Dobrodružství Huckleberryho Finna
Mark Twain (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170146/dobrodruzstvi-huckleberryho-finna-170146.jpg
4
757
757
Dobrodružství Toma a Hucka série
< 2. díl >
Dobrodružství Huckleberryho Finna je román Marka Twaina, řazený do skupiny „velkých amerických románů“. Šlo o jeden z prvních románů, který byl podán pomocí barvitého místního jazyka a hovorové řeči. Je vyprávěn v první osobě titulním hrdinou Huckleberrym (Huckem) Finnem, přítelem Toma Sawyera. Kniha byla poprvé vydána roku 1884. Do češtiny knihu poprvé převedl v roce 1893 převedl Karel Ladislav Kukla pod názvem Dobrodružství tuláka Finna. Kniha je ceněna pro věrohodné vykreslení postavy mladého Hucka, barvité líčení lidí a míst podél řeky Mississippi a pro svůj střízlivý, břitký, ale zároveň i lidský pohled na postoje a předsudky různých postav, včetně rasismu té doby. Putování Huckleberryho Finna a jeho přítele Jima, uprchlého černošského otroka, na voru po proudu Mississippi je jedním z nejtrvalejších obrazů úniku a svobody v americké literatuře. Ačkoliv kniha byla především od počátku oblíbená mezi mladými čtenáři jako pokračování celkem krotké a „neškodné“ knihy Dobrodružství Toma Sawyera (která neměla zvláštní sociální poselství), stala se rovněž trvalým předmětem zájmu literárních kritiků. Popisovaná realita jižanské společnosti sice byla v době publikace již přes dvacet let minulostí, přesto se knížka stala předmětem sporů a zůstává jím dodnes (viz odstavec Kontroverze níže). Příběh se odehrává v polovině 19. století, ještě před americkou občanskou válkou. Román sleduje cestu a vývoj vztahu mezi dospívajícím Huckleberrym Finnem a uprchlým jižanským otrokem Jimem během plavby po řece Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytvářejí pouto. Líčení sice jsou podávána Twainovým humorným stylem, zároveň však vyjevují nesouhlas s otroctvím.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , NavaOriginální název:
Adventures of Huckleberry Finn, 1884
více info...
Přidat komentář
Rada by som sa podelila o svoje dojmy z knihy „Dobrodružství Huckleberryho Finna“ od Marka Twaina. Je to v poradí druhá kniha, ktorú som prečítala od tohoto autora. Musím priznať, že ma prekvapilo, ako sa táto kniha líši od prvého dielu. Zatiaľ čo som očakávala ľahšie a hravé dobrodružstvá, stretla som sa s temnejšími témami, ktoré mi ponúkli celkom nový pohľad na hlboké otázky spoločnosti, v ktorej Mark Twain vyrastal a neskôr preniesol do kníh.
Osobne mi prišlo, že kniha je skôr určená pre dospelých, než pre desaťročné deti. Ale je to len môj názor. Zmienky o otroctve, predávaní černochov, krvné pomsty, lynčovanie a zabíjanie sú veľmi intenzívne ale nútilo ma to zamyslieť sa nad morálnymi otázkami, ktorými sa Twain snažil kritizovať spoločnosť svojej doby.
Čo sa týka dejovej línie, mám pocit, že kniha by mohla byť kratšia. Niektoré časti mi prišli rozťahané a občas som sa strácala v množstve krátkych "epizód", ktoré sa zdali byť len vedľajšími odbočkami. Pre mňa by bol príbeh ešte pútavejší, keby bol viac dynamickejší a kratší.
Celkovo hodnotím „Dobrodružství Huckleberryho Finna“ ako prínosné dielo, ktoré ponúka hlboké zamyslenie nad vážnymi témami danej doby. No, musím poznamenať, že "Dobrodružství Toma Sawyera" sa mi páčilo viac.
Dobrodružství chudého chlapce Hucka a jeho přítele, černocha Jima na útěku, při plavbě na voru po řece Mississippi jsou chvílemi dosti neuvěřitelná a svědčí o autorově schopnosti kupit další a další fantazie. Četba pro děti od deseti let .. možná je dnes překvapí pasáže o krevní mstě a lynčování na americkém jihu a vlastnění černochů, kteří mohli být ještě v 19. st. prodáváni.
Když přijde řeč na Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, dokonalou rošťáckou dvojici, okamžitě se mi vybaví dětství a nesčetně krásných a hřejivých vzpomínek. Byť jsem si nyní při čtení více všímala rasistických poznámek, uvítala jsem také příležitost "vrátit v čase", zavzpomínat, odpočinout si a náramně se pobavit :).
První dvě třetiny knihy považuji za naprosto výborné, naopak ty pasáže o přípravě útěku z vězení, byť vtipné tím, jak variují motivy klasické literatury, mě poněkud nudily. Ale jako dítě jsem tyto narážky úplně nedocenil, stejně tak jsem jinak vnímal ty zmínky o otroctví či jižanská "specifika" typu krevní msty a lynčování. Až mě překvapilo, jak drsný ten příběh ve skutečnosti je a kolik je tam mrtvých (nebo se o nich alespoň mluví) a asi by mě zajímalo, jak se stalo, že to je obecně považováno za knížku vhodnou pro děti.
Zajímavé je srovnání s anglickou verzí a práce s různými dialekty angličtiny, což český překlad (četl jsem klasický Gelův) skoro nezohledňuje, i když chápu, že v čeština to půjde napodobovat jen velmi těžko.
Také jsem ji v dětství četla ... trošku už kopírovala Toma Sawyera, takže nebyla až tak zábavná ... ale ano, vzpomínám si na ni, takže musela být fajn. :-)
Knihu jsem četla jako malá holka a později tento poklad předala svým klukům ..nyní jsem se knihovnou probírala, abych vytáhla knihy pro vnoučka. Na tuhle knížku hu je ještě malý, ale já si ji s chutí znovu přečetla a...delikatesa. Doporučuji jakékoli věkové hranici...a teď ještě vyhledám Toma, pak lapálie Boříka a to by v tom byl čert, že by kroky mého vnuka nevedly jednou do knihovny
Knihu jsem četl já a taky brácha, ale i když jinak máme různý názory, tak tentokrát jsme se shodli v tom, že tohle pokračování je o něco slabší. No, ale dalo se, takže 4 stars to jistí :).
Ani jsem netušila, že kamarád Toma, Huck má také svůj samostatný příběh. K loupání hrachu ideální odpočinková četba ušima. Super i když dobrodružství Toma se mi líbilo trošku víc
Huck je mnohem lepší než Tom. jak mě bylo vždycky líto, že nemáme moře a ani pořádnou řeku.
Četl jsem vydání z roku 1954 synovi před spaním. Dílo se mi zdá vleklé, zbytečně rozepsané na mnoho stran, ale alespoň nudou rychle usínal.
Pravděpodobně se nejedná o oblíbenou četbu černochů?!
V návaznosti na Dobrodružství Toma Sawyera jsem si dal i tohle dílko. No, TS se asi četl o dost líp, mělo to krátké kapitolky a celkem švih. Tohle bylo kapku rozplizlý a kapitoly delší, takže občas byla nutná pauza na spánek nebo odchod do práce. Chtěl jsem teda hlavně vidět, jestli tam stojí ta hláška o tom, praskla hlava válce a ten bonus k tomu, kterej by v dnešní době neprošel (kor v Americe :-). Ale jinak celkem čitelný :-D
V mládí jsme četl Toma Sawyera a celkem se mi kniha líbila, tak jsem se docela těšil na Hucka Finna. Ale zas to taková sláva nebyla. Buď to je tím, že jsem už starší nebo je kniha vážně horší než Tom Sawyer. Rozhodnutí nechám na každém z vás, kdo četl obě knihy.
Kniha, která nám pokládá velké množství otázka v sociální sféře a zároveň je užitečnou kritikou tehdejší společnosti. Atmosféra M.T knih je nepopiratelná ačkoli já už bych si žádnou jeho knihu nepřečetla znovu. Považovala jsem za osobní povinnost splnit si ve čtenářském deníku tyto díla ale příliš jsem si to neužívala. Spíše, než jednotlivá dobrodružství se mi líbil postupný vývoj vztahu dvou aktérů, kteří z nějaké dětské sounáležitosti dospívali do věrnosti a skutečného přátelství. Popis okolí je působivý a hřejivý, nicméně touhle knihou jsem s M.T prozatím skončila. A to z prostého důvodu, četla jsem to v době, kdy pro mě téma knihy nebylo ničím zajímavé tudíž to mám spojené především s obrovskou nudou.
Huck oproti Tomovi (myslim knihy), ma uz pod dobrodruznou vypravou dvoch bezstarostnych chlapcov dost temne tony. Ale stale knihu podla toho ako plynie dej, o com to je, mozete brat len ako dobrodruzstvo. A mozete ak chcete, citat Hucka aj ako urcitu socialnu kritiku.
Za mě rozhodně lepší kniha, než první díl - postava Hucka je mi daleko sympatičtější a navíc se v knize řeší i trochu ožehavější témata, například otázka otroctví. Je vidět, jak moc tehdy bylo otroctví v Americe normou a že i dobří a hodní lidé měli problémy změnit svůj způsob uvažování a vnímání toho, co je a co není normální a správné. Kniha mě začala trochu obtěžovat ve chvíli, kdy se na scéně objevil Tom - jeho ztřeštěné a zcela nelogické nápady mi opět moc nesedly a chyběla mi racionality Hucka a Jima.
Twainovo Dobrodružství Huckleberryho Finna je dnes z mnoha důvodů považováno za klasické dílo americké literatury a jako k takovému je nutno k němu přistupovat. Tím spíše, že s dvojicí dospívajících chlapců Tomem Sawyerem a Huckem Finnem se v jakékoli jejich podobě potkal snad každý ze současníků bez rozdílu věku. Pouť po řece Mississippi, plná nebezpečí a spletitých, vzrušujících příhod, tvoří základní osu příběhu, okolo níž se vše ostatní utváří a profiluje. Nejen jednotlivá epizodní dobrodružství (bloudění v mlze, setkání s párem hrdlořezů na ztroskotaném parníku, krevní msta dvou sousedících rodin, lapálie s dvojicí výstředních podvodníčků), ale i dozrávající vztahy jednotlivých protagonistů k sobě navzájem a ke světu okolo. Twain i ty nejožehavější témata podává na hravém a veselém podkladě, že si člověk mnohdy ani neuvědomí, do jak hlubokých vrstev je osten namířen. Na druhou stranu, někde je té absurdity až příliš a neustálé tlačení na pilu se stává monotematickým a otravným. Výlet do dětství byl proto v mém případě úspěšný jen z poloviny.
Mě to jako (nepříliš dávné) dítě bavilo a baví mě to stále. Tom Sawyer je klasika, ale Hucka prostě musíš mít radši, a jeho "vlastní" dobrodružství je i lepší, delší a mnohem... Řekněme hlubší sondou (nebo měrkou, po kormidelnicku? ;)) do fungování tehdejšího světa... a ruku na srdce, čert vem instagramy, zas tak moc se toho od dob jeho dětství (na které zde Mark stylově a vtipně, neboli po Twainovsku vzpomíná) nezměnilo, když dojde na lidi
Štítky knihy
pro děti 19. století americká literatura dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapceAutorovy další knížky
| 1964 |  Dobrodružství Toma Sawyera |
| 1961 | Tajemný cizinec |
| 1999 | Princ a chuďas |
| 1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
| 1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
"Dobrodružství Huckleberryho Finna" je zajímavým svědectvím o tehdejší době. Je to vlastně trochu pohádka pro děti (i když mnoho závažných věcí je tam řečeno a popsáno dost napřímo), pro které to bude především o putování Hucka a Jima za svobodou. Ve skutečnosti to je ale svědectví o přátelství, světě dobra a zla (ale nestírá se mezi nimi v tomto díle hranice?), otroctví nebo třeba stádové mentalitě (to mě bavilo nejvíc, když jsem viděla, jak "vévoda" a "král" tahali lidi za nos - když doktor říkal ostatním, ať jim nevěří a předložil jim k tomu pádné argumenty, vysmáli se mu - jak aktuální!).
Škoda jen té jisté repetitivnosti - pokud by byla kniha kratší, měla by větší spád a dala by tak celému poselství díla více vyznít.