To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267/mid_to-i6S-267.jpg
4
4911
4911
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
Prvních pět set stránek ubíhá svým pomalým, ale čtivým tempem. Vy, jako čtenář, si začínáte představovat mnoho cestiček, kterými se příběh bude asi odvíjet. S každou další stránkou jste zvědavější: co To nakonec bude? Zda si lze vykládat příběh jako alegorii něčeho nebo opravdu pouze jako příběh....Těch možností a náznaků!
A pak přijde ten konec. Už při čtení komentářů jsem z něho měl strach, ale snažil jsem se vytrvat. Končím knihu na straně 1004 a posledních cca 50 stránek rád vynechám. Silně věřím, že to tak bude lepší pro mě i pro můj další názor na Kinga. Konec knihy je plácání o ničem a doslova zabíjí To hezké, co se ve Vás při čtení zrodilo.
Mám ráda, jak SK popisuje prostředí. Tak lehce se dá do příběhu vklouznout...Za celou dobu jsem se z Derry ani nehla. Ale konečná podoba Toho, tedy závěr knihy, se zdál oproti skvělému zbytku příliš překombinovaný.
Možná to způsobily ty hektolitry krve, které na mě vytékali z těch stránek.
Možná ty přespříliš odvážné 11ti leté děti, ve kterých jsem se neviděl
Možná to, že jsem žánru horroru nikdy neholdoval a vlkodlaků, mumií, zombií a kupodivu ani klaunů jsem se nebál (tím nechci tvrdit, že kdybych něco z toho někdy potkal nepodělal bych se strachy, teda, až na ty klauny)
Ale mě prostě tahle kniha neoslovila jako většinu ostatních. Nejvíc se mi snad líbily mezihry, takové samostatné velmi dobré příběhy.
Zajímalo by mě, jak tuto knihu přijali obyvatelé státu Maine...
Pripájam sa k zástupu čitateľov ktorých koniec nenadchol. Zbytočnú rozťahanosť som si nevšimol, naopak, pokojne by som prijal ďalších 200 strán, ak by to pomohlo záveru. Podobný pocit mám pri viacerých jeho knihách. (napríklad Vrece kostí.) Niekedy si oveľa viac užívam prvých 200-400 „rozťahaných“ strán, kde nás autor vťahuje do deja a zoznamuje s postavami, ako „akčný koniec“. Napriek trochu negatívnemu komentáru, je to výborná kniha a s pokojným svedomím dávam 5*.
Kniha má pekný príbeh. Ani metafora zla nie je zlá :) Ale naozaj nerozumiem, prečo sa King rozhodol rozprávať príbeh detí v retrospektíve. Tým pádom boli pre mňa všetky časti knihy, v ktorých sú hlavní hrdinovia ešte deti, absolútne bez napätia. Lebo samozrejme je jasné, že sa dožijú dospelého veku. Myslím, že tým pádom viac ako polovica knihy sa stáva nudnou.
Úžasný román, který vás nepustí do konce. Nádherně popsané prostředí městečka Derry. Do hlavních postav se rychle vžijete. Pro ty, kdo nečetly, mám jen jednu radu - rychle sežeňte a dejte se do čtení.
Tak jsem se těšila, jak se budu bát, ale nakonec z toho nic nebylo. A ten konec? Buď jsem byla mimo já nebo Mr. King. Anebo oba. Zdá se mi, že se TO trošku přeceňuje, protože jsem od Kinga četla knížky, který se mi líbily mnohem víc.
Nejdřív jem viděla film, a ten byl dost děsivý. Pak jsem si přečetla knížku. A ta byla přímo strašidelná. Zvláštní na knihách od Kinga je, že při jejich čtení se bojíte (tedy já alespoň ano), ale když je přečtete do konce, kdy dobro zvítězí nad zlem. A vy pak jen vzpomínáte na to dobré, na to přátelství, na jejich boj a vítěství. Všem moc vřele doporučuju si přečís.
Ačkoliv jsem se přesvědčovala že bych měla číst pomaleji, nedalo mi to a já ji přečetla během dvou dnů, prostě jsem ji nemohla odložit, aniž by mě někde kniha zklamala a to ani konci jak se může stát. Když jsem To dočetla, nemohla jsem knihu jen tak zavřít, nešlo to a já musela prostě otevřít ty stránky znovu a alespoň začátek si znovu přečíst. Je to opravdu skvělá knížka.
"V tomhle starým městě jsem byl doma, co já pamatuji, tohle město tu bude ještě dlouho po mně. Doleva, doprava, pořádně si ho prohlídni, bylo jsi zlé, ale stále tě cítím v kostech." /The Michael Stanley Band/
Asi jsem toho od Kinga přečetla už moc, nedávno sérii Temné věže a další jeho díla která řadím mezi TOP přečtené knížky. "To" mě zklamalo, už opomenu vydání, kde byla řada chyb ale ten konec, ten konec autor nepopsal zajisté tak jak chtěl, bylo toho v něm podle mě moc a nešlo to nějak ven, ta knížka bud chtěla dalších dvěstě stránek a nebo utnout mnohem dříve.. Některé pasáže na konci mi přišli jako když už neví kudy kam a jak z té knížky vlastně ven. Dala jsem tři hvězdičky za obsáhlost a nápad.
Knihu jsem četla hodně dávno, myslím někdy na přelomu základní a střední školy a pro jistotu si podle rady kamaráda, od kterého byla, nechávala její hřbet zakrytý pelstí postele, aby na mě něco v noci nevyskočilo. Brutální kniha ve smyslu výborná. V té době dávali navíc v TV její zfilmovanou verzi, ale já se na ni nepodívala a řekla si, že se podívám, až ji dočtu.. Od té doby jsem ji zahlédla v TV snad jen jednou, asi před rokem, dvěma, ale ani teď jsem se nedívala, protože prostě nevěřím, že by tento příběh přenesený na plátno, byl tak výborný, jako kniha sama :-)
Tak jsem se těšila jak se budu bát,ale teda nic moc.Stalo se mi,že jsem i několikrát usnula u toho.Opravdu jsem od toho čekala víc.Ale určitě zkusím i jiné knihy pana Kinga,uvidíme třeba mne překvapí.
Snad nikdy se mi ještě nestalo, aby mě po dočtení knihy přišel hlavní záporák strašit ve snu – tak silně na mě To zapůsobilo. A není se čemu divit, jde o mimořádné a v některých ohledech až geniální dílo. Pokud se čtenář nenechá odradit rozsahem přes tisíc stran, čeká jej zběsilá jízda skrze nejhlubší lidské strachy. Opravdu si nevzpomínám, že bych se někdy po četbě bál v noci zhasnout a přemýšlet, zda neslyším klepání ze zavřené koupelny. A přesně o tom To je – o lidském strachu.
Co se týče kvality a čtivosti, hodnotím za jedna s hvězdičkou. Nezdá se mi, že by příběh někde ztrácel dech. Všech 10xx (tady záleží, jaké vydání máte ;-)) stránek má prostě náboj a švih, není problém se začíst na celé odpoledne. Navíc přičtěme opravdu propracovanou psychologii všech postav (ať kladných, či záporných), bravurně vykreslenou atmosféru města Derry a výsledkem je kultovní dílo, které se nesmazatelně zapsalo do historie literatury a do paměti mnoha čtenářů. Tleskám Mistře.
Nejlepší knížka všech dob.
Klub Smolařů... Lada... Most polibků... Kino Aladin... Derry... Pennywise... Hyjé, Stříbrňáku, do cvalu!!... Tlačí pěstmi na ty sloupy a přesto tvrdí, že vidí duchy... Bill, Richie, Ben, Eddie, Mike, Stanley, Beverly... Na to se nedá zapomenout.
Nomen omen, aneb King je opravdu král.
Je to moje oblíbená knížka.. čtu snad každý rok a nikdy mě neomrzela.. :) Je to prostě parádní! :)
Vám se to opravdu tak líbilo ? Asi je ta kniha tak hlubokomyslná, že to na mě bylo moc ... Ne, já jsem prostě nepřišel na chuť Kingovu stylu, který se vyznačuje jakousi "ukecaností".
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Takhle to dopadá, když si někdo moc zamiluje svoje postavy :-) Dlouhé a zdlouhavé - alespoň jsem nějakou dobu měla přesně tyhle pocity. Kniha o tisíci stranách pro mě nebývá problém, ale tady stránky prostě nějak neodsýpaly....Tak nějak jsem měla pocit, že kdybych knihu četla někdy ve třinácti, že bych se od ní nemohla odtrhnout, ale takhle jsem se do těch dětí nedovedla docela vžít...Navíc mě silně rozčilovalo to neustálé vyzdvihování Billa. Ale na posledních pár stranách mi došlo, že ten předlouhý úvod vůbec nebyl zbytečný, naopak že byl naprosto nutný a kniha si nakonec moje srdce přece jen získala. Určitě stojí za přečtení. A všimněte si sestavy "dospěláckého" týmu na konci....není nakonec ten King tak trochu rasista? :-)