To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář


Opravdu klasická "kingovka". Minimálně 100 stran by se dalo vynechat, protože to jsou buď popisy něčeho, co ve výsledku není důležité, nebo odbočky od hlavního děje. Konec se mi moc nelíbil, respektive byl jsem trochu zklamaný tím, čím "To" nakonec bylo - ale hádám, že v kontextu knihy asi ani nešlo vymyslet závěr, který by trochu zklamáním nebyl. Celá kniha totiž buduje auru záhadnosti kolem toho, proti čemu parta dětí (a později dospělých) vlastně bojuje - ve chvíli, kdy to je odhaleno, to tak logicky trochu ztrácí svoje kouzlo. Je to ale moje srdcovka a kniha, kterou MUSÍ každý fanoušek Kinga přečíst.


(SPOILER) Tento román nie je len hororovým príbehom. Je TO príbeh o priateľstve, láske, skazenosti a boja dobra proti zlu. Stephen King vybudoval na masívnom rozsahu (cez 1 000 strán) na prvý pohľad zložitú dejovú linku, resp. dejové linky, pretože sa v knihe prelínajú dve časové osy. Jedna sleduje príbeh skupinky 11-ročných detí v lete 1958. Druhá opisuje udalosti z roku 1985, ktorými si prešla tá istá skupinka, teraz už dospelých ľudí. Časové linky sa navzájom skvelo dopĺňajú a na kritických bodoch príbehu takmer splývajú. Okrem toho sú v príbehu časté exkurzy do ešte dávnejšej minulosti, no aj napriek tomu sa dá v príbehu ľahko orientovať. Spomínanú nepomernú skupinku tvorí šesť chlapcov a jedno dievča, ktorí sa pôsobením rôznych náhod skamarátia a musia čeliť neznámej hrozbe. King na tejto družine opäť dokázal svoje majstrovstvo vo vykresľovaní postáv (najmä detských) a ich vzťahov. Po poslednej stránke som mal pocit, ako keby som sa navždy lúčil s dlhoročnými priateľmi. Okrem budovania vzťahov však postavy prežívajú rôzne hrôzy. Mám pocit, že autor mal pred napísaním tohto románu pripravený zoznam príšer, ktorým sa vo svojich budúcich knihách chcel venovať, ale nechcelo sa mu čakať, a tak si povedal, že ich všetky naprace do jedného príbehu. A tak vzniklo pomenovanie TO. Pojem len ťažko definovateľný, predstavuje univerzálnu pravdu, ale na druhej strane subjektívny výklad. Príbeh osciluje medzi hrôzostrašnými udalosťami, ktoré spája malomesto Derry, a rozvíjaním medziľudských vzťahov. Nechýba strach, napätie, ale ani humor či dojemné momenty. Tempo rozprávania je dynamické a svieže, občas sa však stane, že sa rozprávač zasekne v príliš opisných situáciách. King pracoval aj s intratextualitou, v príbehu sa mihne hneď niekoľko postáv z autorových predchádzajúcich diel. Dej je aj vzhľadom na niekoľko dejových liniek bohatý a pútavý, no záver je pomerne antiklimatický. Dá sa nad tým však mávnuť rukou, lebo jadro knihy ho bohato vynahrádza. Okrem takých bežných strašidelných momentov je tu vyobrazených zopár skutočne znepokojivých scén, ktoré sa vryjú pod kožu. TO je nezabudnuteľný zážitok, skúsenosť, počas ktorej sa stanete ôsmym členom klubu a čelíte svojmu najväčšiemu strachu.


Výborná klasika od mistra tohoto žánru. Tento příběh se oprávněně dočkal i několika filmových podob.


800 strán to bolo na čistých 5*, skvele zobrazená šikana a uvažovanie malomesta. Strašne som Bowersa a ich partiu nenávidel. Žiaľ posledných 200 strán vyzeralo ako by bol King na drogách. Škoda. Napriek tomu neľutujem a idem si pustiť filmy.


IT " Tuhle knihu jsem četl opravdu dlouho. Cca měsíc. Strašně mě ta kniha zajímala po tom co jsem viděl film a nezklamala mě.
Přece bych jí klidně o pár stran zkrátil pač mě tam některé kapitoli připadali takové nudné a dlouhé (nechutné). Ale jo líbilo se mi to a myslím že aji zkusím ještě nějaké knihy od Kinga přečíst Jen mě mrzí ten konec jak na to všichni postupně začali zapomínat, je to škoda klidně mohli zapomenou jen na To a ne na přátelvství...


(SPOILER) Přiznávám, že nejsem zrovna Kingův typický fanoušek. Na jeho psaní mi občas něco nesedí, i když nejsem schopná přesně identifikovat co to je. Ale tato kniha naprosto předčila mé očekávání. Miluji dlouhé příběhy, proto jsem si knihu opravdu užívala. Největším zklamáním pro mě byl ale konec knihy. To, že na všechno zapomněli bylo až bolestivé. Jistě, všechno se mění, kamarádi se odcizují, dospívají, ale proto by alespoň paměť mohla zůstat, i když některé vzpomínky by byly bolestivé. Ale zapomenout na to přátelství, na ty zážitky z léta 1958 (klubovna, apokalyptická bitva s kameny, apod.) a na to, co dokázali, mi přijde k hlavním hrdinům prostě nefér. Kupodivu mě zrovna tohle z celé knihy zasáhlo nejvíce.


Tak tohle je dokonalý.
Hlavní postavy jsou skvěle vykreslené a čtenář s nima soucítí. To je výborná záporná entita a Henry Bowers a jeho parta jsou taktéž bravurně napsaní.
Kniha by sice mohla mít o 300 stránek méně a i tak by se skoro nic nezměnilo, ale mně to nevadí a jsem za to i rád. Mně vůbec nevadí Kingovo popisování do detailů a ani mi to nepřijde nudné, protože si ten děj pak dokážu lépe představit. Dále mi nevadí prolínání mezi hlavními dějovými linkami, protože je to prostě skvěle napsané.
Knihu by si měl přečíst každý, kdo rád čte, protože je to skvělý a nezapomenutelný příběh, ve kterém nejde hlavně o boj se zlem, ale spíš o přátelství Smolařů.
A právě to přátelství Smolařů se mi na tom líbí nejvíc.


městečko Derry, ve kterém v roce 1957 začíná série podivných úmrtí, ze kterých skupinka mladých kamarádů viní divného klauna Pennywise, který naláká malého George do kanálu a jeho tělo je posléze nalezeno bez ruky a v dost hrozném stavu. Scéna, kterou zná snad každý, i ten, kdo TO nikdy nečetl, ani neviděl. Tahle série podivných úmrtí má ale jedno společné - oběti před a během smrti vidí svůj nejhorší a největší strach. Někdo vidí vlkodlaka, jiný upíra, na někoho útočí Frankenstein či obrovský pavouk. Co je ale TO? Richie,, Eddie, Bill, Mike, Ben, Beverly a Stanley jsou přátelé, kteří proti TOMU bojovali už jako malí. Jediný Mike ale v Derry zůstává do dospělosti a když se v roce 1985 začne příběh opakovat, svolává celou starou partu, aby přijeli a společně TO konečně porazili. TO je považováno za nejstěžejnější knihu Kingova portfolia a za jeden z nejlepších hororů jaký byl kdy napsán. Nutno říct, že samotnou knihu psal 4 roky od roku 1981, tudíž je krásné ji dnes číst s tím, že nadpis Derry 1985 byl pro Stephena tehdy aktuální. Ne, u téhle knihy se nejspíš nebudete bát, ale budete u ní hodně přemýšlet a držet postavám palce. Ano, místy je nechutná a někomu se může zdát moc brutální a drsná, ale zase a opět - i přes to všechno je to kniha o lásce, odhodlání a přátelství, které přemůže všechno. Jazyková forma je typicky Kingovská - dlouhé popisy, pomalu se plížící zlo a do toho naprosto nečekaná akce. Ano, tohle je bezesporu kniha, na kterou člověk jen tak nezapomene. A Pennywise potkat nechcete, i když i on byl kdysi jen Bob Grey.
„My všichni se tu vznášíme."


Dle mého jde o Kingovo stěžejní dílo na poli hororu. A nejen Kingovo...
V románu jsou všechny hrůzy, kterých jsme se báli jako malí, dokonce i ty, na které jsme ani nepomysleli. Ať si vzpomenete na bubáky ve skříních, pod postelí či ve sklepě, na děsy, které se plazí nocí po zemi, přilétají vzduchem nebo se ukrývají pod vodní hladinou, na strašáky nadpřirozené či naprosto reálně podložené, to všechno v téhle knize je. Navíc v ní najdete spoustu opravdového přátelství a lásky. Na druhou stranu je plná nenávisti, krutosti a svinstev, kterých jsou schopni pouze lidé.
Jako prakticky každá kniha má i tahle své mouchy. Dokonce bych řekl, že jednu pořádnou masařku (je to už několikrát zde popsaný závěr a nepochopitelné jednání jedenáctiletých dětí). Přesto dávám plný počet hvězd. Je to ultimátní a pravděpodobně nepřekonatelné dílo, které by Kingovy fanoušky, potažmo příznivce hororu nemělo minout.


Abych řekl pravdu... Nevím co si mám o téhle knize myslet. Nevím, zda se mi líbila či ne. Je to jedna z prvních knih co jsem si koupil, když jsem začínal číst, ale dlouhá léta ležela u mě v polici a já se přemlouval k tomu si ji přečíst. Protože už mám přečteno hodně knih od Kinga, tak jsem věděl, že to bude zdlouhavá kniha patlající se v množství detailů... Ale nakonec jsem se přemluvil. Sice se v knize celý děj vyvíjí příšerně pomalu, ale zároveň se skvěle propojuje minulý a přítomný čas minimálně sedmi lidí a čtenář se v tom vůbec neztrácí. Postavy jsou skvěle popsané do posledního detailu až to člověka doslova nutí tohle dílo hodnotit kladně. Nicméně, já musím jednu hvězdu ubrat za již zmíněné zdlouhavé patláni se v detailech. Vím, že tohle je Kingův styl psaní, ale zde s jeho smyslem pro detail exceloval a já si nejsem jistý, jestli v tomto případě není "méně vlastně více". Čtenáři vlastně bere možnost pracovat se svou vlastní fantazií. Určité pasáže mě přímo naváděly k tomu, abych se do čtení nutil. Ale i tak je to kult, děj je precizně vymyšlen a nenechám na něj dopustit a to jak v knižním i filmovém zpracování.


Pardón pane Kingu, ale toto jsem zkousával jen těžko...přitom nosná linie není vůbec k zahození. Proč se autor rozepsal to takových obludnych rozměrů netuším, spíše než dětské (později dospělácké) dobrodružství mi to jako celek připadalo jako černá kronika městečka Derry. S láskou jsem si při čtení vzpomněl na spisovatelovu krátkou povídku Tělo, která byla hutnější než procházka v kanalizačním systému města a výrazně, výrazně kratší. Někdy holt obsah zbytečně přebije formu.


(SPOILER)
Ráda bych nejprve začala tím pozitivním. Četla jsem IT v angličtině a většinu času si ho užila. Chápu, že je mistr King proklamovaným králem hororu, nemohu mu ale upřít, jak krásně, citlivě a dojemně uměl popsat přátelství mezi klubem The Losers (zamilovala jsem si Eddieho). Celkově jeho smysl pro detail je super a prvních pár set stran knihy jsem do ní byla upřímně zažraná.
Teď ale to negativní. Patřím do tábora, kterým se konec IT nelíbil. Posledních 150 stránek jsem protrpěla a dokonce už pochybovala o tom, že text chápu, takže jsem si ve "velkém" finále musela potvrdit ve slovníku, jestli slovo turtle fakt znamená želva, nebo jestli nemá ještě nějaký jiný skrytý význam, spoiler, nemá... K sexuální scéně dvanáctiletých dětí se nebudu ani vyjadřovat, udělalo se mi fyzicky nevolno.
Další věc je, že kdyby se příběh tak zhruba o 300 stran osekal, jenom by mu to prospělo.
To ale nemění nic na tom, že stejně chodím v noci do koupelny se strachem, co když začne kapat kohoutek, nebo uslyším zvuky z odtoku vany? To zas jo, to pan King umí.


Hrozně jsem se u čtení bála. Bála jsem se tak moc, až se mi dělalo fyzicky špatně, a současně to bylo tak výborně napsané, že jsem se od čtení nedokázala odtrhnout. Ne nadarmo je King nazýván mistrem strachu.


Bill, Ben, Mike, Eddie, Beverly, Richie a Stan. Sedm kamarádů, členů klubu Smolařů, hlavních postav románu To. O tomto díle slyšel snad každý. 1056 stran dlouhá kniha je psaná úžasným stylem. Vůbec mi nevadilo, jak se mění časové horizonty, jak se střídají vypravěči a ani jak absurdní kniha často je. To podání, které mělo bravurní detaily a popisy, mě prostě dostalo.
Příběh je dost podivný. To je přízrak, který zabíjí děti. Dospělí ho nevidí, přestože i je ovládá. Tato nečekaná parta přátel se proti Tomu rozhodne bojovat. Bojovat však musí dvakrát a jako v realitě se to neobejde bez následků.
Kniha je dost brutální. Vyskytují se tu pasáže o zabíjení, domácím násilí, šikana, či znásilnění atd.
P.S.: Z knihy jsem měla pocit, že po světě chodí jen nevyrovnaní lidé...


(SPOILER) Klub smolařů se zaplete se zlem beroucím na sebe podobu děsivýho klauna. A co víc, jakmile se parta dětí s monstrem jednou utkala, nezahnala ho nadobro, ale zadělala si na pravidelnou opakovačku. Je to už nějaká doba, co jsem To četla, ale v mysli mi zůstalo mrazení z opuštěných domů, kanálů a fakt divnej pocit z toho, že když se parta třináctiletých dětí nemůže dostat z podzemí, ve kterém právě porazila temné síly, jedinou holku mezi šesti klukama napadne, že správná cesta je hromadnej sex, díky kterému se to všechno nějak uvolní nebo co. Ve vyprávění je King mistr, ale co to má občas za divný nápady, to nechápu...
Štítky knihy
zlo přátelství, kamarádství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké rományAutorovy další knížky
1994 | ![]() |
1993 | ![]() |
2010 | ![]() |
2001 | ![]() |
2016 | ![]() |
Za mě jeden z nejlepších Kingů. Je to chmurné, je to děsivé. Přesto, že je kniha velmi obsáhlá, není nudná a neztrácíte se v přeskakování v čase. ... A navíc už chápu, proč od dětství nemám ráda klauny :)