Tommyknockeři
Stephen King
Napínavý román proslulého mistra hororu, tentokrát o městečku sužovaném mimozemskými silami. Bobbi, spisovatelka žijící poklidným způsobem na své farmě, jednou v lese zakopla o kus kovu. Poháněna nevysvětlitelnou zvědavostí začala kopat a postupně za pomoci ostatních odhalovat zabořený vesmírný koráb. „Tommyknockeři“ potřebují lidské bytosti pro výrobu energie. Mění fyzicky i psychicky Bobbi i ostatní obyvatele Havenu a nutí je pomocí hrůzných vynálezů ničit všechny, kteří jsou proti nim. Jen Gard a Davidův dědeček jsou chráněni kovovou destičkou v hlavě (následek po starém zranění), navíc jim pomáhá láska k Bobbi a malému vnukovi. Ubrání se lidé? Kolik životů bude obětováno, aby vetřelci mohli odletět?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2024
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Tommyknockers, 1987
více info...
Přidat komentář
Trochu slabší kingovka. Začátek a vykreslování postav se mi líbilo, ale poslední třetinou už jsem se vážně prokousával. A morbidně akční scény ke konci knihy mě nebavily vůbec.
Pro mě zajímavý začátek, zajímavý konec, ale mezitím velmi natažené klubko. Zjistil jsem spoustu informací typu kde, kdy, kdo, proč a s kým, ale nevytvořilo se u mě takové to napětí, které mám u Kinga rád :) trochu jako u knihy Dallas 63..tak snad třeba zase příště :) dnes tři a půl hvězdy
Je to asi prvýkrát čo ma King mierne sklamal. Kniha nie je zlá, ale rozhodne by potrebovala skrátiť. Príbeh sa totiž miestami až príliš pomaly rozvíja a tempo je veľmi pomalé. Jednotlivé postavy sú nevýrazné a dosť jednotvárne. Niekedy som mal problém prečítať viac ako 15 strán. Možno som až príliš kritický, ale keď čítam knihu od Kinga tak očakávam veľké veci. Niektoré prvky v knihe sú dobré, hlavne záver má konečne nejaké, rýchlejšie tempo. Aj napriek množstvu kritiky je King nesmierne talentovaný spisovateľ a preto sa kniha dá prečítať a má aj svoje lepšie pasáže, ale tentokrát to proste na viac ako na priemer nestačí.
Dlouho předlouho jsem knihu odkládal až na dno seznamu děl, která si chci od krále přečíst. A pak přišly Vánoce a ejhle!
Inu, dal jsem se do čtení. V knize je až překvapivě málo přímých vět. Celé se to táhne v nitru jednotlivých postav. Koneckonců, ke konci knihy už nikdo mluvit nepotřebuje :-)
Urvat hlavní postavy, schovat je na pár set stran do šuplíku, a pak je zase vytáhnout na světlo Boží (v tomto případě zelené), to chce odvahu a basu piv k tomu.
Sám autor pravil, že se knihou spíše protrápil, než propsal. No a čtenář? Ten se spíše pročte, než protrápí. Takže za mě v pořádku.
Super čtení, není to sice úplně obvyklá Kingovka, ale i tak se mi líbila, především konec byl strhující. Rozhodně jsem se u ní nenudila přestože to nebylo typické "nemůžuseodtohotrhnout" jen se mi úplně nelíbí, že stejně jako u Pavučiny snů vypadávají lidem zuby, nemusel by se takhle opakovat.
Stephen King ve svých románech upřednostňuje lidskou psychologii a krutost, někdy přidá zvíře, upíra, mrtvolu nebo věc, ale málo kdy ve své ranní době napsal román o mimozemšťanech. Tommyknockeři jsou prvním takovým dílem. Věřte a zjistěte si, že další mimozemšťané přijdou až po jeho nehodě z roku 1999. Jsou to příběhy Pavučina snů, Mlha a Pod kopulí. Před tím ani ťuk. CITÁT - Kolik životů bude obětováno, aby vetřelci mohli odletět?
Moc se mi líbil příběh, postavy, prostředí, prostě všechno. Bylo to napínavé čtení, ne moc děsivé, ale napínavé k prasknutí :-)
Tahle knížka sice určitě napatří k tomu nejlepšímu, co King napsal, ale stejně jsem měl problém se od ní odpoutat.
Tato kniha od mého velmi oblíbeného spisovatele mě bohužel nenadchla. Nejedná se o špatné dílo, ale já zkrátka nemám ráda příběhy týkající se mimozemského života. Nic mi to neříká a knihu jsem četla a dočetla jen kvůli tomu, že jsem ji dostala k Vánocům.
Pokud Vás ale mimozemšťané baví, tak proč ne? Jděte do toho!
Slabší sci-fi od mistra hororu ve kterém bych řekl, že trošku plaval. Do zhruba poloviny mě knížka bavila docela dost. Finále bylo docela nekingovské - chaotické, zmatené a lehce nepřehledné.
Garde Gárdíííčku! Zelené světlo vše zaplaví a Tommyknockeři klepou u dveří. Zelená zář line se ze stodoly, Tommyknockeři do dveří vstupují. Zelené slunce pálí, zuby vypadávají a Tommyknockeři plány spřádají. Nakonec zelená vše pohltí a Tommyknockeři se probudí! 85%
Pro mě jedna z těch slabších knih S.K.. Nedoporučovala bych ji někomu, kdo s Kingem terve začíná. Jen by si skazil "chuť" na další skvělé a nezapomenutelné Kingovky....
Tahle kniha má velice nezvyklou strukturu. V první části se omezuje pouze na dvě postavy. Ve druhé se od nich nečekaně odkloní a nahradí je celou řadou dalších a následně jsou postupně zařazeny zase zpět, ale v případě Bobbi se nejedná o přímý pohled, ale pouze o náhledy jiných osob. Dějové linie jednotlivých postav se navíc neodehrávají kontinuálně, ale děj s každou další kapitolou vrací zpět v čase. Musím říct, že mi to zpočátku činilo velké problémy. První část mi přišla vyloženě slabá, ale naštěstí zbytek knihy tento nedostatek dostatečně vyvažuje. Musím říct, že ačkoliv King nešetří hodně divokými, místy až úchylnými nápady, celý námět knihy, včetně konečného řešení, dává vcelku smysl a ukazuje, že to autor měl přeci jenom promyšlenější než by se místy mohlo zdát. Nebýt slabšího rozjezdu mohlo se jednat o jednu z jeho nejlepších knih.
Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. Přesouvání se do minulosti a dál mimo hlavní děj mi přišlo, jako by si vypravěč na něco vzpomněl v půlce příběhu a začal vyprávět příběh zcela nový... Obdivuji všechny, kteří se přes to dokázali přenést
Při čtení této knihy jsem se přistihla, že jakýkoliv rušivý element, při kterém musím přestat číst, mi vadí.Trochu zdlouhavý začátek nahradil parádní "střed" děje. Při konci se mi jen tajil dech.
Sestra Bobbi, ta měla pěkně prořízlou pusu, neubránila jsem se smíchu!!
A nejděsivější ze všeho, byly ty ZUBY!!!
Ačkoli sci-fi linii Kingovy kariéry moc nemusím, Tommyknockeři patří k jeho velmi dobrým dílům. Začátek je strhující a typicky kingovský, kdy láká k dalšímu a dalšímu čtení. Nechybí tu tradiční atmosféra s předzvěstí něčeho zlého a nenápadné odkazy k tomu, co bude dál. Postava Bobbi a posléze i postava Garda jsou vykresleny jako již tradičně výtečně a čtenáři pak nezbývá než jim fandit. Knize ale bohužel škodí určitá snaha o "ságovitost", která na mě moc nefungovala. Historie městečka Havenu a osudy jeho nejvýznamnějších obyvatel jsou sice nápadité, ale ve výsledku vlastně úplně zbytečné a pouze natahují délku knihy, která opravdu mohla být o chlup kratší. Taktéž konec malinko vyšumí a celkové popisy kosmické lodi mě příliš nechytly. Naopak potěší některé humorné scény a odkazy na některá Kingova předchozí díla, které absolutně neruší. Kdybych si měl vybrat mezi Tommyknockery a Pavučinou snů, volil bych přece jen Tommyknockery, kteří jsou komplexnější a o trošku zajímavější. 70%
Byl to boj, ale nakonec jsem se poprala i s tímto tlustším kousek vcelku úspěšně. Možná je to tím, že Čtyři roční doby nasadily laťku moc vysoko, ale trvalo mi hrozně dlouhou dobu, než mě kniha opravdu vtáhla do děje. A když už se jí to povedlo, po chvíli můj zájem opět klesl. A tak to bylo pořád dokola. Řekla bych, že i když všechno v průběhu dává smysl, stejně tam je přespříliš informací, které mě prostě nudily a dle mého názoru tam vůbec být nemusely. Přesvědčení o tom, že knihu můžu považovat za průměrné čtivo, pro mě bylo posledních 150 stran, které mě upřímně bavily, a závěr, který nemohl být lepší.