Kalhoty po mrtvém
Irvine Welsh
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407425/bmid_kalhoty-po-mrtvem-nTa-407425.jpg
4
48
48
Trainspotting série
< 5. díl
Další a patrně poslední návrat k hrdinům Trainspottingu ke čtenáři opět přivádí starou známou čtveřici – Marka, Begbieho, Simona, Spuda. Všichni jsou zas o něco starší, v nových životních rolích. Mark vydělává slušné peníze pořádáním tanečních parties; nikde nezakotvil, cestuje po celém světě, ale ve světě letišť a hotelů spokojenost a spočinutí nenachází. Z Franka Begbieho se překvapivě stal uznávaný umělec, který dokáže zapomenout na staré křivdy a při náhodném setkání už nemá potřebu se Markovi pomstít. Simon i Spud mají vlastní projekty na hraně zákona i za ní; černý obchod s lidskými orgány je ale velké sousto i na ně. Opětovné shledání někdejších přátel nevede k idylickému vzpomínání, ale ke sledu nehod a krizí, který nemůže dopadnout dobře. Jeden z nich z tohoto románu nevyvázne živý. Někdo z nich nosí kalhoty mrtvého muže. Zběsile rychlý, přisprostle zábavný a znepokojivě dojemný návrat ke staré partě z Trainspottingu.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Dead Men´s Trousers, 2018
více info...
Přidat komentář
Jsem velký fanoušek Welshe a ještě větší fanoušek jeho série o Rentonovi, Spudovi, Sick-Boyovi a (hlavně) Begbiem. Takže jsem se na další příběh z tohoto ponurého, sprostého, pokleslého světa plného drog, sexu, násilí a drog opravdu těšil, o to spíš, že spin-off Umělec na ostří nože dokázal naladit. Jenže jak už jsem psal právě u Umělce, Welsh se přestěhoval do Ameriky a od té doby jsou příběhy Rentona a spol. takové... no prostě americké. Přehnané, "filmové" a tak nějak umělé. Naštěstí zůstal jazyk a styl, jakým Welsh píše (tedy pro spoustu lidí těžce stravitelný :-). Ale i když nejsem z Dead Men's Trousers vyloženě nadšenej, další díl bych si dal s chutí, přestože už to moc pravděpodobný není. Tak schválně, tipnete si, kdo nosí kalhoty mrtvého muže? ;-)
Pořád ta stará parta. Chaos, nápady, zvraty a někdy naprosto neuvěřitelné situace. Typické Welshovské znaky ani nebudu připomínat. Chvilkama jsem si říkala jo ten už dospěl a najednou, ty jo zase udělá takovou blbinu. Ale celou dobu jsem myslela na to, že se mi po nich docela zastesklo. Byl to fajn návrat, ale žádné pokračování už nechci. Teď už ne. Teď už vím, kdo nosí kalhoty po mrtvém a Irvine teda néééééé.
Je to hrozně ukecany, musel jsem to furt necim prokladat a docist to, pro me byl takovej svazackej ukol. Pro me vice mene samoucelny tlachani o skotech, jak jedou v drogach a sexu, ale vlastne tam nic neni. A konec je tak sladkej, az je to na pozvraceni polobotek.
Nedá se to číst... Marabou Stork Nightmares, Skagboys ostatní Welshovi romány jsou naprosto bezvýznamný.
Irvine, jsi zvyklej, vlastně si tím pověstnej, že si nebereš servítky, všechno říkáš na plnou hubu a používáš k tomu dost nevybíravej slovník. Tak sem si řekl, že bych mohl přistoupit na tvou hru.
Vyser se na to. Tohle se nedá číst, natož dočíst. Nechápu, absolutně mi nejde na rozum, jak dokážeš znásilňovat svý dílo, to čim si se zapsal mezi světoznámý spisovatele, mezi lidi, který se podílejí o podobu současné literatury. Jenže se ti stalo to samé, co se přihodí spoustě autorům. Vyčerpal si svý nápady, kreativita zmizela, ale nedokážeš se na to vykašlat. Furt jedeš, i když to stojí za hovno. Jenže s měkkým ptákem se šukat nedá kočičáku.
U tý sračky s Begbiem jsem tě ještě omlouval, jenže do Kalhot si vzal celou starou partu, zavřel si je do týhle odporný knihy a mučil je, kastroval, znásilňoval, stáhl z kůže. Jestli byla trilogie Heráci - Trainspotting - Porno áčkovej artovej film, tak takhle mrdka je telenovela, která běží v neděli ráno na Nově. Pořád se snažíš protlačovat tam svůj pohled na svět, ale je do očí bijící, jak to nefunguje, jak padesátiletej slizák, co se snaží na diskotéce balit osmnáctky na to, že jim koupí drink. Jak ten votrava co je v každý hospodě a vypráví svý životní story, co nikoho nezajímaj. Nefunguje to. Vykašli se na to, dokud svý jméno úplně nezasviníš. Buď rád, že si stvořil slušnou řádku děl, který se dají považovat za skvělou reflexi doby a hlavně výborný příběhy. To není málo, kurva to fakt není málo.
Nemá cenu detailněji tu rozebírat příběh. Já ho vlastně ani celej neznám, protože sem nebyl schopen dostal se dál. To se nedá. Víš proč? Protože mi u toho bylo strašně smutno. Budu se snažit co nejdřív na tenhle zážitek zapomenout, abych tě, Irvine, mohl stále považovat za jednoho z nejlepších moderních autorů. Zasloužíš si to, ale prosím, nech už tuhle partu spát.
Pro fanoušky Renta, Sifona, Franka a Spuda super. Celkem smutný závěr. Asi poslední kniha s těmito hrdiny což je škoda. Na druhou stranu už se to asi nedalo táhnout dál
Říkám si, kam kluci dospěli, i když vlastně nedospěli. A řikám si, jestli to Welshe ještě vůbec baví psát nebo ho presuje agent a fanoušci, možná to sám potřebuje, vyvětrat se psaním, když je ho trochu v jednom každém z nich … Co vím ale naprosto jistě, že mě to pořád baví číst, a co už tak bezpečně nevím, ale moc si to přeju … aby tenhle díl nebyl posledním.
Kocouři, tohle jsem fakt nečekal. Welšák to zase rozjíždí s klukama z Leithu: Mark Renton, Sifon, Begbie a ja, Spud. Každej si v tomhle románu rozehrajeme svoji kapitolu v ich-formě jako za starých časů. Pěkně na hovno, že sme už starý, ale stará láska nerezaví.
Jestli tady uvidím nějakýho sráče dávat hvězdu nebo dvě, tak si ho kurva vychutnám. Miluju nože, jsou osobni, blízký. Neudělám to z pomsty, kvůli prachům, ale protože mě to baví. *Franco
Tragikomická konečná pro kluky, který mám rád, fakt rád. Prožíval jsem s nimi legraci, drogy, sex i pády. Od Trainspottingu, Porna, Heráku do Kalhot. Upřímě?! Můj hrdina byl vždycka Daniel Murphy Spud!
Danny Boyle zfilmoval Trainspotting v roce 1996 a dal dílu punc kultu. Mezitím se Welsh spisovatelsky realizoval v několika dalších příbězích a sága přátel z Leithu se uzavírá po 25 letech právě zde. Kalhoty po mrtvém vyšly v originále v roce 2018, Trainspotting spatřil světlo světa v roce 1993. Kniha Porno byla v mezidobí adaptací pro T2 jako filmové zpracování po 20 letech. I zde se objevují motivy protkáné přátelstvím, nenávistí, sentimentem, cynismem, touhou po penězích, vykoupením a vyrovnáním účtů. Odplata je téma i v novele Kalhoty po mrtvém, nicméně nadsázka, absurdní humor a nostalgie jsou příjemným kořením této svérázné, řekněme vulgární, tragikomedie… V příběhu se přeskakuje z různých vypravěčů a není nouze o dramatické a komické momenty, které prostě baví (je potřeba ale určité mentální nastavení).
Velkolepý návrat partičky z Trainspottingu, kdy i po letech je vidět komplikovanost vztahů aktérů a díky starým křivdám dochází jen ke zdánlivému smíření. Mark Renton, Frank Begbie, Sifon a Spud se potkávají v Edinburghu a je to Welshovo literární modus operandi - hrubší zrno v dobrém slova smyslu s originálními nejen obscéními hláškami. Tato jízda plná parties, drog, sexu, násilí a fotbalu se odehrává převážně ve Skotsku, doprovázena sekvencemi z Anglie, Holandska, Německa a USA. V románu nechybí ani postava Terryho Lawsona, kterou známe z jiných autorových knih. Hlavní hrdinové prošli každý svým vývojem, a někdo je nyní úspěšný ať už v hudebním businessu nebo v oblasti výtvarného umění. Looserství ale stále přetrvává u vybraných jedinců a zásadně ovlivní osud jednoho z protagonistů. Stejně tak jako psychopati zůstávají psychopaty, ale jen to už umí bravurně maskovat.
Super návrat ke staré dobré partičce. Škoda jen, že už poslední, z čehož je mi po dočtení trošku smutno ;-)
Výzva 2024 - Dosud nepřečtená kniha z vlastní knihovny.
Tak jo, jak začít... Při vzpomínkách na předchozí díly (hlavně trilogii) jsem byl hodně namlsaný. Umělec na ostří nože mě notně zklamal a teď tohle... Jsem z toho sice notně rozpačitý, ale po zralé úvaze přiznávám, že ten příběh má něco do sebe a hlavně: STARÁ PARTA JE ZPĚT!!
Klucí se nám notně přiblížili k padesátce a tak už to vyprávění nemá logicky ten správný a zběsilý drogový drajv - ono by se to ani moc nehodilo. Ten drajv se perfektně vyjímal u Heráků i Trainspottingu, ale tím, jak postavy zestárnou, tak logicky zvolní a začnou se chovat jinak.
Taky mě tak napadlo - u prvního dílu šlo o drogy a peníze z kšeftování s nimi. Ve druhém díle natáčeli "artový" porno a opět tam šlo o velký peníze (jak jinak). Umělce úmyslně vynechávám a v Kalhotách po mrtvém šlo o obchod s lidskými orgány. A protože v nejlepším je třeba přestat (že jo pane Welsch?), tak doufám, že se autor nedokope k sepsání příběhu o obchodu s uranem, plutoniem a jejich vývozem do zemí jako jsou Írán, nebo KLDR a podobně :)
Jediné, co mě na příběhu fakt strašlivě sralo, byla ta "amerikanizovanost" poloviny hlavních postav. No jo, Welsch se nám přestěhoval do Chicaga (nebo kýho vejra kam), ale proč proboha do USA přestěhovat většinu hlavních postav a nechávat je migrovat do starých dobrých končin z prvních dílů? Bylo to vlastně pro příběh nějak zásadně důležité? Vždyť na prvních dílech bylo právě jedním z mnoha kouzel právě to, že jsme NEČETLI příběh z US ghetta, předměstí NY/LA apod.
Tímto pro mě příběh Rentona, Spuda, Begbieho i toho zmrda Sickboye (kterýžto mě sral čím dál tím víc celou sérií) uzavřen, ale neříkám, že se netěším na další autorovic knihy. A že jich mám v knihovně celkem požehnaně...
PS: ano, i já jsem celou dobu čtení přemítal nad otázkou koho že to nechá Welsch vlastně zemřít a jak že se to má s těmi kalhotami po mrtvém... :)