To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267/mid_to-i6S-267.jpg
4
4981
4981
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
Na horory moc nejsem, ale Kingovy příběhy jsou velmi profláknuté a tento kousek znám hlavně z TV. Resp. vím, že existuje filmová verze a že jde o klauna, který nějakým způsobem terorizuje malé městečko někde v Americe. Knihu bych četla ještě dnes a do kabelky se moc nevleze abych ji mohla vytahnout třeba v MHD. E-knihám neholduju a tak často sahám po audio verzích. Tak jsem učinila i v tomto případě. Příběh se místy táhl, někdy jsem se ztrácela v postavách, ale pak to dostalo spád a bylo mi vždy líto, když jsem musela nahrávku zastavit. Těšila jsem se na pokračování. Před spaním jsem to však raději neposlouchala, měla bych pak ošklivé sny.
Tak jsem pokořila svou osobní výzvu a přelouskala tuto monstrózní knihu. Bála jsem se, protože horory vůbec nečtu, ale ve výsledku to nebylo až tak moc děsivé, spíše to bylo napínavé čtení.
Kniha určitě patří mezi díla, která stojí za to a budou existovat ještě dlouho.
Některé části se četly svižně a vtáhly a některé části byly nudnější. Oceňuji rozsah a popis děje do nejmenších detailů, promyšlenost postav a celkově dobrou myšlenku.
Jediné co bych tedy vytkla a hodně mě to nešlo přes mysl je postava Beverly, která je jako jediná holka ze skupiny popisována dosti zvláštně a autor z nějakého prapodivného důvodu neustále potřebuje poukazovat na její sexualitu a vlastně skoro nic jiného, na rozdíl od jiných postav, u ní neřeší. Stejně tak vůbec nemohu přenést poslední scénu dětí v kanále. Brr.
Vyjma tohoto je to opravdu nadčasové čtení.
Ráda čtu knihy, které pojednávají o dětství nebo vypráví děj z pohledu dítěte. A zároveň mám ráda knihy o ,,mnoha" stranách. V tomto případě se mi dostalo obojího. Poutavý příběh dětí o jejich společném boji proti zlu, sledujeme až do dospělosti hlavních hrdinů. Knížka potvrzuje i moji zkušenost, že pevná přátelství vznikají v dětském věku a právem si zaslouží 5*.
tak jo...to byl děs...zlaté filmy oproti tomuhle....nepopírám, že S. King má svoje kvality....ale tohle fakt ne :( abych se moc nerozepisovala tak to popíšu v bodech:
-popisné části!!!! bože to bylo strašné...některé popisné sekvence jako například jízda na kole trvala i přes 3! stránky....jako fakt ne
-bez těchto popisných částí si troufám tvrdit, že by kniha byla klidně o 400 stran menší a vůbec by to neuškodilo
-podle popisů se mi Pennywise nezdál tak strašidelný jak by měl být (ani žádná jiná jeho forma)...prostě jsem to nežrala a to mám fakt velkou představivost
-čtení této knihy bylo zdlouhavé a namáhavé - fakt fyzicky jsem z toho byla vyčerpaná....přemýšlím, že to asi tak i S.King zamýšlel....je to horor...asi to i má být obtížné, má to být náročné....ale na mě to mělo asi jiný účinek...
Závěrem: To už nikdy v životě nepřečtu, jsem ráda, že už to mám za sebou, ale i tak se těším na další díla S.Kinga protože pořád doufám, že už to tak hrozné jako v To nebude ;)
Jedna z postáv tohto románu povedala (citácia nemusí byť presná): "Nemôžu byť občas knihy proste tým čím sú? Obyčajnými pribehmi?". Tu niekde je skrytá podstata toho, prečo sa ku Kingovi stále vraciam, a budem vracať. Nie každá kniha musí mať skryté posolstvo, presah, odkaz na historické udalosti. Niekedy stačí, aby bola kniha proste príbehom. A tým sú pre mňa Kingove knihy. Príbehy, ktoré bavia, pri ktorých nemusím uvažovať nad hlbokými posolstvami, ktoré proste s chuťou zhltnem, a zostane mi vo mne pocit silného, emotívneho zážitku.
Klauny nemusím obecně, tohle mě ale kdysi dostalo. Výhrady bych měla snad jen k přílišnému používání vulgárních vyrazu.
Kniha se četla sama, je plná napětí a strachu. Viděla jsem i film, také pěkně strašidelný.
Takové klauny nemusím.
Tato kniha byla napsána rok před mým narozením, poprvé jsem ji četl, když mi bylo 12 let.
Tenkrát to byl děsivý příběh s klaunem, s partou dětí mého věku, které podnikly děsivé dobrodružství a vyhrály navzdory všem předpokladům. Ta část s dospělými, kterou si pamatuji, mě moc nebavila. Internet v roce 1998 ještě nebyl tolik dostupný, takže většina dětí mého věku trávila hraním venku, stejně jako děti v knize. To nás docela spojovalo.
Nyní, po přečtení po 23 letech, jsem ve věku dospělých hrdinů knihy a zkušenost byla docela jiná. V životě se toho stalo hodně, některé věci jsem viděl a zažil, vnímám je úplně jinak než v době, kdy jsem byl dítě a rád bych řekl, že je ve mě také mnohem více moudrosti, ale nejsem si jistý. A díky tomu všemu, by zážitek z knihy docela jiný.
První čtení nebylo tak strašné. Ale tentokrát to hrůzné bylo město Derry a jeho bigotismus a rasismus maloměsta v USA v 50. letech, byl to Eddie, který se dusil příliš milující matkou, byl to bláznivý otec Beverly a všechny ty jizvy, které mohou rodiče a dospělí způsobit na svých dětech... a že po letech jsou ty čisté děti předurčeny je nějakým způsobem opakovat.
Také jsem měl to štěstí, že jsem strávil nějaký čas v Nové Anglii, většinou v New Havenu, takže známost měst Nové Anglie ve mně docela rezonovala. I když hry, které děti hrají, jak se děti chovají, jsou všude dost podobné.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl....jednou se do Derry opět vrátím a jsme zvědav jak budu knihu vnímat tentokrát...
Každá postava je specifická a napsaná velmi kvalitně. Jednotlivé příběhy jsou propracované a navazují na sebe. Hlavní parta je sympatická a nelze jim nefandit. Tančící klaun je děsivý využívá každého primitivního strachu k mučení svých obětí. Promyšlená hra kočky s myší. Pennywise je symbolem dospělosti, která bere iluze a ideály. Je symbolem fantazie, která nás pomalu opouští. Přízrakem, který nám poodhaluje hříchy a tajemství dospělých a odmítá nás pustit na tu stejnou cestu. Co se týče druhé části, je to o stupeň lepší a propracovanější. Především pak volba partnerů, zaměstnání sny, které naší partu provázejí celý život a neopouští je ani v dospělosti. Především stojí za zmínku problematický vztah Beverly a jejího otce, což se ukáže jako zásadní pro její budoucí život - respektive pro volbu budoucího partnera. Myslím, že ve druhé části zmizel primárně proto, že ona se vrátila k určitému "vzdoru", který v dětství prokázala a její otec také zmizel, nezemřel ale zmizel z příběhu. Kniha nám nabízí spousty momentů k přemýšlení a hledání různých teorií. Je příjemné nad hlavními hrdiny přemýšlet.
(SPOILER)
Tak přečtení této knihy byl z mé strany trochu hec, kniha s takto krátkým názvem, ale neskutečně dlouhá a propracovaná. Databáze knih mi ji odmítala najít, že mám zadat tři písmena se slovy "Hledaný výraz musí mít alespoň 3 znaky". Četl jsem ji možná měsíc, příběhy sedmi hlavních hrdinů propracované do nejmenších detailů, kde na sebe navazovaly a vracely se navzájem jeden do druhého, myslím si, že není moc autorů, kteří by byli schopni napsat takto komplexní a propracovanou knihu, také King ji psal 4 roky.
Bohužel se styl knihy, pohádky, s nádechem fantasy a hororů až tak nepotkal s mým vkusem, často jsem nechápal smysl toho všeho, popis jakésy příšery, která je někde pod městem a jednou za čtvrtstoletí vyleze a vraždí, trochu jsem čekal, nějaký smysl, závěr, proč to tak je, spíš mi to přišlo, jak silný příběh v okamžiku, který ale tak nějak se motá a nikam nesměřuje, příšera je na konci zabita, půlka Derry spadla, ale co je jinak, co skončilo? Myslím si, že podobný efekt by šel napsat v knize kolem 350 stran, spousta bočních linek, kde jsem čekal nějaký wau efekt nikam nevedla. Proč se Stan Uris tak bál, že spáchal sebevraždu, co viděl navíc? Proč se tam Beverly musela se všema vyspat, jaký účel to mělo? Sex jedenáctiletých dětí mi přijde silně perverzní a pokud to tam nemělo jasný účel, tak to tam být nemělo. Jakou roli tam měl manžel Beverly Tom? Myslel jsem, že když už ho tam autor vymyslí a pošle do Derry za Beverly, že tam bude mít nějakou roli, minimálně jako Audra, Billova žena, něco se stane, ale on prostě zmizí. Takových věcí, které mi tam úplně nezapadají, ale přesto jsou podrobně rozepsané a propracované je spousta a trochu mají pachuť, proč jsem nad touto knihou strávil tolik času, nic to ale nemění na tom, že to je jeden z nejkomplexnějších románů, co jsem kdy čet a tak trochu mám radost, že po letech obcházení jsem To přečetl.
Ještě jedna věc tam ve mě rezonovala, moc s tím nesouvisí, ale pro pobavení ji tam dopíši, King asi nikdy nečetl Foglara a možná ani neví, že existoval, ale podoba sedmi statečných dětí s Rychlými Šípy a zároveň partičky Henryho Bowersem s bratrstvem kočičí pracky byla takřka dokonalá. :-)
No teda to byla jízda, ještě teď mám z něčeho husí kůži. Jelikož jsem teda viděla film, tak jsem věděla do čeho jdu. A za mě bomba i když musím přiznat, že některé části byly moc zdlouhavé a zbytečné jinak ale paráda.
Moje první knížka od Kinga a rozhodně jsem s ním ještě neskončila .
Tak toto není horor ani omylem :) Toto je psycho. Úlet. Prasárna. Úchylárna. Toto je ale ovšem nejdokonaleji popsaná scenérie, jakou jsem kdy četl. King popsal každej doslova prd z dané situace, že jsem nechápal, že je to možné :) Občas je to tak nechutný, že jsem fakt myslel, že hodím šavli. Občas je to jak erotickej román, občas jak učebnice slangu nějakýho gheta. Chtěl jsem dám jen 4 hvězdy, ale dám nakonec všech 5 - ta pátá je pro mě ;) 1092 stran, 1 hodina denně na cestě do/z práce = 2 měsíce mít tuto bichlu na zádech v batohu. Kdo nečetl, tak tomu doporučuji. Budete se asi hodně divit!
Po dvou měsících přečteno !!!....málo času nebo nezáživnost. Mám stejný názor jako Tereza137. Kniha se mi začala líbit asi od strany 650. Nevadí mi knihy o hodně stránkách, ba naopak, ( poslední dobou si pořizuji knihy, které mají 500 a více stran ) ale musí mě to bavit.
Já už opravdu nevím, jak mám korektně napsat, že tato kniha je děsná blbost, ve které se autor vypisuje ze svých niterních frustraci.
No a můžete mi to smazat potřetí.
(SPOILER)
Lidé odjakživa rádi svádí své nedokonalosti a viny na někoho jiného, nejsnáze samozřejmě na někoho neexistujícího, případně na nějakou nadpřirozenou sílu a omlouvají tím svá selhání. Asi aby se za sebe nemuseli stydět. King ve své epické hororové alegorii ukázal, že největším zlem pro člověka je člověk sám.
Kniha se kromě sedmi kladných hrdinů hemží množstvím hnusných kreatur, přetéká spoustou zdlouhavých popisů a děsí nechutnými scénami. A přesto jsem z té plejády odporností byla asi nejvíc otřesená popisem, kdy psychopatický mladík několik dní ve staré lednici zabíjí štěně. Popisem tak příšerně realistickým, až jsem uvažovala, že knihu odložím. Další perličkou byla banda 11letých děti, souložící v zabahněném podzemí města a to celé prezentované jako boj proti zlu.
No, nakonec jsem to dočetla, ale celkově tento kultovní počin Kinga považuji za TOtální hovadinu, která prvoplánově útočí hlavně na nejnižší lidské pudy a strachy.
Suma sumárum: je to opravdu hodně košatý brak se spoustou zakomplexovaných postav a rozvláčných popisů, kam naprosto nesedí ten hořkosladký “happyend”. A právě tak jako ve mě klauni odjakživa vzbuzují pocit trapnosti, probouzí ve mě podobné pocity i tato kniha. Dávám max. 1,5* za příběh o přátelství, víc ale dát nemohu.
Je spousty knih, které mají 300-400 stran a zdá se mi, že je čtu věčnost. Tohle je asi moje nejdelší kniha, kterou jsem přečetla a to čtení tak rychle uteklo, že určitě budu číst znovu. Jedna z mých TOP knih :)
Jako milovnice Stephena Kinga jsem nemohla tuto jeho ikonickou knihu vynechat. A jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala (ačkoli mě trochu odrazoval počet stránek). Ale! To by byla veliká chyba nechat se odradit jejím rozsahem, protože King je prostě excelentní vypravěč, který sice zabředá do detailních popisů, ale právě to dodává jeho knihám to kouzlo, kdy se naprosto necháte pohltit vyprávěným příběhem. Hlavní hrdiny si úplně zamilujete, protože King umí opravdu bravurně vykreslit charaktery postav. Klub Smolařů je prototypem pevného přátelského pouta a celou dobu, kdy tato parta přátel bojuje s potutelným zlem v podobě klauna Pennywise jim držíte palce a vše prožíváte s nimi. Autor umí skvěle vykreslit temnou, strašidelnou, ponurou atmosféru příběhu, při čtení jsem měla kolikrát husí kůži a tajila dech. Městečko Derry jsem viděla před očima, jako bych tam se Smolaři byla taky. Stephen King není nadarmo označován za mistra horroru a musím uznat, že opravdu právem. Skvělá kniha, kterou si znovu ráda přečtu (až mi bylo líto, když jsem dočetla poslední stránku knihy, tak moc jsem se s partou Smolařů sžila). Rozhodně kniha, kterou si milovníci horroru musí přečíst!
Štítky knihy
zlo přátelství, kamarádství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké rományAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
To je svým rozsahem a pojetím takřka neposatelný, na každý pád vynikající, román. Podle mě to ani tak není horor, jako spíš Kingova osobitá interpretace pojetí a vyrovnávání se s dětstvím; možná snad s autobiografickými prvky. Na každý pád dílo obsahuje spoustu nesmírně zajímavých myšlenek, které ve mně budou ještě dlouho rezonovat. I přes značný rozsah kniha nenudí, a po dočtení si myslím, že každý jistě uzná, že k plnému odvyprávění Kingova sdělení byla přesně takováto délka potřeba. Rozsah navíc dává čtenáři možnost se s protagonisty skutečně seznámit, takže po 1000 stranách se vám již všichni zdají jako staří známí. Pasáže vyprávěné z dětského pohledu mě bavily o trochu více než dospělé, bez nichž by ale kniha stejně prostě nebyla ono, takže si nestěžuji. Ke konci možná už To nebylo tolik děsivé jako na začátku, protože už přirozeně po tolika stranách ztratilo něco ze své tajemnosti, ale jak jsem psal, To jednoudše nevnímám jako čistý horor, ale spíš jako jeden komplexní příběh o odvaze, lásce a touze, takže mi to ani nevadilo. To je rozhodně skvělá kniha, která definitivně stojí za přečtení.