak děsně stereotypní a sexistická je. Muži jsou bojovníci, nebo vychcánkové, v každým případě nadržený prasata.
Ženy jsou hloupé slepice, slabé a jen dobré ke zneužití.
Drsná kniha mi nevadí, ale trochu hloubky by neuškodilo.
V ději postav byly taky někdy nelogické kroky, jak se z nasilnickeho ožrali stal lidově moudrý vládce nechápu...
Celkově byla kniha trochu dějově "nasekaná", ale byla původně povídkou...
Dočetla jsem jí, protože mě zajimalo rozuzlení a postapo vynalézavost lidí. Ale chvílemi jsem ji chtěla odložit, protože zde ani nebyla postava, která by mě zaujala...
Tmu jsem četl poprvé před mnoha lety a pamatuji, že mne silně zaujala. A to už jen tím, že s ní dá dobře ztotožnit. Samozřejmě ne s tím, co se v ní odehrává, ale proto, že jde prostě o naši krajinku.
Zkusil jsem to nanovo a zážitek mám asi intenzivnější. Už jen proto, že mám pocit, že přesně toto by se u nás, ale nejen u nás, dělo, kdyby k něčemu podobnému došlo.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Tma |
| 2007 | Tma |
| 1989 |  3x Kája Saudek |
| 1988 | Měsíc mého života |
| 2007 | Jeruzalémský masakr motorovou pilou |
Knihu jsem dočetla jen proto, že jsem nemohla uvěřit tomu, že by autor, který dlouhá léta zdařile předstíral vzdělání, vážně vypustil do světa takovou hloupost, že přestala fungovat podstata elektřiny (tzn. zastavil by se pohyb volných elektronů) a nemá to žádný dopad. Když tuto podmínku člověk domyslí, znamenalo by to, např. že ustane přenos nervových vzruchů a skončí mnohé metabolické dráhy. Vede mě to k zamyšlení, jaký člověk si nevšimne takové hlouposti v logice a zároveň ho baví takové odpudivé představy.