To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415050/bmid_to-LZb-415050.jpg
4
4878
4878
Derry nie je obyčajné malomesto. Pod jeho povrchom spí prastaré zlo. Vždy keď sa prebudí, na niekoľko rokov rozpúta v Derry a okolí smršť neopísateľných hrôz. Strašná sila, ktorú možno nazvať len To, ovláda obyvateľov, vraždí nevinné deti a zdá sa, že ju neuspokojí nič okrem najvyššej obete. Kto ju prinesie tentoraz? Skupinka priateľov, ktorí v Derry vyrástli, dnes žije roztrúsená vo všetkých kútoch sveta. Sú bohatí, úspešní aj slávni, ale nie sú šťastní. A najmä im chýba veľká časť spomienok na desivé udalosti z detstva. Kto im vymazal pamäť? Ak to chcú zistiť, musia sa opäť stretnúť s pradávnym zlom. Kedysi sa mu dokázali vzoprieť a prežiť. Ale dnes už nie sú deťmi a niečo podstatné, čo im kedysi pomohlo zahnať To, im chýba.... celý text
Přidat komentář
Moje naprostá srdcovka. Rozhodně vrcholný King ve své nejlepší formě. Za mě 100 % doporučení.
Ač velký fanoušek Mistra, tak knihu To jsem začal číst na 3x, dlouho mi trvalo než jsem se prokousal prvními stranami a začetl se do ní. Pak mě tato kniha pohltila a už nepustila. Smolaři se prostě stali mými kamarády a klaun Pennywise prostě noční můrou. Tuhle knihu bych řadil mezi TOP horory, co kdy byly napsány.
TO byla síla, 1 000 stran, mnoho krásných postav, prolínání časů, děsy, běsy a poučení, že síla přátelství může zvítězit nad každým zlem. Za mě ano.
Komentářů chválících Kinga jako mistra hororu a dávkování napětí je tady hodně, stejně jako drobných výhrad. Pokusím se přidat jen něco, co nezaznělo. TO by vlastně byla velmi dobrá knížka, i kdyby tam TO, neboli hororové prvky nebyly. Příběhy většiny ze skupiny Smolařů by daly minimálně na povídku, v některých případech i román. A prosté setkání kamarádů po letech? Proč ne.
Klasické horory nejsou zrovna můj oblíbený žánr, ale King za přečtení stojí a k tomu, abych dala 5 hvězd chybělo to "něco" navíc.
Konečně jsem dočetl slavné TO. Jak tak čtu komentáře, tak nepřinesu asi nic nového. Styl vyprávění byl skvělý, ale já v tom hodně těžko hledal horor. Spíše to bylo napínavé a až do posledních 100 stran jste netrpělivě čekali, co je slavné TO, proč právě Pennywise atd.
Pak ale přišlo oněch posledních 100 stran a já si říkal, ať už je konec. Absolutně jsem nepochopil snahu popsat skutečnou podobu Toho (i když jsem očekával, že To prostě nepůjde popsat), nějaké lítání "vesmírem" , želva....a to už ani nezmiňuji způsob, jakým děti v kanálech stvrdily přátelství.
Po přečtení knížky se tedy děsím pouze odtoku v umyvadle, takže aspoň něco :D Četla se skvěle, napínala napínala až nakonec puf - zklamání, takže za mě 4 hvězdy ;)
Nemohu upřít panu Kingovi vypravěčský um, to rozhodně ne. Přesto je méně někdy více. Mírné zredukování popisů by bylo jen ku prospěchu. Ale jsem fascinována uměním rozepsat něco takového na 1000stran.
Zježené chlupy strachem jsem měla pouze v začátcích, pak byl příběh tak rozvleklý, že na strašpytelné emoce už nebyla šance dojít a začala se probouzet nuda. Příběh krásně poukazuje na sílu přátelství, zároveň i jeho pomíjivost a že největší zlo je uvnitř každého z nás, nehledě na lhostejnost okolí. Závěrečné vyobrazení zhmotnění nezhmotnění Toho šlo naprosto mimo mne, považuji to za přešlap od pana Kinga. Přikládat sexuálním orgiím v kanalizační stoce tak obrovský význam zrovna také není mé gusto. Některé popisy násilí jsou drasticky detailní, o to víc mě zaráží v závěrečném střetu popis utrhnutí ruky, působí odflákle. Že by po 900ti stránkách docházel dech?
V poměru příběh vs počet stran má pan King rozhodné lepší vydané knihy., např. Osvícení, pro strašení a Misery, co se týče brutality.
Uf. Moc rád bych napsal jak jsem "Tím" byl nadšen. Určité pasáže mě vyloženě nudily. To ale nemění nic na tom, jak skvěle je tato kniha napsaná. Těšil jsem se na To hodně dlouho. Výsledkem nebylo přímo zklamání, spíš mě naštvalo, jak jsem se do čtení musel nutit.
Poslední dobou jsem měl s knihami menší problém. Přečetl, zahodil, přečetl, zahodil. Říkal jsem si: jó dobrý, ale! Něco jako kdybych sbalil kozatou modelku, která by si při vrcholu večera nakonec lehla jak dřevo na postel a byla aktivní jak mrtvý sysel. Už jsem si pomalu říkal jestli to není mnou, jestli už nejsem jen rozmazlený, protože skoro NIC už mě poslední dobou prostě a jednoduše nedokázalo chytit za koule. A pak přišlo TO. Jako kdybych vletěl do postele s šedou myší, která by mi pak následně předvedla naprosté sexuální komando.
V knize mi nepřišlo nic navíc, jak tady někdo píše. Jen některé pasáže se četly líp, jiné hůř, ale těch lepších pasáži je o dost víc.
Pro mě naprosto nejlepší knížka jakou jsem kdy četl. Kniha pro mě není nejlepším hororem, tahle kniha je kategorie sama o sobě - úchvatně zpracovaný příběh o síle přátelství a o společném překonávání zla...
Jedna z kníh, ktorú by človek s otvorenou mysľou, odvahou a zmyslom pre fantáziu mal prečítať. Toľko vrstiev, toľko postáv, prostredí, motívov sa vidí málokedy. Keby sa odmyslel hororový podtón, Pennywise, tak by King získal Nobelovu aj Pulitzerovu cenu a učili by sa o ňom deti na školách, rozoberali by jeho sociálne štúdie a psychologické sondy do správania sa postáv…
Celkově slabší dílo ač jsem se na jeho četbu hodně těšil. Na konci knihy převažuje spíše zklamání. Za celých 1000 stran jsem se nemohl pořádně dostat do děje a nějak se ztotožnit s postavami. Neustále jsem se těšil na to, až zjistím co vlastně TO je a když Stephen King odkryl karty, tak jsem si řekl, že tenhle autor má přece trochu na víc, než na to, co vlastně TO bylo. Mnohem zajímavější byla postava klauna Pennywise, která TO zastupovala jaksi fyzicky než samotné TO. Zajímavé pasáže kniha měla, ale bylo jich podstatně méně, než těch méně záživných a knihu jsem dočetl ze setrvačnosti.
Druhá nejlepší kniha, co jsem (již několikrát) četl. Nejlepší horrorová kniha, která kdy byla napsána. King v ní ze sebe vydal to nejlepší co se mu od té doby nepodařilo překonat a jen několika svými knihami se přiblížil alespoň na dohled. Tohle je čistá esence horroru. A pokaždé, když to čtu znovu a znovu, stále více docházím k názoru, že tím strašidelným v tom románu není to cosi nadpřirozeného, onen klaun, ale lidi samotní. To nadpřirozené TO je jen zrcadlo, které člověku King nastavil. Grandiózní počin.
Trvalo mi dlouho, než jsem knihu dočetla. Zvážím-li poměr záživných a nezáživných pasáží, řekla bych tak 30/70, což ve výsledku znamená že na dobrých 350 stran připadlo 800 nudných, a to je i na mě moc. Závěr byl předvídatelný a když si po více než tisíci stranách řeknete "To má být ono?" nemůžete to hodnotit jinak než jako zklamání.
P.S.: Kolik dvanáctiletých dětí uvažuje o Thomasově teorému a je si vědomo jeho důsledků? Protože tahle kniha o ničem jiném nebyla.
Docela mě zklamal konec, čekala jsem něco jiného, ale i tak můžu napsat jen "super".
I když se mi konec moc nelíbil a trochu mě zklamal (přišlo mi to fakt přitažený za vlasy), je to moje srdcová záležitost. To jsem četla celej svaťák (dodnes netuším, co mě to tehdy popadlo) a zatímco moji spolužáci biflovali, já jela stylem oukej, ještě 200 stran, pak si přečtu pět okruhů a pak si dám sto stran..fajn, tak 200..dobře, 300, ale pak už se fakt musím začít učit. No dobře to dopadlo, i když poslední tažení v předmětu, kde jsem si byla fakt jistá, bylo o prsa a ta půl hodina s totálním oknem byla skoro jak noční můra v Derry, nicméně rozhodně si myslím, že lepší svaťák než já jen tak někdo neměl :-D
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
První kniha od Kinga, díky které jsem ho začala naprosto hltat. 1000 stránkový epos, který se čte sám a stránky jen létají. Ukazuje obrovský rozsah Kingova talentu. Po dočtení máte pocit, jako byste v Derry vážně žili a všechno to viděli na vlastní oči. King to dokáže tak dokonale zprostředkovat, až to bere dech. Milovala jsem Smolaře, každá postava je neuvěřitelně popsaná, fandíte jim, prožíváte všechno, co se jim děje. I vedlejší postavy jako např. Henry jsou tak skvěle vykreslené, že se do nich dokážete přesně vcítit a dokonale porozumět všemu, co dělají.
King má totiž ten obrovský dar jakýmsi záhadným způsobem člověka úplně vtáhnout do děje. Díky němu Derry prostě existujte, vy ho znáte, jste v něm, přesně vidíte, jak vypadá, cítíte tu atmosféru, vidíte v něm lidi... I několik měsíců po dočtení se mi stále stejně živě vybavují určité pasáže a dám tomu ještě chvíli, než se vrhnu na opětovné přečtení. Film je ve srovnáním s tímhle opravdu ubohým chudým bratříčkem.
Nedokážu přijít na jedinou výtku. Tohle se rozhodně řadí k těm nejlepším knihám, které jsem v životě četla. Bravo!