To
Stephen King
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
Ke knížkám, jako je To, těžko něco dodávat, páč je To svým způsobem vlajková loď nejen svého žánru, ale i beletrie jako takové. Hned na začátek musím napsat, že je To zbytečně dlouhé. Prostě je. Jsou knížky, které mají podobný počet stran, ale každá věta, každé slovo v ní má své opodstatnění a knížka by bez nich nebyla úplná. No o tomto To určitě neplatí, někdy je nejen text, ale celý úsek příběhu jaksi navíc, zbytečně rozvláčný a až moc popisný, vím, že je King doslovný, ale tady už toho bylo jaksi moc. Ale! Ale To je tak čtivá a hlavně zábavná knížka, že mu To pro tentokráte odpustím :-) Nevím, jestli ještě To dokáže někoho vyděsit, no minimálně pár scén mi na mojí fantazii zahrálo slušně. A ten (skoro) konec? Ano, přidávám se do tábora těch, kteří tvrdí, že toto si mohl Stephen odpustit... Naopak závěrečný epilog byl výborný a celý tento dlouhý příběh krásně uzavírající. Postava Billa aspiruje na jednoho z nejsympatičtějších literárních hrdinů. A postava Bena vlastně také. No a Pennywise? Peklo je mu malé, synkovi! :-)
Já se pořád nemůžu rozhodnout, jestli se mi to líbilo nebo ne a to i dlouho po přečtení knihy. Rozhodně nemusela být tak dlouhá. Já nemám problém si přečíst pořádnou bichli, ale tady bylo tolik (místy naprosto zbytečné) vaty, že mě to až nutilo občas přeskakovat řádky, protože to zkrátka bylo moc.
Pozitivní bylo, že to ve mě místy vyvolávalo přesně ten pocit, který asi mělo. Napětí, obava co se stane postavám i dál v ději, místy znechucení nad podrobným popisem. To vše beru jako plus. Až tedy na ten konec a ten pro mě byl poměrné veliké "Jakože cože?" a opět to bylo spíš mínus. Možná kdyby postavy byly starší, ale takhle to prostě bylo něco u čeho se mi znechucením zvedal horní ret do grimasy a zhoršilo to dojem z knížky jako takové.
Stacilo by knihe aby mala 1/3 strán a intenzívne napísaných. Takúto roztahanu knihu som teda dávno nečítala. Pripomina mi to knihu s*urvenej pribeh...pri nej som tiež čitala od nudy len citovaný text. Aj Pri tejto knihe sa to da... Prečítať jednu stranu a dalsie 2 preskočiť, až čitateľ zistí, že mu vobec ku šťastiu tie strany nechybali...NUDA!
Napsáno toho bylo už tolik, že těžko volím slova. To je určitě zapamatovatelná kniha, fascinující dílo, ať se se někomu trefí do vkusu více či méně. Líbila se mi její rozvláčnost, zabíhání do těch nejmenších detailů, vykreslení všech hlavních i vedlejších postav. Ne každé dílo si může dovolit mít 1100 stran a nenudit. Bylo by nefér hodnotit méně než 5 hvězdičkami. Nicméně musím i já (jako mnoho dalších) konstatovat, že konec se Kingovi příliš nevydařil. Mě tedy mnohem více děsí klaun než to, jak bylo To vykresleno na konci, který mi přišel skoro až trapný. Završení celého příběhu mě nakonec ale velmi dojalo a tuto klasiku doporučuji.
(SPOILER)
Poslechl jsem si audioknihu, kterou skvěle interpretovali Pavel Soukup, Jan Vondráček, Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Jitka Ježková, David Novotný (toho tam klidně mohlo být více) a Jan Zadražil (a ten jediný mi připadal dost nevýrazný, ale nestěžuju si). Problém s poslechem jsem měl jen ke konci, když jsem se ztrácel, v jaké časové rovině se to právě odehrává. Ještě že se dalo orientovat podle toho, kdo už nežije.
K obsahu: celá kniha byla super a postupně se nám to všechno pěkně rozvíjí a první mrtvoly na sebe nenechají dlouho čekat a všechno to do sebe pěkně zapadá. Musím uznat, že King to má všechno pěkně promyšlené. Ale mám minimálně dvě připomínky.
Za prvé - typické Kingovo rozvláčné odbíhání od hlavního děje, které tam nadělalo strašně moc balastu, společně s masochistickým množstvím vedlejších postav a jmen. Takže jsem často měl pocit, jak kdybych poslouchal nějakého senilního ukecaného důchodce, kterej se ke všemu musí dostat oklikou a mezitím ještě třikrát odbočit. Musím ale uznat, že často to tam svůj smysl mělo a dotvářelo to tu správnou atmosféru.
Za druhé ten nízký věk dětských hrdinů (i antihrdinů) - na to, co tam předvádějí a jak dospěle uvažují a chovají se, mi to přijde dost neuvěřitelné (obzvlášť s přihlédnutím ke kontroverzní scéně, kdy se na Beverly všichni postupně vystřídají - to asi nikdy v žádném filmovém zpracování nebude... mám podezření, že King to tam dal jen proto, že má trochu úchylku, protože na děj to velký vliv nemělo).
Kniha je to dlouhá a audiokniha tím pádem taky, ale musím říct, že i přes tu obsáhlost mě nestihla začít nudit. Ne nadarmo se To stalo kultem a uznávaným mistrovským dílem. Mistr nemistr, ať to bylo skvělé sebevíc, na úplný vrchol, ač těsně, to podle mě nedosáhlo. Ale fakt těsně, ti povídám...
PS: Poslechl jsem si i verzi audioknihy, kterou namluvil Jiří Žák. Jde vidět, že některé anglické názvy mu dělají problém (třeba Denbrouk místo Denbró nebo Bjů místo Bev). Také to čte docela bez intonace a sem tam udělá takové jako "sek" a pokračuje ve čtení. Ale hlas má fajn a poslouchá se dobře. A taky jsem si všiml špatného překladu (Pavouk a Dr. Chobotnice mají být očitivně Spider-Man a Dr. Octopus). Rozhodně doporučuji více audioknihu od OneHotBook.
Tak takhle už jsem se dlouho nezačetla! Tuna stránek mne zpočátku odrazovala a myslela jsem, že TO budu číst minimálně měsíc. Většinu jsem přečetla za jediný víkend! Prostě jsem jen ležela a hltala ten skvělý a dechberoucí příběh.
Nejenže je to strašidelné a mrazivé, ale je tam spousta příběhů lidí, které mne vzaly za srdce. Hlavně osudy Beverly...
Nesouhlasím s těmi, co tady brečí nad velkou popisností a rozvleklým dějem. Mně to teda nevadilo.
Čteno doma. Maratón! :)
Po mnoha letech jsem si znovu přečetl tenhle hororový tisícistránkový epos, který ani dnes nepřestává fascinovat.
Městečko Derry terorizuje vraždící klaun se záhadnými neuvěřitelnými schopnostmi. Umí v dětech vyvolat jejich nejniternější děsy a zdá se, že má celé Derry v hrsti. Postaví se mu však parta kamarádů a to dokonce dvakrát - jako děti a po letech jako již dospělí.
Protože jsem miloval nejprve televizní film a později ještě víc knihu, bylo pro mě poslední čtení pořádnou nostalgií. Vlastně jsem se téměř jako hlavní hrdinové vracel zpátky do Derry (i když mně nebylo nejprve 12 jako hlavním hrdinům). Spousta scén je pro mě ikonických a hlavní postavy jsou mi stále velmi blízké. Věřím ale, že to není jen nostalgie a že kniha je stále opravdu dobře napsaná.
Stephen King píše často hrozivě zdlouhavě a nemůžu říct, že zdlouhavý není občas ani To. Většinu času to nevadí, protože King má stále mnoho nápadů a i vedlejší postavy jsou dost zajímavé. Na druhou stranu se mi nyní moc nelíbí, jak hlavně na začátku, ale i v pozdějších částech knihy, nás autor pořád láká na to, jak se stane tohle a tohle. Doslova při nějaké reminiscenci řekne, co se odehraje, například že zemře tahle a tahle postava - a několikrát to ještě zopakuje - aby se k tomu dostal až za sto nebo dvě stě stran. Chápu, že to je zde součást jeho vyprávěcí techniky, ale obešel bych se bez toho. Zbytečně se tím King připravuje i možnost nečekaného zvratu. Také je tu poměrně dost odboček, které se týkají historie města Derry a předchozího výskytu klauna Pennywise. Určitě to není nezajímavé, ale trochu to narušuje plynulost knihy. Je to jako kdyby nám autor naservíroval doprostřed knihy několik spin-offů.
V knize je mnoho působivých a drsných scén. Kingova fantazie a cit pro detail jede v knize naplno a je dost osvěžující, jak je To místy odvážné, jak autor jakoby neměl žádnou stopku. Stephen King očividně své postavy miluje, ale zároveň je nešetří a ukazuje i jejich slabší a velice intimní stránky. Na rozdíl od obou filmových adaptací se v knize dětství a dospělost hlavních postav neustále prolíná, takže po těch mnoha a mnoha stranách čeká čtenáře dvojité (a působivé) finále.
Slavný hororový majstrštyk není (alespoň v mých očích) dokonalé dílo, ale stále jde o zatraceně kvalitní horor, před kterým se sluší smeknout. Stephen King zde stvořil něco mimořádného.
Osm znepokojivých scén z deseti.
(SPOILER)
Kvalitní řemeslo, vizuální hororové scény (jako by běžely před čtenářem na plátně), dobře vybudované prostředí, dobře zvládnutná kvazifilozofická omáčka (takové ty kecy co si musejí postavy myslet, aby měly hloubku), sympatcké charaktery.
Jen je to všecno jak podle šablonky. Postavy charakterizovatelné jedním slovem, hororové scény, které jsme všichni tak nějak už známe (a to jsem dosud de facto neviděl/nečetl žádný horor). Nejvíc mě bavily scény, u nichž jsem měl pocit, že jsou pro mě nové nebo že působí realisticky (útok ptáka v troskách železáren, historický exkurz v "mezihrách" apod.). Nejlepší záporáci nakonec byli ti lidští, škoda, že ti zajímavější zůstali nevyužiti.
Samotné To bylo zajímavé, dokud nebylo personalizované. Čím víc o Tom máme informací, tím míň mě baví a celkově působí nezvládnutě. Za snad největší chybu považuju, že se autor pustil do jakési pofiderní kosmologie (světlíky? želva? mimozemšťan? vejce? bez všeho toho balastu, kdyby se kniha snažila o větší uvěřitelnost, řekněme pravdě-podobnost, by to vyznělo líp).
A ještě jedna výtka: u scén s Tím (meh, skloňování...) King přehání efektnost na úkor konzistence (jaká v tomto světě platí logická pravidla?) a paradoxně i strachu o postavy (u některých scén je jasné, že jsou vypočítány jen na efekt).
K negativitě samozřejmě svádí přehnaná očekávání, když jeden čte první knížku tak známého autora. Jako žánrovka to funguje skvěle, párkrát to šokuje, párkrát opravdu stáhne žaludek, po zbytek času dobře baví (což je při té délce výkon).
„To“ je výborná knížka na dlouhé zimní večery. Pomalé rozjíždění děje a seznamování se s postavami, jak jsem u Kinga zvyklý, mě nezklamalo. Na druhou stranu, mě zase zklamal její konec. Nechci zde psát spojlery co se mi konkrétně nelíbilo. Myslím ale, že se ten konec nelíbil více lidem.
Jinak dočteno na její výročí, jaká náhoda. Třeba se to taky někomu už z vás stalo. :)
Tak ... konečně přečteno (a to až na třetí pokus ... dvakrát jsem knihu odkládala, že jsem se nedostala přes dvoustou stranu) ... nebyla to špatná kniha .. ale více mě osobně bavila část, když byli dospělí než jako děti ... a také jsem to dost srovnávala se vzniklými filmy ... některé scény byly shodné ... ale více jich bylo daleko jiných (např. Mike v nemocnici) ... ale i tak to zase nebylo špatné čtení ... kniha nakonec vtáhne do děje ... :)
Wau. Knihu jsem četla bez mála 2 měsíce a za tu dobu mi sedm přátel přirostlo k srdci. Po každodenním krátkém setkávání s nimi mi nyní chybí. Rozhodně knihu doporučuji. A líbí se mi i oba díly filmu.
Za mě jeden z nejlepších Kingů. Je to chmurné, je to děsivé. Přesto, že je kniha velmi obsáhlá, není nudná a neztrácíte se v přeskakování v čase. ... A navíc už chápu, proč od dětství nemám ráda klauny :)
Opravdu klasická "kingovka". Minimálně 100 stran by se dalo vynechat, protože to jsou buď popisy něčeho, co ve výsledku není důležité, nebo odbočky od hlavního děje. Konec se mi moc nelíbil, respektive byl jsem trochu zklamaný tím, čím "To" nakonec bylo - ale hádám, že v kontextu knihy asi ani nešlo vymyslet závěr, který by trochu zklamáním nebyl. Celá kniha totiž buduje auru záhadnosti kolem toho, proti čemu parta dětí (a později dospělých) vlastně bojuje - ve chvíli, kdy to je odhaleno, to tak logicky trochu ztrácí svoje kouzlo. Je to ale moje srdcovka a kniha, kterou MUSÍ každý fanoušek Kinga přečíst.
(SPOILER) Tento román nie je len hororovým príbehom. Je TO príbeh o priateľstve, láske, skazenosti a boja dobra proti zlu. Stephen King vybudoval na masívnom rozsahu (cez 1 000 strán) na prvý pohľad zložitú dejovú linku, resp. dejové linky, pretože sa v knihe prelínajú dve časové osy. Jedna sleduje príbeh skupinky 11-ročných detí v lete 1958. Druhá opisuje udalosti z roku 1985, ktorými si prešla tá istá skupinka, teraz už dospelých ľudí. Časové linky sa navzájom skvelo dopĺňajú a na kritických bodoch príbehu takmer splývajú. Okrem toho sú v príbehu časté exkurzy do ešte dávnejšej minulosti, no aj napriek tomu sa dá v príbehu ľahko orientovať. Spomínanú nepomernú skupinku tvorí šesť chlapcov a jedno dievča, ktorí sa pôsobením rôznych náhod skamarátia a musia čeliť neznámej hrozbe. King na tejto družine opäť dokázal svoje majstrovstvo vo vykresľovaní postáv (najmä detských) a ich vzťahov. Po poslednej stránke som mal pocit, ako keby som sa navždy lúčil s dlhoročnými priateľmi. Okrem budovania vzťahov však postavy prežívajú rôzne hrôzy. Mám pocit, že autor mal pred napísaním tohto románu pripravený zoznam príšer, ktorým sa vo svojich budúcich knihách chcel venovať, ale nechcelo sa mu čakať, a tak si povedal, že ich všetky naprace do jedného príbehu. A tak vzniklo pomenovanie TO. Pojem len ťažko definovateľný, predstavuje univerzálnu pravdu, ale na druhej strane subjektívny výklad. Príbeh osciluje medzi hrôzostrašnými udalosťami, ktoré spája malomesto Derry, a rozvíjaním medziľudských vzťahov. Nechýba strach, napätie, ale ani humor či dojemné momenty. Tempo rozprávania je dynamické a svieže, občas sa však stane, že sa rozprávač zasekne v príliš opisných situáciách. King pracoval aj s intratextualitou, v príbehu sa mihne hneď niekoľko postáv z autorových predchádzajúcich diel. Dej je aj vzhľadom na niekoľko dejových liniek bohatý a pútavý, no záver je pomerne antiklimatický. Dá sa nad tým však mávnuť rukou, lebo jadro knihy ho bohato vynahrádza. Okrem takých bežných strašidelných momentov je tu vyobrazených zopár skutočne znepokojivých scén, ktoré sa vryjú pod kožu. TO je nezabudnuteľný zážitok, skúsenosť, počas ktorej sa stanete ôsmym členom klubu a čelíte svojmu najväčšiemu strachu.
Výborná klasika od mistra tohoto žánru. Tento příběh se oprávněně dočkal i několika filmových podob.
800 strán to bolo na čistých 5*, skvele zobrazená šikana a uvažovanie malomesta. Strašne som Bowersa a ich partiu nenávidel. Žiaľ posledných 200 strán vyzeralo ako by bol King na drogách. Škoda. Napriek tomu neľutujem a idem si pustiť filmy.
IT " Tuhle knihu jsem četl opravdu dlouho. Cca měsíc. Strašně mě ta kniha zajímala po tom co jsem viděl film a nezklamala mě.
Přece bych jí klidně o pár stran zkrátil pač mě tam některé kapitoli připadali takové nudné a dlouhé (nechutné). Ale jo líbilo se mi to a myslím že aji zkusím ještě nějaké knihy od Kinga přečíst Jen mě mrzí ten konec jak na to všichni postupně začali zapomínat, je to škoda klidně mohli zapomenou jen na To a ne na přátelvství...
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Tohle byla moje úplně první kniha od mistra hororu. A dalo se TO :))). Kdyby teda nebylo těch děcek, TO jako myslel King vážně? :)