To že byl život? – Z podzemní církve do labyrintu svobody
Tomáš Halík
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379827/bmid_to-ze-byl-zivot-z-podzemni-cirkve-d-llL-379827.jpg
4
59
59
V autobiografické knize Tomáše Halíka sledujeme autorovo dětství, atmosféru rodinného zázemí a jeho vysokoškolská studia na pražské filozofické fakultě v době pražského jara. Po této zdánlivě příznivé době přichází ostrý zlom, když se autorovy životní osudy svazují s prostředím „podzemní církve“ i bytových seminářů. Obojí ilustruje dobu „normalizace“, nejen její sdílenou konspirační schizofrenii, ale i ústrky, kterým bylo prostředí disentu vystaveno ze strany režimu. Napínavý příběh pokračuje jak v dobách těsně předrevolučních, tak během událostí sametové revoluce. Autobiografickou linku provázejí osobní vzpomínky na zajímavé osobnosti, které ho formovaly – Jana Patočku, Jiřího Reinsberga, Josefa Zvěřinu, Otu Mádra, Václava Havla, kardinála Tomáška, Jana Pavla II. –, ale objevují se i výrazné postavy současného světa, jakými jsou papež Benedikt XVI., papež František, tibetský dalajláma a mnozí další. Stejně tak přicházejí i mezinárodní ocenění a pocty za dosavadní práci, které ovšem pronásledují různé formy osobní zášti. Tomáš Halík využívá autobiografii k přiblížení východiska svých úvah nad závažnými otázkami společnosti, které nezahrnují pouze církev a její směřování, ale i směřování a místo člověka v dnešní době.... celý text
Přidat komentář
Profesor Halík, odvaha, trpezlivosť a neutíchajúci uragán životnej energie. Človek, ktorý veľa prežil, preštudoval, premyslel, precestoval a pretrpel, a tým rozhodne splnil svoje vlastné kritérium na to, aby dokázal predložiť druhým niečo hodnotné k úvahe. V knihe sa cestou autobiografie zamýšľa nad tým, ako so životom nakladal, k čomu dozrel, čomu porozumel, čo sa naučil a predovšetkým, čím obohatil život druhých. Než čitateľa vezme za ruku, než začne popisovať, čo vidí, doznáva sám sebe, kde stojí, odkiaľ sa díva a tiež, prečo tam stojí. Text sa tak stáva úprimným "curiculom vitae", ktoré provokuje, podnecuje a inšpiruje pozorného a vnímavého pútnika, ktorých má Halík tak rád, pretože ako sám hovorí: "Len to srdce, ktoré sa neprestajne chveje svätým nepokojom, môže nakoniec spočinúť v mori Božieho pokoja."
Tomáše Halíka vnímám jako moudrého a zralého člověka. Ac jsou jeho ostatní knihy pro mě někdy příliš složitý, tuto jsem zhltla. Pan profesor je mi příkladem, jak žít svoje osobní charisma a dozrávat k toleranci a svatosti.
Od pana profesora jsem nečekala nic jiného, než velmi příjemné čtení. Dostala jsem ale ještě o chlup víc. Nejen, že se kniha čte tak říkajíc sama, ale nabízí i zajímavý historický obsah. Ať už se jedná o popis normalizace, nebo zastavení se u mumifikovaného Lenina, čtenář dostává prožitou historii. Se samotným popisem podzemní církve jsem se vlastně setkala poprvé. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně unikátní fenomén, musím uznat, že Halík odvedl dobrou práci a toto nepříliš známé téma představil skutečně zevrubně.
Životopis jako celek hodnotím jako podařený. Je čtivý, ani přes svůj žánr nepůsobí příliš sebestředně a nabízí milý a přesto velmi obohacující popis života v Československu. I přes Halíkovo kněžské poslání kniha nemoralizuje ani nepoučuje. Proto po ní může sáhnout opravdu každý.
Musím říci, že pan profesor Halík se mi touto knihou velice přiblížil. Pokud k němu máte jakýsi "opatrný" postoj nebo i výhrady, tato kniha vám jeho osobnost může pomoci pochopit. Nemohu jinak, než před ním smeknout a brát ho jako člověka, který je veden Duchem.
Zahlédla jsem na TV Noe přednášku Tomáše Halíka z roku 2018. Proč já od něj vlastě ještě nic nečetla? A běžela to napravit.
Ohromný respekt, obdiv, četla jsem to jako napínavý román,( i když výsledek znám), nechala jsem se strhnout čtivým jazykem, a smekám před sebereflexí a s odvahou se takto obnažit před celým světem. Často mi tekly slzy jako hrachy nebo jsem se nechala unést nádherou popisované situace či okamžiku.
Naše touha po celistvosti je zde popsána na 320 skvostných stránkách.
Jsem pyšná, že náš národ má tuto osobnost. Všechna ta ocenění, kt. se mu dostala jsou samozřejmě více než na místě, nevím o nikom, kdo by si je zasloužil více.
Skvělý počin. Hodně mě to obohatilo a znovu jsem si uvědomil, jakou výjimečnou osobností Tomáš Halík je. Mít v jeho požehnaném věku tak obrovskou sebereflexi... Klobouk dolů.
Nejvíce mě zaujala poslední kapitola o poustevničení v Antarktidě. Ano, tak nějak to celé funguje. Zbytek knihy je zajímavým životopisem velice úspěšného, sečtělého a moudrého člověka. Člověka, který je vzhledem ke svým životním úspěchům velice skromný.
Lidé, kteří pana Halíka obviňují z nějaké namyšlenosti, dle mého názoru vůbec nepochopili, co jim autor chce říct.
Výjimečná kniha výjimečného člověka. O hledání víry, hledání cesty životem, o životě podzemní církve za doby komunismu i o cestě českého národa za svobodou. O putování a zkušenostech mezi různými kulturami a náboženstvími. Nejen množství informací o spoustě různých věcí, ale také mnoho duchovních zamyšlení.
Hodně zajímavá autobiografie výjimečného člověka. S životními peripetiemi autora jsou pak spojeny úvahy o dějinných zvratech (rok 1968, Palachova smrt, normalizace, rok 1989) i o složitostech polistopadové doby. Mnoho zajímavých postřehů, myšlenek – pohledy z trochu jiného úhlu, než je běžné. Čtivě a chvílemi i vtipně psáno; nejdřív jsem chtěla knihu jen tak projít, ale četla jsem každou větu, jak mě to chytlo.
* „Obvyklé překládání z jazyka náboženství do jazyka vědy s arogantní představou, že vědecký výklad má a priori monopol na pravdu, že právě jen on může vystihnout jádro věci, zatímco náboženská tvrzení jsou jen vnější formou, mi trochu připomíná trapná školní zadání vyjádřit smysl básně „vlastními slovy“. Máchův Máj – co tím chtěl básník říct? „Zabil tátu.“ Ano, ale je to všechno? Nespálili jsme destrukcí básnického jazyka cosi nenahraditelného, most ke zkušenosti, kterou nám básník otevřel, přístup k tomu, „co nám chtěl říct“ – totiž právě tak, jak to řekl?“ *
Zivotopisy mam rada, takze jsem uz kdysi davno cetla predchozi Halikuv zivotopis "Ptal jsem se cest" - vrele doporucuju. Tato navazujici kniha nezklamala, je ctive napsana a dotahuje nektere myslenky z predchozi knihy. Chapu, co tu nekteri ctenari zminuji - totiz urcitou narcistni stranku povahy autora - ale myslim, ze to neni zas tak zle a lze se na to divat s laskavosti. Mam Halika rada se vsim vsudy; porad ma co rict, nikdy se v tomto ohledu nevycerpal a je pro me zdrojem velke inspirace.
Od disentu s Václavem Havlem až po dnešní dobu, z jednoho kontinentu na druhý s neskutečným a tak milým propojením historie, víry, politiky a filosofických zamyšlení z pera duší mladíka se zkušenostmi kmeta, toť naše studnice vědomostí Tomáš Halík, obklopený akademickou farností plné omladiny, kterou je radost sdílet a navštěvovat.
Od pana Halíka jsem již četl knihu Prolínání světů a musím tuto knihu jen doporučit. Tuto autobiografickou knihu od p. Halíka opravdu doporučuji.
Velmi čtivé. Pozoruhodný život - člověk se neubrání obrovskému respektu k osobě autora. Ke kritickým hlasům ohledně ješitnosti autora: jde o autobiografii mimořádně úspěšného člověka. Ano, my Češi se s úspěchy krajanů smiřujeme často kdovíproč špatně. A když už má někdo před námi zmiňovat své úspěchy, měl by se -dle podivné české tradice- hned v každé větě alespoň a takřka povinně ironicky ,,shodit" či znevážit. To v této knize příliš nečekejme, ale já osobně nic takového opravdu nevyžaduji. Suma sumárum - skvělé čtení a klobouk dolů před Tomášem Halíkem!
Tomáš Halík jak ho všichni známe. Kniha není pro každého. Některé myšlenky jsou opravdu velmi zajímavé a hluboké.
Muž hlubokých myšlenek a víry, který se nebojí říci vše naplno. Ano, místy je cítit větší zaobírání se sebou samým, ale i o tom v knize hovoří a s pokorou tuto svou slabou stránku přiznává.
Tomáš Halík poutavě zasadil autobiografické vyprávění do kontextu doby, pravdivě a bez patosu líčí situaci církve v komunistickém Československu a nejrůznější související události. Nevyhýbá se ani velmi bolestným věcem svého života, plynoucím z neporozumění, snad i závisti.... S pokorou líčí mety, které by leckomu jinému možná stouply do hlavy - doktoráty ze světových univerzit, Templetonovu cenu.... A navíc je mistrem slova, není to suché, kniha se čte výborně!
Zajímavé čtení, hlavně se mi líbilo zasazení otázky víry do historických okolností v Československu. Ale forma vyjadřování na mě moc sebestředná a ješitná, i velké události se dají vyjádřit s pokorou ....
Senzační. Svědectví o dění kolem let 1968 a 1989 bylo tak autentické a silné, že jsem se nechala dojmout, ani se za to nestydím.
Komu Halík nesedne, ten si ho asi neoblíbí. Kdo si myslí, že Halíka dobře zná, dozví se mnoho nového.
Štítky knihy
teologie Československo katolická církev normalizace (1969-1989) mezináboženský dialog katoličtí kněží mezinárodní spolupráce církevní dějiny, dějiny církve
Autorovy další knížky
| 2012 |  Chci, abys byl |
| 2010 | Co je bez chvění, není pevné |
| 2009 | Noc zpovědníka |
| 2007 | Vzdáleným nablízku – Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou |
| 2006 | Prolínání světů |
Autobiografie prof. Halíka obsahuje mnoho hlubokých myšlenek a zároveň je napsaná velmi poutavě, místy se mi četla skoro jako nějaký román. Tomáš Halík, který patří mezi naše současné přední myslitele a filosofy, má dar zaujmout široké publikum a to i včetně lidí mimo církev.