To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Film jsem neznala a klauni mi připadají nechutní, tak jsem netušila, co od této (navíc značně objemné) knížky mohu očekávat. Hele byla to bomba! King fakt umí. Typický jeho styl, popisující každou drobnost běžného dne, s neuvěřitelnou nápaditostí a originálními přirovnáními a metafory - jak to, že se ještě neopakuje?
Číst tuto knihu bylo fakt utrpení - když tak moc chcete, ale je vám jasné, že ji celou za jeden den nedáte. Ani za dva. Utrpením jsou i časté barvité popisy násilí a sexu, až mám pocit, že tady je někdo kapku úchylnej. Utrpením je i to nesnesitelné napětí, kdy vám autor už několik stránek předem prozradí, že tahle postava umře, ačkoliv tomu v té chvíli vůbec nic nenasvědčuje. Ale je to takové masochistické, prostě nejde přestat číst.
I když... Snad poprvé jsem si v nějaké knize všimla něčeho nelogického, běžně jsem na tohle natvrdlá. Tady jsem napočítala hned čtyři nelogičnosti, které mě práskly do očí rovnou při čtení, hlavně čím víc se vše blížilo ke konci. Ale holt - to se dá odpustit. Byla to super jízda.
Už před čtením této knihy jsem měla fobii z klaunů, po přečtení této knihy se mi lehce prohloubila. Ale jinak jako vždy od Kinga mistrný kousek. Ačkoliv má kniha přes 1000 stránek pořád vás baví a na konci to prostě chcete dočíst abyste věděli kdo vyhraje. Kniha ve vedlejším příběhu krásně popisuje jak vypadá typické americké maloměsto kde mladí lidé odcházejí protože jim nemá co nabídnout ale zároveň i taková nenapadná města mají svou děsivou minulost.
(SPOILER)
Mám smíšené pocity. Mé druhé setkání s Kingem a opět jsem byl překvapen, jak málo hororu v knize je. Na jednu stranu zklamání, že na více než 1000 stránkách nebylo ani zdaleka tolik děsů, jak bych čekal, někdy velmi zdlouhavé a zbytečné pasáže, samotný souboj s TO vůči příběhu na mě trošku ujetý...
Na stranu druhou ale bylo tohle tříměsíční čtení jedinečným literárním zážitkem, protože takhle se sžít s postavami a poznat je až tolik do hloubky, to se mi ještě v žádné knize nepovedlo. King je bravurní vypravěč, to, jak se mazlí s každým detailem, byla úžasná pouť do dětství, kdy jsem měl pocit, že se s partou Smolařů znám ze školy a to všechno jsem prožíval s nimi... Také myšlenky mezi řádky stály za to, stejně jako elegantní prolínání dětství a přítomnosti.
Stejně jako ve Řbitovu zviřátek bylo 250 stran vyprávění rodinné idylky a potom možná trochu strašidelnosti, TO byl úchvatný popis dětských let před všemi moderními vymoženostmi spojený s poodhalením osudů hlavních protagonistů v dospělosti malinko okořeněný ztřeštěným paranormálním nepřítelem.
V kontrastu s označením "nejlepší horor všech dob" zklamání, jako kniha, o které bych nic nevěděl, brilantně napsaný příběh s trochu pokulhávající zápletkou. Lepší 3 hvězdy.
Brilantní vypravěčský styl, dvě časové roviny, kdy hrdinové jsou nejdříve dětmi a posléze nás děj přenese do dospělosti. Mnohovrstevnatý příběh, který přes svou obsáhlost asi 1000 stránek nenudí a vzbuzuje napětí.Já osobně jsem měla trochu problém se scénou dětí ke konci knihy, kde zvolily pro mě dost netradiční způsob, jak se zbavit stresu (přece jenom na to byly ještě hodně mladý). Tahle scéna se nikdy nedostane do žádného filmového zpracování :-)
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Je napínavá a nutí člověka ji dočíst co nejrychleji. Je strašidelná, takže se musí celý zabalit do peřiny, aby na něj nikdo nemohl. Je překvapivě i chytrá, poukazuje na problém zneužívání. Klasika, kterou mám ráda.
(SPOILER) Pod docteni jsem mel pocit, ze knize na prvnich 800 stranach prebyva 300 stran zbytecnosti a na poslednich 300 strankach jich minimalne 100 chybi. Na zacatku vsechno rozpatlane do sebemensich detailu, naprosto zbytecne a na konci vsechno utnute behem chvilky. Proc bylo potreba psat o tom, ze do Derry jel Tom Rogan, kdyz o nem pak nebyla prakticky zadna zminka a proste najednou zmizel? Co Henry Bowers? Proc jsme se uz nedozvedeli, jak dopadl v roce 1958? Nahani vsechny po kanalizaci a....??? Proc kdyz celou prvni polovinu vsechny postavy poznavame do sebemensiho detailu, uz se po ritualu chüd v roce 1958 nedozvime vubec nic? Jak probehl navrat deti k rodinam a jejich postupne opusteni Derry? O tom, ze poslednich 200 stranek pusobi jako by to King psal totalne na drogach (skutecna podoba Toho, zelva stvoritel vesmiru, grupac 12 letych deti (wtf??),...) se uz snad rozepisovat nebudu. No, sice nemuzu rict ze jsem byl nadseny, ale cetlo se to skvele a libilo se mi to. Ted si dam filmy pro porovnani, protoze jsem zvedavej, jak nektere pasaze do filmu zpracovali.
Kniha pro mě byla vzhledem k délce výzva, nejprve jsem viděla film a chtěla jsem srovnání s knihou. Pocity byly ale smíšené, některé popisy byly zbytečně podrobné a roztahané, jiné části byly dost psycho. Velké rozdíly oproti filmu (vulgarismy, erotické pasáže, detailnější popisy, spousta detailů jiných, surovější). Některé scény přehnané, občas to působilo dojmem, že se autor radil s dětmi, jak má kniha pokračovat a napsal první věc, kterou "plácly". Myšlenka knihy je skvělá, některé pasáže stály za to, ale kdyby se knížka zkrátila minimálně na polovinu, stále tam je vše důležité. Nehledě na to, že King bude nejspíš lehce psychicky narušen.
(SPOILER) Opět jedna z mých mega oblíbených od něho. To skákání v čase bylo boží. Konečně zase jedna pořádně strašidelná, fakt jsem se bála. Malý zaškobrtnutí pro mě bylo konečný setkání s "It", to už mi mo strach nenahánělo, ale King vynahradil to obětováním postav. Nikdo jinej to neumí s takovou grácií, bez citovýho vydírání a se skálopevnou logikou.
Komplikovaná záležitost. King opět trochu ukazuje svůj um. I se všemi pozitivy i negativy. Upřímně řečeno první stránky jsou totální několika karátové zlato. Člověk má nepříjemný až děsivý pocit, ať se děje cokoliv. I když jde o pasáže, které nejsou nijak extrémně důležité, tak alespoň prohlubují děj a atmosféru. Postupem času se dočkáváme klasické retrospekce s dětmi, která nám ukazuje jak kouzelně i děsivě umí tento patetický život King zpracovat. Asi hlavní rozdíl mezi filmy je jednoduše ten, že kniha nám nabízí asi propracovaný, ale oproti struktuře filmu i chaotický pohled přeskoků v čase. Nakonec to se ukazuje jako hlavní negativum. Film je nakonec dost konzistentní záležitost, která jasně nabízí fakta a onen vesmír s příběhem, tak schůdně a výstižně, jak to jen jde. Protože King se pomalu dostává do své sféry, která jde více ujetější a želvovitou cestou, kterou čtenáři zřejmě oceňují, ale pro mě je to něco, co mi nesedí. Proto vždy budu zamilovaný do Kubrickova Osvícení, které s Kingovým Osvícením má společný jen námět. Rád Kingovi dám ještě někdy šanci. Stoprocentně. Ale občas člověk těžko bojuje s jeho obsahem, který se zdá být z poloviny jako takový nepodstatný balast, který na svém konci spíše než epickou tečkou působí otravnou zdlouhavou nudlí.
Jak už je u Kinga zvykem, aspoň 20-30% se dalo osekat (a teď nemyslím zrovna historii Derry). Ale to by nakonec nebyl hlavní problém. Dlouho je to čtivý, jsou tam skvělý scény tak jak King umí, rozvíjí se zajímavý postavy a linka dětí mě bavila víc než ta dospělácká.
Jenže pak tahle knížka začne trpět tím, že King si nic neplánuje dopředu a u konce mu dojde, že vlastně pořádně neví, co s postavama, tak se radši jde do finále.
SPOILER: King byl v 80tkách permanentně vyjetej, což je JEDINÝ vysvětlení toho absurdního grupáče v závěru. Jinak totiž nedává žádnej smysl a nechápu, jak tohle mohlo projít přes editora.
Jsem ráda, že jsem tolik peněz za jednu knihu neutratila zbytečně! Film jsem poprvé viděla asi jako sedmiletá holčička. Měli jsme to na kazeťáku a já ten film zbožňovala. První horor, který jsem viděla. Od pohádek jsem se posunula ke klaunovi, který zabíjí děti. Ale musím říct, že film následky zanechal. Na mě i na mladším bráškovi. Já začala nenávidět klauny. A nenávidím je doteď. A můj bráška se bál sednout si na záchod, protože se bál, že z něho ten klaun vyleze.
Viděla jsem i tu novější verzi filmu To. A popravdě nevím, která verze filmu se mi líbila víc. Starší nebo novější. Tak jsem se rozhodla si přečíst knihu. Zajímalo mě, které verzi bude více podobná, nebo jestli bude úplně jiná. Nakonec to byl takový mix obou.
Upřímně jsem ani nevěřila, že takovou obrovskou bichli (jak tomu říká moje máma) přečtu, ale k mému překvapení... kniha mě bavila. Udivovalo mě, jak autor dokáže všechno popsat do těch nejmenších detailů. Občas mi sice přišlo, že popisuje něco, co je zbytečné, co tam být nemusí, ale asi je to jeho styl. Stávalo se, že jsem se občas nudila u té mezihry, ale některé jsem četla i s velkým nadšením a zvědavostí. Během čtení mi občas běhal i mráz po zádech. Bylo i napětí, překvapení, láska a síla přátelství. Taky se mi líbilo, že autor dal šanci i vedlejším postavám. Bilově ženě, Tomovi a že taky napsal pár kapitol z pohledu klauna.
Některé kapitoly jsem četla i s velkým znechucením. Nechápu lidi, kteří mlátí člověka jenom kvůli tomu, že má jinou sexuální orientaci. Nechápu lidi, kteří mají erekci při tom, když zabíjí kočky a psi. To se mi opravdu zvedal žaludek, ale rozhodla jsem se, že tohle nebudu hodnotit negativně, protože tohle k hororu patří. Znechucení, psychopati, šílenci.
A musím souhlasit s některými lidmi, kteří si myslí, že při psaní knihy byl Stephen King na drogách. Bill podvede svou ženu, ale pak se to zamete úplně pod koberec, skutečná podoba toho klauna, pak ta želva a nakonec grupáč DĚTÍ v kanálech... To myslí autor vážně? Za tohle a občasnou nudu jsem nemohla dát plný počet, ale když tohle všechno vynechám, tak mě kniha bavila.
Na toto hororové veledílo bych ráda reagovala jedním svým prastarým drabbletem na téma "Předtím a potom":
Před Tím:
Na horory se dívala skrz prsty, klauni jí připadali směšní (ovšem ne vtipní) a při míjení nějaké kanálové mřížky maximálně nakrčila nos.
Během Toho:
Všude chodila s nosem zabořeným v tlusté bichli, při pohledu na děti hrající si s papírovou lodičkou jí běhal mráz po zádech, klauni jí začali připadat děsiví a na kanály pohlížela s nepokrytou hrůzou.
Po Tom:
Z hororů se stal její oblíbený žánr, klauny by nejraději vymazala z povrchu zemského a hluboké, temné a zatraceně všudypřítomné díry v chodnících obchází pokud možno metrovým obloučkem. Obzvlášť ty, ve kterých je slyšet voda...
King je king.
Námět byl velmi zdařilý a posledních 200 stran příběhu skvělých. Ty zbývající nebyly špatné, ale mnohdy jsem si nebyla jistá, zda vůbec dočtu. Často se stalo, že se příběh pěkně rozjel a bum, další 2 hodiny čtení naprosto nezáživná nuda. Být kniha o pár set stránek kratší, jen by jí to prospělo, i co se hodnocení týká.
Tak jsem TO dočetla. Moje prvotní nadšení se ale záhy (no, záhy..., asi po třech týdnech čtení, protože u tak obsáhlé knihy se "záhy" rozloží na dny :)) změnilo na pouhé čtení bez nějakého těšení se na děj. Tlusté knihy mi nevadí, naopak, ale tady jsem se vyloženě trápila. Ze začátku nadupané atmosférou, strachem a já nevím čím vším, jak TO jen pan King umí, ale ten konec??! Nevím, ale mojí srdeční záležitostí se tahle kniha na 100 % nestane. Vracet se k ní nebudu, doporučovat na potkání také ne. Napsat nelíbilo by bylo silné slovo. Ale já TO přesto napíšu, avšak s mírným upřesněním: asi tak od půlky nelíbilo.
Pravděpodobně nejvíc chaotická Kingova kniha. Na jednu stranu zajímavý nápad a skvěle vymyšlené a zrealizované postavy, na druhou stranu velmi nevyrovnaný styl psaní. V jeden okamžik jsem se od knihy nemohl odtrhnout, ale o pár stran později jsem si říkal, jestli čtu tu samou knihu. Hodně dlouho jsem chtěl dát ITu čtyři hvězdy, ale v samotném závěru přišla jedna scéna (kdo četl, tak ví), která působila jako hodně špatná fanfikce.
To rozhodně není špatná kniha a nelituji, že jsem v ní utopil pár desítek hodin, ale od údajně nejlepšího Kingova počinu jsem čekal víc.
Zakoupil jsem TO jako audioknihu, ta má přes 53 hodin. To je opravdu něco. Po pravdě se mi ale víc líbily nové filmy, oba díly mi dávaly víc smysl. V knížce mi vadilo věčné přeskakování v čase. Textu je samozřejmě zbytečně moc. Do knížky jsem šel hlavně proto, že jsem doufal, že se dozvím víc o mytologii TOHO, to se mi splnilo tak na půl... No a ten gruppen sex ve finále? To vážně nevím, co tím chtěl autor říct.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Kinga mám ráda, ale tuhle hrůzu jsem doslova přetrpěla. Bylo to 1000 stran nesmyslů a braku. Za celý život jsem nic blbějšího nečetla a to už jsem na světě velmi dlouho. Od Kinga si nyní budu muset chvilku odpočinout , protože pro mě byla ta kniha peklo