To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309645/bmid_to-XNX-309645.jpg
4
4909
4909
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla napsána rok před mým narozením, poprvé jsem ji četl, když mi bylo 12 let.
Tenkrát to byl děsivý příběh s klaunem, s partou dětí mého věku, které podnikly děsivé dobrodružství a vyhrály navzdory všem předpokladům. Ta část s dospělými, kterou si pamatuji, mě moc nebavila. Internet v roce 1998 ještě nebyl tolik dostupný, takže většina dětí mého věku trávila hraním venku, stejně jako děti v knize. To nás docela spojovalo.
Nyní, po přečtení po 23 letech, jsem ve věku dospělých hrdinů knihy a zkušenost byla docela jiná. V životě se toho stalo hodně, některé věci jsem viděl a zažil, vnímám je úplně jinak než v době, kdy jsem byl dítě a rád bych řekl, že je ve mě také mnohem více moudrosti, ale nejsem si jistý. A díky tomu všemu, by zážitek z knihy docela jiný.
První čtení nebylo tak strašné. Ale tentokrát to hrůzné bylo město Derry a jeho bigotismus a rasismus maloměsta v USA v 50. letech, byl to Eddie, který se dusil příliš milující matkou, byl to bláznivý otec Beverly a všechny ty jizvy, které mohou rodiče a dospělí způsobit na svých dětech... a že po letech jsou ty čisté děti předurčeny je nějakým způsobem opakovat.
Také jsem měl to štěstí, že jsem strávil nějaký čas v Nové Anglii, většinou v New Havenu, takže známost měst Nové Anglie ve mně docela rezonovala. I když hry, které děti hrají, jak se děti chovají, jsou všude dost podobné.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl....jednou se do Derry opět vrátím a jsme zvědav jak budu knihu vnímat tentokrát...
Každá postava je specifická a napsaná velmi kvalitně. Jednotlivé příběhy jsou propracované a navazují na sebe. Hlavní parta je sympatická a nelze jim nefandit. Tančící klaun je děsivý využívá každého primitivního strachu k mučení svých obětí. Promyšlená hra kočky s myší. Pennywise je symbolem dospělosti, která bere iluze a ideály. Je symbolem fantazie, která nás pomalu opouští. Přízrakem, který nám poodhaluje hříchy a tajemství dospělých a odmítá nás pustit na tu stejnou cestu. Co se týče druhé části, je to o stupeň lepší a propracovanější. Především pak volba partnerů, zaměstnání sny, které naší partu provázejí celý život a neopouští je ani v dospělosti. Především stojí za zmínku problematický vztah Beverly a jejího otce, což se ukáže jako zásadní pro její budoucí život - respektive pro volbu budoucího partnera. Myslím, že ve druhé části zmizel primárně proto, že ona se vrátila k určitému "vzdoru", který v dětství prokázala a její otec také zmizel, nezemřel ale zmizel z příběhu. Kniha nám nabízí spousty momentů k přemýšlení a hledání různých teorií. Je příjemné nad hlavními hrdiny přemýšlet.
(SPOILER)
Tak přečtení této knihy byl z mé strany trochu hec, kniha s takto krátkým názvem, ale neskutečně dlouhá a propracovaná. Databáze knih mi ji odmítala najít, že mám zadat tři písmena se slovy "Hledaný výraz musí mít alespoň 3 znaky". Četl jsem ji možná měsíc, příběhy sedmi hlavních hrdinů propracované do nejmenších detailů, kde na sebe navazovaly a vracely se navzájem jeden do druhého, myslím si, že není moc autorů, kteří by byli schopni napsat takto komplexní a propracovanou knihu, také King ji psal 4 roky.
Bohužel se styl knihy, pohádky, s nádechem fantasy a hororů až tak nepotkal s mým vkusem, často jsem nechápal smysl toho všeho, popis jakésy příšery, která je někde pod městem a jednou za čtvrtstoletí vyleze a vraždí, trochu jsem čekal, nějaký smysl, závěr, proč to tak je, spíš mi to přišlo, jak silný příběh v okamžiku, který ale tak nějak se motá a nikam nesměřuje, příšera je na konci zabita, půlka Derry spadla, ale co je jinak, co skončilo? Myslím si, že podobný efekt by šel napsat v knize kolem 350 stran, spousta bočních linek, kde jsem čekal nějaký wau efekt nikam nevedla. Proč se Stan Uris tak bál, že spáchal sebevraždu, co viděl navíc? Proč se tam Beverly musela se všema vyspat, jaký účel to mělo? Sex jedenáctiletých dětí mi přijde silně perverzní a pokud to tam nemělo jasný účel, tak to tam být nemělo. Jakou roli tam měl manžel Beverly Tom? Myslel jsem, že když už ho tam autor vymyslí a pošle do Derry za Beverly, že tam bude mít nějakou roli, minimálně jako Audra, Billova žena, něco se stane, ale on prostě zmizí. Takových věcí, které mi tam úplně nezapadají, ale přesto jsou podrobně rozepsané a propracované je spousta a trochu mají pachuť, proč jsem nad touto knihou strávil tolik času, nic to ale nemění na tom, že to je jeden z nejkomplexnějších románů, co jsem kdy čet a tak trochu mám radost, že po letech obcházení jsem To přečetl.
Ještě jedna věc tam ve mě rezonovala, moc s tím nesouvisí, ale pro pobavení ji tam dopíši, King asi nikdy nečetl Foglara a možná ani neví, že existoval, ale podoba sedmi statečných dětí s Rychlými Šípy a zároveň partičky Henryho Bowersem s bratrstvem kočičí pracky byla takřka dokonalá. :-)
No teda to byla jízda, ještě teď mám z něčeho husí kůži. Jelikož jsem teda viděla film, tak jsem věděla do čeho jdu. A za mě bomba i když musím přiznat, že některé části byly moc zdlouhavé a zbytečné jinak ale paráda.
Moje první knížka od Kinga a rozhodně jsem s ním ještě neskončila .
Tak toto není horor ani omylem :) Toto je psycho. Úlet. Prasárna. Úchylárna. Toto je ale ovšem nejdokonaleji popsaná scenérie, jakou jsem kdy četl. King popsal každej doslova prd z dané situace, že jsem nechápal, že je to možné :) Občas je to tak nechutný, že jsem fakt myslel, že hodím šavli. Občas je to jak erotickej román, občas jak učebnice slangu nějakýho gheta. Chtěl jsem dám jen 4 hvězdy, ale dám nakonec všech 5 - ta pátá je pro mě ;) 1092 stran, 1 hodina denně na cestě do/z práce = 2 měsíce mít tuto bichlu na zádech v batohu. Kdo nečetl, tak tomu doporučuji. Budete se asi hodně divit!
Po dvou měsících přečteno !!!....málo času nebo nezáživnost. Mám stejný názor jako Tereza137. Kniha se mi začala líbit asi od strany 650. Nevadí mi knihy o hodně stránkách, ba naopak, ( poslední dobou si pořizuji knihy, které mají 500 a více stran ) ale musí mě to bavit.
Já už opravdu nevím, jak mám korektně napsat, že tato kniha je děsná blbost, ve které se autor vypisuje ze svých niterních frustraci.
No a můžete mi to smazat potřetí.
(SPOILER)
Lidé odjakživa rádi svádí své nedokonalosti a viny na někoho jiného, nejsnáze samozřejmě na někoho neexistujícího, případně na nějakou nadpřirozenou sílu a omlouvají tím svá selhání. Asi aby se za sebe nemuseli stydět. King ve své epické hororové alegorii ukázal, že největším zlem pro člověka je člověk sám.
Kniha se kromě sedmi kladných hrdinů hemží množstvím hnusných kreatur, přetéká spoustou zdlouhavých popisů a děsí nechutnými scénami. A přesto jsem z té plejády odporností byla asi nejvíc otřesená popisem, kdy psychopatický mladík několik dní ve staré lednici zabíjí štěně. Popisem tak příšerně realistickým, až jsem uvažovala, že knihu odložím. Další perličkou byla banda 11letých děti, souložící v zabahněném podzemí města a to celé prezentované jako boj proti zlu.
No, nakonec jsem to dočetla, ale celkově tento kultovní počin Kinga považuji za TOtální hovadinu, která prvoplánově útočí hlavně na nejnižší lidské pudy a strachy.
Suma sumárum: je to opravdu hodně košatý brak se spoustou zakomplexovaných postav a rozvláčných popisů, kam naprosto nesedí ten hořkosladký “happyend”. A právě tak jako ve mě klauni odjakživa vzbuzují pocit trapnosti, probouzí ve mě podobné pocity i tato kniha. Dávám max. 1,5* za příběh o přátelství, víc ale dát nemohu.
Je spousty knih, které mají 300-400 stran a zdá se mi, že je čtu věčnost. Tohle je asi moje nejdelší kniha, kterou jsem přečetla a to čtení tak rychle uteklo, že určitě budu číst znovu. Jedna z mých TOP knih :)
Jako milovnice Stephena Kinga jsem nemohla tuto jeho ikonickou knihu vynechat. A jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala (ačkoli mě trochu odrazoval počet stránek). Ale! To by byla veliká chyba nechat se odradit jejím rozsahem, protože King je prostě excelentní vypravěč, který sice zabředá do detailních popisů, ale právě to dodává jeho knihám to kouzlo, kdy se naprosto necháte pohltit vyprávěným příběhem. Hlavní hrdiny si úplně zamilujete, protože King umí opravdu bravurně vykreslit charaktery postav. Klub Smolařů je prototypem pevného přátelského pouta a celou dobu, kdy tato parta přátel bojuje s potutelným zlem v podobě klauna Pennywise jim držíte palce a vše prožíváte s nimi. Autor umí skvěle vykreslit temnou, strašidelnou, ponurou atmosféru příběhu, při čtení jsem měla kolikrát husí kůži a tajila dech. Městečko Derry jsem viděla před očima, jako bych tam se Smolaři byla taky. Stephen King není nadarmo označován za mistra horroru a musím uznat, že opravdu právem. Skvělá kniha, kterou si znovu ráda přečtu (až mi bylo líto, když jsem dočetla poslední stránku knihy, tak moc jsem se s partou Smolařů sžila). Rozhodně kniha, kterou si milovníci horroru musí přečíst!
Moja prvá a nie posledná kniha od Kinga. Asi som to pojal trošku sebavedomo nakoľko som sa pustil do 1000 + stranovej knihy a celkovo do mojej vôbec prvej takto rozsiahlej knihy. Nebudem klamať, čítal som ju možno aj pol roka. Ja proste knihy čítam dlho a to z dôvodu, že si jednotlive kapitoly nechávam uležať v hlave a obzvlášť pri Kingovi. Koľko som už toho napísal pod hodnotenie knihy a vôbec som sa k nej samotnej ešte nedostal. Áno, aj takto nejako vyzerá IT a knihy od Kinga. IT alebo TO je jedna krásna, dlhá rozprávka pre dospelých. Knihu som bral do rúk, lebo to bolo opisované ako najlepšia hororovka od majstra pera. Ako som ju začal čítať, hneď som mal pocit že v tom Derry som aj ja. A všetky tie udalosti prežívam s hlavnými aktérmi. Je to dlhé a občas náročné čítanie, ale aby ste pochopili všetky súvislosti a pochopili povahy každého z detí a dospelých, musíte to prečítať všetko. Vrátite sa späť do svojich detských čias. Táto kniha by mala byť podľa mňa na poličke každého veľkého čitateľa. Ten kto knihu čítal vie, že sú tam aj niektoré pasáže, ktoré pôsobia rušivo a či za to môže Kingov vtedajší stav je otázkou, ale aj napriek tomu to pôsobí tak, že to tam proste musí byť a bez toho by nebolo IT tým pravým IT-TOm.
Chápu, že tohle je naprosto zásadní kniha, ze které jsou všichni hotoví, ale já mezi ně nepatřím. Krásný příběh o přátelství, strachu i nenávisti, tohle je super. Že je King mistr slovního průjmu, za což ho někdo miluje a jiný nenávidí, to je vlastně taky fajn. U téhle knihy to ale už bylo příliš. Bez problému mohla být o tři sta stránek kratší. Dokonce si i troufnu říct, že nejde o horor,nebo aspoň já se nebála. Nicméně i přesto je to podle mě povinnost pro každého fanouška mistra Kinga.
Dobrý príbeh nikdy nezanikne, príde nový...
Kniha TO bola v mnohých kapitolách pre mňa zvláštna - pristihla som sa viac krát pri myšlienke že: " Taký knižný halucinogén som ešte nečítala"
5 z 5 dávam za bravúrne prepracované prechody medzi kapitolami, minulosťou a prítomnosťou, v rozsiahlych opisoch ktorými "Števko" nešetril dokáže z bielych stránok a čiernych písmeniek vytvoriť farebné obrazy v mysli čitateľa - v tom Kinga iní autori budú ťažko prekonávať... Ale s pribúdajúcimi stranami deja, som sa začala strácať v bludoch, absurdnostiach až halucináciách Kinga, o tom čo je TO, že som z fleku a bez výčitiek strhla 2 a to som bola ešte k nemu dobrá. Zaujímalo by ma, na čom King "fičal" keď Toto písal??? 7 dní v "zajatí" Kingovej fantázie mi nateraz stačilo, medzi horor by som to vôbec nezaradila, nebolo tam nič čo mne spôsobuje zimomriavky, ale pri posledných 200 stranách som začala vnímať fantómové pachy, a to bolo nepríjemné... že by sa mi nakoniec Mr. King predsa dostal do hlavy? Takže hoci sa teraz vrátim do svojej komfortnej zóny späť ku krimi, ktoré mi sedí najlepšie, určite si ešte nejakú Kingovku prečítam...
Odchádzam z Derry, a ak bol toto príbeh, píšeme pár posledných strán; onedlho odložíme knihu na policu a zabudnete na ňu. (myslím, že ja nie).
Tak, tohle byla jízda.
Ze začátku jsem se absolutně nemohla začíst, dokonce jsem přemýšlela, že knihu odložím. Moc jsem nechápala, o co tam vlastně jde. Bylo to rozvleklé, nicneříkající. Do toho tuny jmen, který si prostě nešlo zapamatovat.
Pak se to ale začalo vyjasňovat a nějak to šlo. Určitý části byly skvělý, některý se musely přetrpět, nicméně, celkový dojem z knihy se značně vylepšil.
To je něco, co nesedne každýmu. Mám pocit, že je to taková ta knížka, jejíž plný význam chápe jen autor.
Místy se vyskytly části, věty, které jsem vůbec nechápala a nedávaly mi smysl. Působilo to, jak kdyby to nikdo po autorovi nečetl. Jako vážně, proč to nikdo nevyškrtl?
Ono, celkově kniha působí jaksi schizofreně. Na jednu stranu je to do jistý míry kouzlo knihy, na druhou stranu, občas toho je až moc a člověk se musí na chvíli ve čtení zastavit a rozdýchat to.
Jinak, zaujal mě místy kreativní překlad. Rychlodráha (=dálnice), marihuanové cigarety (=jointy) a další, na který si teď už nevzpomenu. Hlavně vulgarismy, kterých je v knize požehnaně, byly občas zvláštně přeloženy.
Dodatek, kvůli knize jsem už alergická na slovo "prsíčka". Fuj.
Fuuu... Vůbec nevím, jak tuto knihu mám hodnotit. Byla to opravdu (pro mě) velice náročná kniha a to mám Kinga už celkem načteného.
Některé kapitoly byly na 1*, některé zase na 5*. Bylo to jako na horské dráze, dolů a nahoru. Někdy byly kapitoly, které mě fakt hodně nudily (hlavně ze začátku jsem si říkala, že to vzdávám, jelikož se tam fakt absolutně nic nedělo), říkala jsem si, že to snad ani nedočtu a musela jsem se sakra nutit k tomu, číst dál. Někdy zase naopak byly kapitoly, které byly hodně napínavé, krvavé, akční.
Musím se přiznat, že jsem se (hlavně na začátku) hodně ztrácela, vůbec jsem nepochopila, o čem to má být. Proč, co jak, jsem pochopila až za delší dobu.
Upřímně bych byla fakt ráda, kdyby to bylo zkrácené, vůbec tam tolik detailů nemuselo být a kdyby to bylo o X stránek kratší, vůbec bych se nezlobila. Mám Kinga už fakt načteného, vím, jak píše, vím, že má vždycky milion postav, detailů atd... Ale prostě tady některé postavy, ani detaily být nemusely...
Doporučuji knihu těm, kteří jsou fakt trpěliví a mají rádi hodně, hodně, hodně natahované příběhy...
Opravdu velký román velkém spisovatele, který možná nejvíce definuje jeho styl. Je tam vše, co máme na Kingovi rádi - maloměstské figury a jejich předsudky, šikana, dětský svět vs. svět dospělých a samozřejmě hrozivé monstrum, které může být metaforou pro lidské zlo. To by mohlo být o něco kratší, zejména začátek je hodně natahovaný a asi by si s odstupem zasloužil přísnější revizi, ale velkolepost díla je i v jeho propracovanosti a hloubkové sondy do duší hlavních představitelů. Některé momenty a "scény" budou pro mě nezapomenutelné.
Nejdelší kniha, kterou jsem kdy přečetla. Ale stála za to. Je vidět, že to napsal Mistr s velkým M. V mé knihovničce má ctěné místo.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha se četla sama, je plná napětí a strachu. Viděla jsem i film, také pěkně strašidelný.
Takové klauny nemusím.