Tommyknockeři
Stephen King
Napínavý román proslulého mistra hororu, tentokrát o městečku sužovaném mimozemskými silami. Bobbi, spisovatelka žijící poklidným způsobem na své farmě, jednou v lese zakopla o kus kovu. Poháněna nevysvětlitelnou zvědavostí začala kopat a postupně za pomoci ostatních odhalovat zabořený vesmírný koráb. „Tommyknockeři“ potřebují lidské bytosti pro výrobu energie. Mění fyzicky i psychicky Bobbi i ostatní obyvatele Havenu a nutí je pomocí hrůzných vynálezů ničit všechny, kteří jsou proti nim. Jen Gard a Davidův dědeček jsou chráněni kovovou destičkou v hlavě (následek po starém zranění), navíc jim pomáhá láska k Bobbi a malému vnukovi. Ubrání se lidé? Kolik životů bude obětováno, aby vetřelci mohli odletět?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2024
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Tommyknockers, 1987
více info...
Přidat komentář
Příběh zajímavý, ale děsně natahovaný se spoustou odkazů a postav, ve kterých jsem se ztrácel. Masa jmen obyvatel městečka mi splývala a do finále jsem se tak nedokázal tolik dostat. V knize silně rozunuje odkaz Černobylu a líbily se mi promítnuté zkušenosti alkáče a spisovatele. Kingova slabá kniha. Zatím jsem nic horšího od něj nečetl. Ale stále dobrá ve srovnání s běžnou produkcí. Proto 2 hvězdy v kontextu Kinga.
Tommyknockeři aneb Stephen King na LSD. Tohle byla má druhá kniha od Kinga, která se mi dostala do rukou a i tehdy jsem z toho měl takové rozporuplné pocity. Námět je skvělý. Spisovatelka, která v lese pod zemí najde mimozemskou vesmírnou loď, když zakopne o její část, která trčí ze země a samozřejmě jí začne vykopávat. Tahle část je parádní a stále jen napjatě čekáte, co z toho vyleze, ovšem ta druhá část knihy už je trochu úlet, který zavání béčkovými horory (automat na nápoje na vražedné stezce... WTF?! :D ) takže je potřeba to brát trochu z nadhledem. Krom toho je tu opravdu spousta postav a může se vám stát, že ztratíte přehled kdo je kdo.
Na druhou stranu se s těmi postavami King vůbec nemazlí a kosí je ve velkém. Proměna místních je též ''libová'' a konec knihy slušný.
Ve výsledku je to kniha s velkým potenciálem, který ale King plnohodnotně nevyužil. I tak ji musím trochu nadhodnotit. Opět zapracovala nostalgie.
Každopádně z této knihy plyne minimálně jedno ponaučení:
Rozbít si lebku, aby vám tam místo ní dali kovovou destičku, nemusí být až tak špatnej nápad, jak se na první pohled zdá. Třeba vám to někdy zachrání život. Nikdy nevíte, kdy vám zaklepou na dveře Tommyknockeři.
Hodnocení : 7/10
Jedna ze slabších Kingovek - ale zachycení dusné atmosféry obecné paranoie kolem atomu a dalších (zne)užívaných energií (kniha byla vydána rok po Černobylu!) a strhující finále stojí za to.
Trochu mne překvapilo, že se mnoha lidem tato knížka tolik nelíbila. Já se od ní nemohla odtrhnout. S Bobbi jsem prožívala odkrývání tajemného objektu a obzvlášt mi přirostl k srdci její přítel Gard. V Gardovi vidím takové Kingovo závislé alter ego. Sám autor o knize říká, že spolu s Misery byla jistým voláním o pomoc. Jako většinu jeho knih jsem četla v originále. Do českého překladu jsem pouze nahlédla, ale působil na mne bohužel těžkopádně...
Jak to tady píšu, tak jsem dostala chuť přečíst si Tommyknockery ještě jednou:-)
Čtivé , napínavé až do konce, i když množství postav bylo trochu matoucí :) ale za mě 80/100
Tato kniha mě tedy moc nezaujala. Velmi těžko jsem se jí prokousávala a málem jsem jí několikrát odložila. Příběh mi přišel táhlý a nezáživný.
Tommyknockeři jsou takovou klasickou kingovinou, i když není hororem. King si dává práci s popsáním postav, kterých je v této knize opravdu dost. Až jsem se chvílemi ztrácela, kdo je kdo v městě Havenu. Některé pasáže jsou trochu zdlouhavé, ale v této knize mi to ani tolik nevadilo, protože to pořád mělo nějaký děj. Ačkoliv to není klasický horor, tak představa "stávání se" a přeměna obyvatel v tommyknockery mi teda přišla děsivá dost.
Ke Kingovi se dostávám sporadicky, tentokrát na mě v knihovně mrkli Tommyknockeři. S Kingem mám občas problém, abych se začetla a tady jsem to cítila obzvlášť, do první třetiny jsem uvažovala, že to vzdám. Pak se to ale klasicky rozjelo a já byla vtažená do městečka Haven, kde není všechno úplně v pořádku... Příběh je zalidněný postavami do kterých jsem se nijak nesnažila vcítit, protože mi tak nějak bylo jasný, že na stránkách dlouho nepobudou. Možná i proto se mi jednotlivci dost pletli. Nejsympatičtější mi byla Ruth, naopak "hlavní" hrdina Gard mně většinu doby lezl na nervy. Takhle naposledy jsem byla vyřízená z hrdinky Dívky ve vlaku. Invaze Tommyknockerů je výborný nápad, jako fanda Akt X, jsem si ho užila, to že lidé jsou proti "infekci" téměř bezbranní a "stávání se" tak probíhá téměř bez komplikací dodává příběhu hořkou příchuť. Ale proč je to tak protahovaný? S tím má King podle mě často problém. Příběhu by prospělo o nějakých sto i více stran méně, dostal by spád a byl by čtivější. Ale je to prostě on, s tím se musí počítat. Nevím, z čeho má King největší strach, jestli z ufonů, maloměšťáků, zvířat nebo ztráty svobodné vůle. Mě mrazilo nejvíc z toho posledního. To že "stavání se" se stane a já s tím prostě nic neudělám, ve mně probouzí bolesti hlavy... Počkat. Bolesti hlavy???!!!
Tommyknockeři jsou jedním z mála Kingových románů, které mě příliš nenadchly. Střídají se tady průměrné momenty s horšími, k hlavním postavám jsem si nedokázal vytvořit závažnější vztah - mám prostě pocit, že se z této zápletky invaze mimozemských entit v bohabojných spojených státech, kterým nejde o nic jiného než rozemlít mozky dobrých občanů Havenu na sračky ( i když už poněkud u Kinga okoukané ), dalo vytřískat víc - třeba nás Stevie mohl vzít i na Altair 4 - 55 %
Taková průměrná kingovka. Hlavním hrdinou je alkoholik, který se rozhodl odložit sebevraždu, aby mohl pomoct své kamarádce Bobby vykopat vesmírný talíř. Při této příležitosti se z Bobby postupně stává mimozemšťan, stejně tak i ze všech obyvatel blízkého městečka.:: Víc psat nebudu, rozuzlení je zajímavé. Už jsem, pravda, četla lepší knihy mistra hororu,ale tohle sci-fi má beze sporu zajímavý nápad. Dost sranda jsou ty vražedné výtvory na konce knihy např. takový vysavač :))
Četlo se mi podobně obtížně jako kniha Pod Kupolí. Ostatně téma je vzdáleně podobné - i zde jsou desítky a desítky amerických maloměšťáků ve sci-fi situaci a během čtení King přidává stále a stále další postavy . Zhruba od půlky knihy jsem se přestal orientovat a vzdal jsem to (knihu jsem dočetl, ale některé postavy jsem prostě přestal řešit). Konečné dojmy jsou rozpolcené. Komornější popisné části jako nalezení lodi, Gardovy opilecké eskapády apod.) se mi četly dobře, ale proloženy byly dlouhatánskými pasážemi zmatených duševních pochodů těch nebohých obyčejných lidí měnících se v bůhvíco a vnitřně puzených stavět z nesmyslných věcí neuvěřitelná udělátka (vzpomeňme vraždící automat na kolu nebo starý vysavač ovládající výtah do vesmírné lodi). Snad ani nechci vědět, čím si King v té době procházel a co se mu odehrávalo v hlavě. A číst tyhle pasáže - to byl pro mne teprve ten pravý horor. Ty nejhorší věci se samozřejmě (jak jinak) stanou spisovatelům, potud jde o klasickou Kingovku. Rozhodně ale nejde o takovu, ke které bych ještě někdy vrátil. 50%.
Perfektní Kingovka! Neříkam, že úplnej Top, ale vyprávěním typickej King se vším všudy...nechápu co na tom kritizujete...no úplně teču, že se tu někdo dokáže vyzvracet s tím, že 400 stran bylo zbytečných!!!??? Ruce pryč od Mistra a vraťte se ke slabikáři!!!
Mistr „product placement“ ( s *oca *olou v každé své orosené, dobře vychlazené knize už je fakt přes čáru) King si ze žánrové svěrací kazajky vymanil levačku a až na nechtěně strašidelně příšerné křeče několika zde obsažených, vlastních, básní mu to náramně sekne.
Knockeři totiž disponují tvůrčí vizí, hravou..ehm..mezihrou, nezpackanou koncovkou (opak je často autorovou slabinou) a jako bonus na mě, aspoň teda v první půlce, mile dýchli ponurou, dávno ztracenou, křehkou atmoškou prvního filmového Terminátora.
Neptejte se, sám fakt nevim.
No a celou tu posedlou káru duchů táhnou vpřed hned !dvě!nečernobílé! postavy Jimyho „Boris Jelcin liga“ Gardenera a Bobbi „nešvihlé, samotářské mámy postaršího bígla a sestry jednoho promrzlého kusu černočernoucího ledu“ Andersonové.
Za mě velmi ok.
4 konejšivě depresivní ****
PS: Taky jste fandili Havenu?
Ač mám knihy od Kinga ráda, tahle pro me byla boj. Z 600 stranek, bylo 400 zbytečných, zdlouhavých, plných nových jmen a matoucích. Ale těch posledních 200 stranek me moc bavilo a kvůli tomu dávám 2 hvězdičky.
I přes tématiku mimozemšťanů, kterou opravdu nemusím, mě kniha opravdu bavila. Hvězdičku ubírám pouze za konec, který mě trochu zklamal.
Výborná kniha, nevadilo mi ani budovanie postáv ani občas odskok od hlavného deju, nemôžem povedať že by kniha mala pre mna nudné pasáže, posledných 150 strán bolo naozaj Kingova top liga , osobne odporučam ludom čo maju radi temu ufo :)