To najlepšie v živote
Claire Lombardo
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474763/bmid_to-najlepsie-v-zivote-MEy-474763.jpg
4
305
305
Viacgeneračný román o štyroch dcérach, ktoré ľahkovážne rozdúchavajú starú rivalitu, a jednom dávno pochovanom tajomstve. Keď sa Marilyn a David v sedemdesiatych rokoch do seba zaľúbia, žijú v blaženej nevedomosti. Netušia, čo všetko ich čaká. O mnoho rokov prežívajú ich dospelé, celkom rozdielne dcéry ťažké časy. Wendy ovdovela veľmi mladá a útechu hľadá v alkohole a u mladších mužov. Violet je právnička, ale zostala doma s dvoma malými deťmi, trpí úzkosťou a pochybuje o sebe. Liza je neurotička, čerstvo vymenovaná za profesorku. Neplánované tehotenstvo ju nepríjemne zaskočí a ona váha, či dieťa vôbec chce. Grace je najmladšia dcéra, ktorá žije v klamstve a nikto z rodiny to netuší. Na scéne sa napokon vynorí Jonah Bendt, chlapec, ktorého sa pred pätnástimi rokmi vzdala jedna zo sestier, a postupne sa nám odkryje pestrá minulosť rodiny Sorensonovcov, roky poznačené dospievaním detí, zatrpknutosťou, ale aj chvíľami radosti, vďaka ktorým život stojí za to.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Most Fun We Ever Had, 2019
více info...
Přidat komentář
Takový rozbor jedné rodiny bych řekla. Všechny postavy byly krásně popsány ,hlavně jejich povaha a charakteristika. U žádné nechyběl úhel pohledu na určitou věc nebo osobu. I vcelku zajištěná a dobře situovaná rodina musí čelit krizím a zátěžovým situacím ať už spolu nebo každý zvlášť. Moc hezky jsou vykresleny i vzájemné sourozenecké vztahy a vzájemná rivalita. Kniha se mi líbila.
Příběh rodiny Sorensových - o manželském páru a jejich 4 dcerách, z nichž každá si nese do života určité tajemství. Zdánlivě idilycké manželství rodičů, které, jak v knize zjistíme, během života procházelo také určitými fázemi.
Byla jsem knihou nadšena, líbilo se mi velmi citlivé líčení příběhu každé z dcer, které byly tak odlišné, ale přeci jenom je něco spojovalo. Líbilo se mi, že příběh byl napsán tak, jak život plyne - bez růžových brýlí - zkrátka někdy "je vše jak má být", a někdy se "hroutí jako domeček z karet". Jako záchranný člun však stále funguje rodina, která dokáže vše překonat a vždy drží členy posádky pohromadě. Je to příběh plný naděje.
Příběh až děsivě ze života. O rodičovství, o tom, že i když se sebevíc snažíte rozdávat lásku, na každého to má jiný vliv. O tom, že i zdánlivě dokonalý život je plný smutku, těžkostí a obrovské práce - na sobě, a na vztazích.
Wendy jsem si vyloženě zamilovala, ale nesouhlasím s jedním komentářem - že kromě ní se ostatním nic nedělo. Každý máme v sobě boje, se kterými bojujeme, a nemusí to nutně být smrt našich blízkých. Nevidím důvod, proč problémy ostatních snižovat. Nejenom v knihách.
Skoky v čase mě hodně bavily. Za prvé jsem se díky tomu nedokázala od knihy odtrhnout, za druhé to pomaličku rozplétalo všechny příběhy.
Další plus musím dát za charaktery postav, které byly vykresleny podrobně, včetně jejich křehkosti.
Příběh je podle mě celkem uvěřitelný. Žádný přibarvený románek o dokonalých lidech.
Na rodinných ságach so štyrmi dcérami teraz celkom frčím a nemohla som vynechať ani knihu Claire Lombardo 'The most fun we've ever had'.
Dej sa odohráva v rodine Sorensonových, ktorí majú vo svojej záhrade jeden starý ginkgovník (preto tá obálka). Kniha mapuje osud a životy nielen rodičov Davida a Marilyn, ale aj ich dcér Wendy, Violet, Lizy a Grace (plus ďalších rodinných príslušníkov, ktorí sa dostali do rodiny skrze dcér).
V deji je mnoho odbočiek do minulosti, ktoré rozprávajú udalosti, ako sa rodičia dali dokopy, ale i to, prečo z dcér vyrástli osoby, aké vyrástli.
Vydarená rodinná sága, s nie-čiernobielymi postavami, ktorá bude, podľa mňa, úplne ideál na prichádzajúcu jeseň.
Za me moc americke starosti. Krome Wendy se zadne ze sester nic tak spatneho nestalo. A kdyz tak jen a jen vlastnim pricinenim. Kniha me mista nudila a cetla jsem ji dlouho a prokladala jinyma knihama. Kdyby mi ji nedoporucila kamaradka, s kterou mame podobny vkus na knihy a ja nechtela zjistit co se ji na knize libilo,tak bych ji ani nedocetla.
Mám ráda rodinné ságy, ale tady mi nějakou dobu trvalo, než jsem se začetla. Když už jsem se potom seznámila s celou rodinou, tak mě jejich strastiplné příběhy z dceřiných životů bavily a těšila jsem se, co jim život do cesty nachystá a jak se s tím poperou. Základ z rodiny byl dobrý, ale člověk niky neví, co udělá při potkávání zásadních životních překážek.
Ke konci už jsem to chtěla mít za sebou, nějak jsem z té knihy neměla úplně nejlepší pocity. Rodiče byli sympatičtí, ale u dcer jsem měla problém...jestli je mít ráda, jestli jsou mi sympatické, jestli toho tragického už není moc. Jestli toho jizlivého humoru není moc. Takže jsem si oblíbila Davida, Jonaha, jejich vztah byl opravdu upřímný, čistý. A nakonec jsem si i poplakala a chvíli mi všichni chyběli
Od knihy jsem měla velká očekávání, bohužel jsme si nesedly. Ze začátku to bylo tak zmatené a překombinované, že už jsem nemohla číst dál. Škoda.
Romány, které se odehrávají ve dvou časových rovinách mám moc ráda. Můžeme tak přesně zjistit co rodinu dovedlo tam kde jsou. Je to kniha hodně ze života, každého z nás může něco takového potkat. Hodně se mi líbil pohled autorky, že děti, které pocházejí ze šťastných manželství rozhodně automaticky také nemusí být šťastni. Všechny dívky se touží se svými životy vyrovnat rodičům, ale ve skutečnosti je velmi těžké toho dosáhnout. Je to čtivý román, každá z postav má výborně vykreslenou osobnost. Jako se střídají linky časové, tak se střídají i vypravěči a vy tak máte komplexní a dokonalý přehled o tom, co se v rodině děje.
Neskutečná kniha, která mě opravdu vzala za srdce.
Z počátku vidíme dokonalou rodinu. Marilyn s Davidem a jejich čtyři dcery. Ale každý z nich má své tajemství, které postupně odkrýváme. Každá situace je probírána z několika úhlů pohledu, prolíná se tu časová linka a charaktery postav jsou tak perfektně vylíčeny, že si po dočtení musím připomínat, že to byl smyšlený příběh a tyto osoby neexistují. Je to tak uvěřitelné! Tak smutné! A tak.. dokonale napsané, že není potřeba nějaký větší děj. Nejvíc mě bolelo srdce z Wendy.. to, jak si vyžrala to nejhorší.. a nejvíc jsem chápala lásku Marilyn a Davida.
Naprosto skvělé čtení!
Celou knihu jsem čekala, jaké asi bude to velkolepé rozuzlení příběhu, které nakonec nebylo, ale vůbec to nevadilo. Bylo mi líto Jonaha celý příběh a Violet mě svým chováním k němu neskutečně štvala. Wendy osud byl hodně smutný. Bylo zajímavé pozorovat, jak na stejnou situaci nahlížel každý úplně jinak a jak se taky každý vnímal jinak, než ho vnímali ostatní. A v neposlední řadě bylo taky zajímavé pozorovat vztah sourozenců.
Od knihy jsem asi čekala víc. Bylo mi moc líto Vendy, které život opravdu naložil.
Jedná se o psychologický román, ve kterém především sledujeme myšlenky jednotlivých členů rodiny Sorensonových. Střídají se pasáže z minulosti a současnosti a také pohledy vypravěčů. Bohužel kniha neměla moc dějových zvratů, chybělo mi tam trošku víc akce. Řekla bych, že některé části byly na pět hvězdiček a u jiných by nebyla škoda, kdyby v knize vůbec nebyly. Oblíbila jsem si pouze jednu postavu (myslím jako většina čtenářů), ostatní mi k srdci nějak nepřirostli. Přesto vás kniha nutí k zamyšlení o vaší vlastní rodině.
Nebylo to špatné čtení, ale ke knize se již vracet nebudu.
Precteno na dovolené. Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami. Moc se mi líbily vzpomínkové pasáže čtyř sester a jejich rodičů. Jak rozdilne vnímali určitě situace. Současne vypravování bylo utrpení hlavně kvůli neuvěřitelnemu množství nejrůznějších hypotetickych otázek, které si hlavní postavy pokládaly a neustálým omilanim stejných myšlenek.
Dočteno, dotrápeno. Četl jsem ji dlouho a pauzy mezi čtením byly někdy až celý týden. A přidávám se k rozporuplným recenzím.
Kniha není zase tolik čtivá. Má své silné i slabé stránky. Je o vztazích v rodině, o rodičovském vzoru, o tom, jak zvládnout život. Je v ní i pár silných mouder a situací, ale už teď, a to tu recenzi píši ihned po přečtení, vlastně nevím, jak bych ji převyprávěl. Mám knihy o vztazích rád, takže i tahle mi něco dala. Jsem rád, že jsem ji četl, leč jsem i rád, že jsem ji dočetl.
Ponaučení pro příště: nenechat se ovlivnit doporučeními knižních blogerů. Tohle pro mě bylo až na posledních 150 stran vyloženě utrpení a za ty jsou ty dvě hvězdy. Jinak příliš nesympatických nelogicky se chovajících postav a zbytečně překombinované dějové linky. Nemluvě o neustále se oblézajících rodičích, stačilo.
Ufff, tak tohle jsem četla opravdu dlouho. Na tuhle knížku jsem se strašně moc těšila a asi i právě proto, že se na ni komentáře tolik různí, jsem byla o to zvědavější. Bohužel se musím přidat k těm méně nadšeným, tedy alespoň kvůli první polovině, protože jsem to do nějaké 300. stránky hned několikrát málem vzdala. Ale nedalo mi to, knížky neodkládám. No a musím říct, že druhá půlka byla o dost lepší a nakonec moc mile překvapila. Jedná se o příběh rodiny, dvou milujících rodičů a jejich čtyř dcer. Je to příběh opravdu ze života a myslím si, že snad každý, kdo už má starší nebo dospělé děti, se v něm najde. Je to o lásce, pocitech, porozumění, ale i útrapách každodenního života. O tom, že i když nám v dětství často připadalo něco jako všední a neuměli jsme si toho vážit, až v dospělosti pochopíme, že to všední nebylo. Že i když se vztahy v rodině někdy poškorpí, že to vzájemné pouto úplně rozbít nejde. O tom, jak je rodina v životě člověka důležitá. Ta první polovina knihy mě musím přiznat vůbec nezaujala. Pak jsem si ale zamilovala Jonaha, jako prvního z celé té rodiny a než jsem se dostala na konec, zamilovala jsem si je všechny. Tak jako se postupně odvíjí jejich život v knize, i já jsem se postupně seznamovala s celou rodinou Sorensonových. A i když mi ze začátku nebyl sympatický snad nikdo, nakonec jsem je zbožňovala všechny. Pro mě zvláštní zkušenost, na plný počet to za mě určitě není, ale za to poselství, které tato kniha nese, dávám 4*. A vlastně mohu jen doufat, že i můj už dospělý syn časem pochopí...
První letošní nedotčená. Dala jsem ji 180 stran a odkládám.. Možná jsem ji nečetla ve správný čas. Jednu hvězdicku dávám Wendy a jejímu humoru.
takové krásné lístky na obálce, slibně velký formát i oslavné ódy - a takové zklamání uvnitř.
román patří ke knihám, kde (s výjimkou rodičů a dítěte) vedou všechny postavy totožně laděný vnitřní monolog, odlišný jen v míře depresivnosti a kulisách jejich životů. ten hlas je prostě stejný a pro mne nesympatický.
další kapitolou jsou pubertálně se chovající "vilní" rodiče s barvotiskově ideálním zamilováním i po XY letech. a když už mluvím o sexu, v knize je ho mnoho, což by až tak nevadilo, kdyby byl popisován chutnějším způsobem. z toho, co jsem přečetla, mi v hlavě uvízlo zrzavé strniště píchající do klitori*u a "její sliz na manželově tváři". děkuji stačilo, odkládám nedočtené.
Román mi poskytol pomerne hlboký a realistický pohľad na zložitú dynamiku rodinných vzťahov. Príbeh sleduje manželov Sorensonovcov a ich štyri dcéry, ktoré sa vyrovnávajú so svojimi životnými neistotami a s návratom syna, ktorého jedna z nich dala na adopciu. Postavy sú psychologicky prepracované, autentické a ich vzťahy sú plné lásky, napätia aj nevypovedaných konfliktov. Román sa vyznačuje bohatým a detailným štýlom s nelineárnou štruktúrou, ktorá postupne odhaľuje minulosť a motivácie postáv. Hoci tieto aspekty pôsobia rozvláčne, sila príbehu spočíva práve v tomto precíznom vykreslení medziľudských vzťahov a v emocionálnej hĺbke. Celkovo by som to zhodnotila ako pôsobivý rodinný príbeh, ktorý v sebe nesie univerzálne témy lásky, traumy a odpustenia.