Tobiáš Lolness
Timothée de Fombelle
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108157/bmid_tobias-lolness-bIV-108157.png
5
514
514
Tobiáš Lolness série
Pro velký zájem čtenářů vydává nakladatelství Baobab v novém vydání velký dobrodružný román o chlapci, který měří jen o něco víc než jeden milimetr! Souborné vydání obou dílů v jednom svazku. Domovem hlavního hrdiny je obrovský strom, který je pro jeho obyvatele celým světem. Jednoho dne odmítne Tobiášův otec vydat tajemství svého geniálního, ale pro přežití stromu nebezpečného vynálezu. Rodina Lolnessových je poslána do vyhnanství a Tobiáš musí prchat až do země trávového lidu. Hledá bezpečí, přátele a způsob, jak zachránit strom před zničením, neboť srdce stromu je nahlodáno hlubokým kráterem. Pokusí se odvrátit katastrofu a najít své rodiče a Elíšu...... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2009 , Svojtka & Co , BaobabOriginální název:
Tobie Lolness, 2007
více info...
Přidat komentář
Skvělý příběh u kterého je opravdu nutné se zamyslet.
Celý nápad se mi moc líbí a čtení jsem si užila.
Úplně nechápu kritické poznámky ohledně prvoplánovosti postav (že, hodní jsou opravdu hodní, zlí opravdu zlí a většinou i oškliví, ti mezi prostě jen chybující) a citovém vydírání. Je to přece hlavně knížka pro děti a na těch je úžasné právě tohle jednoznačné dělení na dobro a zlo. Copak je dnes kvalitní literatura o tom, že každý hrdina musí mít i svou temnou minulost (nebo přítomnost - to je jedno), musí se potýkat nejen s okolním světem, ale i svými kostlivci ve skříni, aby nám byl bližší? Aby se nám s našimi vlastními kostlivci víc podobal? Za mě je právě tohle síla krásné (dětské) literatury, stavět dobro nad zlo, lásku nad nenávist, prostě tak, jak to chceme mít v životě. Že je to jen iluze? Možná. Ale jak chcete (v životě) žít jako v pohádce, když pohádkám nedokážete věřit? Já zas věřím, že co si umíte představit, to jste také schopni prožít. A tenhle magický svět bez magie odehrávající se na jednom stromě, jehož jediným kouzlem je právě ta úžasná imaginace, navštívím rád kdykoliv znovu. A děkuji za to, že dnes ještě někdo dokáže takovéto krásné, dramatické, dobrodružné, láskyplné příběhy s prvoplánovými postavami a myšlenkou, že pravda a láska vítězí (nad... a dál ti dříve narození dokáží doplnit) tvořit. Za mě je Tobiáš krásná kniha, kterou si do svého srdce uložím mnohem hlouběji než akčního a depresivního Harryho plného démonů i těch kouzelných a kouzelnických kouzel. Nehledě na to, že v této knize vidím i pro dospělé mnohé nad čím se neškodí zamyslet, zastavit, nebo si to prostě jen bezelstně a dětsky užít. V každém z nás přece zůstává kus dítěte, pusťte tedy to své vnitřní dítě ven a užijte si to. A pokud se přece jen potřebujete drásat, vnimejte to jako podobenství - metaforu toho, co se tak nějak dost často děje i v našem "velkém" světě.
Tak něžné krásno hladící dávno ztracenou dětskou duši! Dojemný, laskavý i dobrodružný příběh Tobiáška a jeho bližních vykřesá dávno zašantročenou touhu po fantastických světech i víru ve spravedlnost a lidské dobro. A já jsem opravdu lapena do pavoučí sítě utkané z nádherných metafor a lehoučkých krásách košatého jazyka, takže jsem věřila v pohádkové rozuzlení i přes všechna příkoří a zdánlivě předurčený zmar těch droboulinkatých tvorečků připomínajících lidi. Nechť se tedy prosím nechá každé dítě okouzlit a každý dospělý ať se na chvilenku vrátí k tomu podstatnému, co už za celá ta pokrytecká léta často přestal vidět...
naprosto se shoduju s čtenářkou Alma-Nacida, která komentovala knihu níže: na Tobiáše jsem četl jen samé nadšené kritiky a dostával od dětí a dospívajících jen skvělá doporučení, a přestože mne na začátku upoutal nápaditý a originálně vystavěný fikční svět, který se zjevně chce cíleně vymezit proti magii, kouzelnickým školám a nadpřirozenu vůbec, nedokázal jsem se popasovat ani s příhodami, ani s postavami a už vůbec ne s posláním příběhů - vyprávění se pořád vrací do jakési tíživé, vážné atmosféry a předpojatě tlačí na city, charaktery jsou a zůstanou úplně ploché, bez vývoje a života, ono pohádkové rozdělení dobra a zla je extrémně ohraničené na trpící, soucitné, utlačované, spravedlivé a moudré dobráky proti krutým, úplatným, podlým, špinavým a ošklivým padouchům...
nezaujalo, spíše nudilo... nechávám k posouzení menším dětem, které už/ještě nebaví HP a LOTR
Poslouchali jsme na dlouhé cestě autem se syny (9,5 a 8 let) jako audioknihu, respektive spíš než audiokniha to je rozhlasová hra, s hudebním doprovodem, různými zvuky dokreslujícími děj, kdy každou postavu mluví někdo jiný. Ta dramatizace je opravdu na vysoké úrovni.
Mně i synům se ten příběh líbil, z mého dospělého pohledu je sice poněkud černobílý, ti zlí jsou opravdu odporní a hnusní až na půdu, ti dobří laskaví a milí, ale proč ne. V pohádkách, a toto je pohádka, to tak přece bývá.
Konec mi přišel poněkud uspěchaný, ale celkově se nám to líbilo.
"I pero z křídla anděla může vypíchnout oko, když ho špatně chytíme."
"Báli se, že o to všechno přijdou, i když o to přišli už dávno. Nic nebráníme tak úporně jako to, co už nemáme."
"Major ale nic neviděl: hloupost zabere člověku všechen čas."
"Svíčkař neříkal nic, což je spolehlivý způsob, jak vypadat inteligentně. Srovnání s Krolem se ovšem nemusel nijak obávat. Vedle majora by i nočník vypadal jako intelektuál."
"Těžko říct, co dělá chvíle strávené u slavnostního stolu nezapomenutelnými. Taková slavnost je tajemství, které není na objednávku."
Úžasná kniha.
Někteří čtenáři tu při hodnocení zmiňovali Broučky, na které jsem do té chvíle ani nepomyslela, ale teď si uvědomuji, jak mi šla v dětství ta kniha na nervy, dost podobně jako Tobiáš. Taky v ní vnímám citový nátlak a agitaci až moc okatou. Vadí mi, že záporné postavy jsou odporné až k jakési parodii, pokud někomu vyleze cigareta nosem už někde kolem strany 55, na dalších stranách to už moc prostoru ke gradaci nedává.
Stejně jako se Broučci pomodlí k "laskavému Hospodinovi" a následně bezmála všichni zmrznou, navíc autor záměrně užije těžký kalibr tím, že všechny sedmikrásky označí za jakési pomníčky mrtvých Broučků se záměrem uvrhnout asi dětského čtenáře do naprostého zoufalství, tak i v Tobiášovi cítím manipulaci s city čtenáře, která mi opravdu hodně vadí. Do té míry, že tuto knihu ve škole z doporučené literatury zcela vynechám.
Když mi @zanicenyknihkupec napsal, že tohle je skoro povinnost, neváhala jsem. A je to pravda! S Tobiášem jsem si oba díly neskutečně užila. Jedná se o dětský příběh, kdy lidé jsou velcí zhruba jeden milimetr a žijí ve světě, který je velký přesně tak jako jeden strom. A ten strom je neskutečně promyšlený svět, který se pere se stejnou nerovností a lidskou hloupostí jako ten náš. Ale kromě nerovnosti i tady najdete statečná a upřímná srdce. Tohle celé je další důkaz toho, jak moc je důležité, aby dospělí četli dětské knihy. Protože oni to často potřebují mnohem víc než ty prckové. Sáhněte po Tobiášovi, stojí za to. @knihodura
Knihu jsem měla půjčenou od kolegy, který ji velmi doporučoval. Ze začátku mi chvíli dalo, než jsem se začetla a pochopila, o kom se to vlastně mluví, a co se to tam děje.
Po nějaké době jsem začala knihu hltat. Cca 100 stran do konce jsem měla pocit, že už vím, jak to dopadne a trochu jsem ztratila motivaci dočítat, ale dočetla jsem.
Kniha má v sobě spoustu krásných paralel s naším světem, a spoustu myšlenek z vážnému zamyšlení... Své si zde najdou jak malí, pro které je více určena, tak i dospělí, kteří asi některé věci vidí jinak.
Postavy byly poměrně černobílé, jak už zde někdo zmiňoval, zlo bylo zbytečně umocněno ošklivostí a hloupostí, dobro bylo velmi krásné a chytré, a více méně mezi tím nebylo výjimek. Místy je vše zbytečně surové... Líbilo se mně i mému 10letému synkovi, který knihu četl ve stejném čase jako já.
Moc pěkná kniha, sice těch 616 stran - uf, moc pěkně napsáno, od autora jsem přečetla více knih a všechny se mi líbily. Jsou to sice knihy pro děti, ale píše tak, že je to pro malé i velké. Nádherný příběh.
Drahouškové,
tato kniha je řazená do sekce pro děti a mládež, ale nachází se v ní spousty krásných myšlenek, které nutí čtenáře se zamyslet. Příběh bych doporučila všem věkovým kategoriím. Je pravda, že některé pasáže jsou zdlouhavější, ale o to víc si pak užíváte dějově nabyté části a rozhovory postav.
Je zajímavé hledat paralely mezi naším reálným světem a životem ve světě Tobiáše Lolnesse. Chvíli trvalo, než jsem se takzvaně dostala do tohoto knižního světa. Ale stálo to za to...
Další z těch knih pro vyumělkované lidi, co si libují v prapodivných názvech a anotacích. Nechci nikoho urazit, knihu jsem dostala darem ještě s dalšími knihami tohoto autora a nestačila se divit. Nuda, nuda, nuda...
Čtivý dobrodružný až pohádkový román. de Fombelleho postavy jsou víceméně černobílé. Čeká tu na vás několik dějových linek, které se různě smotávají. Líbilo se mi to. Před dvaceti lety bych tomu určitě dal pět hvězdiček.
Štítky knihy
pohádky přátelství ekologie příroda napětí fantasy pro děti pro mládež rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 2009 |  Tobiáš Lolness |
| 2013 | Vango |
| 2021 | Gloria |
| 2015 | Dva životy pana Perla |
| 2007 | Tobiáš Lolness. I. Život ve větvích |
TdeF mě nadchl malou knížečkou o vlaštovce Glorii, i když byla smutná, byla poetická a oslovila srdce i duši. Tento příběh o Tobiášovi (2007) měl tak díky autorovi a recenzím přes 90 % od 500 lidí laťku nastavenu vysoko. Jenže....
Kombinace čtení a poslechu audio (děsivá hudba, uřvané/uječené postavy:o( mě však vedou k úvaze zda jsme četli stejnou knihu? Souhlasím s recenzí Zmiu z X.2021, protože myslím, že asi 1/3 je milá, pěkná, začátek a zbylé 2/3 jsou jen nepříjemné, smutné, hrozné, zlé až zlovolné ve všech myslitelných ohledech, chování, charakter a dokonce i vzhled postav. Přežití stromu a tedy ekologie jsou jen záminka a zapomenete, že to byl cíl :o((
Kladu si otázku - pokud je to kniha pro děti proč je tam skrytý silný podtext, pokud je to pro dospělé proč je to předkládáno jako dětský svět? Buď autor, tedy kniha nepochopena, nebo moje nepochopení.... Doufám, že autorův progres k větší "Gloria" laskavosti (2019) bude pokračovat a tak si nějaký novější příběh, např. série Alma, budu chtít přečíst, a najdeme soulad :o))