To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267/mid_to-i6S-267.jpg
4
4981
4981
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Bill, Ben, Mike, Eddie, Beverly, Richie a Stan. Sedm kamarádů, členů klubu Smolařů prožívá roku 1958 strasti i radosti dětského života v rodném městečku Derry ve státě Maine. Když však Billův bratr George zahyne brutální smrtí v místní kanalizaci, Bill přísahá vrahovi pomstu. S pomocí přátel se vydávají po stopách vraha, o němž však nemají tušení, že jde o největší zlo v dějinách vesmíru, prastaré a věčné, proti němuž přeci dětských sedm statečných nemůže nikdy obstát.
Stephen King roztáhl tento životní literární počin na neuvěřitelných 1061 stran, což z knihy činí jednu z nejtlustších v mé knihovně. Děj se odehrává střídavě ve dvou časových rovinách, v roce 1958 a o dvacet sedm let později, roku 1985, kdy jsou tito hrdinové již dospělí. Oni stárnou, avšak zlo je stále stejné, stejně živé a prahnoucí po krvi města.
Již ze zmíněného faktu, kolik stran kniha čítá, je zřejmé, že si text vyžádal spoustu odboček, které bohužel dělají příběh vleklým a místy nezáživným. Děj má tak značně nudný charakter a gradace přichází takřka až někdy okolo strany 900, kdy vše začíná do sebe zapadat jako puzzle, čímž vzniká působivé a kompaktní dílo. Myšlenku Toho, jako odvěkého zla, přeživšího na této planetě celé miliony let, se stala námětem pro spousty dalších spisovatelů (např. Imaginární přítel od S. Chboskyho). Co však je úžasnější než samotné zlo, je přátelství sedmi přátel, které vás v závěru knihy donutí vypustit slzy.
Krom vleklého děje má však dílo i další mouchy:
-Kingův humor (tak často používaný osobou Richieho Toziera) je místy opravdu ubohý a trapný. King musí být patrně dost suchar.
- (SPOILER) Želva jako kladný oposit Toho je doopravdy přitažená za vlasy.
- rituál Chüd byl pojat absolutně nesmyslně, ale chápu, že jiná cesta se asi najít nedala.
- a (SPOILER) hromadný dětský sex??? Někdo možná tvrdí, že tahle scéna se nedala vypustit, nicméně JÁ směle říkám: MOHLA. Bylo to zvrhlé a zbytečné.
A jako třešnička na dortu: snažně prosím nakladatelství Beta, pro příští vydání text nechejte zkontrolovat, je tam opravdu, opravdu šílené množství chyb a překlepů.
A souhrnně? Ptáte- li se, zda pořídit, tak samozřejmě ANO! Je to základ hororové sbírky.
Celkové hodnocení 85% -hluback-
Nejprve roste pocit, že To bude slušný horror, spíš přímo úděsně dobrý. Atmosféra je vybudovaná a já nemůžu být napjatější.
Pak se To ale začíná natahovat. Těch tisíc stránek je skutečně znát. Říkám si: kdyby To jen nebylo tak dlouhé…
Ale když přijde ten závěr a s ním všechny ty emoce… Tam teprve poznám, co znamená budovaní charakterů. Zavřít knihu je jako ztratit přátele.
Věřte Kingovi, ví co dělá.
První jsem viděla filmy, což mě taky asi trochu ovlivnilo a filmy považuji za dobré a ráda se na ně podívám znovu - samozřejmě ty nejnovější. Úplně první mám ještě v plánu.
Ale ke knize. S. King mi zatím naprosto sedí ( je to od něj asi čtvrtá kniha ), i když úplně chápu, že pro někoho tento autor není, neboť on se nebojí popsat cokoliv.
Kniha To je v mé knihovně s největším počtem stránek a měla jsem z toho trochu strach, ale četla se mi dobře. Ano, sice jsem pár částí spíše louskala a četla, že jsem musela a jednu pasáž jsem přeskočila záměrně, nýbrž jsem stejně věděla, co se tam bude dít. A upřímně jsem na to žaludek neměla. Mám docela velkou představivost a už i tohle bylo moc.
** SPOILER ** ( pokud se zato dá vůbec považovat )
Scéna, kdy se jako malé děti ztratí v potrubí poté, co zaženou To na pár let a aby se dostali ven, tak si dají koitus, jak by řekl Sheldon Cooper, na mě prostě byla moc.
Jinak jsem spokojená, i když konec bych si taky přála jiný.
Kdo první čte knihu a pak kouká na filmy, bude knihou znechucen, protože je velmi těžké se chvílemi vyznat a chvílemi je to i dost zvrhlé. Ale pokud první kouknete na filmy a až pak čtete, nebude pro Vás takový problém se v ději vyznat. Až na tenhle menší "chaos" a občasnou přehnanou zvrhlost, se mi kniha líbila.
Čtyři měsíce mi trvalo přečíst tuto knihu, ale nebylo to kvůli tomu, že má přes tisíc stránek, četla se mi zkrátka těžko. Od Kinga se mi moc líbila kniha Řbitov zvířátek, a pak podle jeho knih zpracované filmy Shining, Misery, Zelená míle, Dolores Claiborneová, Nadaný žák ... To jsem také nejprve viděla jako film a ta myšlenka mě hodně zaujala. Knížka ale byla pro mě dost zmatená, spoustu věcí v ní popisovaných mi přišlo zbytečných. Koktání a "umění hlasů" mělo samozřejmě v knize své místo, ale bylo to trochu únavné a zdržovalo od děje, stejně jako prolínání jednotlivých časových rovin. Člověku také občas nedalo pohrát si s myšlenkou, že autor je neskutečně zvrácený úchylák a pryč od něj, ale nedalo mi to, a proto na veškeré scény s velkým pošukem Patrickem Hockstetterem nikdy nezapomenu, stejně jako na řadu scén s Beverly Marshovou, zejména na tu hodně ulítlou, závěrečnou, v kanále. Co však nelze upřít je nápad, nápad na To, na jeho pohnutky, na jeho vznik, na boj s ním. Jsem ráda, že jsem tu řadu večerů mohla strávit s partičkou odhodlaných dětí, které se rozhodly čelit koncentrovanému zlu, představovat si jejich kulišácky utajenou klubovnu, a prožívat s nimi jejich hrůzné strachy a dětství plné bolesti. A ten konec, hlavně neprozrazovat to velké odhalení, k tomu si musí dojít každý sám. Ale neubránila jsem se pousmání, chápu totiž autora, protože kdo jiný je schopen toho nejhoršího na světě a ještě si to patřičně vychutnat.
Kinga mám ráda, ale tuhle hrůzu jsem doslova přetrpěla. Bylo to 1000 stran nesmyslů a braku. Za celý život jsem nic blbějšího nečetla a to už jsem na světě velmi dlouho. Od Kinga si nyní budu muset chvilku odpočinout , protože pro mě byla ta kniha peklo
Film jsem neznala a klauni mi připadají nechutní, tak jsem netušila, co od této (navíc značně objemné) knížky mohu očekávat. Hele byla to bomba! King fakt umí. Typický jeho styl, popisující každou drobnost běžného dne, s neuvěřitelnou nápaditostí a originálními přirovnáními a metafory - jak to, že se ještě neopakuje?
Číst tuto knihu bylo fakt utrpení - když tak moc chcete, ale je vám jasné, že ji celou za jeden den nedáte. Ani za dva. Utrpením jsou i časté barvité popisy násilí a sexu, až mám pocit, že tady je někdo kapku úchylnej. Utrpením je i to nesnesitelné napětí, kdy vám autor už několik stránek předem prozradí, že tahle postava umře, ačkoliv tomu v té chvíli vůbec nic nenasvědčuje. Ale je to takové masochistické, prostě nejde přestat číst.
I když... Snad poprvé jsem si v nějaké knize všimla něčeho nelogického, běžně jsem na tohle natvrdlá. Tady jsem napočítala hned čtyři nelogičnosti, které mě práskly do očí rovnou při čtení, hlavně čím víc se vše blížilo ke konci. Ale holt - to se dá odpustit. Byla to super jízda.
Už před čtením této knihy jsem měla fobii z klaunů, po přečtení této knihy se mi lehce prohloubila. Ale jinak jako vždy od Kinga mistrný kousek. Ačkoliv má kniha přes 1000 stránek pořád vás baví a na konci to prostě chcete dočíst abyste věděli kdo vyhraje. Kniha ve vedlejším příběhu krásně popisuje jak vypadá typické americké maloměsto kde mladí lidé odcházejí protože jim nemá co nabídnout ale zároveň i taková nenapadná města mají svou děsivou minulost.
(SPOILER)
Mám smíšené pocity. Mé druhé setkání s Kingem a opět jsem byl překvapen, jak málo hororu v knize je. Na jednu stranu zklamání, že na více než 1000 stránkách nebylo ani zdaleka tolik děsů, jak bych čekal, někdy velmi zdlouhavé a zbytečné pasáže, samotný souboj s TO vůči příběhu na mě trošku ujetý...
Na stranu druhou ale bylo tohle tříměsíční čtení jedinečným literárním zážitkem, protože takhle se sžít s postavami a poznat je až tolik do hloubky, to se mi ještě v žádné knize nepovedlo. King je bravurní vypravěč, to, jak se mazlí s každým detailem, byla úžasná pouť do dětství, kdy jsem měl pocit, že se s partou Smolařů znám ze školy a to všechno jsem prožíval s nimi... Také myšlenky mezi řádky stály za to, stejně jako elegantní prolínání dětství a přítomnosti.
Stejně jako ve Řbitovu zviřátek bylo 250 stran vyprávění rodinné idylky a potom možná trochu strašidelnosti, TO byl úchvatný popis dětských let před všemi moderními vymoženostmi spojený s poodhalením osudů hlavních protagonistů v dospělosti malinko okořeněný ztřeštěným paranormálním nepřítelem.
V kontrastu s označením "nejlepší horor všech dob" zklamání, jako kniha, o které bych nic nevěděl, brilantně napsaný příběh s trochu pokulhávající zápletkou. Lepší 3 hvězdy.
Brilantní vypravěčský styl, dvě časové roviny, kdy hrdinové jsou nejdříve dětmi a posléze nás děj přenese do dospělosti. Mnohovrstevnatý příběh, který přes svou obsáhlost asi 1000 stránek nenudí a vzbuzuje napětí.Já osobně jsem měla trochu problém se scénou dětí ke konci knihy, kde zvolily pro mě dost netradiční způsob, jak se zbavit stresu (přece jenom na to byly ještě hodně mladý). Tahle scéna se nikdy nedostane do žádného filmového zpracování :-)
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Je napínavá a nutí člověka ji dočíst co nejrychleji. Je strašidelná, takže se musí celý zabalit do peřiny, aby na něj nikdo nemohl. Je překvapivě i chytrá, poukazuje na problém zneužívání. Klasika, kterou mám ráda.
(SPOILER) Pod docteni jsem mel pocit, ze knize na prvnich 800 stranach prebyva 300 stran zbytecnosti a na poslednich 300 strankach jich minimalne 100 chybi. Na zacatku vsechno rozpatlane do sebemensich detailu, naprosto zbytecne a na konci vsechno utnute behem chvilky. Proc bylo potreba psat o tom, ze do Derry jel Tom Rogan, kdyz o nem pak nebyla prakticky zadna zminka a proste najednou zmizel? Co Henry Bowers? Proc jsme se uz nedozvedeli, jak dopadl v roce 1958? Nahani vsechny po kanalizaci a....??? Proc kdyz celou prvni polovinu vsechny postavy poznavame do sebemensiho detailu, uz se po ritualu chüd v roce 1958 nedozvime vubec nic? Jak probehl navrat deti k rodinam a jejich postupne opusteni Derry? O tom, ze poslednich 200 stranek pusobi jako by to King psal totalne na drogach (skutecna podoba Toho, zelva stvoritel vesmiru, grupac 12 letych deti (wtf??),...) se uz snad rozepisovat nebudu. No, sice nemuzu rict ze jsem byl nadseny, ale cetlo se to skvele a libilo se mi to. Ted si dam filmy pro porovnani, protoze jsem zvedavej, jak nektere pasaze do filmu zpracovali.
Kniha pro mě byla vzhledem k délce výzva, nejprve jsem viděla film a chtěla jsem srovnání s knihou. Pocity byly ale smíšené, některé popisy byly zbytečně podrobné a roztahané, jiné části byly dost psycho. Velké rozdíly oproti filmu (vulgarismy, erotické pasáže, detailnější popisy, spousta detailů jiných, surovější). Některé scény přehnané, občas to působilo dojmem, že se autor radil s dětmi, jak má kniha pokračovat a napsal první věc, kterou "plácly". Myšlenka knihy je skvělá, některé pasáže stály za to, ale kdyby se knížka zkrátila minimálně na polovinu, stále tam je vše důležité. Nehledě na to, že King bude nejspíš lehce psychicky narušen.
(SPOILER) Opět jedna z mých mega oblíbených od něho. To skákání v čase bylo boží. Konečně zase jedna pořádně strašidelná, fakt jsem se bála. Malý zaškobrtnutí pro mě bylo konečný setkání s "It", to už mi mo strach nenahánělo, ale King vynahradil to obětováním postav. Nikdo jinej to neumí s takovou grácií, bez citovýho vydírání a se skálopevnou logikou.
Komplikovaná záležitost. King opět trochu ukazuje svůj um. I se všemi pozitivy i negativy. Upřímně řečeno první stránky jsou totální několika karátové zlato. Člověk má nepříjemný až děsivý pocit, ať se děje cokoliv. I když jde o pasáže, které nejsou nijak extrémně důležité, tak alespoň prohlubují děj a atmosféru. Postupem času se dočkáváme klasické retrospekce s dětmi, která nám ukazuje jak kouzelně i děsivě umí tento patetický život King zpracovat. Asi hlavní rozdíl mezi filmy je jednoduše ten, že kniha nám nabízí asi propracovaný, ale oproti struktuře filmu i chaotický pohled přeskoků v čase. Nakonec to se ukazuje jako hlavní negativum. Film je nakonec dost konzistentní záležitost, která jasně nabízí fakta a onen vesmír s příběhem, tak schůdně a výstižně, jak to jen jde. Protože King se pomalu dostává do své sféry, která jde více ujetější a želvovitou cestou, kterou čtenáři zřejmě oceňují, ale pro mě je to něco, co mi nesedí. Proto vždy budu zamilovaný do Kubrickova Osvícení, které s Kingovým Osvícením má společný jen námět. Rád Kingovi dám ještě někdy šanci. Stoprocentně. Ale občas člověk těžko bojuje s jeho obsahem, který se zdá být z poloviny jako takový nepodstatný balast, který na svém konci spíše než epickou tečkou působí otravnou zdlouhavou nudlí.
Jak už je u Kinga zvykem, aspoň 20-30% se dalo osekat (a teď nemyslím zrovna historii Derry). Ale to by nakonec nebyl hlavní problém. Dlouho je to čtivý, jsou tam skvělý scény tak jak King umí, rozvíjí se zajímavý postavy a linka dětí mě bavila víc než ta dospělácká.
Jenže pak tahle knížka začne trpět tím, že King si nic neplánuje dopředu a u konce mu dojde, že vlastně pořádně neví, co s postavama, tak se radši jde do finále.
SPOILER: King byl v 80tkách permanentně vyjetej, což je JEDINÝ vysvětlení toho absurdního grupáče v závěru. Jinak totiž nedává žádnej smysl a nechápu, jak tohle mohlo projít přes editora.
Štítky knihy
zlo přátelství, kamarádství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké rományAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Málokdy vydrží přátelství dětské party do dospělosti! Stephen King říká, že to je možné, když se lidé musí spojit proti společnému nepříteli, kterým je nadpřirozené zlo, inteligentní, se zvráceným smyslem pro černý humor! A To je na celém románu To nejděsivější.
Klaun Pennywise sídlí v pokřivených myslích bigotních vidláků, v hnijící půdě okolních lesů a močálů, v krvavých vzpomínkách na dávné křivdy a vraždy. Zrcadlem Pennywise a jeho živou loutkou je Henry Bowers, agresivní psychopat, tupý násilník a tyran!
Z jaké odporné žumpy ho autor vytáhl? Inspirovala ho snad skutečná osoba - Samuel Bowers, bílý rasista z Mississippi, který se v 60. letech podílel na vraždách několika aktivistů z hnutí za lidská práva? Za své zločiny byl odsouzen k doživotnímu trestu až koncem 90. let, tedy zhruba po stejné době, po které se vrací zpět vraždící klaun!