Klekánice
Tereza Bartošová
Tomáš Vyskočil a Honza Richter série
1. díl >
V malé středočeské vesnici se ztratilo děvčátko. Rozbíhá se zběsilé pátrání a boj s časem. Utekla? Stala se obětí krutého zločinu? Nebo si pro ni sáhla kostnatá ruka Klekánice z minulosti?
Přidat komentář
Téma je strašné, mimo moje chápání. Kniha je napsaná dobře, napínavě. Jen konec mi přišel trochu uspěchaný.
Klekánice je další knihou (měla být první) s vyšetřovatelem Vyskočilem a Richterem.
Máme tu rodinu doktorů a máme tu i vedlejší postavy. Některé nás mají svést ze stopy a jiné zase můžou vesele chodit po městě a nikdo je nepodezřívá.
No a to je tak všechno pěkné. Od teď už to bude jen hrozné. Včera to byla Lucinka ze Zahrady a dneska Adrianka. Nějak se teď sešly dva příběhy o malých holčičkách. A na začátku bylo řečeno a taky si to myslím, že z velké části se dějí věci zkratka u rodinného stolu. Za vším hledej rodinu.
No a tak se dostáváme k pátrání, kdo mohl Adrianku sebrat a co jí mohl/a udělat.
Nechybí záhadná babka, taky s těžkým životem, nechybí kosti, nechybí zmínka o soukromém životě obou vyšetřovatelů.
Ač jsem si to myslela od začátku (prostě nevím, většinou se zkratka trefím, není to záměr) správně, kdo/co to má na svědomí, styl, jakým nám vlastně celou dobu byly podány informace se teď ukáže na konci celá pravda. A výjimečně mi nevadilo, že to bylo až fakt na konci.
Stylu psaní není co vytknout, jen trochu překombinovaný a nesouvislý začátek. Strašlivé téma, ze kterého se mi dělalo fyzicky zle. Příběh krutý zbytečně, až neuvěřitelně. Kdyby to bylo psané jako Černá sanitka a jiné podobné urban legends, dobře, pochopím, ale tohle fakt normální máma od dětí nedá. Asi jsem fakt přecitlivělá...jestli je cílem autorky nechat čtenáře po přečtení její knihy vnitřně rozvrácené, tak dobrý, povedlo se. Doporučuju zůstat u zpráv, ty jsou krvavý dost.
Po precitani Vodnika som ani na chvilu nezavahala ci sa pustit aj do Klekanice a autorka ani tentokrát nesklamala. Dalsi vyborne vystavany pribeh so sympatickou vysetrovatelskou dvojicou len tentoraz ovela temnejsi. Zimomriavky som mala pravdu povediac uz z obalky. Styl "stranky sa obracaju priam samy" je presne taky aky sa autorke podaril aj vo Vodnikovi a napatie nechyba az do tej poslednej. Knizku som "zial" dala za vikend, takze mi ostava len dufat, ze autorka pre nas chysta aj dalsie prekvapenie, Klekanicou totiz potvrdila, ze to so slovami, atmosferou aj emociami jednoznacne vie.
Štítky knihy
prvotina detektivní a krimi romány česká literatura tajemství Středočeský kraj vesnice české detektivky a krimi Příbramsko český venkov zmizení dětí
Tohle byl zvlastni pribeh. Četlo se to jedním dechem. Tema bylo zajimave, ale konec me lehce zklamal. Prislo mi to uspechane a mela jsem jina ocekavani. Cetla jsem obe knihy od teto autorky a hodnotila bych je na stejne úrovni. Klekanice se mi vice libila na zacatku a mela pro me atraktivnější tema. Vodnik mel pomalejší zacatek, ale zase byl vice akcni k zaveru. V zadnem pripade neočekávejte hromadu mrtvol a litry krve. Nicméně stoji oba dily za přečteni. Vyšetřovatelé jsou sympatičtí hoši. Obe knihy hodnotim stejne - 4 hvezdy