Tragický příběh dánského prince Hamleta
William Shakespeare
Výpravné vydání klasické tragédie s hlubokou psychologií prince Hamleta, zklamaného lidmi i světem. Hra má niterné vztahy k osobnosti i tvorbě autorově, neboť znamená obrat k pesimismu. Kniha je ilustrována cyklem meditativních kreseb Josefa Šímy.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1959 , Československý spisovatelOriginální název:
The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark, 1601
více info...
Přidat komentář
Škoda, že jsem si musela počkat až do čtyřiceti, než jsem si tuhle výbornou absurdní komedii s mnoha mrtvolami naplno užila. Hamletova povaha je poněkud nečitelná, některé jeho motivy nejasné, zato Shakespearův názor na Anglii a její obyvatele naprosto jednoznačný. A ten jazyk, to byla lahůdka.
"Ochotný se jevíš a tupější bys byl než tučné bejlí, jež líně hnije podél břehů Léthe, tím kdybys neprocit." Výborný vzkaz pro nás všechny.
K Hamletovi mě dostala čtenářská výzva, a z Shakespearových děl, která jsem četl, mi zatím připadá jako s přehledem nejlepší. Najdete tu pár výborných nadčasových myšlenek a, že to tak řeknu, i hlášek. Dílo jsem četl v za mě povedeném Sládkově překladu, ale dost chvály tu sklízí Hilský, tak mu dám šanci někdy za pár let.
Každý v Česku školou povinný zná děj a zvraty Romea a Julie, pokud však jde o Hamleta, minimálně během mého vzdělávání jsme vždy došli tak maximálně k Dánsku a "být či nebýt". Přitom tolik zajímavých témat. Zrada, duch, dramata, zvraty, smrt, láska, přátelství, vtip i sarkasmus, věrnost, ne/předstírané šílenství a všelikeré nepochopení...
A ten jazyk. Tolik překladů, některé dnes už ne moc dobře čitelné a spíše pro jazykové vědce. Já si jich několik prolistoval a skončil u Hilského, který oku i uchu (v provedení Českého rozhlasu Šťastný, Rösner, Stašová) lahodil parádně. Drobně archaické, o to zajímavější.
Ještě zajímavější je pak onen výzkum okolo celé hry, který se ve verzi překladu od Nevrly prolínal s dějem skrze poznámky pod čarou. Odkazy na tehdejší vtipy a dvojsmysly, které se za staletí vytratily (nemluvě o změně jazyka). A pak taky rozdíly mezi třemi původními scénáři, které se dodnes z doby Shakespeara dochovaly a pozdějšími doplňky a "vylepšeními", které se v nich za staletí objevily. To tomu celému dodává úplně novou úroveň. Nikdy bych neřekl, že si budu doopravdy užívat jazykovědné poznámky u textu z přelomu 16. a 17. století. Češtinářka by na mě byla pyšná. :)
Anglická literatura není zrovna můj chleba ve čtení, ale přesto jsem to přečetl co by rádo jako divadelní hru a můžu říct, že hlubší dojem to na mě neudělalo
Have you e'er erred ere? Nerozumím ani slovo, ale jistě v těch slovech bude nějaká souvislost, či co.
4*/5* Povinná četba.
Bavilo mě to, což jsem vůbec nečekala. Jsem zvyklá, že do povinné četby se člověk musí nutit "teď přečteš 20 stran", ale tady jsem vůbec nemusela. Stará čeština byla krásná, postavy zajímavé, několikrát jsem se i nasmála (když Hamlet předstíral blázna).
Možná si od Shakespeara přečtu i něco dalšího.
Doporučuji všem, dětem cca od 14 let.
Shakespearův majstrštyk. A v neposlední řadě i překladatelský majstrštyk pana Hilského. Neskutečná hra se slovy.
Začátek knihy mě bavil, občas jsem se i zasmála, ale Remeo a Julie bylo lepší. Bylo tam víc děje a mín zbytečných dlouhých řečí.
Po knize jsem sáhla pouze z důvodu maturitní četby. Je to klasický příběh, který zná skoro každý a rozhodně je, co číst. Jediný co, tak občas pro mě bylo těžké prelouskat ten starší jazyk.
Tak i já mám jednu historku k této knize, když dcera dělala maturitu, měla jsem týden před sen, že si vytáhne tohoto autora. Tak jí říkám, přečti si tuto knihu, kdyby něco, stoč to prostě na toto čtení a aby si měla lepší představu, tady máš i lístky na muzikál. Zrovna ho dávali s Noidem Bártou. Takže měla zážitky, knihu přečetla a hádejte co? Po zkoušce mi volá a říká, hádej mami co jsem si vytáhla??? Ona si to opravdu vytáhla....No opravdu věřte svým živým snům, nikdy nevíte, zda to neklapne. Jo a kniha je opravdu klasika a skvělá.
Z jakési loajality jsem si před nedávnem koupil loni vydaný překlad Hamleta, který vyšel při nakladatelství Masarykovy univerzity (pokud jsem to správně pochopil). Řekl jsem si, proč ne, samotného Hamleta doma nemám, koupím si jej.
Nu a teď se Hamlet stal mou povinnou přípravou na univerzitě. Na právech, přátelé! Raději bych si snad zase přečetl Hilského, ale co už, když jsem si tu koupil
Nu, Překlad to není špatný. Je patrně doslovnější, přesnější, než jsou Hilského překlady, to ho po mém soudu však nečiní lepším. Ten překlad je, abych tak řekl, línější. Jako je to pěkné, vcelku dobře se to čte, ale nemá to to kouzlo, pro profesora Hilského tak typické. Ne že by se tomu člověk měl divit. Uvažte sami:
Doba se zbláznila a vzal to ďas,
že spravovat mám vykloubený čas.
Doba se vyšinul čert aby to vzal,
že jsem se narodil, abych ji spravoval.
První uvedený překlad je Hilského, druhý Krajníkův. Jistě, originálu doslovněji odpovídá Krajníkův. Ale působí lépe? Nemyslím si. Ale obecně vzato, není to špatné vydání a když si ho koupíte, nic tím nezkazíte.
Nemá patrně smysl znovu komentovat obsah hry. Pokusil jsem se o to částečně před časem a dopadlo to předpokládatelně katastrofálně. Já té hře nerozumím o nic lépe než kdo jiný, mnohem hůře než leckdo jiný. Platí, že je mi už trošičku ohraná a ač mě to neštve tolik jako když jsem si ji musel číst povinně, stejně se u ní zas tak nezabavím, jako u jiných Shakespearových kusů. Na straně druhé obsahuje fantastické slovní šermy, hříčky, hrátky zkrátka předvádí to nejlepší za autora. Když jsem u toho, dovolím si předvést na jednom z mých nejoblíbenějších dialogů ještě jednou rozdíl mezi překlady. V předchozím pořadí:
Hamlet: Říkáte, že jste kdysi hrál divadlo, pane? Na univerzitě?
Polonius: Ano, Výsosti. A platil jsem za dobrého herce.
Hamlet: A koho jste hrál?
Polonius: Julia Caesara. Zabili mě na Kapitolu; Brutus mě zavraždil
Hamlet: Brutální vražda od Bruta zabít na Kapitolu tak kapitálního blázna.
Hamlet: Říkal jste, že jste na univerzitě hrál divadlo?
Polonius: Přesně tak, můj pane. A měl jsem pověst dobrého herce.
Hamlet: Koho jste ztvárňoval?
Polonius: Ztvárnil jsem Julia Caesara. Byl jsem zabitý na Kapitolu. Zabil mě Brutus.
Hamlet: To muselo být opravdu brutální, zabíjet takové kapitální tele.
I přes težší jazyk se četlo dobře a už podruhé mě William Shakespeare přesvědčil o své genialitě. Za mě ještě lepší než Romeo a Julie.
Hamleta jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Jelikož jsem četla vydání z r. 1946, bylo to dost krkolomné (předpokládám, že novější jdou srozumitelnější). V době četby jsem zhlédla na Dramoxu divadelní představení, což mi ozřejmilo celý děj a také jsem zkoukla divadlo Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách, kde je základ Hamleta ještě srozumitelnější.
Tuto knihu jsem si vybrala ze seznamu povinné četby k maturitě. Jedná se o jednu z nejznámějších knih Williama Shakespeara. Příběh mě bavil, je nadčasový a vyskytují se v něm i různé životní, až filozofické otázky a úvahy. Jazyk a styl psaní je občas trošku náročnější.
Ke knize mě přivedla letošní čtenářská výzva a nemůžu říct, že by to byla chyba. Sice mě dílo světově uznávaného barda nijak významně nenadchlo, ale pár myšlenek v něm je skutečně nadčasových, například, že díky penězům církev přehlédne i sebevraždu a vykoná pohřeb ve jménu Boha atd. Peníze, zrady, podvody a nenávist prostě hýbou světem v každém století...
Štítky knihy
Dánsko divadelní hry rodinné vztahy princové 14.-15. století pomsta žárlivost tragédie smutek lidské vlastnosti dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Na tu dobu to bylo jistě velké dílo. Mě divadelní hry nikdy nebavily. Tohle není nic pro mě. Četla jsem k maturitě před lety. Jsem si jista, že vidět to v divadle mám lepší pohled.