-

Třetí cesta kolem světa

Třetí cesta kolem světa
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492044/bmid_treti-cesta-kolem-sveta-ZWX-492044.jpg 4 3 3

Vrátiv se dne 30. července 1775 z druhé světové cesty do Londýna, vypravil se Cook na třetí svou cestu už dne 9. února 1776. Sotva půl roku pobyv ve vlasti, vyplul zase na širý oceán, jenž stal se věru jeho druhou vlastí, vypravil se na cestu – z níž nebylo pro něho návratu.

Přidat komentář

Antoramix
07.02.2022 4 z 5

Třetí deník z Cookovo poslední výpravy začíná hodně nezvykle a to jeho smrtí na Havaji. Proč je to na začátku je nepochopitelné, možná ať si v dalším textu čtenář uvědomí, jak velkou osobností James Cook byl a jak velkou ztrátou to pro jeho dobu bylo. Oproti druhému deníku mi přijde chudší a ani latinské citáty tu nejsou. Lze zase těžko soudit, jestli to je překladatelem, či Cookem samotným. Opět tu navštívíte již známé kraje a to Tahiti především, ale i nové, jež dychtily po objevení a probádání. Velká část je věnována pobytu na Tonze, což jsem četl v době, kdy vulkán toto souostroví totálně zdecimoval. Smutné. Jak už jsem psal u jiných deníků, nejlepší je si googlit ta místa, která Cook navštívil a tak je vlastně objevujete i s ním, což je ten největší dar jeho deníků. Po přečtení všech zápisů z jeho výprav musím konstatovat, že to byla velká osobnost, přísná, spravedlivá, mírumilovná, nezdolná...osobnost hodná obdivu.

Kozel
01.06.2019 5 z 5

Poslední plavba Jamese Cooka měla lehce hořkou pachuť při vědomí, jaký tragický konec mu přichystala. Být námořnicky pověrčivý, řekl bych, že si ji sám trochu přivolal, když se v prvních zápiscích táže: "Kolik z nás se asi vrátí?" Hádám, že tohle je jedna z myšlenek, která by se na moři neměla vyjadřovat nahlas ani písemně. I jiné "smůly", jako časté bouře, hrozily, že tahle výprava nebude z nejšťastnějších.

Jinak byla tahle cesta, co do zážitků, velmi bohatá. Nebo alespoň v kapitánově podání, kdy se znovu vypravujeme do jižních moří na již známé Tahiti, Nový Zéland i ostrovy nové. A hlavně za domorodci, jejichž ruce se projevují především nenechavostí, na což jim odpovídá Cookova diplomatická schopnost a velká trpělivost. Za pozornost stojí i kapitánovy úvahy, z nichž mě zaujala především ta o osidlování: "Naše příležitostné návštěvy mohou býti v mnohém ohledu jeho obyvatelstvu dobrodiním, ale trvalé osídlení mezi nimi by jim brzy zavdalo příčinu k tomu, aby litovali, že je kdy naše lodi navštívily."

Co mě ovšem ponejvíce trklo, byl rozdíl mezi domorodci jižních moří a těmi americkými. Zatímco ti první se vyznačovali hlavně přátelstvím a jistou bázlivostí, u těch druhých se hned od začátku projevovala drzost, bojovnost a nepřátelství, což Cooka stálo život. Mě to nakonec vedlo k malé úvaze, zda genocida a války mezi indiány a kolonisty neměly příčiny mnohem složitější, než se dnes obvykle tvrdí.

Závěrem už jen tolik, že James Cook se během plaveb, které jsem s ním a jeho deníky absolvoval, stal osobností hodné obdivu i případného dalšího studia. Opravdu velký objevitel a Kapitán s výrazným K.